John W. – University of Warwick, předloženo jako příspěvek do soutěže Modrá Evropa 2021
Recenze: Henrique Horta a Pawel M.D.L.B.
Outsourcing se stal populárním v 80. letech 20. století, ačkoli existoval již dlouhou dobu předtím. Název je odvozen ze dvou slov: “externí” a “zdroj” Outsourcing je proces využívání externích zdrojů prostřednictvím uzavírání smluv se specializovanými externími společnostmi na provádění kritických podnikových činností. Předpokládá se, že činnosti prováděné mimo organizaci mohou být efektivnější než činnosti prováděné interně, což vede k lepším žádoucím výsledkům. Aplikace této manažerské myšlenky vede k novému pohledu na servisní činnosti podniku. Zpočátku se outsourcing omezoval na úkoly, které podnik považoval za doplňkové, jako je úklid nebo rozesílání pošty. V současné době je stále více činností považovaných za kritické pro podnik zajišťováno externími organizacemi. Je však třeba mít na paměti, že je důležité provádět hloubkové a komplexní analýzy, které podniku umožní učinit informované rozhodnutí o delegování konkrétních úkolů na externí subjekty. Tato hodnocení by měla zohledňovat organizační, personální, technické, prostorové, právní a vlastnické aspekty. Rozhodnutí o přidělení konkrétních funkcí nesmí vést k oslabení hospodářské činnosti podniku nebo ke ztrátě kontroly. Toto rozhodnutí s sebou nese nejen změnu způsobu, jakým je daná funkce vykonávána, ale také reorganizaci mateřské firmy.
Definice toho, co je outsourcing a jak jej můžeme rozdělit
Musíme mít na paměti, že outsourcing je dlouhodobý počin, nikoli jednorázové řešení problému s poskytováním služeb (pro které je obecně řešením dočasná práce). V důsledku toho jsou partneři při outsourcingu povinni udržovat neustálou komunikaci, ověřovat směrnice spolupráce a dohodnout se na cílech stran (včetně dlouhodobých cílů). Mezi nejčastěji zadávané úkoly patří: rozsah služby a odpovědnost, náklady spojené s přijatým rozdělením práce, výsledky práce v rámci stanoveného rozdělení, standardy služby, možné standardy komunikace mezi stranami a okolím a očekávaná kvalita.
V případě smluvního outsourcingu se korporace vzdává kontroly nad danou funkcí a zadává její výkon jiné společnosti. Příkladem tohoto typu outsourcingu může být, že korporace přestane najímat právního poradce a zadá právní služby advokátní kanceláři, nebo že společnost zruší vlastní účetní oddělení a zadá účetní služby účetní firmě. Tato metoda zjednodušuje organizační strukturu podniku a zmírňuje starosti managementu. Tím, že podnik zadá dokončení konkrétních činností specialistům, může omezit svou angažovanost a odpovědnost v této oblasti a zároveň zajistit, že činnost bude provedena na odpovídající úrovni. Smluvní outsourcing naproti tomu znamená likvidaci všech aspektů spojených s výkonem konkrétní funkce, včetně propouštění, prodeje nebo likvidace kapitálu a likvidace organizační jednotky. Navíc to vede k omezení možností strategického plánování v tomto odvětví. Navíc, když si korporace objedná externí subjekt k provedení určitého postupu, má nad ním společnost omezenou kontrolu.
Co je to kapitálový outsourcing?
Kapitálový outsourcing umožňuje vyčlenit z podniku funkci v podobě dceřiné společnosti, která je kapitálově spojena s mateřskou společností. To znamená, že složky potřebné k výkonu funkce v rámci podniku nejsou likvidovány, ale přeneseny na nový ekonomický subjekt, a to dceřinou společnost. Příkladem kapitálového outsourcingu je vyčlenění servisních a údržbářských činností ze struktury podniku ve formě dceřiné společnosti pro servis a údržbu nebo organizace externí dopravy ze struktury podniku ve formě dceřiné společnosti pro dopravu. Mezi výhody tohoto přístupu patří minimalizace potřeby redundance a řádná ochrana kapitálu podniku. Podnik si navíc zachovává širokou škálu možností kontroly a strategického plánování svých činností. Na druhou stranu outsourcing kapitálu vylučuje významnou transformaci způsobu fungování podniku. Tím, že se firma soustředí výhradně na interní zdroje, omezuje svobodu výběru dodavatele a nevyužívá plně možnosti navázat spolupráci se specialistou na určitý obor.
