– Luis L. , Universidad Complutense of Madrid
Příspěvek přednesený v rámci soutěže Modrá Evropa 2021 “Conrad Adenauer e Alcide de Gasperi”
Recenze: Henrique Horta.
Koncept volného pohybu mezi evropskými zeměmi je poměrně starý, sahá až do středověku. Zatímco v moderní době se o tomto pojmu diskutuje od doby, kdy Evropa čelila devastaci v důsledku druhé světové války. K hmatatelným opatřením v tomto směru však došlo až v 80. letech 20. století, kdy se Evropa zmítala v nekonečném sporu dvou protichůdných frakcí: jedné, která podporovala myšlenku volné Evropy bez kontrol na vnitřních hranicích mezi zeměmi, a druhé, která byla rozhodně proti.
Francie a Německo byly dvěma průkopnickými zeměmi, které přijaly první skutečná opatření k prosazení myšlenky volného pohybu, neboť se jednomyslně dohodly, že tento tolik diskutovaný koncept posunou na další úroveň. Dne 17. června 1984 tyto dvě země jako první nadnesly výše zmíněné téma na zasedání Evropské rady ve Fontainebleau, když se jednomyslně dohodly na upřesnění nezbytných kritérií pro volný pohyb občanů.
Na závěr této cesty byla teprve 14. června 1985 podepsána takzvaná Schengenská dohoda, která se týkala postupného rušení vnitřních hranic mezi zeměmi a rozšíření kontroly vnějších hranic. Dohoda byla podepsána v Schengenu, malé vesnici na řece Moselle v jižním Lucembursku, pěti (5) níže uvedenými evropskými zeměmi: Francie, Německo, Belgie, Lucembursko a Nizozemsko.
14. června 1985 – podpis Schengenské dohody: Catherine Lalumière (Francie), Waldemar Schreckenberger (Německo), Paul De Keersmaeker (Belgie), Robert Goebbels (Lucembursko) a Wim van Eekelen (Nizozemsko).
O pět let později, 19. června 1990, byla schválena Úmluva o konkrétním provádění Schengenské dohody. Tato úmluva se zabývala otázkami, jako je odstranění kontrol na vnitřních hranicích, vymezení postupů pro vydávání jednotných víz, provoz jednotné databáze pro všechny členy nazvané SIS – Schengenský informační systém a vytvoření struktury spolupráce mezi vnitřními a imigračními úředníky.
Koncepce schengenského prostoru se tak dále rozšiřovala: 27. listopadu 1990 se připojila Itálie, 25. června 1991 Portugalsko a Španělsko a 6. listopadu 1992 Řecko.
Přestože byla Schengenská dohoda – včetně smluv a pravidel – vytvořena, skutečné provádění schengenského prostoru začalo 26. března 1995, kdy se sedm členských zemí Schengenu – Francie, Německo, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko a Španělsko – rozhodlo zrušit kontroly na vnitřních hranicích.
Od té doby zaznamenal schengenský prostor rychlý růst a rozšíření. Tak se 28. dubna 1995 připojilo Rakousko a 19. prosince 1996 Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko. Na druhé straně po vzoru vzorku sedmi výše uvedených států zrušily v říjnu 1997 omezení na vnitřních hranicích Itálie a v prosinci 1997 Rakousko.
K dalšímu významnému úspěchu Schengenské dohody došlo v květnu 1999, kdy “Amsterodamská smlouva” začlenila dohodu do právního rámce Evropské unie, zatímco předtím schengenské smlouvy a pravidla stanovená dohodou nebyly součástí EU a fungovaly samostatně.
Rozšiřování schengenského prostoru pokračovalo rychlým tempem: v lednu 2000 se připojilo Řecko a v březnu 2001 Dánsko, Finsko, Švédsko, Island a Norsko. Dne 16. dubna 2003 přistoupily Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko a v říjnu 2004 Švýcarsko. Tím však úspěšný příběh neskončil, neboť tytéž státy v prosinci 2007 oznámily zrušení svých pozemních a námořních hranic a v březnu 2008 i omezení na letištích.
