Skip to main content

Tento příspěvek je součástí knihy “The Dragon at the Gates of Europe: Chinese Presence in the Balkans and Central-Eastern Europe( více informací zde) a byl vybrán k publikování s otevřeným přístupem na webových stránkách Blue Europe pro širší dosah. Citace:

Bogoni, Andrea, Foreword, in: Andrea Bogoni and Brian F. G. Fabrègue, eds., The Dragon at the Gates of Europe: Chinese Presence in the Balkans and Central-Eastern Europe, Blue Europe, Dec 2023: pp. 1-8. ISBN: 979-8989739806.

人生南北多歧路,
將相神仙,
也要凡人做。
百代興亡朝復暮,
江風吹倒前朝樹。
功名富貴無憑據,
費盡心情,
總把流光誤。
濁酒三杯沉醉去,
水流花謝知何處。

– 儒林外史

Muži ve svém životě kráčejí různými cestami;
generálové, státníci, světci a dokonce i nesmrtelní
Začněte jako obyčejní lidé. Dynastie vznikají a zanikají,
rána se mění ve večery; větry od řeky
přinášejí staré stromy. Z dřívějšího panování;
A sláva, bohatství, hodnost mohou zmizet beze stopy.
Tak o ně neusilujte, marníte své dny;
ale pijte a veselte se, neboť kdo ví,
kam vody nesou květy, jež na ně vrhají?

– Učenci

V současném rychle se vyvíjejícím globálním prostředí, kde se “jitra mění ve večery ” v mžiku oka, se složité mezinárodní vztahy rozvíjejí kolem mnoha faktorů: od ekonomických zájmů a politických aspirací až po kulturní výměny a strategická partnerství. Jedním z nejpoutavějších příběhů, které se na této globální scéně odehrávají, je rozvíjející se vztah mezi Čínskou lidovou republikou (ČLR) a zeměmi střední a východní Evropy (SVE), zejména západního Balkánu.

Iniciativa Pásmo a cesta (Belt and Road Initiative, BRI) v současném kapitalismu zásadně změnila geografickou krajinu. Během krátkého desetiletí se BRI rozrostla v mezinárodní iniciativu, která zahrnuje více než sto zemí, což vyvolalo prudký nárůst výzkumu. Bylo vydáno mnoho odborných publikací v různých oborech a jazycích týkajících se rozsáhlých důsledků a implikací iniciativy Pásmo a cesta (Chen, Song a Yang 2022; Bashir et al. 2021).

Není překvapením, že tato debata v médiích i na akademické půdě vyvolala několik rozdílných názorů. Iniciativa Pásmo a stezka je zastánci považována za vynalézavý přístup k podpoře růstu prostřednictvím posílení nadnárodní konektivity a mnohostranné spolupráce (Benabdallah 2019), je také vyprávěna jako alternativa k předchozímu dominantnímu způsobu zahraničních investic a pomoci zprostředkované MMF a Světovou bankou (Bond 2020). Jiní se domnívají, že slouží jako odpověď Číny na dominanci Spojených států v globálním obchodním a finančním systému (Zhao 2021), a to navzdory argumentům proti proveditelnosti nového mezinárodního řádu vedeného Čínou (Mendes a Wang 2023).