Rozdíl mezi offshoringem a mezinárodním outsourcingem
Offshoring je pojem, který označuje mezinárodní outsourcing. Zahrnuje přesun obchodních procesů ze západoevropských a amerických zemí do oblasti Dálného východu, která disponuje velkým počtem anglicky mluvících odborníků. Takové kroky činí velké korporace, které přesouvají například své účetní aktivity. Offshoring jim umožňuje ušetřit náklady tím, že najímají pracovní sílu ze zemí s nižšími mzdami. Near-shoring je termín, který označuje podmnožinu off-shoringu. Označuje praxi outsourcingu úkolů do zemí, které spolu kulturně a geograficky sousedí – od západní Evropy po východní a střední Evropu. Tento model je patrný v Polsku, kde centra služeb slouží především západoevropským klientům. Jejich konkurenceschopnost je založena na tom, že platy v Polsku jsou méně než poloviční než v nejhorších zemích “staré” Evropské unie. Obrázek níže ilustruje oblíbenost několika lokalit z hlediska umístění outsourcingového centra .
Na tomto místě stojí za zmínku další slovní spojení: in-sourcing. Jedná se o proces delegování provádění kritických obchodních operací na specializované interní oddělení uvnitř téže organizace. Tyto procesy jsou pro podnik strategické, ale nepředstavují jeho klíčové kompetence. V posledních letech jsme na polském trhu svědky vzniku a dramatického růstu dvou fenoménů. Jedním z nich je vznik tzv. center sdílených služeb (Shared Service Centers – SSC), což je podmnožina konsolidovaných center služeb. Účelem SSC je podpora různých interních procesů mateřské společnosti, jako jsou účetní a finanční postupy, informační technologie (IT), lidské zdroje (HR) a také nákupní operace a služby zákazníkům. Obvykle se jedná o centra zřizovaná velkými korporacemi na pomoc podnikům v rámci určité skupiny, které působí ve více zemích. Obecně platí, že služby poskytované centry externím podnikům pokrývají pouze část procesu (například v účetnictví nezahrnují výpočet daní nebo se týkají pouze služeb plateb a závazků).
Vznik outsourcingu podnikových procesů
Dalším významným vývojem je vznik Business Process Outsourcingu (BPO). Tato centra vykonávají jménem externího klienta obchodní úkoly, které se běžně provádějí pomocí interních zdrojů. Tyto postupy mají pro podnik strategický význam, přestože nespadají do jeho klíčových kompetencí ani nejsou předmětem jeho primární podnikatelské činnosti (Levernes, 2010). Outsourcing je strategií snižování nákladů. Efektivitu strojů a pracovníků zvyšujeme tím, že některé služby zadáme externí společnosti (nebo samostatné interní jednotce). V důsledku toho snižujeme fixní náklady, což vede k úspoře zdrojů, což nám umožňuje získat konkurenční výhodu oproti jiným podnikům. Kromě toho jsou úspory z rozsahu rozhodující při zřizování obrovských středisek dokonalosti. Outsourcing navíc eliminuje riziko spojené s najímáním a školením nových zaměstnanců. Tím, že organizace deleguje určité operace na specialisty, zajišťuje vysokou kvalitu těchto úkolů. Navíc takové řešení umožňuje podniku vyvíjet nové produkty a služby, zvyšovat svou flexibilitu, přijímat další zakázky a zlepšovat kvalitu výroby nebo služeb, což vede ke zlepšení vztahů s klienty.
Outsourcing s sebou nese i některá rizika. Pokud organizace outsourcuje příliš mnoho procesů, hrozí, že se na takových řešeních stane příliš závislou. Navíc hrozí ztráta kontroly nad vysokou kvalitou vyráběných položek nebo poskytovaných služeb, což by mohlo vést ke ztrátám v důsledku nedostatečné spolehlivosti kooperace. Pokud outsourcing některých postupů povede k propouštění zaměstnanců, vzniknou špatné sociální vztahy. Kromě toho musí podnik zvážit možnost rozmazání své image v očích klientely. Další obavou je, že růst outsourcingu povede ke zvýšení odměn v hostitelských zemích servisních center, čímž se vyrovnají rozdíly v nákladech na pracovní sílu. To však nebylo prokázáno. Podle zprávy se úroveň platů ve středoevropských zemích s outsourcingovými centry vyrovná úrovni platů v západní Evropě za 5-6 let a v asijských zemích za 18-25 let.
