Just Finance International (JFI) je nizozemská nevládní organizace zaměřená na podporu transparentnosti a odpovědnosti v oblasti globálního rozvoje a financování infrastruktury. Její hlavní činností je hloubkový výzkum finančních toků a prosazování klimatické a environmentální spravedlnosti a lidských práv. Kladou důraz na dopady velkých infrastrukturních projektů na místní komunity a životní prostředí. Konkrétně analyzují investice, například z Číny na západním Balkáně, a upozorňují na problémy spojené se znečištěním, nuceným přesídlováním a ztrátou živobytí.
V lednu 2024 pracovala Sonja Stojadinovic, spolupracovnice organizace Blue Europe, s organizací Just Finance International na výzkumném projektu týkajícím se čínských investic na západním Balkáně. Konkrétně se tým, s nímž pracovala, zaměřil na průzkum mědi a zlata čínskou těžební společností Zijin v Boru a Majdanpeku [1], jakož i na širší důsledky a otázky spojené s čínskou angažovaností v regionu [2]. JFI také vypracovala geografickou ilustraci lidové reakce na čínské investice na západním Balkáně, zahrnující jak protesty, tak právní stížnosti vznikající v Bosně a Hercegovině, Srbsku, Černé Hoře, Albánii a Severní Makedonii [3].
Abychom získali více informací o tomto cenném výzkumu, vyzpovídali jsme vedoucího poradce JFI Nilse Resareho. Je investigativním reportérem, redaktorem a autorem, který se zabývá především mezinárodním rozvojem, obchodem a bezpečnostní politikou. Následují otázky a odpovědi.
1. Můžete blíže popsat hlavní zjištění vašeho nedávného výzkumu týkajícího se čínských investic na západním Balkáně? Jaké byly na základě vaší výzkumné cesty do Boru a Majdanpek nejmarkantnější dopady těžební činnosti společnosti Zijin na místní zemědělce?
Z našich zkušeností vyplývá, že téměř vždy existuje nespokojenost s investicemi, které mají velký sociální nebo environmentální dopad na místní komunitu. Lidé se ozvou a někdy zahájí právní procesy proti odpovědné straně. Když se však zaměříme na čínské investice, které se v posledním desetiletí uskutečnily na západním Balkáně, vidíme podstatně větší rozsah nespokojenosti a protestů. Náš průzkum ukazuje více než 100 trestních oznámení a/nebo protestů v reakci na negativní dopady, zejména v Srbsku, kde se uskutečnila většina čínských investic.
V Srbsku také vidíme, jak se změnil právní rámec a právní výklad ve prospěch čínských investic. Transparentnost a komunikace jsou tak omezené, že lidé nemají možnost pochopit, jak se jejich okolí v blízké budoucnosti promění. Pro občany Borů a Majdenpeků je to obzvláště znepokojující. Nové těžební provozy mohou začít doslova na jejich dvorku, aniž by je o tom kdokoli informoval. Investice těžební společnosti Zijin v Boru je jednou z nejbezohlednějších, které jsem na svých cestách po západním Balkáně viděl. Životní prostředí je již nyní katastrofální a dopad na obyvatelstvo zničující.
2. Vyvinuly vlády západního Balkánu nějaké významné úsilí, aby čínské společnosti nesly za své jednání odpovědnost? A jakou roli sehrály místní vlády v podpoře nebo odporu vůči těmto čínským investicím a jejich praktikám?
Nejsem si vědom toho, že by některá balkánská země hnala čínské investory k odpovědnosti, pokud se hovoří o zajištění odstranění právních mezer nebo praktik a také o nápravě dopadů z pohledu osob postižených projektem, ale nezkoumali jsme, jak se jednotlivé vlády zabývají otázkou odpovědnosti. V souladu s naším dřívějším výzkumem z roku 2022, jako např. v případě Srbska [4], že zákon o veřejných zakázkách v této zemi nadále oslabuje transparentnost a je otevřený zneužívání; a že srbská vláda často prohlašuje projekty, zejména čínské investice do znečišťujících odvětví, za projekty národního zájmu, aby mohla pružněji uplatňovat zákony. Zda balkánský stát tyto investice podporuje, nebo je proti nim, by bylo třeba dále zkoumat.
3. Jak média na západním Balkáně informovala o kontroverzích kolem čínských investic? A jak je široká veřejnost v těchto zemích informována o souvisejících environmentálních a právních otázkách?
Některé čínské investice vyvolaly velkou pozornost médií, například výstavba dálnice v Černé Hoře a případ s nucenou prací Vietnamců v továrně Linglong v Srbsku. Přesto existuje mnoho dalších investic, které nevyvolaly velký dopad jednoduše proto, že místní média jsou příliš slabá nebo že občanští aktéři a nevládní organizace, které se případy zabývají, jako například Kostolac B3, nemají dostatečnou pozornost. Z tohoto důvodu mohou existovat i případy, které jsme v našem mapování jednoduše přehlédli.
Zdá se, že v Srbsku velká média kontrolovaná vládou o negativních dopadech čínských investic příliš neinformují. V jiných zemích se o nich píše více.