Kritici nicméně varují před ekonomickým přínosem významných investic v zemích s vysokým rizikem pro stát a nízkou návratností investic, přičemž zdůrazňují značné zadlužení hostitelských zemí v důsledku rozsáhlých infrastrukturních programů a varují před možným zadlužením (Taylor a Zajontz 2020). Mnozí tvrdí, že iniciativa Pásmo a stezka ve skutečnosti vytváří novou formu závislosti (Green 2019; Behsudi 2023). Druhá obava souvisí s klíčovou rolí, kterou v iniciativě Pásmo a stezka hraje stát. Soukromé společnosti a nadnárodní korporace jsou hlavními hybateli globalizace volného trhu, což ostře kontrastuje s většinou rozsáhlých iniciativ spolupráce iniciovaných vládami nebo státními podniky (Wang a Shen 2021). Soukromí investoři často považují rozsah a délku ziskových cyklů spojených s těmito podniky za neatraktivní. To v důsledku signalizuje model státem řízené globalizace, kde mají významný vliv národní a mezistátní organizace. Na rozdíl od převládající představy, že expanze globálního kapitalismu je poháněna výhradně tržně orientovaným přístupem zaměřeným na podniky, tomuto konkrétnímu modelu dominuje stát. V neposlední řadě se kritici BRI zaměřují také na dopady na životní prostředí a degradaci, kterou mohou takové infrastrukturní projekty způsobit (Ascensão et al. 2018). Například zpráva, kterou v roce 2017 zveřejnil Světový fond na ochranu přírody (WWF), upozorňuje, že projekty BRI se značně překrývají s citlivým životním prostředím (World Wildlife Fund 2017).

Čínské investice ve střední a východní Evropě prošly po zavedení BRI a modelu 16 1, respektive v letech 2013 a 2012, pozoruhodným rozvojem a zvýšenou kontrolou. Rostoucí čínský hospodářský rozmach vyvolal v institucích Evropské unie obavy z jeho politických dopadů. V roce 2018 evropský komisař pro sousedství a rozšíření Johannes Hahn tvrdil, že EU by měla být více znepokojena Čínou než Ruskem, a to zejména s ohledem na “jihovýchodní křídlo kontinentu” (Heath a Gray 2018). Důvodem je možnost, že Čína prostřednictvím svých finančních pák nasadí “trojské koně”, aby vyvinula politický tlak na země, které usilují o členství v EU (Karnitschnig 2017). Vnímání čínských “trojských koní” zesílilo v důsledku chování některých zemí EU, například Řecka a Maďarska, které Čínu často podporovaly, čímž jí poskytovaly nepřímý přístup k oslabení jednoty EU (Salát 2020; Stroikos 2023). Z toho lze vyvodit, že Čína by mohla uplatňovat taktiku “divide et impera”: prostřednictvím zvyšování svého obchodu a investic ve střední a východní Evropě by si Peking mohl potenciálně “levně koupit” jejich politickou podporu, bránit politikám EU, které nejsou v jeho prospěch, a vyvolávat v Unii nesoulad (Zeng 2023).

Modrá Evropa “Drak před branami Evropy: Čínská přítomnost na západním Balkáně a ve středovýchodní Evropě” se zabývá touto křehkou souhrou. Kniha vydaná think tankem Blue Europe je důkazem kolektivního úsilí mnoha vědců, diplomatů a odborníků, kteří se věnovali rozplétání mnohotvárné tapiserie čínsko-východních vztahů. Region střední a východní Evropy, zahrnující země jako Maďarsko, Polsko, Česká republika a státy západního Balkánu, se stal klíčovým hráčem v čínské velké strategii.

Tato kniha se snaží poskytnout čtenářům ucelený přehled o nedávném vývoji a osvětlit hnací síly této složité mezikontinentální spolupráce. Odkrývá se v pěti hlavních částech, od “hlavy” draka až po jeho “ocas”: první část nese název “Drak uprostřed globálních turbulencí: A zkoumá dopad širší mezinárodní dynamiky na vztahy mezi Čínou a střední a východní Evropou. Části II až IV tvoří “tělo” draka a uspořádaně analyzují čínský vliv “od západu na východ”: západní Balkán, střední Evropa a východní Evropa. Konečně část V – “Kulturní vnímání a rozdíly mezi středovýchodní Evropou a Čínou” nabízí nové kulturní perspektivy a odborné poznatky.