Historie outsourcingu v Polsku
Outsourcing začal v Polsku v 90. letech 20. století. V současné době je outsourcing považován za nezbytnou součást dlouhodobé strategie rozvoje a typický způsob fungování velkého počtu polských podniků. V současné době zaměstnává sektor BPO přibližně 40 000 lidí, ale podle polské Agentury pro informace a zahraniční investice by tento počet mohl do konce roku 2010 dosáhnout 70 000 osob. Přestože je naše země v tomto odvětví stále v plenkách, je často považována za atraktivnější než některá zavedenější outsourcingová centra. K našim výhodám patří blízkost západoevropských trhů na geografické i kulturní úrovni a také výhodná poloha v rámci mezinárodního systému komunikačních kanálů. Poloha Polska mezi Spojenými státy a asijsko-pacifickou oblastí dotváří koncept globálního řetězce služeb outsourcingu podnikových procesů. Kromě toho se naše země může pyšnit vysoce kvalifikovanou pracovní silou. Polské instituce každoročně absolvuje více než 400 000 studentů. Naprostá většina zaměstnanců (92 %) má bakalářský nebo vyšší stupeň vzdělání a jejich průměrný věk je 28 let (Polská tisková agentura, 2009). Další silnou stránkou naší země je členství v Evropské unii a stálý růst přímých zahraničních investic. Polsko má navíc relativně nízké náklady na pracovní sílu a nízkou míru fluktuace zaměstnanců (pod 15 % ). Evropské podniky navíc chtějí centra služeb, která mohou komunikovat s klienty v různých evropských jazycích. Takové služby nemůže poskytnout Indie nebo jiné země s nízkými náklady na pracovní sílu. V roce 2005 přidalo Polsko další argument pro takové investice tím, že změnilo stávající předpisy a umožnilo podnikům vybudovat offshoringová centra ve dvanácti zvláštních ekonomických zónách (Pijaczyski, 2006). V roce 2007 byl v naší zemi založen Outsourcing Institute jako dceřiná společnost Harvard Business Review Poland. Tato instituce se vyvinula v přední fórum pro výměnu znalostí a zkušeností o outsourcingu. V roce 2009 Outsourcing Institute založil Nadaci Outsourcing Institute, kterou tvoří přední poskytovatelé outsourcingových služeb v oboru. Cílem této skupiny společností (ADP, ArchiDoc, Baker&McKenzie, Deloitte, Target BPO, Web Inn a Xerox) a odborníků, kteří pro ně pracují, je propagovat outsourcing jako nejefektivnější strategii pro zvýšení efektivity a ziskovosti a provádět vzdělávací a expertní činnost. Cílem činnosti nadace je spojovat organizace a odborníky s bezkonkurenčními znalostmi outsourcingu a přispívat k vytváření nových iniciativ pro výměnu znalostí a technik využívaných polskými i světovými podniky (Outsourcing Institute, 2010). Všechny tyto činnosti přispívají k tomu, že Polsko jako trh služeb neustále roste, a to navzdory celosvětové krizi. Očekává se, že v roce 2009 bylo v tomto odvětví vytvořeno přibližně 10 000 pracovních míst.
Outsourcing v Polsku a příběh tří měst
Region tří měst, který zahrnuje Gdask, Sopoty a Gdyni, je příkladem toho, jak se v Polsku rozšířily služby pro podniky. Společnosti Amazon a Thomson Reuters do tohoto regionu v posledních letech přesunuly část svých provozů. Není náhodou, že jejich nové kanceláře jsou umístěny přímo v sousedství hlavní budovy univerzity v Gdaska.
Mezi lety 2016 a 2021 došlo v Trojměstí k největšímu procentuálnímu nárůstu zaměstnanosti, a to o 88,4 %, tedy o 14 100 pracovníků. Podle Asociace vedoucích pracovníků v oblasti služeb pro podniky byl rychlý rozvoj zaznamenán také ve Varšavě (85,6 %) a Poznani (72,0 %) (ABSL). Zájem o investice projevují i menší města, například Rzeszów.
Polsko přitahuje nadnárodní podniky díky své středoevropské poloze, kulturní blízkosti k firmám zadávajícím práci a jejich klientele a pracovní síle plynně hovořící cizími jazyky. Polsko sice nemůže konkurovat v nákladech na pracovní sílu globálním offshore centrům, jako je Indie, ale jeho pracovníci vydělávají přibližně třetinu průměrné hodinové mzdy v eurozóně.
Krakovská pobočka americké firmy Alight Solutions, která se specializuje na outsourcing lidských zdrojů, je jedním z příkladů společnosti, která pomáhá západním firmám přesunout do Polska kompletní služby, nikoliv jen jejich části.
