3.v roce 2016 se zemědělství věnovalo 6 % slovenského HDP a 3,9 % pracovní síly. Charakteristickým rysem zemědělství jsou velké zemědělské podniky; průměrná velikost slovenského zemědělského podniku je 77,5 ha, zatímco průměr EU je 14,4 ha. Zemědělská půda na Slovensku pokrývá více než 40 % rozlohy země. Hlavními zemědělskými produkty jsou cukrová řepa, brambory, pšenice, ječmen, ovoce, lesní produkty, kukuřice, prasata, skot, drůbež a ovce. Dalšími dvěma významnými zemědělskými odvětvími na Slovensku jsou sladovnictví a výroba piva.
Nedostatek mladých lidí se zájmem o zemědělství je hlavní překážkou, které zemědělství v zemi čelí. Investice chybí také v oblasti výzkumu a vývoje. Slovensko má jeden z nejnižších rozpočtů na vědu v Evropě, na výzkum a vývoj vynakládá pouze asi 0,7 % HDP. Slovenský zemědělsko-potravinářský průmysl potřebuje zásadní pomoc a finanční pobídky, které by prostřednictvím zlepšování zemědělských ekosystémů povzbudily zemědělce k setrvání v podnikání.
Zemědělský trh ve Slovinsku – co z něj dělá zemědělsky bohatou zemi?
Z hlediska krajinné rozmanitosti a stability vytvořila nejcennější krajinné struktury rolnická éra, která se vyznačuje maloplošným komplexním hospodařením a tvorbou mozaikovitých krajinných struktur.
Pěstování vinné révy a výroba vína jsou dominantními činnostmi ve vinařských oblastech. Vinařské oblasti Slovenska slouží jako severní hranice rozsáhlého jiho-středoevropského vinařského regionu. Bez ohledu na reliéf se vinná réva pěstuje na nejteplejších svazích. Nejstarší záznamy datují pěstování vinné révy do sedmého a osmého století před naším letopočtem. Mezi lety 1990 a 2021 se celková plocha vinic snížila o 24,1 %, zatímco produkce vína klesla zhruba o 40 %. Tradiční malobloková vinná réva je obzvláště zranitelná. Tradiční vinice byly výrazně ovlivněny kolektivizací a intenzifikací zemědělství, protože mnoho maloblokových vinic bylo nahrazeno velkoblokovými vinicemi, často s rozsáhlými terasami, jejichž obdělávání bylo technicky jednodušší.
Vzhledem k tomu, že tradiční lučně-pastvinná krajina nebyla v předchozím století výrazněji ovlivněna lidskou činností, zachoval se její klasický valašský koloniální charakter, obvykle na odlehlých nebo nepřístupných místech s malou nebo žádnou infrastrukturou. Vzhledem k tomu, že tyto starobylé zemědělské krajiny v současnosti pokrývají jen malou plochu a jsou neustále ohrožovány lidskou činností, je třeba jim věnovat větší pozornost. Nejrozšířenějším typem tradiční zemědělské krajiny (pokrývá 6,3 % území Slovenska) je krajina s rozptýlenými společenstvy, následuje lučně-pastvinná krajina (5 %) a vinařská krajina (která tvoří méně než 1 % území Slovenska).
Zemědělský trh na Slovensku – kdy se zemědělský sektor začal podobat tomu, čím je nyní
éře demokracie, která následovala po sametové revoluci, během níž se podařilo přejít od státem řízeného hospodářství k tržnímu. Přechod od centralizovaného k tržnímu hospodářství měl své výhody i nevýhody. Konkurenceschopnost slovenských zemědělců byla ztížena zhroucením starých trhů, nedostatečně rozvinutým trhem s půdou a rychlejším růstem cen vstupů než cen produkce v zemědělství. V důsledku toho se družstva, která byla v minulosti poměrně efektivní a úspěšná, začala rozpadat. Kvůli vysoké náročnosti na pracovní sílu a neschopnosti konkurovat položkám dováženým z jiných zemí začal zpočátku upadat i živočišný průmysl.
Od roku 1990 ovlivnily slovenské zemědělství četné reformy a vstup Slovenska do EU znamenal přijetí závazků v oblasti regulace životního prostředí. Byla dodržována ekologická a environmentální omezení, což vedlo ke snížení používání chemických látek a strojů a v důsledku toho k menšímu zatížení různých krajinných prvků. S poklesem intenzifikace se výrazně snížil počet průmyslových hnojiv používaných v zemědělství. Spotřeba pesticidů dosáhla vrcholu v roce 1980, kdy činila 19 016 tun, ale do roku 1993 klesla na 3 904,5 tuny, což představuje pokles o 79,5 %.