Lichtenštejnsko se stalo 26. a poslední zemí, která ratifikovala Schengenskou dohodu a připojila se k schengenskému prostoru v únoru 2008.
Švýcarsko zrušilo kontroly na pozemních hranicích v prosinci 2008 a kontroly na letištích v březnu 2009.
K poslední významné události v rámci provádění Schengenské dohody došlo v prosinci 2011, kdy Lichtenštejnsko tři roky po podpisu Schengenské dohody oznámilo zrušení kontrol na vnitřních hranicích.
Potenciální členové schengenského prostoru
Členství v Evropské unii (EU) je neoddělitelně spjato s členstvím v schengenském prostoru, přestože se jedná o právně vyžadovaný krok. Většinu následujících členských zemí EU trápí nevyřešené politické problémy, které vedou k jejich vyloučení ze schengenského prostoru.
Stejně jako v případě Kypru, který je členem EU od roku 2004, ale do schengenského prostoru dosud nevstoupil, nelze schengenskou dohodu podepsat, dokud nebude vyřešen konflikt na tomto de facto rozděleném ostrově a související politické otázky. Mimo EU budou výsostné základny Akrotiri a Dhekelia vyžadovat další zpracování a mechanismy, než se budou moci k prostoru připojit.
Žádosti Bulharska a Rumunska o vstup do schengenského prostoru přijal Evropský parlament v červnu 2011, ale Rada ministrů je v září 2011 zamítla, přičemž nizozemská a finská vláda se odvolávaly na obavy z protikorupčních opatření a úsilí o boj proti organizovanému zločinu.
Podobně Bulharsko a Rumunsko jsou od roku 2007 následujícími dvěma (2) státy EU, které nejsou členy schengenského prostoru nebo dosud nepodepsaly Schengenskou dohodu. Tyto země předložily žádost o přistoupení k schengenskému prostoru, kterou Evropský parlament schválil v červnu 2011, ale Rada ministrů ji v září 2011 zamítla, neboť Finsko a Německo vyjádřily obavy z neschopnosti těchto zemí prosazovat protikorupční a protizločinecké mechanismy, jakož i z nelegálního vstupu tureckých občanů z těchto zemí do schengenského prostoru.
Chorvatsko je další kandidátskou zemí schengenského prostoru, která má podepsat Schengenskou dohodu. Přestože země vstoupila do EU 1. července 2013, nebyla dosud do zóny přijata. V březnu 2015 země signalizovala svou připravenost vstoupit a v současné době prochází technickým hodnocením, které bylo zahájeno 1. července 2015 a má být ukončeno v červenci 2016. Na druhou stranu nelegální vstupy vyplývající z migračního přílivu v roce 2015 z Řecka přes Severní Makedonii a Srbsko do Chorvatska na cestě do Slovinska, Rakouska a Maďarska jakožto členských zemí Schengenu vyvolaly četné obavy o udržitelnost prostoru a zejména o jeho budoucí rozšíření v tomto prostředí. Maďarsko navíc vzhledem k tomu, že se potýká s vysokým počtem nelegálních vstupů přes chorvatské hranice, uvedlo, že by to mohlo být právě ono, kdo bude hlasovat proti vstupu Chorvatska do schengenského prostoru.
Dne 25. března 2021 se čekací doby kamionů mezi členskými státy Evropské unie pohybovaly mezi deseti a třiceti minutami, přičemž mnohé přechody nehlásily vůbec žádné zdržení, protože dopravci ve čtvrtek v pět hodin odpoledne prováděli svůj celoevropský obchod.
Vzhledem k tomu, že všechny členské státy bloku kromě tří jsou členy Schengenu, který umožňuje neomezené cestování po celé EU, nebyl nedostatek zpoždění překvapivý. Nicméně čekací doby mezi Maďarskem a Rumunskem, které jsou členy EU, se pohybovaly mezi 30 minutami a hodinou.
Podle interaktivní mapy, kterou používají dopravci, byly fronty na přechodu Nagylak-Nadlac v západním Rumunsku dlouhé již více než sedm kilometrů a stále se rozšiřovaly.
