Polská ekonomika stále výrazně zaostává za ostatními evropskými zeměmi, pokud jde o zavádění Průmyslu 4.0. Polská vláda si stále více uvědomuje zásadní význam modernizace svého průmyslu pro zajištění jeho ekonomické udržitelnosti. Mít konkurenceschopný průmysl je pro každou zemi nesmírně důležité z hlediska zahraničních investic, vytváření pracovních míst, a dokonce i hospodářské nezávislosti, proto se tato otázka stala pro polskou vládu jednou z hlavních priorit.
Hlavními nebezpečími pro polskou ekonomiku, pokud nebude modernizovat svůj průmysl, jsou: 1) marginalizace v důsledku vyřazení polských firem z globálních dodavatelských řetězců, 2) přesun výroby v důsledku poklesu komparativních výhod, 3) nerovnováha na trhu práce v důsledku úbytku pracovní síly a 4) odliv mozků, neboť nedostatečná modernizace průmyslu bude mít za následek nedostatek dobře placených míst pro nejtalentovanější polské jedince, kteří budou následně inklinovat k práci v zahraničí. Aby se polská ekonomika těmto rizikům vyhnula, byly identifikovány klíčové technologie, jako je umělá inteligence a automatizace, s cílem připravit rozsáhlé platformy, financování inovativních projektů, odměny a finanční pomoc pro automatizaci a řadu dalších plánů.
Strategie odpovědného rozvoje
Strategie udržitelného rozvoje do roku 2020 (s výhledem do roku 2030) byla přijata polskou Radou ministrů v roce 2017. SSD definuje konkrétní oblasti rozvoje země a výzvy, kterým polská ekonomika čelí. Mezi oblasti rozvoje patří snižování rozdílů mezi venkovskými a městskými oblastmi prostřednictvím zlepšování infrastruktury ve venkovských regionech (s. 12), ale také oblasti konkrétně související se zaváděním Průmyslu 4.0, jako je digitalizace, včetně hrozeb s ní spojených, např. možné ztráty pracovních míst (s. 4). Tato iniciativa ukazuje ochotu vlády řešit otázku infrastrukturní a technologické propasti mezi především ostatními evropskými zeměmi a Polskem, ale také mezi samotnými polskými regiony. Celková transformace průmyslu vyžaduje řadu faktorů a kvalita obecné infrastruktury země má pro zahájení procesu transformace zásadní význam.
Platforma budoucího průmyslu
Jedním z hlavních plánů, které polská vláda zahájila s cílem vyřešit polské zpoždění při zavádění Průmyslu 4.0, je “Platforma Przemysłu Przyszłości” (Platforma průmyslu budoucnosti). Tato platforma byla vytvořena s cílem posílit dovednosti a konkurenceschopnost podniků působících v Polsku tím, že podpoří jejich transformaci na Průmysl 4.0. Kongres Průmysl budoucnosti doprovází podnikatele v procesu ekologické a digitální transformace. Zaměřuje se na osvětové kampaně a přenos znalostí z různých odvětví, ale také na vzdělávání výzkumných pracovníků a vytváření nástrojů umožňujících digitální transformaci (Platforma Przemysłu Przyszłości, n.d.).
Tato platforma je určena pro průmysl a je financována státem. Tyto prostředky jsou využívány s cílem podpořit průmyslové odvětví přilákáním nových investorů a také urychlit proces transformace směrem k Průmyslu 4.0. Tyto prostředky jsou určeny nejen malým a středním podnikům, které jsou pro transformaci stěžejní, ale také inovativním “domestikovaným dodavatelům Průmyslu 4.0” (Iniciativa pro polský průmysl 4.0 – Platforma průmyslu budoucnosti, 2018).
Za tímto účelem bylo uvedeno do činnosti 5 pracovních skupin, které se zaměřují na:
-Infrastruktury, standardy, infrastruktura a inteligentní specializace průmyslu
-Podpora digitálního průmyslu
-Zpracování dat a inteligentní software
-Lidské zdroje a vzdělávání a kompetence pro Průmysl 4.0
-Právní rámec pro fungování průmyslu 4.0. (Iniciativa pro polský průmysl 4.0 – Platforma průmyslu budoucnosti, 2018).
