Rumunsko prochází významným rozvojem solární energetiky v rámci širšího rámce energetické transformace, který je podpořen evropským financováním a právními reformami. Tento vzestup podnítil investice napříč celým spektrem, od jednotlivých domácností jako prozumentů až po zařízení pro veřejnou potřebu, přičemž významným segmentem pro rozvoj se staly místní samosprávy až na úrovni krajů. Vedle solární energie zkoumají některé obce perspektivy geotermální energie.
Evropské trendy v oblasti solární energie
Podle údajů uvedených ve zprávě European Market Outlook for Solar Power 2023-2027 společnosti SolarPower Europe[1] dosáhla kumulativní kapacita solární energie v Evropské unii (EU) v roce 2023 hodnoty 263 gigawattů (GW), což představuje 27% nárůst oproti předchozímu roku, kdy činila 207 GW. Tento výrazný nárůst se přičítá především zbytkovým účinkům energetické krize a nevyřízených instalací z roku 2022, přičemž aktivita se ke konci roku snižuje. Zpráva předpokládá zpomalení tempa růstu na 11 % v roce 2024 a očekává přírůstek 62 GW nové kapacity solární energie v celé Evropě.
V roce 2023 přibylo 55,9 GW nových solárních kapacit, což fakticky umožní využívat solární energii dalším téměř 17 milionům evropských domácností. Tato expanze téměř dosáhla cíle 60 GW ročních instalací, který stanovila Mezinárodní energetická agentura (IEA) jako protiváhu postupnému ukončení dovozu ruského plynu.
Navzdory těmto rekordním instalacím společnost SolarPower Europe zdůrazňuje, že současné tempo zavádění solární energie se musí zrychlit, aby bylo dosaženo průměrné roční míry instalací 70 GW, která je nutná k dosažení cílů EU v oblasti solární energie pro rok 2030. Walburga Hemetsbergerová, generální ředitelka společnosti SolarPower Europe, zdůrazňuje zásadní potřebu pokračující politické podpory a opatření a varuje před sebeuspokojením v průběhu desetiletí.
V rozdělení přírůstků solární kapacity podle jednotlivých zemí od počátku roku 2023 vede mezi evropskými státy Německo s instalací 14,1 GW nové solární kapacity. Na druhém místě následuje Španělsko s 8,2 GW, pětici největších přispěvatelů uzavírají Itálie (4,8 GW), Polsko (4,6 GW) a Nizozemsko (4,1 GW). Toto rozložení poukazuje na nerovnoměrný, ale významný pokrok, který se na celém kontinentu děje v oblasti využívání solární energie, což odráží společný posun směrem k obnovitelným zdrojům energie a udržitelnější energetické budoucnosti.
Zdroj: SolarPower Europe Výhled trhu EU se solární energií na období 2023-2027
Případ Rumunska
Letošní 1 GW nově instalované solární kapacity v Rumunsku představuje 308% nárůst oproti kapacitě přidané v roce 2022. Kumulativní distribuovaná a užitková solární kapacita země přesáhla v roce 2023 2,85 GW, což představuje výrobu více než 2,5 TWh, tedy téměř 5 % celkové výroby elektřiny[2]
Nedávné sektorové analýzy odhalují značný zájem rumunských majitelů rodinných domů, přičemž více než 50 % z nich uvažuje o pořízení fotovoltaických systémů v roce 2023. O tomto trendu svědčí desetinásobný nárůst poptávky po fotovoltaických panelech v roce 2022 oproti předchozímu roku, což je v souladu s evropskými iniciativami v oblasti obnovitelných zdrojů energie a finančními pobídkami pro přechod na zelenou energii[3]
Pro usnadnění tohoto přechodu na obnovitelné zdroje energie mají Rumuni přístup k financování prostřednictvím několika programů, včetně Národního plánu obnovy a odolnosti, Modernizačního fondu spravovaného ministerstvem energetiky a programu Repower EU spravovaného ministerstvem investic a evropských fondů[4]. mezi nimi je obzvláště populární program “Zelený dům”, který nabízí značné dotace na instalaci solárních panelů. Navzdory této podpoře se mnoho jednotlivců stále potýká s nutností počátečních plných plateb, přičemž odborné prognózy uvádějí dobu návratnosti investice přibližně 4-5 let.