Ačkoli Rumunsko vstoupilo do EU v roce 2007, není členem Schengenu, což znamená, že zdržení na hranicích země s Maďarskem 25. března byla pravidelná – i když nijak zvlášť rychlá. Zpoždění na hraničních přechodech mezi oběma zeměmi se často měří na hodiny, ne-li dny.
V roce 2019 trvaly fronty mezi oběma zeměmi po státním svátku téměř týden.
“Přestože se jedná o jediný vstupní a výstupní bod, kontrolu cestujících vyjíždějících z Rumunska a vstupujících do Maďarska provádějí orgány obou zemí a někdy má každý orgán jiný cíl kontroly, což vede k extrémně dlouhým frontám,” vysvětlil Radu Dinescu, předseda Národního svazu rumunských dopravců.
Dinescu pro Euronews uvedl, že dlouhé znamená 20 až 30 kilometrů do Rumunska od maďarských hranic. Dokonce i když jde vše hladce, mohou být podle něj v určitých obdobích týdne fronty dlouhé osm až deset kilometrů, což se rovná čtyřem až deseti hodinám čekání pro řidiče kamionů. Tato zpoždění se ještě více prohloubila v důsledku epidemie COVID-19.
Rozšíření zóny “Téměř nemožné
Pro řidiče kamionů je tak téměř nemožné dodržovat evropské předpisy o odpočinku, které vyžadují 45minutovou přestávku každé čtyři hodiny a deset minut jízdy. Pokud to nedodrží a jsou zadrženi rumunskými nebo maďarskými orgány, může jim hrozit pokuta.
“Čekat 10 hodin a zároveň každých 10 až 15 minut pohnout vozidlem činí dodržování předpisů téměř obtížným,” vysvětlil.
Od zahájení jednání o vstupu Rumunska do EU v roce 2007 a o jeho cíli dosáhnout bezhraničního obchodu s evropskými sousedy uplynulo deset let. Nachází se na stejné lodi jako Chorvatsko a Bulharsko, které vstoupily do EU v roce 2013 a 2007, ale do Schengenu zatím nevstoupily. Bulharská hranice s Řeckem, stejně jako chorvatská se Slovinskem, se rovněž potýkají se značnými zpožděními.
Bývalý rumunský premiér Florin Citu minulý měsíc na tiskové konferenci prohlásil, že věří, že se Rumunsko připojí k evropské schengenské zóně volného obchodu do roku 2024.
Citu uvedl, že problémem je zpráva Rumunska o mechanismu spolupráce a ověřování (CVM) týkající se korupce, jejíž zveřejnění bylo původně plánováno na rok 2020, ale bylo odloženo na rok 2021. Citu předpokládal, že pokud bude výsledek příznivý, budou jednání o Schengenu zahájena letos.
“O zprávě CVM se vede debata. V letošním roce se touto otázkou musíme zabývat. Uděláme vše pro to, abychom dosáhli příznivého výsledku zprávy CVM,” uvedl. “Pokud vše půjde dobře a obdržíme příznivou zprávu, můžeme doufat v obnovení jednání o přijetí do Schengenu.”
Zatímco Citu se domníval, že zpráva CVM je pro vstup Rumunska do bezhraniční hospodářské zóny EU nezbytná, Evropská komise sdělila Euronews, že tyto dvě záležitosti spolu nesouvisejí. Podle Komise je Rumunsko připraveno vstoupit do Schengenu okamžitě.
“Komise se zasazuje o přijetí Rumunska do schengenského prostoru od […] roku 2011 a naléhavě vyzývá [Evropskou] radu, aby přijala správné rozhodnutí o omezeních na vnitřních hranicích,” uvedl pro Euronews úředník Komise.
“Někteří ztotožňují mechanismus spolupráce a ověřování s politikou. Komise nic takového nespojuje.”
Nizozemské rozhořčení nad jakoukoli ratifikací
Usnesení Evropské rady podléhá ratifikaci všech 27 členských států. Toto hlasování nebylo naplánováno a přistoupení Rumunska k Schengenu není od roku 2015 ani na formálním pořadu jednání Rady.