Naším cílem je sloužit jako most mezi tvůrci politik, akademiky a širokou veřejností a nabídnout vhled do hlubokých důsledků čínsko-východního partnerství. Naším cílem je zabývat se klíčovými otázkami, které vyvstaly v poslední době; uveďme několik příkladů: v části I Marceli Hazla psal o možnosti zemí Iniciativy tří moří udržovat diplomatické vztahy s Tchaj-wanem; v části II Sonja Stojadinović analyzovala politické a finanční podmínky pro infrastrukturní investice, a to jak Číny, tak EU, na západním Balkáně, zatímco Slobodan Trivić hovořil o “křehké rovnováze” mezi Srbskem a Čínou ve světle BRI; ve třetí části se Samuel Dempsey zaměřil na dopady čínsko-maďarských vztahů na EU a NATO; ve čtvrté části Aliaksei Patonia zkoumal roli Běloruska v čínské strategii a Ivoslav Gančev analyzoval politické a hospodářské vztahy mezi Bulharskem a Čínou; v páté části Jakub Stepaniuk zkoumal vnímání čínské přítomnosti v polských a srbských médiích.

Na stránkách této knihy čtenáři naleznou bohaté odborné poznatky z oboru. Naši přispěvatelé poskytují cenné pohledy na mnohotvárné vztahy mezi Čínou a tímto důležitým evropským regionem – od diskusí o měnící se politické dynamice v zemích střední a východní Evropy a jejich zahraničních politikách až po hloubkové analýzy konkrétních projektů BRI na západním Balkáně.

Kniha Drak před branami Evropy je více než jen odrazem minulosti; je to zkoumání budoucnosti. Při proplouvání spletitou sítí čínsko-středoevropských vztahů si musíme uvědomit přísliby i výzvy, které nás čekají. S tímto vědomím můžeme činit informovaná rozhodnutí o budoucnosti našeho propojeného světa.

Zveme vás, abyste se vydali na tuto cestu vyvíjející se krajinou čínské přítomnosti na západním Balkáně a ve středovýchodní Evropě. Nechť je tato kniha průvodcem k pochopení složitého tance draka před branami Evropy, “tance”, který bude nepochybně utvářet průběh mezinárodních vztahů v nadcházejících letech.

Bibliografie

Ascensão, Fernando, Lenore Fahrig, Anthony P. Clevenger, Richard T. Corlett, Jochen A. G. Jaeger, William F. Laurance a Henrique M. Pereira. 2018. ‘Environmental Challenges for the Belt and Road Initiative’ (Environmentální výzvy pro iniciativu Pásmo a stezka). Nature Sustainability 1 (5): 206–9. https://doi.org/10.1038/s41893-018-0059-3.

Bashir, Muhammad Farhan, Benjiang MA, Yifang Qin a Muhammad Adnan Bashir. 2021. ‘Evaluation of One Belt One Road Publications (Hodnocení publikace Jeden pás, jedna cesta): A Bibliometric and Literature Review Analysis”. Environmental Science and Pollution Research 28 (28): 37016–30. https://doi.org/10.1007/s11356-021-14621-y.

Behsudi, Adam. 2023. “The ‘Rift Is There’: Čína vs. svět v otázce globálního dluhu”. POLITICO, 11. dubna 2023. https://www.politico.com/news/2023/04/11/china-lending-imf-world-bank-00090588.

Benabdallah, Lina. 2019. ‘Contesting the International Order by Integrating It: The Case of China’s Belt and Road Initiative’ (Zpochybňování mezinárodního řádu jeho integrací: případ čínské iniciativy Pásmo a cesta). Third World Quarterly 40 (1): 92–108. https://doi.org/10.1080/01436597.2018.1529539.

Bond, Patrick. 2020. ‘BRICS Banking and the Demise of Alternatives to the IMF and World Bank’ (Bankovnictví BRICS a zánik alternativ k MMF a Světové bance). In International Development Assistance and the BRICS, edited by Jose A. Puppim de Oliveira and Yijia Jing, 189-218. ( Mezinárodní rozvojová pomoc a země BRICS. Vládnutí v Číně v 21. století. Singapore: Springer. https://doi.org/10.1007/978-981-32-9644-2_8.

Chen, Dongxu, Dongping Song a Zhongzhen Yang. 2022. ‘A Review of the Literature on the Belt and Road Initiative with Factors Influencing the Transport and Logistics’ (Přehled literatury o iniciativě Pásmo a cesta s faktory ovlivňujícími dopravu a logistiku). Maritime Policy & Management 49 (4): 540–57. https://doi.org/10.1080/03088839.2021.1889063.

