Evropské trendy užívání drog
Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) vydalo svou Evropskou zprávu o drogách 2023,[1] která představuje komplexní přehled trendů v oblasti drog a nových výzev v Evropě. Zpráva poukazuje na přetrvávající vysokou dostupnost drog všech typů a konstatuje nárůst rozsahu a složitosti nelegální výroby drog v Evropě. Uživatelé jsou nyní vystaveni širšímu spektru psychoaktivních látek různé síly a čistoty, často nerozeznatelných na pohled, což vyžaduje účinné strategie komunikace o rizicích, které by spotřebitele upozornily na související zdravotní rizika.
Zpráva se zabývá širokým spektrem nelegálních drog a zdůrazňuje, že nové psychoaktivní látky (NPS) nadále představují výzvu pro veřejné zdraví, přičemž jen v roce 2022 bylo prostřednictvím systému včasného varování EU nahlášeno 41 nových drog, jak je patrné z níže uvedeného grafu, čímž se celkový počet drog monitorovaných agenturou EMCDDA zvýšil na 930. Všudypřítomný vliv organizovaného zločinu souvisejícího s drogami a rekordní záchyt nelegálních drog v celé Evropě podtrhují zásadní potřebu mezinárodní spolupráce v boji proti obchodu s drogami.
Obrázek 1. Počet nových psychoaktivních látek poprvé nahlášených do systému včasného varování EU podle kategorií v letech 2005-2022
Ředitel EMCDDA Alexis Goosdeel vystihuje současnou drogovou situaci větou “všude, všechno, všichni “, přičemž zdůrazňuje širokou dostupnost zavedených drog, výskyt nových silných látek a univerzální dopad drog na společnost. Aby bylo možné lépe porozumět vyvíjející se drogové situaci a reagovat na ni, vyzývá zpráva ke zlepšení forenzních a toxikologických údajů. Zdůrazňuje nutnost vytvoření evropské sítě forenzních a toxikologických laboratoří, kterou EMCDDA v rámci svého nového mandátu spustí v roce 2024, aby posílilo kapacity v této oblasti.
Srovnávací přehled statistik o drogách v evropských zemích
Konopí zůstává nejrozšířenější nelegální drogou v celé Evropě. Odhaduje se, že konopí v posledním roce užilo 8 % dospělých Evropanů ve věku 15-64 let, tedy přibližně 22,6 milionu osob. V roce 2021 bylo v EU zabaveno rekordní množství konopí, a to 816 tun konopné pryskyřice a 256 tun rostlinného konopí, což svědčí o jeho široké dostupnosti. Kromě toho ve stejném roce vyhledalo protidrogovou léčbu kvůli problémům souvisejícím s konopím přibližně 97 000 osob. V Česku je podíl poměrně vysoký: v roce 2022 ho konzumovalo 22,9 % mladých dospělých (15-34 let), zatímco v Polsku 7,8 % nebo v Maďarsku 3,4 %.
Obrázek 2. Prevalence užívání konopí v Evropě u mladých dospělých (15-34 let) v roce 2022
V reakci na měnící se pohled na užívání konopí pět členských států EU – Česko, Německo, Lucembursko, Malta a Nizozemsko – spolu se Švýcarskem zavádí nebo zvažuje regulační rámce pro rekreační užívání konopí[2]. cílem těchto iniciativ je kontrola jeho nabídky s důrazem na veřejné zdraví a bezpečnost. Proto je vyjádřena potřeba zvýšeného úsilí v oblasti monitorování a hodnocení, aby bylo možné komplexně posoudit dopady těchto regulačních změn na veřejné zdraví a bezpečnost. Tento vývoj naznačuje posun v politickém přístupu ke konopí, který odráží širší trendy a debaty o užívání drog a jejich regulaci v evropském kontextu.
Obchodování s kokainem přes evropské námořní přístavy je i nadále hnací silou vysoké dostupnosti této drogy, což vede k obavám ze zvýšeného užívání, poškození zdraví a kriminality související s drogami. Zpráva upozorňuje na nárůst počtu záchytů kokainu v hlavních evropských přístavech a na vznikající trend nelegální výroby kokainu v EU. Česká republika je na tom s užíváním kokainu lépe než ostatní země: alespoň jednou v životě ho užilo 2,7 % dospělých ve věku 15 až 64 let, zatímco nejvyšší údaje uvádí Španělsko (12 %).
Obrázek 3. Prevalence užívání kokainu v Evropě u dospělých (15-64 let) jednou v životě v roce 2022
Zpráva rovněž upozorňuje na rostoucí rizika pro veřejné zdraví spojená s širší škálou syntetických stimulancií, rekreačním užíváním ketaminu a oxidu dusného[3 ] a potenciálem psychedelických drog. Zdůrazňuje vyvíjející se problémy s opioidy v Evropě, přičemž nejčastěji užívaným nelegálním opioidem zůstává heroin a rostou obavy z užívání vysoce účinných syntetických opioidů. Česká republika vyniká poměrně vysokým užíváním MDMA, když zaznamenala nejvyšší procento užití alespoň jednou v životě u mladých dospělých (18,6 %) oproti polským 1,4 % a německým 8 %.