Kromě toho je všeobecně známo, že nizozemský premiér Mark Rutte je veřejně proti vstupu Rumunska do Schengenu, aniž by dosáhlo významného pokroku v boji proti korupci a v oblasti právního státu. Citu na začátku letošního roku uvedl, že s Ruttém hovořil, ale neupřesnil, zda je i nadále proti.
“Prozkoumali jsme perspektivní možnosti spolupráce mezi Rumunskem a Nizozemskem se zvláštním důrazem na posílení hospodářských vazeb a politické komunikace. “Kategoricky jsem prohlásil, že Rumunsko je zcela připraveno vstoupit do schengenského prostoru,” uvedl Citu.
Hlasování o přijetí země do Schengenu musí být jednomyslné a vzhledem k tomu, že Rutte svou verzi rozhovoru s Cituem nezveřejnil, není jasné, zda byly obavy Nizozemska z korupce v Rumunsku dostatečně uklidněny, aby svůj postoj odvolalo.
Teorie hospodářské soutěže, jde skutečně jen o obchod?
Zatímco Nizozemci uvádějí jako důvod, proč Rumunsko dosud nevstoupilo do schengenského prostoru, korupci, mnozí Rumuni se domnívají, že Nizozemsko se obává konkurence rumunského přístavu v Konstanci vzhledem k dominanci nizozemského přístavu v Rotterdamu v evropském lodním obchodě.
Konstanta, která se nachází na rumunském pobřeží Černého moře, má potenciál vytlačit obchod ze severoevropských přístavů díky své blízkosti k trhům na Blízkém východě a v Asii.
“Na místní úrovni kolují zvěsti o politických a ekonomických zájmech několika členských států EU, které se spolčily proti dohodě o přijetí Rumunska do Schengenu,” vysvětlil Dinescu.
Předseda Národního svazu rumunských dopravců však prohlásil, že vstup do Schengenu je pouze jedním z mnoha problémů, s nimiž se Rumunsko potýká – a které vláda nezvládá. Poznamenal, že Maďarsko učinilo významné kroky ke zlepšení své silniční infrastruktury, zatímco Rumunsko nikoli.
“Je to domácí problém, bez ohledu na to, jak moc chtějí rumunští politici obviňovat třetí strany,” prohlásil.
“Hlavní linie spočívá v tom, že Maďarsko má podstatně silnější administrativní kapacitu a koordinovanější vládní struktury, jakož i potenciál přijímat odvážná rozhodnutí a realizovat je, zatímco Rumunsko je v tomto ohledu poměrně slabé.”
“Únava z expanze
Navzdory těmto strukturálním nedostatkům se domnívá, že pokud by Rumunsko vstoupilo do Schengenu, situace rumunských dopravců by se nepochybně zlepšila – a to nejen z hlediska čekacích lhůt. Nejenže by cesta byla pro řidiče méně stresující, ale také by přilákala více přímých zahraničních investic, což by posílilo a zvýšilo konkurenceschopnost ekonomiky země, tvrdí.
Navzdory Cituovu únorovému optimismu analytici tvrdí, že pandemie COVID-19 – která si vynutila znovuzavedení hraničních kontrol na většině evropských hranic – a všeobecný odpor vůči otevřeným hranicím v Evropě, zejména ze strany francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, naznačují, že vstup Rumunska do Schengenu v blízké budoucnosti může být běh na dlouhou trať.
“Aniž bychom obviňovali kritiky Rumunska, musíme uznat, že EU také zažívá únavu z rozšíření, která se kromě přijímání nových členů týká i “rozšíření” schengenského prostoru a eurozóny o “novější” členy EU,” uvedl pro Euronews politický analytik Radu Magdin.
“Ačkoli by tedy objektivní technická kritéria měla podmiňovat vyhlídky členských států EU na členství v Schengenu nebo eurozóně, EU musí také definovat své strategické cíle pro obtížnou budoucnost a nahlížet na další integrační potenciál pragmatičtější optikou,” dodal.
