Příspěvek Henrique Horty. Jako obvykle má každý autor právo na svůj názor.
Na památku Ruská invaze na Krym, po zimních olympijských hrách v Soči v Rusku, se Vladimir Putin rozhodl po zimních olympijských hrách v Pekingu napadnout celou Ukrajinu. Válka není na Ukrajině ničím novým, po invazi a anexi Krymu Ruskem v roce 2014 zažívala východní část Ukrajiny, Donbas, od té doby konflikt nízké intenzity, který ztěžoval život ukrajinským občanům v pohraničí války
Poslední invazi a následnou válku lze vysledovat na přelomu let 2013 a 2014, neboť Kyjev byl epicentrem geopolitického/ideologického protestu, Euromajdanu, který skončil svržením proruského prezidenta Janukovyče. Euromajdan, což lze v ukrajinštině přeložit jako “Euromajdan”, byl protest, při němž desítky Ukrajinců položily své životy za to, aby se jejich země namísto Ruska přimkla k Evropské unii/Bruselu.
Pro průměrného Ukrajince je Evropská unie a hodnoty, které údajně hájí (demokracie, boj proti korupci, svoboda projevu), vysoce považována za prostředek k lepšímu životu. Když lidé protestovali a Janukovyč byl svržen, osud země byl zpečetěn.
Ukrajinu však potkal stejný osud jako jiné bývalé sovětské republiky, které nebyly plně začleněny do západních institucí: válka a anexe nebo “loutkování” části území do pouze Ruskem uznaných republik, totéž platí pro Gruzii, která má 1/4 svého území obsazenou proruskými separatistickými silami (Abcházie a Jižní Osetie), nebo Podněstří, pruh území Moldavska u hranic s Ukrajinou.
Rusko tvrdí, že se NATO příliš přibližuje k jeho vlastním hranicím a že usiluje o vytvoření jakési nárazníkové zóny/pohraniční oblasti, kde by si mohlo udržovat “bezpečný odstup”. Tento postup samozřejmě vyvolává znepokojení u vlastních sousedů Ruska, kteří usilují o zachování nezávislosti a územní celistvosti.
Pro lidi, kteří se o tom rádi přou, se diskuse nakonec stává dilematem “slepice nebo vejce”. Lidé, kteří stojí na straně Ruska, říkají, že Rusko je provokováno NATO, zatímco lidé, kteří stojí na straně ruských sousedů, říkají, že je to Rusko, které svými agresemi tlačí tyto země do NATO a EU.
Tato poslední invaze byla tím nejlepším dárkem, jaký kdy mohl Putin NATO dát: smysl. Už žádné “šíření demokracie” nebo “budování národů”, už žádné mimo oblast, mimo obchod, organizace se vrací ke svým počátkům.
Na začátku se zdá být nová studená válka, rýsuje se nová železná opona, tentokrát od Baltského moře v Estonsku až k Černému moři v Rumunsku, přičemž NATO má nyní přímé hranice s Ruskem.
Žádná změna ve schématu EU a Evropy
Pokud jde o Evropskou unii, podpora Ukrajiny je nyní silnější než kdykoli předtím.
Podpora Ukrajiny ze strany Evropské unie není ničím novým. Východní partnerství, které v roce 2008 představilo Švédsko i Polsko a které bylo spuštěno v roce 2009, bylo součástí politiky sousedství EU a bylo prvním odrazovým můstkem pro sblížení Ukrajiny s blokem. V roce 2014, po bouřlivém začátku roku, kdy Rusko anektovalo Krym a v Donbasu probíhala válka, podepsala Ukrajina spolu s Moldavskem a Gruzií v témže roce každá z nich asociační dohodu s Evropskou unií.
Ve své magisterské práci, kterou jsem koncem roku 2019, tedy před něco málo více než dvěma lety, představil o vyhlídkách ukrajinského přistoupení k Evropské unii, jsem dospěl k závěru, že proces přistoupení Ukrajiny je ještě několik let před námi. Tehdejší projevy úředníků o rozšiřování bloku poukazovaly na to, že Unie chce zahájit jednání se zeměmi západního Balkánu a že dohody o přidružení k volnému obchodu jsou pouze jakýmsi “mezistupněm”, který je popisován jako příklad integrace nečlena Evropského hospodářského prostoru (EHP) do jednotného trhu Evropské unie.
To vše se začalo měnit v posledních týdnech od zahájení ruské invaze na Ukrajinu.
