Skip to main content

Údaje o rumunské internetové populaci

Míra rozšíření internetu v Rumunsku je jednou z nejvyšších v Evropě a předčí i některé z nejbohatších zemí kontinentu, jako je Francie, Belgie, Finsko a Rakousko. V lednu 2023 mělo Rumunsko 17,82 milionu uživatelů internetu, což znamená 88,9% míru rozšíření internetu na celkovou populaci. To představuje nárůst o 4,1 % neboli přírůstek 705 tisíc uživatelů oproti předchozímu roku. Navzdory tomuto významnému využívání internetu zůstalo na začátku roku 11,1 % obyvatel, tedy přibližně 2,23 milionu lidí, offline. Je třeba také poznamenat, že vzhledem ke složitosti sběru a analýzy dat mohou být skutečné údaje o využívání internetu a jeho růstu vyšší, než se uvádí[1]

Eurostat internet penetration Romania

Takto rozšířená konektivita je z velké části přičítána rozšíření malých poskytovatelů internetových služeb v sousedství, kteří nabízeli cenově dostupný a lokalizovaný přístup k internetu[2 ]. tito místní poskytovatelé se zásadním způsobem podíleli na položení základů rumunského digitálního prostředí a prokázali tak významný vliv iniciativ zdola na celostátní pokrytí internetem.

V lednu 2023 Rumunsko hlásilo 13,50 milionu uživatelů sociálních sítí, což představuje 67,3 % celkové populace. Z celkového počtu obyvatel starších 18 let používalo na začátku roku 2023 sociální média 72,6 %, což odpovídá přibližně 11,76 milionu uživatelů. Z celkového počtu uživatelů internetu v Rumunsku se v lednu 2023 75,8 % zapojilo alespoň do jedné platformy sociálních médií. Demograficky bylo rozdělení poměrně vyrovnané: 50,4 % uživatelů sociálních médií tvořily ženy a 49,6 % muži[3]

Úloha místních sítí a význam konektivity

Tito drobní podnikatelé mají vytvořené sítě pokrývající omezené oblasti, často jen několik bloků, přičemž každá z nich obsluhuje několik stovek zákazníků. Navzdory své skromné velikosti sehrály tyto sítě společně klíčovou roli v úspěchu rumunského internetu. Mezinárodní telekomunikační unie (ITU), specializovaná agentura Organizace spojených národů pro informační a komunikační technologie, uznává rozšířené místní sítě jako klíčový faktor digitálních úspěchů Rumunska.[4] Podobně Evropská komise uznala tyto místní sítě jako životaschopný doplňkový model pro zvýšení internetové konektivity na celém kontinentu.

Navzdory úspěchům v zemích, jako je Rumunsko, zůstává globální připojení k internetu výzvou. Studie OSN uvádí, že 2,9 miliardy lidí na celém světě je stále offline, přičemž 96 % z nich žije v nejméně rozvinutých zemích.[5] Absence připojení zhoršuje řadu problémů, včetně korupce, omezené svobody tisku a brzdění hospodářského rozvoje.[6 ] Digitálně vyloučené obyvatelstvo čelí vážným problémům, včetně negramotnosti, omezeného přístupu ke vzdělání, absence základních digitálních dovedností a zakořeněné chudoby.

Digitální infrastruktura Rumunska

Klíčovým dokumentem, který nastiňuje přístup Rumunska k rozvoji širokopásmového připojení a digitální infrastruktury, je Národní strategie pro rumunskou digitální agendu 2020,[7] která je v souladu s širšími iniciativami Evropské unie a jejímž cílem je přechod na gigabitovou společnost. Strategie zahrnuje celou řadu oblastí činnosti, přičemž infrastruktura širokopásmových a digitálních služeb je v popředí zájmu.

Ústředním aspektem strategie je rozvoj infrastruktury sítí nové generace,[8 ] přičemž zvláštní důraz je kladen na rozšíření optických sítí co nejblíže ke koncovému uživateli. Tento přístup má zajistit robustní vysokorychlostní přístup k internetu, který je rozhodující pro individuální i komerční digitální aktivity.

V roce 2019 navíc Rumunsko přijalo národní strategii pro zavádění 5G,[9] což představuje významný krok v posilování jeho telekomunikační infrastruktury. Strategie nastiňuje rámec pro zavádění sítí 5G, které by měly umožnit novou generaci digitálních služeb a aplikací.