Matice SWOT pro Platformu průmyslu budoucnosti
Zdroj: https: //ati.ec.europa.eu/sites/default/files/2020-06/DTM_Poland%20_vf.pdf str. 4
Jak je vidět na obrázku 4.14, tento plán představuje výhodu kombinace opatření pocházejících od vlády s praktickými podnikatelskými přístupy a zároveň zapojení všech zúčastněných stran, což znamená větší spolupráci a pravděpodobně vyšší efektivitu díky zapojení všech zúčastněných stran a využití praktických metod, což by mělo umožnit vytvoření ucelené strategie digitalizace. Za hlavní nedostatek je však považována nedostatečná informovanost samotných výrobců popsaná ve výše uvedené kapitole.
Výsledky, které polská vláda očekává do roku 2030, jsou následující:
-Dosažení podílu investic ve výši 25 % polského HDP z 20,2 % v roce 2022 (ceicdata.com, 2022
)-Zvýšení podílu výzkumu a vývoje na HDP na 2 % (v roce 2022 činí pouze 1,39 %) (Statista, 2022)
Opatření na zmírnění daní
Polská vláda rovněž uvažuje o daňově úlevných metodách, aby povzbudila výrobce k přechodu na Průmysl 4.0. Jednou z nich je daňová úleva za atomizaci jejich procesů. Od roku 2021 mohou mít podnikatelé 50% odpočet ze základu daně na nákup robotů i zařízení, jako jsou pojezdové dráhy a rotátory a bezpečnostní příslušenství, a dokonce i na školení zaměstnanců na nové zařízení. To bylo zavedeno s cílem zvýšit v Polsku špatný podíl 42 robotů na 10 000 zaměstnanců (Navva.org, 2018).
Tým pro transformaci průmyslu
V roce 2016 jmenoval polský premiér Mateusz Morawiecki “Tým průmyslové transformace” (Zespół ds. Transformacji Przemysłowej). Cílem vytvoření tohoto týmu je rozvíjet iniciativy zaměřené na digitální transformaci hospodářství v souladu s principem udržitelného rozvoje a také předkládat návrhy aktivit zaměřených na digitální rozvoj průmyslu, a to za pomoci odborníků z předních IT společností (miir.bip.gov.pl, 2020).
Dále v rámci Národního plánu obnovy (Krajowy Plan Odbudowy – KPO), což je fond ve výši 158,5 miliardy zlotých z Evropské unie alokovaný s cíli jako digitalizace (20,8 % alokace fondu).
Polská agentura pro rozvoj podnikání (PARP)
Jednou z hnacích sil snahy o realizaci Průmyslu 4.0 v Polsku je Polská agentura pro rozvoj podnikání, která se zaměřuje na rozvoj infrastruktur, podporu inovací, zvyšování kvalifikace a pracovních sil a výzkum. Je financována z fondů EU a nabízí finanční pomoc podnikům v jejich procesu automatizace a digitalizace (PARP, n.d.).
Výzkum a vývoj
Poté, co jsme se zabývali některými plány, které realizovala polská vláda a které jsou zaměřeny jako pobídky pro individuální povzbuzení podniků k modernizaci jejich výrobních řetězců a které lze považovat za “nouzová” nebo “krátkodobá” řešení, je na místě diskutovat také o snaze vlády podpořit dlouhodobou snahu o inovace prostřednictvím podpory výzkumu a vývoje.
Obrázek 4.15: Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj (GERD) jako procento HDP v Polsku v letech 2000-2020
Zdroj: Statista, 2020
Jak je vidět na obrázku 4.15, hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj (GERD) se za 20 let výrazně zvýšily, a to z 0,64 % HDP na 1,39 % v roce 2022. Mezi cíle polské politiky výzkumu a vývoje v oblasti inovací patří transformace směrem k průmyslu 4.0 (což zahrnuje výzkum v oblasti umělé inteligence a vytvoření školy umělé inteligence), školení v oblasti digitalizace určené podnikatelům a podpora začínajících podniků a nových technologií. Jak však bylo uvedeno výše, polská vláda se projektem “Platforma průmyslu budoucnosti” zavázala zvýšit podíl výdajů na výzkum a vývoj na 2 % HDP, což je výrazný nárůst.
Podle správy Agentury pro mezinárodní obchod mají investice do inovací v Polsku hodnotu přibližně 7,6 miliardy dolarů a na jejich podporu bylo založeno více než 300 center výzkumu a vývoje (International Trade Administration, 2022). Kromě toho byly v letech 2014 až 2020 přiděleny finanční prostředky na inovace přibližně 89 000 Polákům a bylo zahájeno přibližně 8 000 projektů výzkumu a vývoje (Správa mezinárodního obchodu, 2022) V letech 2021 až 2027 má být na inovace z fondů EU vyčleněno 76 miliard (Správa mezinárodního obchodu, 2022).