Regulační potřeby
George Niculescu, předseda Národního úřadu pro regulaci energetiky (ANRE), se nedávno vyslovil pro regulaci instalací fotovoltaických panelů pro spotřebitele a navrhl zavedení prahových hodnot podle individuálních potřeb spotřeby a místních požadavků. Důvodem tohoto návrhu je rostoucí trend mezi prosumery instalovat fotovoltaické panely, které vyrábějí více elektřiny, než spotřebují, což vede k potenciální nerovnováze v energetické síti.
Ačkoli primární úlohou prosumers je zvýšit účinnost energetického systému a snížit účty za elektřinu a plyn, zejména v době vysokých nákladů na energie, někteří jednotlivci využívají fotovoltaické systémy jako prostředek k vytváření zisku. Současná energetická legislativa umožňuje dodávat přebytečnou energii zpět do sítě, přičemž prosumers dostávají kompenzaci za každou vyrobenou kilowatthodinu. Díky tomuto mechanismu se vlastnictví solárních panelů stalo pro některé z nich ziskovým podnikáním.
Absence regulačních omezení výrobní kapacity a instalací by však mohla ohrozit integritu a účinnost stárnoucí elektrické sítě, která je již nyní pod tlakem a čeká na modernizaci a investice, jak je uvedeno v Národním plánu obnovy a odolnosti (PNRR). Údaje ANRE potvrzují, že prozumenti mohou ze zákona prodávat přebytečnou elektřinu dodavatelům, pokud to kapacita sítě umožňuje[5]. stanovení parametrů pro fotovoltaické instalace je proto považováno za zásadní krok k udržení stability sítě a zajištění splnění dvojího cíle – energetické účinnosti a spolehlivosti sítě. V tomto smyslu existují evropské právní předpisy, které Rumunsko teprve musí transponovat.
Země je již na dobré cestě ke snížení byrokracie a zjednodušení postupů pro instalaci, což signalizuje nejen záměr motivovat k zavádění solárních panelů, ale také schopnost naslouchat potřebám občanů a podniků. V červnu 2023 byl například v tomto ohledu představen nový zákon[6]
Vyhlídky do budoucna: Evropské financování a zelené cíle země
Fotovoltaický program Zelená domácnost, který spravuje rumunská Správa fondu životního prostředí (AFM), byl v září dočasně pozastaven na základě soudního rozhodnutí odvolacího soudu v Oradei[7]. k pozastavení došlo po soudním sporu týkajícím se společnosti, které bylo odepřeno schválení instalace panelů. V důsledku toho přibližně 90 000 účastníků programu čeká na montáž solárních panelů na svá obydlí. V souvislosti s tímto vývojem ministr životního prostředí Mircea Fechet ujistil o prodloužení všech příslušných lhůt, aby žádný z účastníků nepřišel o finanční prostředky.
V širším kontextu obnovitelných zdrojů energie v Rumunsku provozuje země více než 14 významných větrných elektráren a 21 fotovoltaických parků. Pozoruhodné je, že v Aradu má být díky významné soukromé investici zřízen největší fotovoltaický park v Evropě, který se bude pyšnit kapacitou 1000 megawattů na ploše 100 hektarů, což svědčí o odhodlání Rumunska rozšiřovat infrastrukturu obnovitelných zdrojů energie.
Současná výroba z větrných elektráren činí přibližně 3 000 megawattů ročně, fotovoltaické elektrárny přispívají přibližně 1 500 megawatty a vodní zdroje poskytují zbývajících více než 6 000 megawattů. Prognózy Národní komise pro strategii a prognózy naznačují výrazný průměrný roční nárůst výroby elektřiny z fotovoltaických zdrojů v letech 2024-2026 o 18,9 %[8]
V souvislosti s problémy na globálním energetickém trhu, zejména v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, iniciovala Evropská komise plán REPowerEU. Cílem této iniciativy je posílit úspory energie ve státech EU, výrobu čisté energie a diverzifikaci dodávek. Z iniciativy REPowerEU bude mít významný prospěch Rumunsko, kterému bude přiděleno 1,4 miliardy eur na urychlení přechodu k zelené energii a podporu investic do obnovitelných zdrojů energie. Do roku 2030 chce země vyrábět 30 % elektřiny ze zelených zdrojů[9]
V návaznosti na tyto cíle Bukurešť předložila Evropské unii vedle plánu RePowerEU také revidovaný Národní plán obnovy a odolnosti[10], v němž jsou uvedena komplexní opatření včetně nákupu fotovoltaických panelů, baterií pro ukládání energie a dalších inovativních energetických řešení. Tyto kroky podtrhují strategický přístup Rumunska k posílení jeho energetické autonomie, snížení spotřeby a přijetí udržitelné energetické budoucnosti.