Od začátku poslední ruské agrese na Ukrajinu EU rychle pracovala na zavedení nových sankcí vůči ruské ekonomice a vůbec poprvé v historii organizace se rozhodla poskytnout vojenskou pomoc jiné zemi, Ukrajině.
Kromě těchto opatření evropská komisařka Ursula Von Der Leyenová v pondělí 28. února v rozhovoru pro Euronews rovněž oznámila uzavření evropského vzdušného prostoru pro ruská letadla a zákaz vysílání dvou ruských televizních stanic, Russia Today a Sputnik News, přičemž je označila za “propagandistickou mašinérii války Kremlu”
Uprostřed hospodářské a propagandistické války mezi EU a Ruskem lze pochopit, proč se Unie rozhodla pro zákaz těchto dvou ruských státních kanálů, nicméně tento nejnovější zákaz také otevírá pandořinu skříňku pro to, co Evropská unie prohlašuje za své základní hodnoty: svobodu projevu a svobodu tisku. Ať už jsou někomu ruská média jakkoli nesympatická, jedna ze základních hodnot EU je tímto rozhodnutím zpochybněna.
Reakce vedení EU
Ve stejném rozhovoru pro Euronews von der Leyenová na úvod uvádí, jakou podporu EU Ukrajině dosud poskytovala:
“Víme, že každá válka něco stojí, a solidarita s Ukrajinou je obrovská. Když se podíváte na uprchlíky, které Evropská unie přijímá, na finanční podporu, nyní na podporu vojenské techniky, to vše ukazuje, že s Ukrajinou je silná solidarita.
Sdílí naše hodnoty.
Hájí naše zásady.
Jsou to oni, kdo chtějí mít mírovou demokracii.
A Rusko na ni útočí, a proto si zaslouží naši plnou solidaritu a mají ji.”
Všimněte si normativního postoje komisaře v těchto slovech. Von der Leyenová uvádí, že protože Ukrajina hájí hodnoty a zásady EU, nejenže byla napadena Ruskem, ale také si zaslouží plnou solidaritu bloku a má ji. Von der Leyenová v této větě hájí nejen ukrajinské hodnoty, ale také hodnoty Evropské unie, a promítá tak normy bloku do Ukrajiny.
Na otázku, zda by Ukrajina měla získat členství, komisařka odpověděla:
“Máme s Ukrajinou proces, který spočívá například v integraci ukrajinského trhu do jednotného trhu, který máme. Máme velmi úzkou spolupráci například v oblasti energetické sítě. Tolik témat, kde velmi úzce spolupracujeme, a to skutečně dlouhodobě,
Patří k nám, jsou jedni z nás a my je chceme mít u sebe.”
Po uvedení různých způsobů spolupráce mezi Ukrajinou a Evropskou unií Von der Leyenová na závěr prohlásila: Ukrajina k nim patří, jsou jedni z nich a chtějí je u sebe. Komisařka byla při formulaci poměrně opatrná, vyhnula se použití slov přistoupení, adheze a rozšíření, i když potvrdila, že Ukrajina patří do bloku a “chtějí je v něm”, a ponechala náznaky, které zřejmě podporují ukrajinskou snahu o vstup do EU.
Na otázku, zda EU dělá něco pro tuto novou vlnu ukrajinských uprchlíků, Von der Leyenová odpověděla:
“Už několik týdnů se připravujeme na různé možnosti a samozřejmě existuje obrovská otevřenost k přijetí těchto uprchlíků. Máme pohotovostní plány s různými členskými státy a samozřejmě všechny ty členské státy, které nejsou frontovými státy, jsou samozřejmě také ochotny uprchlíky přijmout.
Na otázku, zda Ursula spustí zákon EU o ochraně uprchlíků, odpověděla:
“No to je otázka, že pokud to bude potřeba, tak to samozřejmě můžeme kdykoli udělat. Takže jsme tomu velmi otevřeni a bude to něco, co se bude projednávat se všemi členskými státy.”
Soudržnost Evropské unie se přetváří i v důsledku této poslední krize, která ukazuje, jak daleko je Evropská unie, zejména východní členské státy, ochotna zajít, aby poskytla pomoc Ukrajině a ukrajinským občanům tváří v tvář tomuto konfliktu. Východní členské státy, které se dříve stavěly proti přijímání uprchlíků z Blízkého východu, jsou velmi flexibilní a vstřícné k přijímání ukrajinských žadatelů o azyl.
