Restartování po omezeních Covid ve střední Evropě: příklady Polska, Chorvatska, Maďarska a Rumunska napsal B.F.G. Fabrègue a recenzní výbor jej posoudil 12. června.
Předpokládá se, že ekonomiky střední EU porostou v letošním roce o 3,6 % a v roce 2022 o 3,8 %, protože následky pandemie postupně mizí. Důsledky jsou zatím zásadní: Očekává se, že Covid vymaže nejméně pětiletý nárůst příjmů na obyvatele v několika ekonomikách regionu a zvýší počet chudých, zejména kvůli ztrátě pracovních míst. Navzdory obnovení růstu je oživení hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele v regionu utlumené a nedosahuje trendů před pandemií. COVID učinil přítrž mnoha hospodářským aktivitám a v podstatě všechny ekonomiky uvrhl do recese. Jedním z nejdůležitějších faktorů, které určují, jak silně pandemie ovlivní ekonomiku, je míra závislosti země na cestovním ruchu. V tomto článku se zabýváme tím, jak Kovid ovlivnil ekonomiky, jak na něj reagovala vláda a jak se ekonomika hned poté znovu rozběhne.
Odolnost, ale ne rezistence
Analýza agentury FitchRating[1] dokonce zpracovává ekonomickou odolnost, kterou prokázala většina ekonomik střední a východní Evropy (SVE) – a zejména země Visegrádské čtyřky (V4) – vůči omezením způsobeným pandemií na konci roku 2020. Hospodářské výsledky všech zemí V4 (Polska, Maďarska, České republiky a Slovenska) byly doplněny především silnou vládní spotřebou a pomocí a stabilním příspěvkem čistého vývozu k růstu. Například čistý vývoz Polska přispěl k růstu 1,1 p.b. díky stlačení dovozu a oživení zahraniční poptávky, zejména ve 2. pololetí 2020.
Je však velmi důležité zdůraznit, že většina zemí střední Evropy poznala výrazné snížení ekonomické produkce, a to i u malých a velkých podniků. Vlády zemí V4 sice projevily ochotu zachovat nebo rozšířit podpůrné programy, k čemuž jim pomohla flexibilita získaná díky pozastaveným domácím fiskálním pravidlům (s možností prodloužení pozastavení celoevropských pravidel až do roku 2022), není však jisté, jak by se propad projevil bez vládní podpory.
Upozorňujeme, že do našich grafů jsme jako srovnávací ukazatel začlenili ruská data.
Nejvýznamnější je značný podíl společností s klesajícím měsíčním obratem. Bez ohledu na vládní pomoc jsou čísla v EU a mimo ni velmi podobná, delta se drží v průměru pod 5 statistickými body.
Velmi široká škála strategií na podporu ekonomiky
V roce 2021 se očekává růst polské ekonomiky o 3,3 %[2], a to v důsledku oživení obchodu v eurozóně v kombinaci se zlepšením důvěry a oživením soukromé spotřeby a investic. Polsko patří mezi všemi zeměmi střední a východní Evropy k zemím s nejvyšším počtem intervencí, jak ukazuje následující graf níže.
restart ekonomiky covid 2021 polsko rumunsko oživení chorvatsko maďarsko
Zatímco podpora velkých podniků je velmi rovnoměrně rozložena, polská vláda podpořila zejména své střední a malé podniky masivními daňovými úlevami, které byly podle listu Gazeta poměrně účinné. Polská volba se také opírala o absenci aktivního rozhodování na trhu práce, což firmám umožňovalo propouštět zaměstnance. Dokonce i ve srovnání s extrémně liberálním trhem, který jsme se rozhodli zahrnout do našeho článku (Rusko), jsou údaje otřesné, protože téměř třetina všech společností propouštěla po celý rok.
V případě Polska je předpokládané oživení v roce 2021 slabší, než se dříve předpokládalo (3,5 %), a to především díky tomu, že západní země EU svá omezení neuvolňují (včetně zemí s převážně očkováním, jako je Španělsko a Velká Británie). světová banka nabízí podobnou projekci na rok 2022 (3,4 %), a to částečně díky silnému oživení domácí poptávky, zejména v oblasti investic.
