Trh s rostlinnými náhražkami masa v Polsku, který byl dlouho spojován s veganskou a vegetariánskou stravou, již dosáhl hodnoty 1,5 miliardy PLN a bude stále důležitější součástí potravinářského segmentu kvůli rostoucímu povědomí o zdravotních a ekologických otázkách.
Globální trendy v potravinářském průmyslu
Globální ekonomika čelí velkým výzvám souvisejícím s udržitelností, která zahrnuje jak environmentální, tak sociální otázky. Zatímco doposud se většina diskusí o udržitelnosti soustředila na fosilní paliva a nadměrné využívání přírodních zdrojů, s formulací Cílů udržitelného rozvoje v roce 2015 začíná zahrnovat i méně populární témata. Jedním z nich je téma nadměrné produkce a spotřeby masa a jejího dopadu na životní prostředí i lidské zdraví.
Přestože potraviny živočišného původu, jako je maso, mléko a vejce, jsou vysoce kvalitními zdroji živin a mikroživin (včetně železa, zinku a vitaminu B12), nadměrná konzumace živočišných produktů přispívá k rostoucímu počtu problémů. Podle většiny výživových doporučení by spotřeba masa u průměrného dospělého člověka neměla překročit ekvivalent přibližně 30 kg ročně. V mnoha vyspělých zemích však roční spotřeba masa na obyvatele tuto hodnotu násobně převyšuje; v roce 2017 to bylo 151 kg v Portugalsku, 146 kg ve Spojených státech a 99 kg v Polsku. To následně přispívá k nárůstu civilizačních chorob souvisejících s životním stylem, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, diabetes 2. typu a rakovina tlustého střeva a konečníku.
Druhý okruh problémů spojených s nadměrnou spotřebou masa souvisí s jeho negativním dopadem na životní prostředí. Chov zvířat je zodpovědný za přibližně 14,5 % celkových světových emisí oxidu uhličitého a nepřímo (včetně produkce krmiv) zabírá až 77 % celkové rozlohy zemědělské půdy. Vzhledem k tomu, že lidstvo získává z masa pouze 18 % všech kalorií, znamená to, že jeho současná úroveň produkce je energeticky velmi neefektivní, což ztěžuje dosažení cílů dekarbonizace pro roky 2030 a 2050.
V kontextu výše uvedeného je proto dobrou zprávou, že v posledních několika letech roste evropský sektor rostlinných potravin každoročně o několik desítek procent. V Polsku se prodej náhražek masa mezi lety 2020 a 2021 zdvojnásobil a jejich trh dosáhl v roce 2022 hodnoty 1,5 miliardy PLN. Ačkoli byly po mnoho let spojovány především s vegetariánskou a veganskou stravou, nyní je stále častěji slyšet také termín “flexitariánství” neboli flexibilní vegetariánství. Taková strava umožňuje konzumaci masa, ale snaží se omezit jeho spotřebu v zájmu vlastního zdraví a životního prostředí.
Spotřebitelské perspektivy
Marcin Tischner, specialista na firemní angažovanost a udržitelnost ve společnosti ProVeg, zdůrazňuje, že trh s rostlinnými alternativami masa v současné době podporuje skutečnost, že jejich cenová úroveň se stále více přibližuje ceně masa a mléčných výrobků a někdy se rostlinné výrobky stávají dokonce levnější variantou. Dosažení cenové parity proto bude pro trh s náhražkami masa představovat významný zlom, protože se potenciálně otevře většině spotřebitelů, nejen těm, kteří jsou citliví na dietu a životní prostředí.
Podle studie vědců z Ekonomické univerzity v Poznani se ke snížení spotřeby masa, a tedy k přechodu na flexitariánskou stravu, hlásí již nyní až 57 % studentů, zatímco celostátní průměr je 39 %. To znamená, že mladší generace spotřebitelů věnují stále větší pozornost otázkám životního prostředí a pravděpodobně přispějí k dalšímu dynamickému růstu trhu s náhražkami masa.
Jak ukazuje výše uvedený graf, více než 50 % dotázaných z celé Evropy se domnívá, že snížení spotřeby živočišných produktů bude mít skutečně vliv na změnu klimatu. Pozoruhodné je, že méně než 15 % s tímto předpokladem nesouhlasí.
Rostoucí význam rostlinných náhražek masa zase ovlivňuje strategie společností. Společnost Ikea oznámila, že do roku 2050 bude polovina jídel nabízených v jejích restauracích rostlinného původu – stejný závazek se zavázal splnit do roku 2030 také Burger King. Podporu rostlinné stravy oznámila také společnost Nestlé, která plánuje do roku 2050 dosáhnout čistých nulových emisí. Předpoklady zvýšit prodej rostlinných alternativ masa oznámily také korporace jako Unilever a Tesco.
Podle analytiků společnosti Boston Consulting Group tak bude trh s rostlinnými náhražkami masa v dohledné době pokračovat v dynamickém růstu a časem přitáhne pozornost investičních fondů – jak těch, které se označují za “zelené”, tak i fondů rizikového kapitálu. Na dalším trhu se tak objeví společnosti, které budou jednat v souladu s evropskou Zelenou dohodou a zásadami ESG – protože řešení, která jsou prospěšná jak pro podniky, tak pro životní prostředí, budou mít zásadní význam pro dosažení ambiciózních cílů EU do roku 2050.
Celkově lze říci, že jak vyplývá z výše uvedené statistiky, v Polsku je obyvatelstvo stále zakotveno v tradiční masité stravě a většina dotázaných respondentů neuvažuje o změně svých stravovacích návyků. Pouze 33 % lidí je ve skutečnosti ochotno snížit nebo nahradit konzumaci masa ve srovnání s celosvětovým průměrem 44 %. Ačkoli by se tento trend mohl v budoucnu změnit, protože mladé generace přinášejí kulturní změny, které více reflektují ekologická témata, spotřeba masa je stále dominantní složkou polského trhu s potravinami.