Maria Trybus, bývalá zaměstnankyně, vzpomíná na přísné požadavky na tuto pozici: vícejazyčnost, rozsáhlé školení a pravidelné hodnocení. Domácí polská pracovní síla je sice mohla poskytnout, ale mnoho podniků se obávalo, že jejich zákazníci v západní Evropě si přejí mít možnost navštívit skutečnou kancelář.
“Mnoho [zákazníků] v Londýně a Paříži si přálo mluvit se zástupcem personálního oddělení osobně a byli zaskočeni tím, že zástupci personálního oddělení nejsou k dispozici v jejich kancelářích,” vysvětluje Trybus. V důsledku pandemie si však lidé na vzdálené služby zvykli.
Pandemie generuje další investice
Vzhledem k tomu, že pandemie narušila řadu obchodních postupů, podpořila vznik Polska jako jednoho z předních evropských center outsourcingu.
Pro začátek je třeba říci, že země se vyznačuje hospodářskou stabilitou. Podle předběžných údajů polského statistického úřadu (GUS) vzrostl polský HDP ve druhém čtvrtletí roku 2021 meziročně o 10,9 %, což je největší jednorázový přírůstek od počátku srovnatelných záznamů v roce 1995.
Na rozdíl od Indie, dalšího centra outsourcingu, kde loňské výluky způsobily zmatek a paniku, se Polsko rychle přizpůsobilo novému klimatu. Podniky urychlily přechod na vzdálené zaměstnávání a digitální transformaci. Jednoduché práce byly nahrazeny digitálními řešeními a Polsko je připraveno poskytnout talenty vyšší úrovně potřebné pro pokročilejší a složitější služby.
Podle poradenské společnosti JLL by se podniky “snažily zvýšit odolnost svých operací” tím, že by “přesunuly outsourcované činnosti blíže k domovu” “Podle Rafy Szajewského, ředitele pro obchodní lokality společnosti JLL, bude Polsko z tohoto trendu významně těžit. Firma očekává vrchol přílivu v letech 2022 až 2023, po němž bude následovat “pokračující nárůst v příštích pěti letech”
Podle průzkumu, který provedla personální společnost Antal ve spolupráci s firmami Vastint a Cushman & Wakefield, plánuje v příštích letech další investice až 91 % společností působících na polském trhu.
Společnost ABSL odhaduje, že v Polsku je zaměstnáno přibližně 355 000 osob v oblasti podnikových služeb, což z něj činí největší místo tohoto druhu ve střední a východní Evropě. Předpokládá, že v následujícím desetiletí se tento počet téměř zečtyřnásobí.
V té době však již Polsko nebude cenově konkurenceschopným místem pro podnikání, uvedl Pawe Luty z ABSL v rozhovoru pro Notes from Poland. “Polský průmysl se bude nadále vyvíjet a postupovat směrem ke střednímu a v případě některých předních center i k přednímu úřadu,” pokračoval.
Již nyní tomu nasvědčují náznaky, neboť stále více podniků se zapojuje do zvyšování kvalifikace svých místních pracovníků. Například společnost PwC v září oznámila, že do roku 2026 plánuje v Polsku vytvořit 5 000 nových pracovních míst a investovat 100 milionů dolarů do nových technologií, služeb a školení.
Přechod na zaměstnání s vyšší kvalifikací
Polsko by mělo i nadále zvyšovat hodnotu svých služeb, aby mohlo těžit ze své role outsourcingového centra. “Pokud budou podniky nadále outsourcovat pouze základní funkce služeb, bude to pro naši zemi škodlivé, protože existuje několik dobře vzdělaných osob, které mohou vytvářet větší hodnotu než tyto korporace,” tvrdí Kubisiak z PIE.
V Polsku nyní existuje celá řada metod outsourcingu, od těch nejzákladnějších až po ty nejpokročilejší, jako je výzkum a vývoj a vývoj IT produktů. “Pokud přejdeme k sofistikovanějšímu modelu outsourcingu, bude to pro naši ekonomiku přínosné,” tvrdí Kubisiak.
Polsko se podle ABSL vyvinulo z levné lokality v cenově nejvýhodnější destinaci s vysoce kvalifikovanou pracovní silou, zejména v oblasti informačních technologií. Nadnárodní technologické podniky již v polském sektoru informačních technologií působí. Podle nového průzkumu společnosti Ideamotive pracují téměř dvě třetiny IT odborníků v zemi pro zahraniční organizace.