“Přestože polský HDP v roce 2020 poprvé za posledních 30 let poklesl, dobře diverzifikovaná polská ekonomika je v prostředí pandemie COVID-19 jednou z nejméně postižených v Evropě,” uvedl Marcus Heinz, stálý zástupce Světové banky pro Polsko a pobaltské státy. “Klíčovým úkolem v krátkodobém horizontu je pokračovat v podpoře odvětví, která […]. Polsko také musí pokračovat v posilování svých institucí, aby se připravilo na novou vlnu čerpání fondů EU, z nichž velká část půjde do nízkouhlíkových a ekologičtějších projektů.”
Modrá Evropa se domnívá, že většina rozhodnutí polské vlády byla pozitivní, a i když trh práce v příštích měsících skutečně utrpí, dlouhodobě se tyto dopady neprojeví.
Chorvatsko, [3] se naopak rozhodlo nesnižovat daně, ale zaměřilo se více na podporu, zejména pokud jde o platy a mzdy. Více než polovina národních podniků získala podporu, která dokonce někdy dosahuje až 70 procent nákladů. Podobná řešení samozřejmě zvolili i v Polsku, Rumunsku a Maďarsku, ale rozsah těchto opatření nemá s chorvatskou politikou podpory nic společného. To umožnilo mimořádně minimální likvidaci pracovních míst, a to ve všech odvětvích.
Evropská komise zvýšila svou prognózu růstu chorvatské ekonomiky na 6,1 % v roce 2022, což znamená, že by se mohla stát jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v bloku. Letošní prognóza byla mezitím mírně snížena z 5,3 na 5 %. Komise očekává, že oživení chorvatské ekonomiky bude založeno především na cestovním ruchu, zvýšené soukromé spotřebě, zahraničních investicích a obnově po zemětřesení. Zvýšený hospodářský růst pro rok 2022 se v Chorvatsku očekává také díky fondu EU pro obnovu a odolnost.
“Tato prognóza je podobná té, kterou navrhla naše vláda. Považuji za velmi povzbudivé, že tato čísla jsou ještě vyšší, než se původně navrhovalo. To je dobrá zpráva,” komentoval premiér Andrej Plenković .
Maďarsko [4] se také vydalo stejnou cestou, přičemž mezi všemi výše uvedenými strategiemi zvolilo smíšené řešení. Údaje o HDP za první čtvrtletí analytiky překvapily, neboť jsem předpokládal, že maďarská ekonomika v prvních třech měsících roku oproti předchozímu čtvrtletí více expandovala. V meziročním vyjádření se tempo poklesu v prvním čtvrtletí oproti poslednímu čtvrtletí roku 2020 zmírnilo.
Péter Virovácz, hlavní analytik ING Bank, uvedl, že údaje překvapily i ty nejoptimističtější analytiky. “Skutečnost, že maďarská ekonomika dokázala vykázat tak dynamický růst na čtvrtletní bázi ve čtvrtletí, které předem ukazovalo spíše smíšený obraz, znamená, že v ekonomice existuje mnohem vyšší potenciál oživení, než se očekávalo,” uvedl.
Na rozdíl od většiny ostatních středoevropských zemí EU by se maďarská ekonomika mohla vrátit na předkrizovou úroveň ještě před létem. Nejnovější údaje jasně ukazují silnou odolnost a schopnost maďarské ekonomiky zotavit se. Vzhledem k výbornému tempu očkování a postupnému uvolňování restrikcí se od druhého čtvrtletí roku očekává rychlé oživení.
Evropská komise (EK) je ještě optimističtější než maďarská vláda: ještě před zveřejněním nejnovějších údajů o HDP EK ve své jarní ekonomické prognóze zvýšila odhad růstu maďarské ekonomiky. EK nyní předpovídá 5% meziroční růst oproti 4 %, která uvedla ve své únorové zimní prognóze, zatímco maďarská vláda odhaduje růst HDP v roce 2021 na 4,3 %. Co se týče roku 2022, EK uvedla, že maďarská ekonomika by měla vzrůst o 5,5 %.