A mimo přímo dotčená odvětví, jako jsou dopravci, Magdin poznamenal, že před únorovými prohlášeními Citu “se o tomto tématu v posledních letech ve veřejném prostoru mluvilo jen zřídka” S uzavřením hranic napříč kontinentem v důsledku COVID-19 se zdá, že jde o “dalekosáhlý cíl”
“Pro Rumuny je to také méně naléhavé téma. Volný pohyb osob a produktů v rámci EU se ukázal být tváří v tvář pandemii méně odolný,” dodal.
“I kdyby se Rumunsko letos nebo v budoucnu připojilo k schengenskému prostoru, rozhodující nyní je, aby se Rumunsko účastnilo debat o posílení volného pohybu v rámci EU.”
Evropská komise rovněž vydala balíček opatření zaměřených na zlepšení fungování schengenské zóny volného pohybu, včetně požadavku, aby členské státy EU urychlily přistoupení Rumunska, Bulharska, Chorvatska a Kypru.
“Strategie… požaduje dokončení rozšíření schengenského prostoru, aby Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko a Kypr mohly plně využívat výhod Schengenu,” uvádí se ve strategickém dokumentu nazvaném “Směrem k silnějšímu a odolnějšímu schengenskému prostoru”.
O přistoupení států EU k Schengenu rozhoduje Evropská rada a je k tomu zapotřebí jednomyslného souhlasu všech vlád EU.
Komise vyzvala Evropskou radu, aby “rozhodla o zmírnění kontrol Bulharska, Rumunska a Chorvatska a o jejich přistoupení k Schengenu”
Komise uvedla, že Bulharsko a Rumunsko “účinně dokončily požadované hodnocení v letech 2010 a 2011”
Kromě toho Komise uvedla, že v říjnu 2019 osvědčila, že Chorvatsko “přijalo nezbytná opatření” ke splnění požadavků na zónu bez hranic, zejména těch, které se týkají kontroly vnějších hranic.
“Inkluzivnější schengenský region posílí celkovou bezpečnost EU a zároveň splní skutečné očekávání těchto národů…, že se připojí k Schengenu,” napsala Komise.
Dále uvedla, že rozšíření Schengenu je prostředkem “posílení vzájemné důvěry” mezi státy EU.
Komise navíc požadovala, aby se Kypru dostalo stejného zacházení “poté, co dokončí požadované hodnocení”
Bylo uvedeno, že tyto nedostatky by mohly ohrozit schopnost Bukurešti a Bulharska plnit povinnosti členů Schengenu, jako jsou kontroly na vnějších hranicích.
Přestože Chorvatsko vstoupilo do EU mnohem později, až v roce 2013, je údajně blíže ke vstupu do klubu volného cestování na kontinentu, protože země EU a evropské orgány uznaly pokrok Chorvatska při plnění kritérií pro přijetí.
Podle Evropského parlamentu by Rumunsko a Bulharsko měly získat plné členství v schengenském prostoru bez pasů.
Tento požadavek byl začleněn do výroční zprávy Evropského parlamentu o fungování schengenského prostoru.
Podle této zprávy, která získala drtivou podporu europoslanců (505 hlasů pro, 134 proti a 54 se zdrželo), splňuje všechny technické podmínky pro členství v oblasti bez kontrol i Chorvatsko.
“V návaznosti na své četné žádosti o plné uplatňování schengenského acquis v Bulharsku a Rumunsku naléhavě vyzývá Radu, aby dostála svému závazku a přijala okamžité rozhodnutí o zrušení kontrol na vnitřních pozemních, námořních a vzdušných hranicích, a umožnila tak těmto členským státům připojit se k schengenskému prostoru volného pohybu bez kontrol na vnitřních hranicích; je připravena po konzultaci s Radou v souladu s článkem 4 aktu o přistoupení.”
S podobnou výzvou přišla Evropská komise na začátku tohoto měsíce, kdy navrhla strategii pro silnější a odolnější schengenský prostor.
Konečné rozhodnutí o vstupu do schengenského prostoru má spíše politický charakter a musí být jednomyslně odsouhlaseno všemi členy Evropské rady, orgánu EU složeného z hlav států nebo předsedů vlád všech členských zemí EU.
K tomu často dochází poté, co komise prověří konkrétní technické požadavky a parlament postup požehná.