IT služby navíc tvoří třetinu veškerého polského exportu do Spojených států a úspora nákladů je jen jedním z důvodů. Outsourcing umožňuje přístup k pokročilým schopnostem, které nejsou dostupné na místě. To však má za následek nedostatek odborníků pro polský domácí trh, protože mnozí dávají přednost práci pro zahraniční firmu, která nabízí vyšší plat.
Dalším rostoucím odvětvím jsou finance, kde jsou k dispozici pozice v oblasti účetnictví, poznávání klienta (KYC) a boje proti praní špinavých peněz. Polsko v poslední době přitahuje pozornost farmaceutických firem a firem působících v oblasti zdravotnického vybavení, které vidí příležitost získat zkušené pracovníky v oblasti klinických studií a souvisejících služeb, jako je regulace, dodržování předpisů a administrativa.
Například společnost Bayer založila ve Varšavě digitální centrum, kde hodlá do konce roku 2022 zaměstnat až 400 odborníků na informační technologie. Úkolem tohoto centra je vytvářet průkopnická digitální řešení pro divize společnosti Bayer Crop Science, Pharmaceuticals a Consumer Health.
Jak využít příležitost
V budoucnu by se však snižující se a stárnoucí populace Polska mohla stát zdrojem sporů pro náboráře, kteří mají za úkol nalákat talenty a zároveň se pokusit udržet špičkové odborníky v zemi a nalákat zahraniční experty k příchodu.
“Lidský kapitál je rozhodujícím faktorem, proč tyto společnosti v Polsku investují. Z dlouhodobého hlediska se však stává významným problémem, pokud se demografická situace zhorší,” tvrdí Kubisiak z PIE.
Zdůrazňuje také význam inovací a podotýká, že Polsko investuje do výzkumu a vývoje v míře, která patří k nejnižším v Evropské unii. Podle Eurostatu vydalo v roce 2019 na výzkum a vývoj ekvivalent 1,32 % HDP, zatímco Německo 3,17 %. Bez investic do inovací budou nové výrobky a služby s vyšší přidanou hodnotou vzácné.
ABSL dodává, že je třeba zlepšit polský vzdělávací systém, a to nejen na univerzitní úrovni, ale i na středních školách, aby se kladl větší důraz na digitální řešení, řešení problémů, emoční inteligenci a manažerské schopnosti. “Je velmi důležité rozvíjet inovační schopnosti lidí, což by mělo začít už ve školách,” uvedl Luty v rozhovoru pro polské Notes.
V neposlední řadě musí být polské pobočky aktivní ve vztahu k mateřským podnikům. ABSL varuje manažery před přílišným zpohodlněním ve druhé úrovni: “V některých centrech lze vysledovat znepokojivý trend, kterým je nedostatek inovativního přístupu a zaměření na Polsko jako na nízkonákladovou destinaci.”
Polsko se chopilo příležitosti růst a prosperovat jako možnost outsourcingu díky své stabilní ekonomice a nízkým životním nákladům. Země se však nyní musí stát atraktivnější pro špičkové odborníky, kteří mají nyní v důsledku nárůstu práce na dálku větší svobodu při výběru místa, kde budou pracovat. Kromě toho musí přesvědčit globální korporace o své schopnosti převzít větší role.
Bibliografie
Poznámky z Polska. ‘As the Pandemic Boosts Its Thriving Outsourcing Sector, Poland Looks to Offer Higher-Value Services’, 7. října 2021. https://notesfrompoland.com/2021/10/07/as-the-pandemic-boosts-its-thriving-outsourcing-sector-poland-looks-to-offer-higher-value-services/.
Kornet, Katarzyna. “ATRAKTIVITA POLSKÝCH MĚST PRO PŘILÁKÁNÍ OUTSOURCINGU A ANALÝZA PŘÍNOSŮ PRO REGION” 7 (2011): 14.
“Proč je Polsko jedním z nejlepších míst pro outsourcing vývojářů?” Přístup 19. prosince 2021. https://www.merixstudio.com/blog/why-poland-best-place-outsource-developers/.
SCAND. ‘Proč je Polsko nejlepší lokalitou pro outsourcing IT?’ Přístupné 19. prosince 2021. https://scand.com/company/blog/reasons-why-you-should-consider-outsourcing-to-poland/.
Pentalog. ‘Proč je Polsko nejlepší lokalitou pro outsourcing IT v roce 2021?’ Přístup 19. prosince 2021. https://www.pentalog.com/blog/it-outsourcing/outsourcing-it-to-poland.
