Skip to main content

S potěšením oznamujeme, že návrhy na zmírnění energetické krize v Moldavsku, které jsme navrhli v předchozím článku, byly přijaty a posílily veřejné vztahy a spolupráci mezi Rumunskem a Moldavskem v oblasti energetiky:

“Energetická bezpečnost Moldavska je nejvyšší prioritou. Pro vysokonapěťové přípojky mezi Moldavskem a Rumunskem je nutná stanice back-to-back. Většina těchto projektů je financována mezinárodními finančními institucemi, jako jsou Světová banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) a Evropská investiční banka (EIB). Pro synchronní připojení s Moldavskem a Ukrajinou k ENSTO-E jsou nutné další investice do infrastruktury a její modernizace. Existuje také možnost podpory ze strany Development Finance Corporation.

Realizace třetího energetického balíčku v plynárenství vytvoří vyhlídky na dodávky a obchodování se zemním plynem z alternativních zdrojů v západní Evropě nebo v zemích Rumunska a Ukrajiny. Rostoucí náklady na energie a iniciativy Moldavska na diverzifikaci zdrojů plynu a elektřiny představují příležitost pro alternativní dodavatele energie.”

Chisinau arch

Vítězný oblouk v Kišiněvě s vánoční výzdobou

Vývoj

S úlevou se dozvídáme, že Rumunsko začalo v poslední době dodávat zemní plyn do Moldavska, které se uprostřed ruské invaze na Ukrajinu snaží uspokojit poptávku po energii. Dne 3. prosince začal plyn přicházet plynovodem spojujícím východorumunské město Jasy s moldavským pohraničním městem Ungheni. [1] Oznámil to v sobotu provozovatel rumunské soustavy Transgaz pro společnost Agerpres.[2]

První vývoz plynu do Kišiněva přichází v době, kdy je moldavská energetická infrastruktura pod velkým tlakem ze strany Ruska, které od listopadového zahájení dodávek dodalo pouze polovinu nasmlouvaných objemů. Navíc v důsledku tvrdých raketových útoků Ruska již Ukrajina není schopna posílat energii do Moldavska, které bylo nuceno hledat dodávky v Rumunsku.

Na rozdíl od zemního plynu vede vedení pro dodávky elektřiny z Rumunska do Moldavska přes Ukrajinu, takže je náchylné k přerušení dodávek v důsledku války. Ke stabilizaci elektrických potřeb regionu by bylo zapotřebí dalších investic.

Upřímně doufáme, že díky rozsáhlé spolupráci se sousedními zeměmi, především s Rumunskem, ale také díky nepřímému využití nových rumunských partnerství – jako je například partnerství s Řeckem – bude Moldavsko schopno dosáhnout skutečně diverzifikovaných dodávek pro uspokojení energetických potřeb svých obyvatel.

Například vertikální memorandum, které zajišťuje větší tok plynu do Rumunska – jehož dohoda byla minulý týden rovněž zpečetěna v Aténách[3] – a nedávná návštěva prezidenta Klause Iohannise, který jednal o dodávkách zemního plynu z Řecka do Moldavska,[4 ] jsou jasnými ukazateli, že situace je pod kontrolou a že slibná řešení přinesou větší stabilitu.

Zdroje

  1. https://www.radiosvoboda.org/a/news-moldova-gas-iz-rumuniji/32162916.html ↑
  2. https://www.agerpres.ro/economic-intern/2022/12/03/romania-a-inceput-sambata-exportul-de-gaze-catre-republica-moldova–1023636 ↑
  3. https://bvb.ro/infocont/infocont22/TGN_20221202081622_Release-signing-the-Vertical-Corridor-MoU.pdf?mc_cid=acda27adbf&mc_eid=cd1f92f96c ↑
  4. https://www.deschide.md/ro/stiri/economic/119372/Livrarea-gazelor-naturale-spre-RMoldova-%C8%99i-Rom%C3%A2nia-discutat%C4%83-de-Klaus-Iohannis-cu-premierul-Greciei.htm?mc_cid=acda27adbf&mc_eid=cd1f92f96c ↑
Léo Portal

Léo J. Portal je doktorandem v oboru politických věd na Evropském univerzitním institutu. V současné době úzce spolupracuje s místními správci a tvůrci politik. Jeho výzkum se zaměřuje na vazby mezi technologickými inovacemi a veřejnou správou, konkrétně na rozvoj evropských chytrých měst a jejich důsledky pro sociální otázky. Pracuje také jako konzultant pro strategii a komunikaci politiků a think-tanků.

×