Kdy se Bulharsko připojí k schengenskému prostoru?
Během návštěvy Bukurešti v listopadu 2018 naznačil tehdejší předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani, že si přeje urychlit proces přistoupení Bulharska a Rumunska k Schengenu.
Ve stejném měsíci Manfred Weber, kandidát Evropské lidové strany na předsedu Evropské komise, prohlásil, že Bulharsko vstoupí do schengenského prostoru v roce 2019, a to alespoň částečně.
Tento cíl se nepodařilo splnit.
Později v rozhovoru Weber vyjádřil výhrady k tomu, aby Rumunsko vstoupilo do Schengenu v roce 2021 společně s Bulharskem, jak se dříve předpokládalo. Rumunsko sice splnilo technické požadavky na ochranu schengenských hranic, ale poslední zpráva Evropské komise zemi kritizovala za to, že nečiní dostatečné kroky v boji proti korupci. Stejné hodnocení však chválilo pokrok Bulharska při plnění technických požadavků Schengenu.
Evropský parlament se však v prosinci 2018 vyslovil pro přijetí obou zemí, což Radu Evropské unie zavazuje k “rychlému postupu” v této věci.
Evropská komise projednává žádost Chorvatska o přijetí do schengenského prostoru již několik let a zdá se, že se stane skutečností v druhé polovině roku 2024. Podle chorvatského premiéra Andreje Plenkova se země rovněž připojí k eurozóně, neboť se připravuje na přechod z kuny na euro poté, co bude přijata do Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II). Chorvatsko již splnilo všechna potřebná kritéria pro přijetí, ale navzdory Plenkoviho optimismu se nejedná o hotovou věc, neboť parlament Evropské unie má nadále výhrady k údajnému špatnému zacházení chorvatské policie s migranty.
Vleklý schengenský proces v Chorvatsku
Chorvatsko vstoupilo do Evropské unie v roce 2013, kdy se muselo ze zákona připojit k schengenskému prostoru jako člen EU. Chorvatská žádost však byla realizována až v roce 2015, kdy chorvatský ministr vnitra Ranko Ostoji prohlásil, že jeho země je připravena vstoupit do schengenského prostoru, a požádal EU o technické posouzení. Posouzení bylo zahájeno v červenci 2015 a bylo dokončeno za osmnáct měsíců. Na základě tohoto posouzení získalo Chorvatsko v červnu 2017 přístup do Schengenského informačního systému a členství v něm. Jednalo se o první zásadní krok na cestě ke členství v schengenském prostoru, bylo však zapotřebí mnohem více.
Chorvatská vláda měla za úkol splnit 281 doporučení Evropské unie, aby získala přístup do schengenského prostoru. Jedná se o nejvíce návrhů, které kdy byly předloženy jedné zemi usilující o vstup do schengenského prostoru, přesto Chorvatsko toto masivní úsilí do poloviny roku 2019 dokončilo.
Současná situace CHORVATSKA
V říjnu 2019 bylo prohlášeno, že Chorvatsko prošlo přezkumným řízením, a Evropská komise schválila žádost země o vstup do schengenského prostoru. Jednalo se o první a nejnáročnější fázi přístupového řízení. Chorvatsko strávilo následující měsíce zaváděním všech zásadních bezpečnostních a cestovních opatření, aby EU mohla o žádosti země formálně rozhodnout.
Žádost Chorvatska o vstup do Schengenu byla v březnu 2021 formálně schválena evropským komisařem pro vnitřní věci a nyní je jen otázkou času, kdy Chorvatsko usedne za schengenský stůl. Ačkoli to, zda se tak stane do roku 2024, jak chorvatští delegáti očekávají, je spekulativní, signály jsou poměrně povzbudivé.
Podle Rady Evropské unie Chorvatsko v současné době splňuje všechny podmínky pro vstup do schengenského prostoru bez hranic.
Chorvatsko splnilo požadavky na provádění schengenského acquis v plném rozsahu, což je předpokladem pro vstup země do schengenského prostoru, uzavřela Rada na zasedání ve čtvrtek 9. prosince.