Názor bulharského premiéra Kirila Petkova, který je sice v západní Evropě velkým tabu, ale na východě nikoli, je docela výmluvný, proč jsou vůči Ukrajincům flexibilní:
“Nejsou to uprchlíci, na které jsme zvyklí, tito lidé jsou Evropané. Tito lidé jsou inteligentní. Jsou to vzdělaní lidé…. Nejsou to uprchlické vlny, na které jsme byli zvyklí, lidé, u kterých jsme si nebyli jisti jejich identitou, lidé s nejasnou minulostí, kteří mohli být i teroristy.
Jinými slovy, v současné době neexistuje jediná evropská země, která by se současné uprchlické vlny obávala.”
Stručně řečeno, otevřenost a vstřícnost východoevropských států a vlastně celé Evropské unie vůči ukrajinským uprchlíkům je dána historickou a kulturní blízkostí a také důvěrou v komunitu, která je již dobře integrovaná a etablovaná v celé Evropě. Vrstevníci se navzájem uznávají.
Směrem k rozšíření Evropy o Ukrajinu?
Komisař rovněž potvrdil, že tento konflikt bude pro Evropu znamenat změnu hry:
“Především je zde bezprecedentní spolupráce a společné vystupování všech demokracií, které vidíme. Naši američtí přátelé, Velká Británie, Kanada, ke kterým se připojilo Japonsko, Jižní Korea, abych jmenoval alespoň některé. Součástí skupiny je také Austrálie, takže to ukazuje, že se společně stavíme na obranu demokracie.
Pro Evropskou unii je důležité, abychom bránili náš mírový řád, řád založený na pravidlech, a abychom jako velmoc, jako Evropská unie, jasně řekli, že na evropské půdě netolerujeme pošlapávání našich hodnot.”
Ursula tento malý rozhovor pro Euronews uzavírá slovy, že mír je vždy lepší než válka a že důvěra ve Vladimira Putina je zcela narušena, což ukazuje, jak hluboko tento konflikt zasáhl do vztahů mezi EU a Ruskem.
Poslední citovaná věta, je zcela výmluvná. Komisařka opakuje, že je třeba především míru. Jedním ze základních kamenů Evropské unie je porozumění mezi různými stranami prostřednictvím vzájemného dialogu a potřeba míru, přičemž blok v roce 2012 obdržel Nobelovu cenu za mír jako uznání za více než 60 let míru, usmíření a demokracie. Po potřebě míru následuje právní stát a respektování jeho hodnot, ale nejvýmluvnější je uznání Evropské unie jako mocnosti, s níž je třeba počítat a která je schopna stanovit vlastní červené linie nad hodnotami a zásadami, které hájí.
“Jako mocnost, jako Evropská unie, jasně říkáme, že na evropské půdě netolerujeme pošlapávání našich hodnot.”
Ukazuje se, že ruská invaze na Ukrajinu mění pravidla hry v Evropské unii. Východoevropské členské státy jsou nyní vůči [dalším evropským] uprchlíkům vstřícnější než kdykoli předtím. V červnu letošního roku má také Dánsko hlasovat o přistoupení k obranné politice EU, téměř 30 let poté, co se Dánové rozhodli z EU vystoupit. Německo se rozhodne zmrazit certifikaci plynovodu Nord Stream 2, a to navzdory skřípajícím cenám energií, což dokazuje, jak vážně to myslí s ruskými sankcemi a obranou územní celistvosti Ukrajiny. Nic nespojuje lépe než společný nepřítel.
Pokud jde o Ukrajinu. Válka stále zuří. Prezident Zelenskyj již požádal o členství, následován Gruzií a Moldavskem, dalšími dvěma zeměmi, které s EU podepsaly dohody o volném obchodu. Drtivá většina evropských poslanců také podpořila myšlenku nezávazné rezoluce, která požaduje, aby Ukrajina získala status kandidátské země v souladu se smlouvami EU a přístupem založeným na “zásluhách”. To však zvažuje, zda Ukrajina do této chvíle existuje. Prezident Putin to v sobotu naznačil:
“Pokud budou pokračovat v tom, co dělají [v odporu], zpochybňují budoucnost ukrajinské státnosti,” řekl. “A pokud k tomu dojde, budou to mít zcela na svědomí oni sami.”