Nejnovější údaje z druhého čtvrtletí roku 2023 poukazují na významný pokrok v rychlosti internetu v celé Evropské unii. Například Itálie překonala hranici EU s průměrnou rychlostí 142,7 Mb/s. Tři členské státy EU v jihovýchodní Evropě však mají stále průměrnou rychlost nižší než 100 Mb/s: Bulharsko s rychlostí 98,3 Mb/s, Chorvatsko s rychlostí 90,2 Mb/s a Řecko s rychlostí 60,3 Mb/s. Výkonnost Řecka je pozoruhodně nízká a srovnatelná s některými zeměmi v regionu, které nejsou členy EU.

Údaje o rumunském připojení

V širším kontextu jihovýchodní Evropy je rychlost internetu v Řecku podobná nebo někdy nižší než v jeho sousedních zemích mimo EU. Srbsko, Černá Hora, Kosovo a Albánie mají průměrnou rychlost v rozmezí přibližně 61,89 až 92,06 Mb/s. Pozoruhodné je, že Severní Makedonie a Bosna a Hercegovina jsou na konci regionálního žebříčku s rychlostí stahování 45,62 Mb/s, resp. 44,81 Mb/s.

V kontrastu se svými regionálními sousedy se Rumunsko vyznačuje pozoruhodně vysokou rychlostí internetu a v oblasti pevných internetových služeb zaujímá třetí místo v EU. S průměrnou rychlostí přibližně 204,7 Mb/s je Rumunsko jen o něco málo za Španělskem (205,1 Mb/s) a před mnoha dalšími zeměmi EU. V Evropě vede Francie s nejvyšší rychlostí internetu 242 Mb/s.

Základem vyspělých internetových služeb v Rumunsku jsou strategické investice do rozvoje digitální infrastruktury. Tyto investice nejenže zvýšily kvalitu připojení pro obyvatele, ale také učinily z Rumunska atraktivní destinaci pro investory a živnou půdu pro rozvoj nových podniků. Závazek k digitálnímu růstu a dostupnosti byl klíčovou hnací silou, která pozvedla internetové služby v zemi na špičkovou úroveň.

Komplexní údaje společnosti Ookla ukazují, že působivý výkon rumunského internetu se neomezuje pouze na velká městská centra. Výrazná většina obcí, 1964 z 3001, tj. 65,4 %, má rychlost stahování alespoň 100 Mb/s. Tato široká dostupnost vysokorychlostního internetu svědčí o robustní digitální infrastruktuře země, která přesahuje hranice velkých měst a zasahuje i do menších měst a obcí.

Dostupnost internetu v Rumunsku

Rumunsko vyniká v Evropské unii i celosvětově nabídkou jedněch z nejdostupnějších služeb pevného internetu. V celosvětovém žebříčku si Rumunsko polepšilo o tři příčky a nyní se může pochlubit průměrnými měsíčními náklady na širokopásmové připojení ve výši 35 RON (7,57 USD), což znamená pokles oproti předchozímu roku. Nabídka internetových balíčků se výrazně liší, nejlevnější předplatné stojí 6 RON (1,30 USD) a nejdražší 45 RON (9,73 USD), jak uvádí rozsáhlá studie společnosti Cable.co.uk.[10] Tato cenová dostupnost je v zemi vysoká navzdory vysoké míře pokrytí a rychlosti internetu – 87,1 % domácností má přístup k vysokorychlostnímu internetu.

V celosvětovém měřítku vede Súdán s nejlevnějším pevným širokopásmovým připojením za průměrnou cenu 2,30 USD měsíčně, zatímco Burundi se nachází na opačném konci spektra jako nejdražší s průměrnou cenou 383,79 USD měsíčně. Pozoruhodné je, že v první padesátce zemí s nejlevnějším širokopásmovým připojením se neumístila žádná západoevropská země a také ve Spojených státech je průměrná cena širokopásmových balíčků poměrně vysoká – 59,99 USD měsíčně.

Ve východní Evropě je ve studii uvedeno 14 zemí, přičemž všechny se nacházejí v horní polovině celosvětové tabulky cenové dostupnosti. Rumunsko, Bulharsko a Kosovo jsou vyzdvihovány jako nejlevnější v regionu, zatímco Slovinsko, Česko a Černá Hora jsou nejdražší. Východní Evropa nabízí širokopásmové připojení v průměru za 19,22 USD měsíčně, což ji řadí na druhé místo v celosvětovém žebříčku nejlevnějších služeb pevného internetu.