Ten má nyní 26 členů, z nichž 22 je zároveň členy Evropské unie. Chorvatsko je spolu s Rumunskem, Bulharskem a Kyprem jedním ze čtyř členských států EU, které nejsou členy schengenského prostoru.
Podle tiskové zprávy, kterou k tomuto tématu vydala Rada, Chorvatsko od svého vstupu do EU 1. července 2013 dodržuje všechny požadavky schengenského acquis, s výjimkou zrušení kontrol na vnitřních hranicích.
“Podle statutu o přistoupení Chorvatska k EU může ke zmírnění těchto kontrol dojít pouze na základě usnesení Rady po ověření, že Chorvatsko splňuje schengenská kritéria v souladu s schengenskými hodnotícími procesy,” uvádí Rada ve stejné tiskové zprávě.
Chorvatsko vyhlásilo svou připravenost zahájit schengenské hodnocení v červenci roku 2015 a hodnocení trvalo do roku 2020.
Evropská komise dospěla 22. října 2019 k závěru, že Chorvatsko učinilo nezbytné kroky k zajištění dodržování všech schengenských norem a standardů. Navzdory příznivému hodnocení Komise zdůraznila, že Chorvatsko bude muset nadále pracovat na provádění všech probíhajících činností, přičemž zvláštní důraz bude kladen na kontrolu hranic.
Tehdejší slovinský premiér Marjan Sarec tehdy rozsudek odsoudil, označil jej za politický a trval na tom, aby se Chorvatsko nejprve řídilo rozhodnutím arbitráže o hraničním sporu se Slovinskem.
Hodnocení kritizovala také mezinárodní nevládní organizace Human Rights Watch, která navrhla, že by Chorvatsku mělo být znemožněno členství v Schengenu kvůli násilnému vytlačování uprchlíků na jeho hranicích.
“Zneužívání migrantů na chorvatských hranicích činí předpoklad, že členství v Schengenu je podmíněno dodržováním lidských práv, zbytečným,” uvedla tehdy Lydia Gallová, vedoucí výzkumná pracovnice HRW pro východní Evropu a Balkán.
K požadavku se připojily chorvatské organizace občanské společnosti a aktivisté, úřad ombudsmana země a řada mezinárodních vládních i nevládních aktérů, kteří tlačili na EU, aby Chorvatsku zakázala vstup do schengenského prostoru, pokud jeho úředníci nepřestanou s nezákonným a násilným vytlačováním migrantů.
Francie a Nizozemsko byly doposud rozhodnými odpůrci vstupu Chorvatska do schengenského prostoru s odkazem na “otázky právního státu” Obě země se však nyní se zbytkem EU dohodly, že by Chorvatsku měl být vstup do schengenského prostoru umožněn.
Po vypuknutí epidemie koronaviru vydala Evropská unie řadu pokynů a doporučení členským státům ve snaze pomoci jim postupně odstranit omezení cestování a oživit turistický ruch.
Zatímco místopředseda Evropské unie Margaritis Schinas při předkládání doporučení prohlásil, že “není prostor pro diskriminaci”, země jako Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko “zažívají diskriminaci”, protože zůstávají mimo schengenský prostor, přestože splňují všechna kritéria pro členství stanovená Evropským parlamentem a Komisí.
Pokud jde o přijetí těchto tří zemí do schengenského prostoru, některé členské státy, jako například Nizozemsko a Francie, jsou nadále proti jejich účasti z důvodu “obav o právní stát”
Dacian Ciolos, rumunský poslanec Evropského parlamentu, sdílel video ze své dvoudenní cesty z Bukurešti do Bruselu.
Zatímco Dragoș Tudorache, rumunský poslanec Evropského parlamentu (RENEW), tvrdí, že “to, co se stalo během předchozích dvou měsíců všem občanům EU, se stalo rumunským, bulharským a chorvatským občanům za posledních 12 až 13 let”
Poslanec Tudorache hledá politický signál, znamení, že osoby na schengenském čekacím seznamu mají nárok na zvážení přijetí.