4. Jak reagovaly místní komunity na západním Balkáně na environmentální a právní problémy, které čínské investice představují? A jak účinné byly místní protesty a právní kroky při jejich řešení?
Jak je popsáno v našem mapování, po celém ZB se konala řada protestů nebo právních stížností. Řekl bych však, že protesty byly méně intenzivní v místech, kde je velká část obyvatelstva na investicích závislá z hlediska své obživy. To platí například pro továrnu na železo a ocel ve Smederevu. Jen velmi málo lidí chtělo kritizovat zvýšené znečištění z továrny, přestože ovlivňovalo jejich každodenní život a zdraví.
5. Můžete se zmínit o roli, kterou při dokumentování a řešení problémů s čínskými společnostmi sehrály nevládní organizace? Jakým právním problémům čelí občané a nevládní organizace při podávání žalob proti čínským společnostem?
Při řešení problémů s různými čínskými investicemi hrálo důležitou roli několik nevládních organizací. Například v Bosně sehrály nevládní organizace zásadní roli při prodlužování investice do uhelné elektrárny Tuzla 7. V roce 2008 se jim podařilo získat podporu od čínské vlády. To je důležité vysvětlení, proč je tento projekt nyní mrtvý, což je úleva jak pro životní prostředí, tak pro klima. Obecně lze říci, že místní nevládní organizace se zásadním způsobem podílely na řešení některých negativních dopadů těchto investic.
6. Měly čínské investice v těchto regionech navzdory kontroverzím nějaké pozitivní ekonomické dopady?
To není nic, co bychom mapovali, ale v mnoha případech čínské investice zachránily starý nerentabilní průmysl nebo doly z období Jugoslávie. Zabránily tak nezaměstnanosti tisíců pracovníků, vytvořily práci pro subdodavatele a místní podnikatele. Na mnoha místech je pracovní síla investorům vděčná a zachovává jim loajalitu. Problém nastává, když znečištění ničí jejich zdraví nebo nejsou dodržována jejich zákonná práva.
Existují také případy, kdy se z balkánských zemí vyváží velké množství surovin, aniž by z toho místní ekonomika měla větší zisk. I když dělníci dostávají slušné platy, velké bohatství je koloniálním způsobem vyvezeno ze země. To je zřejmé například v Boru, kde se ze země denně vyváží obrovské množství zlata a mědi.
7. Jak na tento vývoj reagovalo mezinárodní společenství včetně EU?
Ze strany EU se objevilo obecné znepokojení nad čínskou přítomností, zejména v Srbsku, ale tato činnost není nic, co bychom řešili v rámci mapování trestních oznámení.
8. Můžete se podělit o konkrétní příběhy jednotlivců, jako je Ivica Jović, kteří čelili konfiskaci půdy, a probrat právní problémy, s nimiž se setkali?
Drobný zemědělec Ivica Jovic tvrdí, že mu těžební společnost Zijin zabavila 1,7 hektaru půdy poté, co jí ji odmítl prodat. Část jeho pozemků je nyní nepoužitelná a některé cesty spojující jeho zemědělskou činnost jsou nyní zničené. Ivica Jović je jen jedním z mnoha zemědělců v regionu, kteří mají podobné problémy. Dostat podobné případy k soudu je zdlouhavá a nákladná cesta, kvůli které někteří z postižených zemědělců váhají.
9. Jaké předpokládáte na základě svého výzkumu dlouhodobé důsledky pokračujících čínských investic na západním Balkáně pro místní komunity a životní prostředí?
To záleží na vládách a vymahatelnosti práva v dané zemi. Právní normy musí být stejné pro všechny investory bez ohledu na to, odkud pocházejí. Pokud se budou dodržovat základní národní předpisy a budou se provádět rozumné ekonomické kalkulace, problémy budou pravděpodobně menší. Pokud však budou země nadále přijímat velkolepé půjčky z Číny a obcházet legislativu, dočkáme se velkých problémů pro životní prostředí, klima i pro postižené společnosti.
Odkazy
-
Just Finance International (únor 2024), Zoufalství srbských zemědělců, když je jim konfiskována půda. Dostupné na: https://justfinanceinternational.org/2024/02/23/despair-among-serbian-farmers-when-their-land-is-confiscated/. ↑
-
Just Finance International (duben 2024), Čínské investice na Balkáně zanechávají kontroverzní stopu. Dostupné na: https://justfinanceinternational.org/2024/04/17/chinese-investment-in-the-balkans-leaves-a-trail-of-controversy/. ↑
-
Just Finance International (2024), Protesty a trestní oznámení na západním Balkáně. Dostupné na: https://justfinanceinternational.org/wp-content/uploads/2024/05/balkan-map-all.pdf ↑
-
Just Finance International (červen 2022), Legal Memo on Chinese investments in Serbia Shows Weakened Rule of Law, Leading to Forced Labour and Human Rights Abuses (Právní memorandum o čínských investicích v Srbsku ukazuje oslabený právní stát, což vede k nucené práci a porušování lidských práv). Dostupné na: https://justfinanceinternational.org/2022/06/13/legal-memo-on-chinese-investments-in-serbia-shows-weakened-rule-of-law-leading-to-forced-labour-and-human-rights-abuses/ ↑