Vzhledem k tomu, že zemědělská družstva byla často jediným zdrojem příjmů a zaměstnání ve venkovských oblastech, rozpad zemědělských podniků výrazně poškodil ekonomické základy mnoha venkovských komunit. S revolučními změnami přišlo i postupné řešení majetkových sporů. Půda byla vrácena původním vlastníkům, z nichž mnozí již neměli zájem na ní hospodařit nebo neměli potřebné technické, finanční či lidské zdroje. Rozšíření lesní půdy bylo důsledkem toho, že část méně produktivní a obtížně přístupné půdy zůstala neobdělávaná a opuštěná.
Změna struktury pěstovaných plodin byla dalším projevem otevřeného trhu. Schopnost slovenských zemědělců konkurovat na trhu byla ztížena ztrátou konvenčních trhů, nedostatečně rozvinutým obchodem s půdou a cenami vstupů, které rostly rychleji než ceny produkce. Struktura plodin se začala diverzifikovat s důrazem na ty, které byly na trhu ziskové. Vedle obilovin se nyní pěstují především energetické plodiny včetně slunečnice, kukuřice, řepky a dalších. Plocha energetických plodin se rozšířila o více než 200 %. V porovnání s rokem 1990 plocha obilovin mírně poklesla o 5 %. Největší pokles vykázalo pěstování brambor, cukrové řepy a pícnin. Energetické plodiny mohou představovat hrozbu pro jednotlivé krajinné prvky i přírodní ekosystémy, pokud jsou pěstovány bez náležité regulace. Ve struktuře krajiny nadále převládá velkoplošná orná půda, i když se její využití vyvíjelo tak, aby odpovídalo tržním hodnotám různých plodin.
Zemědělský trh na Slovensku – jak je na tom v současnosti
Slovensko v roce 2018 dovezlo potraviny, mořské plody a lesnické produkty v hodnotě 5,35 miliardy USD, zatímco vyvezlo 3,33 miliardy USD. Největšími obchodními partnery Slovenska v oblasti zemědělství jsou Česká republika, Polsko a Německo.
Slovensko v roce 2018 dovezlo ze Spojených států potraviny a zemědělské produkty v celkové hodnotě 11,3 milionu USD, což představuje 10% nárůst oproti 10,3 milionu USD v roce 2017. Oficiální údaje o dovozu nezahrnují rozsáhlé a rozšiřující se překládky amerického zboží z jiných zemí EU.
Mezi nejperspektivnější zemědělské vývozy ze Spojených států patří spotřební zboží včetně ryb a mořských plodů, destilovaných lihovin a ořechů, zejména mandlí. Hlavním uživatelem amerických potravinových přípravků je potravinářský průmysl. Současná administrativa pracuje na dosažení označení země bez GMO potravin a nového národního systému označování potravin za pomoci nevládních organizací.
Stále větší pozornosti se nyní dostává ekologickým iniciativám a podpoře ekologického zemědělství, které podstatně více dbá na ochranu přírody, přírodních zdrojů a životního prostředí. Ekologické zemědělství vykázalo v dlouhodobém horizontu (1993-2020) příznivý trend, když se zvýšilo o 11,45 %. Jedním z hlavních cílů Environmentální strategie SR 2030 v oblasti udržitelného hospodaření s půdou je zvýšit podíl ekologického zemědělství do roku 2030 na nejméně 13,5 procenta. Strategie Evropské komise Farm to Fork nastiňuje cíle organizace pro transformaci potravinového systému EU na zdravější a udržitelnější. Do roku 2030 by mělo být 25 % veškeré zemědělské půdy využíváno pro ekologické zemědělství.
Bibliografie:
- Zita Izakovičová, Jana Špulerová a Andrej Raniak, “The Development of the Slovak Agricultural Landscape in a Changing World” 25. května 2022, Sekce agroekologie a ekosystémových služeb.
- “Slovensko – zemědělské sektory” – https://www.privacyshield.gov/article?id=Slovakia-Agricultural-Sectors
- Statistický přehled – Slovensko – červen 2021 – https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/food-farming-fisheries/farming/documents/agri-statistical-factsheet-sk_en.pdf