V únoru letošního roku během Mnichovské bezpečnostní konference v Německu rumunský premiér Ludovic Orban prohlásil, že rumunská vláda věří, že země splnila všechny podmínky pro členství v Schengenu.
Co na to Evropská komise?
Johanssonovy poznámky zazněly během rozpravy o výroční zprávě o Schengenu, jejímž autorem je slovinská europoslankyně Tanja Fajon (S&D).
Komisař zdůraznil význam obnovení schengenského prostoru odstraněním kontrol na domácích hranicích, které byly zavedeny s cílem zastavit šíření epidemie koronaviru.
“Virus představuje vážnou hrozbu, ale omezení na vnitřních hranicích nezastavila a nezastaví šíření viru. Pouze jednotné úsilí by nám pomohlo tuto situaci vyřešit,” prohlásil Johansson v Evropském parlamentu.
Poslankyně Evropského parlamentu Tanja Fajonová ve studii zdůraznila, že státy schengenského prostoru opakovaně zavedly hraniční kontroly po roce 2015, a to zejména v době výskytu koronaviru.
“Schengenský prostor by měl být v současné době plně funkční, přestože je zcela paralyzován. Je udržován aparátem,” poznamenal slovinský europoslanec.
Fajonová uvedla, že země, které provádějí nepřiměřené hraniční kontroly, by měly čelit dalším sankcím.
V souvislosti se vstupem Bulharska, Chorvatska a Rumunska do schengenského prostoru prohlásila: “Nemůžeme tolerovat Evropu, která funguje na dvou různých úrovních.”
Evropská komise zavázala Bulharsko, Chorvatsko a Rumunsko k průběžnému přistoupení k schengenskému prostoru.
Johanssonová v květnu prohlásila, že podporuje vstup Bulharska, Rumunska a Chorvatska do zóny bez hranic, a zároveň zdůraznila, že je důležité, aby EU Schengen aktualizovala a posílila.
Johanssonová tehdy požadovala, aby členské státy Evropské unie otevřely své hranice, jakmile se podaří zvládnout epidemii koronaviru. Země jako Nizozemsko a Francie se však postavily proti vstupu těchto tří evropských zemí do schengenského prostoru z důvodu “obav o právní stát”
Bibliografie
“Chorvatsko se chystá vstoupit do schengenského prostoru – ETIAS.COM”. Dostupné 19. prosince 2021. https://etias.com/articles/croatia-set-to-join-schengen-area.
Crowcroft, Orlando. ‘A Decade after Talks Began, Is Romania Any Closer to Joining Schengen?’ Euronews, 26. března 2021. https://www.euronews.com/2021/03/26/a-decade-after-talks-began-is-romania-any-closer-to-joining-schengen.
SchengenVisaInfo.com. ‘Rada EU souhlasí, že Chorvatsko splnilo všechna kritéria pro vstup do schengenského prostoru bez hranic’, 10. prosince 2021. https://www.schengenvisainfo.com/news/eu-council-agrees-croatia-has-fulfilled-all-criteria-to-join-the-borderless-schengen-area/.
Balkan Insight. ‘Evropská komise: Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko by měly vstoupit do Schengenu”, 3. června 2021. https://balkaninsight.com/2021/06/03/european-commission-romania-bulgaria-croatia-should-join-schengen/.
SchengenVisaInfo.com. ‘Francie a Nizozemsko nadále nepodporují vstup Rumunska, Bulharska a Chorvatska do Schengenu’, 26. května 2020. https://www.schengenvisainfo.com/news/france-and-netherlands-remain-unsupportive-of-romania-bulgaria-and-croatias-schengen-accession/.
EUobserver. ‘Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko, “vstupte do Schengenu” Výzva Parlamentu EU’. Dostupné 19. prosince 2021. https://euobserver.com/democracy/152406.
SchengenVisaInfo.com. ‘Schengenská dohoda – historie a definice’. Dostupné dne 19. prosince 2021. https://www.schengenvisainfo.com/schengen-agreement/.
ETIAS.info. ‘Will Bulgaria Join Schengen Area Soon?’, 9. ledna 2019. https://www.etias.info/bulgaria-schengen-area-member/.