Existují samozřejmě i špatné výsledky. Zatímco někteří jsou v konfrontaci s očekávaným 6% růstem, jak jej oznámil MMF, nadšeni, Rumunsko se nezdá být na cestě k rychlému zotavení z COVID-19. Například Rumunsko zaznamenalo bezpochyby největší uzavření podniků ze všech členů střední a východní EU, téměř dvojnásobek Polska podle většiny údajů za rok 2020, které máme zatím k dispozici.
Rumunská ekonomika v roce 2020 poklesla o 3,9 %, což je šok srovnatelný s některými evropskými ekonomikami s podobnou velikostí odvětví cestovního ruchu, jako je Nizozemsko nebo Bulharsko. Pokles v Rumunsku byl však podstatně silnější než v jiných zemích. Například v Litvě došlo k poklesu pouze o 0,8 % a v Estonsku o 2,9 %. Zatímco odvětvovou skladbu země nelze v krátkodobém horizontu snadno změnit, nejnapínavější otázkou nyní je, zda a jak rychle se ekonomika z recesního šoku vzpamatuje.
Nová prognóza růstu Rumunska na rok 2021 ve výši 6 % se setkala s překvapením : je optimističtější než jejich předchozí prognóza z října 2020, která stanovila rumunský růst na 4,6 %. Rumunsko se tak zároveň stalo ekonomikou s nejvyšším očekávaným růstem HDP v regionu. Například Maďarsku se předpokládá růst o 4,3 %, Slovensku o 4,7 %. Položili jsme si tedy otázku: Jaké jsou klíčové faktory pro rychlé oživení a jak si v tomto ohledu vede Rumunsko? Měli bychom být snad opatrnější než MMF?
Blokuje případné oživení inflace?
Nad příznivými čísly oživení, která jsme zatím zjistili, se však vznáší důležitý stín. Meziroční inflace v Evropské unii v dubnu 2021 dosáhla 2,0 %, což je nárůst z březnových 1,7 %. O rok dříve činila 0,7 %. Tyto údaje zveřejňuje Eurostat, statistický úřad Evropské uniea nejvyšší meziroční míry byly zaznamenány v Maďarsku (5,2 %), Polsku (5,1 %) a Lucembursku (3,3 %). V porovnání s březnem meziroční inflace klesla ve třech členských státech, v jednom zůstala stabilní a ve třiadvaceti vzrostla.
To ale není vše, protože například od prosince 2020 do dubna 2021 se HICP[5] inflace v samotné eurozóně vyskočila z -0,3 % na 1,6 %, což představuje nejrychlejší zrychlení v historii této řady. Na tomto zrychlení se z velké části podílela inflace v oblasti energií, částečně v důsledku bazických efektů souvisejících s COVID-19, a další zvláštní faktory včetně změn DPH v Německu a každoročního převážení položek HICP Eurostatem.
Tlak na růst jádrové inflace zboží je v nadcházejících měsících pravděpodobný, ale vzhledem k velké mezeře výstupu a volnosti na trhu práce bude riziko výrazných “sekundárních” dopadů na růst mezd a jednotkových nákladů práce v eurozóně i nadále nízké. Krátkodobou prioritou ECB bude i nadále zachování velmi uvolněných finančních podmínek, což je tedy patrné z nedávného rychlejšího tempa nákupů aktiv. Konkrétně v dubnu k meziroční míře inflace v eurozóně nejvíce přispěly energie (+0,96 procentního bodu, p.b.), dále služby (+0,37 p.b.), potraviny, alkohol a tabák (+0,16 p.b.) a neenergetické průmyslové zboží (+0,12 p.b.).
Restart po omezeních Covid ve střední Evropě: příklady Polska, Chorvatska, Maďarska a Rumunska
Úplná inflace : Zdroj: Eurostat (citováno výše)
Modrá Evropa Graf Zdroje: https: //www.worldbank.org/en/data/interactive/2021/01/19/covid-19-business-pulse-survey-dashboard