Obrázek 4. Prevalence užívání MDMA (“extáze”) v Evropě u mladých dospělých (15-34 let) jednou za život v roce 2022
Kromě toho z 12 metropolitních měst vykázala Praha nejvyšší počet použitých injekčních stříkaček pozitivně testovaných na metamfetamin. Vykázala však srovnatelně výrazně nižší procento injekčních stříkaček pozitivních na kokain (0,7 % oproti 57,8 % v Kolíně nad Rýnem) a heroin (20,3 % oproti 40,9 % v Budapešti).
Vzhledem k tomu, že se EMCDDA připravuje na nový mandát a rozšířenou roli,[4] slouží Evropská zpráva o drogách 2023 jako zásadní zdroj informací pro pochopení drogové situace v Evropě a jejích důsledků pro veřejné zdraví a bezpečnost. Cílem budoucího poslání agentury je posílit monitorovací kapacity, zlepšit připravenost EU a rozvíjet kompetence pro lepší zásahy v oblasti drog.
Drogy v České republice
Česká republika se potýká s významnou krizí v oblasti veřejného zdraví, neboť míra drogové závislosti v posledních desetiletích prudce vzrostla. Podle výzkumu Tirlika M. a kol. z roku 1996, který zveřejnila Národní lékařská knihovna,[5] již v té době došlo k výraznému nárůstu užívání nelegálních drog v celé zemi, přičemž na prvním místě v žebříčku preferovaných látek byly amfetaminy. Převládalo polydrogové užívání a mezi mládeží došlo zejména k nárůstu užívání takzvaných “tanečních drog”, jako je diethylamid kyseliny lysergové (LSD), spolu s heroinem v městských centrech. Rostl také trend injekčního užívání drog, což ještě umocňovalo naléhavou potřebu rozšířit služby protidrogové léčby.
Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (NMC) pro Českou republiku vydalo v roce 2023 výroční zprávu o návykových zvyklostech české populace[6]. v následujících podkapitolách si projdeme nejvýznamnější dostupné údaje.
Užívání drog v dospělé populaci (včetně alkoholu a tabáku)
V dospělé populaci se významná část věnuje návykovému chování napříč různými látkami a činnostmi. Přibližně 17-23 % (1,5-2,1 milionu) osob starších 15 let denně kouří, zatímco přibližně 10 % (800-980 tisíc) denně nebo téměř denně konzumuje alkohol, přičemž 17-19 % (1,5-1,7 milionu) je vysoce rizikových konzumentů alkoholu a 9-10 % (800-900 tisíc) je zařazeno do kategorie škodlivého pití. Psychoaktivní léky představují problém pro 14-15 % dospělých, což představuje přibližně 1,3-1,5 milionu osob. Užívání konopí se v posledním roce týká 6-10 % populace (500-900 tis. dospělých), přičemž odhadem 400 tis. osob je ohroženo problémovým užíváním a 5-7 % jej užívá k samoléčbě. Užívání dalších nelegálních drog zahrnuje 1 % osob užívajících extázi, 2 % halucinogenní houby a po méně než 1 % pervitin a kokain. Vysoce rizikových uživatelů pervitinu nebo opioidů je celkem přibližně 44,9 tis. včetně podkategorií uživatelů různých drog. Tyto statistiky poukazují na významné problémy v oblasti veřejného zdraví, které představují různé formy závislostí v dospělé populaci, a zdůrazňují potřebu komplexních a cílených zdravotnických intervencí.
Užívání drog v mladé populaci (včetně závislosti na alkoholu, tabáku a digitálních technologiích)
Prevalence návykového chování mezi dětmi a dospívajícími odhaluje znepokojivé trendy v oblasti užívání návykových látek a digitální angažovanosti. Přibližně 10-11 % třináctiletých až šestnáctiletých studentů pravidelně kouří tabák, zatímco konzumace alkoholu je velmi rozšířená: 17 % jedenáctiletých, 43 % třináctiletých, 76 % patnáctiletých a 95 % šestnáctiletých někdy v životě pilo alkohol. Více než polovina těchto osob uvedla, že pila alkohol v posledních 30 dnech, a 39 % šestnáctiletých se opíjí měsíčně, přičemž 12 % tak činí týdně nebo častěji. Užívání nelegálních drog v posledních 12 měsících uvádí 24 % šestnáctiletých, přičemž nejčastěji se jedná o konopí, dále o sedativa bez lékařského předpisu, těkavé látky, extázi, halucinogenní houby, LSD nebo jiné halucinogeny a menší procento užívá kokain nebo pervitin. Rozšířená je také závislost na digitálních technologiích, přičemž 15-25 % 11-15letých a 10-15 % 15-19letých uvádí nadměrné hraní her. Sociální média nadměrně používá 25-30 % dětí a 45-50 % dospívajících, přičemž 7 % dětí a až 30 % dospívajících je ohroženo závislostí.