Dan Howdle, analytik spotřebitelských telekomunikací ve společnosti Cable.co.uk, k výsledkům výzkumu uvedl: “Není zcela překvapivé, že nejvyspělejší a nejrozvinutější země mají tendenci mít jedny z nejdražších širokopásmových služeb. Koneckonců, výdělky jsou vyšší a investice a zavádění nových technologií bývají v předstihu. […] Je však zajímavé, že nejlevnější širokopásmové připojení na světě je zpravidla ve východní Evropě a zemích SNS. Tyto země mají zpravidla jednu z nejvyspělejších infrastruktur (vysoké pokrytí plnými optickými vlákny FTTP) a jsou schopny ji nějakým způsobem nabízet uživatelům za velmi nízké ceny. Svým způsobem to stírá představu, že regiony jako západní Evropa a Severní Amerika platí více kvůli nákladům na zavádění nových technologií, a ve skutečnosti spíše poukazuje na to, že lidé v těchto zemích jsou nuceni platit více prostě proto, že mohou.”

Evropská podpora

Evropská komise, která si uvědomuje kritickou povahu digitální infrastruktury, přijala v roce 2021 první víceletý pracovní program v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF Digital)[12]. tato iniciativa má v letech 2021-2027 katalyzovat veřejné a soukromé investice do infrastruktury digitálního připojení. Se závazkem více než 1 miliardy EUR se EU snaží posílit a zabezpečit evropskou infrastrukturu digitálního připojení se zaměřením na gigabitové širokopásmové připojení a rozvoj sítí 5G.

Zastřešujícím cílem tohoto úsilí je zajistit, aby všechny domácnosti v obydlených oblastech měly do roku 2030 přístup k vysokorychlostnímu internetu 5G, což je cíl, který odráží rostoucí význam digitálního připojení v hospodářské, sociální a osobní sféře v celé Evropě.

Významnou část investic do rumunské digitální infrastruktury umožnila politika soudržnosti EU. V období 2014-2020 získalo Rumunsko více než 455 milionů eur konkrétně na projekty související s informačními technologiemi a telekomunikacemi, přičemž více než 54 milionů dolarů z této částky bylo určeno na rozvoj širokopásmového připojení spotřebitelů. Tyto projekty, řízené sedmi rumunskými společnostmi, sehrály klíčovou roli při zvyšování rychlosti internetu a přístupu k němu v celé zemi a přispěly k vysokému umístění země v celosvětových ukazatelích rychlosti internetu[13]

Zdroje

  1. https://datareportal.com/reports/digital-2023-romania ↑
  2. https://medium.com/@gabriel_morin/10-rok-pozdeji-diy-rumunske-deti-jsou-dnes-s-network-expert-ccb25cd1967
  3. https://datareportal.com/reports/digital-2023-romania ↑
  4. https://www.itu.int/ITU-D/treg/broadband/BB_MDG_Romania_BBCOM.pdf ↑
  5. https://www.un.org/en/delegate/itu-29-billion-people-still-offline ↑
  6. https://www.jstor.org/stable/41342482 ↑
  7. https://gov.ro/en/government/cabinet-meeting/national-strategy-on-the-digital-agenda-for-romania-2020 ↑
  8. https://www.comunicatii.gov.ro/planul-national-de-dezvoltare-a-infrastructurii-ngn/ ↑
  9. https://www.ancom.ro/strategia-5g-pentru-romania-_6167 ↑
  10. https://www.cable.co.uk/broadband/pricing/worldwide-comparison/#speed ↑
  11. https://www.cable.co.uk/broadband/worldwide-pricing/2023/broadband_price_comparison_press_release.pdf ↑
  12. https://commission.europa.eu/funding-tenders/find-funding/eu-funding-programmes/connecting-europe-facility_en ↑
  13. http://investromania.gov.ro/web/internet-infrastructure/ ↑
Léo Portal

Léo J. Portal je doktorandem v oboru politických věd na Evropském univerzitním institutu. V současné době úzce spolupracuje s místními správci a tvůrci politik. Jeho výzkum se zaměřuje na vazby mezi technologickými inovacemi a veřejnou správou, konkrétně na rozvoj evropských chytrých měst a jejich důsledky pro sociální otázky. Pracuje také jako konzultant pro strategii a komunikaci politiků a think-tanků.

×