Nikdo přesně neví, jaký bude výsledek této války a jaké geopolitické důsledky bude mít v globálním měřítku, ale její dopady jsou již pociťovány celosvětově. Rostoucí ceny pohonných hmot a potravin, skřípající ceny energií, všeobecná inflace, 1 milion ukrajinských uprchlíků již překročil hranice EU a tato čísla jsou podle posledních odhadů jen za prvních několik týdnů konfliktu. Jedno je jisté: tento konflikt bude v příštích letech určovat budoucnost Evropy a světa.
Bibliografie
Amt, Auswärtiges. ‘Výročí udělení Nobelovy ceny za mír v roce 2012 pro EU: Cena pro každého v Evropě”. Německé předsednictví v Radě Evropské unie. Dostupné 6. března 2022. https://www.eu2020.de/eu2020-en/news/article/nobel-prize-eu-2012/2425320.
Crowcroft, Orlando. ‘Poslanci Evropského parlamentu drtivou většinou hlasů odsoudili ruskou invazi na Ukrajinu’. euronews, 1. března 2022. https://www.euronews.com/my-europe/2022/03/01/meps-vote-overwhelmingly-to-condemn-russia-s-invasion-of-ukraine.
US News & World Report. ‘Dánsko zvýší výdaje na obranu a postupně se zbaví ruského plynu’. Dostupné dne 6. března 2022. //www.usnews.com/news/world/articles/2022-03-06/denmark-to-vote-on-joining-eus-defence-policy-this-year-danish-media.
Princetonská encyklopedie sebeurčení. ‘Gruzie: Abcházie a Jižní Osetie’. Přístup 6. března 2022. https://pesd.princeton.edu/node/706.
POLITICO. ‘Georgia, Moldova Follow Ukraine in Applying to Join EU’, 3. března 2022. https://www.politico.eu/article/georgia-and-moldova-apply-for-eu-membership/.
Liboreiro, Jorge. ‘Ukrajina usiluje o členství v EU. Jaké jsou ale reálné šance?” Euronews, 1. března 2022. https://www.euronews.com/my-europe/2022/03/01/ukraine-is-pushing-for-eu-membership-but-what-are-the-real-chances.
Marshová, Sarah a Madeline Chambersová. ‘Německo zmrazuje projekt Nord Stream 2, protože se prohlubuje ukrajinská krize’. Reuters, 22. února 2022, odd. Energy. https://www.reuters.com/business/energy/germanys-scholz-halts-nord-stream-2-certification-2022-02-22/.
Tisk -, Associated. ‘Zacházení Evropy s ukrajinskými uprchlíky se výrazně liší od toho, co zažili Syřané, říkají někteří | CBC News’. CBC, 1. března 2022. https://www.cbc.ca/news/world/europe-racism-ukraine-refugees-1.6367932.
POLITICO. ‘Putin vyhrožuje Ukrajině “státností”, říká, že bezletová zóna by byla čtena jako válečný akt’, 6. března 2022. https://www.politico.eu/article/putin-threatens-ukraines-statehood-says-no-fly-zone-would-be-read-as-act-of-war/.
Socolovsky, Jerome a Jonathan Franklin. ‘Milion lidí uprchl z Ukrajiny, Rusko se blíží k převzetí přístavního města’. NPR, 3. března 2022, odd. Europe. https://www.npr.org/2022/03/02/1084100763/1-million-refugees-fled-ukraine.
Evropská komise – Evropská komise. ‘Prohlášení předsedkyně von Der Leyenové k Ukrajině’. Text. Dostupné 6. března 2022. https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/statement_22_1441.
Times, The Moscow (Moskva). ‘Podpora Ukrajinců pro vstup do NATO dosáhla rekordní výše – průzkum’. The Moscow Times, 18. února 2022. https://www.themoscowtimes.com/2022/02/18/ukrainians-support-for-joining-nato-hits-record-high-poll-a76442.
‘Ukrajina – krize na Krymu a východní Ukrajině | Britannica’. Dostupné 6. března 2022. https://www.britannica.com/place/Ukraine/The-crisis-in-Crimea-and-eastern-Ukraine.
“Ukrajina – protestní hnutí na Majdanu | Britannica”. Přístup 6. března 2022. https://www.britannica.com/place/Ukraine/The-Maidan-protest-movement.
euronews: “Maidan na Ukrajině”. ‘Ukrajina je jedním z nás a chceme ji v EU, říká von Der Leyenová v rozhovoru pro Euronews’, 27. února 2022. https://www.euronews.com/2022/02/27/ukraine-is-one-of-us-and-we-want-them-in-eu-ursula-von-der-leyen-tells-euronews.