Společenské náklady zneužívání drog v Česku
Užívání návykových látek se významně podílí na nemocnosti a úmrtnosti, přičemž kouření tabáku způsobuje 16-18 tisíc úmrtí ročně a alkohol vede k 6-7 tisícům úmrtí ročně, včetně asi 2 tisíc případů, kdy je primární příčinou, přičemž 400-500 je způsobeno intoxikací alkoholem. V roce 2021 mělo smrtelné předávkování za následek 64 úmrtí, převážně na nelegální drogy nebo těkavé látky a 10 na benzodiazepiny. Kromě toho 150 úmrtí souviselo s dalšími následky užívání nelegálních drog a psychoaktivních léků, jako jsou nemoci, nehody a sebevraždy.
Zdravotní komplikace způsobené užíváním návykových látek se rozšiřují i na infekční nemoci, přičemž v roce 2021 bylo v souvislosti s injekčním užíváním drog diagnostikováno 7 nových případů HIV a ročně bylo hlášeno 800-1 100 případů hepatitidy C, z toho 400-600 mezi injekčními uživateli drog. Počet hospitalizací pro úrazy pod vlivem návykových látek dosahuje 14-15 tisíc ročně, a to především v důsledku alkoholu, ale také nelegálních drog, psychoaktivních léků a těkavých látek. Kromě toho se alkohol a jiné drogy každoročně podílejí na 4 500, resp. 320 dopravních nehodách.
Problémy s hazardními hrami vážně ovlivňují duševní zdraví, přičemž více než 70 % ohrožených osob uvádí úzkostně-depresivní poruchy, 46 % má sebevražedné myšlenky a 14 % se pokusilo o sebevraždu. Děti a dospívající ohrožení digitální závislostí jsou navíc 2-6krát náchylnější k zanedbávání volnočasových aktivit, trpí poruchami spánku nebo příjmu potravy, čelí problémům ve škole a zaznamenávají negativní dopady na svůj společenský život s přáteli a rodinou. Tyto rozsáhlé dopady užívání návykových látek zdůrazňují potřebu důkladných, vícerozměrných strategií pro řešení zdravotních, sociálních a psychologických důsledků.
Česká reakce na tuto problematiku
Tato krize, která se v posledních 50 letech stupňuje, nevykazuje žádné známky zmírnění, přičemž opatření v oblasti veřejného zdraví se snaží držet krok s rostoucími statistikami závislostí a škodlivými dopady užívání drog na jednotlivce, rodiny a komunity. Cesta vpřed pro Českou republiku při zmírňování tohoto drogového problému závisí na zavádění účinných a dostupných programů drogové a protialkoholní rehabilitace. Je velmi důležité z politického hlediska zmínit, že podle Evropské zprávy o drogách 2023[7] vykazuje Česká republika, podobně jako Slovensko a Turecko, u uživatelů metamfetaminu převahu osob, které poprvé nastoupily léčbu (více než 30 %).
Obrázek 5. Podíl osob nastupujících léčbu kvůli amfetaminu na všech osobách poprvé nastupujících léčbu
Source: Evropská zpráva o drogách (2023). K dispozici na adrese: https://www.emcdda.europa.eu/publications/european-drug-report/2023_en
V České republice poskytuje specializované adiktologické služby zaměřené na užívání návykových látek a související problematiku komplexní síť 250-300 zařízení. Tato síť zahrnuje 55-60 nízkoprahových center, 50 terénních programů a 90-100 ambulantních léčebných programů, z nichž 10 se věnuje dětem a dospívajícím. Dále je zde 10-15 detoxifikačních jednotek, 25-30 lůžkových zdravotnických jednotek, 15-20 terapeutických komunit a 35-45 programů ambulantní následné péče, z toho 20-25 s chráněným bydlením. Kromě toho 5-7 domovů funguje ve zvláštním režimu pro uživatele návykových látek. Pokud jde o substituční léčbu závislosti na opioidech, hlásí pacienty v těchto programech 60 zařízení a tuto formu léčby poskytuje odhadem 600-700 praktických lékařů.
Polovina adiktologických služeb se věnuje hráčům hazardních her a více než třetina se zabývá osobami ohroženými digitální závislostí. Léčba závislosti na tabáku je dostupná ve 43 centrech umístěných v nemocničních ambulancích, poradenské služby nabízí přibližně 200 ambulantních lékařů a přibližně 300 specializovaných lékáren.
Zásadní význam mají rezidenční léčebná centra, která poskytují strukturované prostředí, v němž se jedinci mohou konfrontovat se svou závislostí. Tato centra se zabývají jak fyzickými aspekty závislosti, tak psychologickými příčinami užívání návykových látek. Díky identifikaci a léčbě základních příčin závislosti nabízejí tato zařízení holistický přístup k zotavení a poskytují jednotlivcům nástroje, které potřebují k dlouhodobé střízlivosti.
Výzva pro Českou republiku spočívá v rozšíření a zkvalitnění těchto podpůrných systémů, aby bylo možné uspokojit rostoucí potřebu a prolomit kruh závislosti, který postihuje tolik jejích občanů. Doufejme, že s podporou obnovené struktury Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost bude Česko schopno tento dlouhodobý problém účinně řešit.