Green, Mark. 2019. “Čínská dluhová diplomacie”. Foreign Policy, 25. dubna 2019. https://foreignpolicy.com/2019/04/25/chinas-debt-diplomacy/.

Heath, Ryan a Andrew Gray. 2018. ‘Pozor na čínské trojské koně na Balkáně, varuje EU’. POLITICO, 27. července 2018. https://www.politico.eu/article/johannes-hahn-beware-chinese-trojan-horses-in-the-balkans-eu-warns-enlargement-politico-podcast/.

Karnitschnig, Matthew. 2017. ‘Pekingská zadní vrátka na Balkáně’. POLITICO, 13. července 2017. https://www.politico.eu/article/china-serbia-montenegro-europe-investment-trade-beijing-balkan-backdoor/.

Mendes, Carmen Amado a Xuheng Wang. 2023. ‘The Belt and Road Initiative in Global Governance (Iniciativa Pásmo a stezka v globálním řízení): Impact on International World Order” (Dopad na mezinárodní světový řád). In The Palgrave Handbook of Globalization with Chinese Characteristics: B. Duarte, Francisco José B. S. Leandro a Enrique Martínez Galán, 109-23. Singapur: Springer Nature. https://doi.org/10.1007/978-981-19-6700-9_7.

Salát, Gergely. 2020. ‘Autoritářský pokrok, nebo vytváření manévrovacího prostoru? Případ maďarské politiky vůči Číně”. Stosunki Międzynarodowe 56 (2): 125-43.

Stroikos, Dimitrios. 2023. “”Dračí hlava” nebo “trojský kůň”? Přehodnocení čínsko-řeckých vztahů”. Journal of Contemporary China 32 (142): 602–19. https://doi.org/10.1080/10670564.2022.2067743.

Taylor, Ian a Tim Zajontz. 2020. “In a Fix: T.: Africa’s Place in the Belt and Road Initiative and the Reproduction of Dependency (Místo Afriky v iniciativě Pásmo a stezka a reprodukce závislosti). South African Journal of International Affairs 27 (3): 277–95. https://doi.org/10.1080/10220461.2020.1830165.

Wang, Suyun a Guilong Shen. 2021. “Iniciativa Pásmo a stezka a globalizace”. In Nový modrý oceán: Prospects for Latin American SMEs in the Belt and Road Initiative, edited by Yihai Li and Aníbal Carlos Zottele, 1-16. Singapur: Springer. https://doi.org/10.1007/978-981-15-7687-4_1.

Světový fond na ochranu přírody. 2017. “Ekologizace iniciativy Pásmo a stezka”. WWF. https://www.wwf.org.uk/sites/default/files/2018-04/greening-the-belt-and-road-initiative.pdf.

Zeng, Yuleng. 2023. “Jízda na trojském koni? Vstup do EU a čínské investice v zemích střední a východní Evropy”. Journal of Contemporary China 0 (0): 1–16. https://doi.org/10.1080/10670564.2023.2196507.

Zhao, Minghao. 2021. ‘The Belt and Road Initiative and China-US Strategic Competition’ (Iniciativa Pásmo a cesta a strategická soutěž mezi Čínou a USA). China International Strategy Review 3 (2): 248–60. https://doi.org/10.1007/s42533-021-00087-7.

Andrea Bogoni

Andrea Bogoni vystudoval ekonomii na univerzitě ve Veroně a specializoval se na podnikatelskou ekonomii, finance a mezinárodní obchod. Jeho vášeň pro mezinárodní vztahy a politické vědy ho vedla k prohlubování znalostí samostudiem a spoluprací s různými italskými studijními centry a think-tanky. Je editorem knihy Blue Europe "The Dragon at the Gates of Europe: Chinese presence in the Balkans and Central-Eastern Europe" a přispěl do tohoto think tanku svými publikacemi a recenzemi. Andrea je také všestranně zdatným analytikem s kvalifikovanou znalostí statistiky a analýzy dat.

×