Po skončení summitu COP28
Rumunsko si stanovilo ambiciózní cíl instalovat do roku 2030 více než 8 gigawattů solární kapacity, což by mělo představovat 24 % jeho hrubé konečné spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tento cíl oznámil prezident Klaus Iohannis během svého projevu na summitu COP28, který se konal současně s přistoupením Rumunska k Mezinárodní solární alianci.
Prezident Iohannis vyjádřil přesvědčení, že členství v Alianci podpoří širší a hlubší spolupráci s Indií, kde sídlí sekretariát Aliance, i s dalšími státy, které se zavázaly urychlit úsilí o zmírnění změny klimatu. Zdůraznil, že zvýšené ambice v oblasti klimatu korelují s většími ekonomickými příležitostmi a výhodami pro občany, což odráží holistický přístup k řešení změny klimatu a zároveň podporuje udržitelný rozvoj:[11] “Do roku 2030 chce Rumunsko instalovat solární kapacitu o výkonu více než 8 gigawattů, což představuje 24 % hrubé konečné spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Závazek Rumunska zvýšit instalovanou kapacitu solární energie je plně v souladu se strategií EU pro solární energii a přispěje k provádění Pařížské dohody.”
Případová studie: Projekt Timsoara
Temešvár, hlavní město západního regionu a správní středisko okresu Temešvár, patří mezi obce, které realizují projekty solární energie pro vnitřní potřebu[12 ]. město se pustilo do výstavby fotovoltaické jednotky o výkonu 5,6 MW, strategicky umístěné v blízkosti průmyslové zóny Freidorf. Tato iniciativa je součástí širší strategie města Temešvár zaměřené na zavádění obnovitelných zdrojů energie a snižování úrovně znečištění. Předpokládá se, že jednotka bude ročně vyrábět přibližně 7,8 GWh.
Dominic Fritz, starosta Temešváru, vyjádřil cíl města kompenzovat téměř dvě třetiny spotřeby elektrické energie na veřejné osvětlení prostřednictvím tohoto solárního parku. Přechod na obnovitelné zdroje energie je považován za zásadní krok na cestě Temešváru k ekologičtějšímu městu. Fotovoltaické zařízení bude využívat převážně monokrystalické panely, které byly vybrány pro svou účinnost v chladnějším a zamračeném podnebí.
Město rovněž zdůraznilo, že tento projekt solární elektrárny by měl získat finanční prostředky Evropské unie, což přispěje k širším cílům, jako je posílení elektrické veřejné dopravy, zlepšení energetické účinnosti veřejných institucí a modernizace tepelné sítě.
Celková investice do tohoto fotovoltaického systému se odhaduje na 6,5 milionu eur včetně daně z přidané hodnoty, přičemž stanovená doba výstavby je 12 měsíců od vydání pravomocného povolení. Tento podnik odráží závazek města Temešvár k obnovitelným zdrojům energie a udržitelnému rozvoji měst a řadí ho do rostoucí skupiny rumunských obcí, které jsou na čele v zavádění solární energie.
Reference
-
https://www.solarpowereurope.org/insights/outlooks/eu-market-outlook-for-solar-power-2023-2027 ↑
-
https://www.solarpowereurope.org/insights/outlooks/eu-market-outlook-for-solar-power-2023-2027 ↑
-
https://www.balcanicaucaso.org/eng/Areas/Romania/Romania-all-crazy-about-photovoltaics-227843 ↑
-
https://seeenergy.news/romania-photovoltaics-are-growing-rapidly/ ↑
-
https://www.balcanicaucaso.org/eng/Areas/Romania/Romania-all-crazy-about-photovoltaics-227843 ↑
-
https://www.romania-insider.com/cop28-romania-president-solar-energy-2023 ↑
