Čínský vliv ve střední a východní Evropě a ruská invaze na Ukrajinu v letech 2022-2023

Mark Temnycky – novinář na volné noze

Mark Temnycky je akreditovaný novinář na volné noze, který se zabývá východní Evropou, a nerezidentní spolupracovník Centra pro Eurasii při Atlantic Council. Akademicky získal titul Master of Public Administration a Master of Arts in International Relations na Maxwell School.

Tento příspěvek je součástí knihy “The Dragon at the Gates of Europe: Chinese presence in the Balkans and Central-Eastern Europe“ (více informací zde) a byl vybrán k publikování s otevřeným přístupem na webových stránkách Blue Europe pro širší dosah. Citace:

Temnycky, Mark, Chinese Influence in Central and Eastern Europe and the 2022-2023 Russian Invasion of Ukraine, in: Andrea Bogoni and Brian F. G. Fabrègue, eds., The Dragon at the Gates of Europe: Chinese Presence in the Balkans and Central-Eastern Europe, Blue Europe, Dec 2023: pp. 41-56. ISBN: 979-8989739806.

1. Úvod

Dne 24. února 2022 zahájilo Rusko invazi na Ukrajinu.^[1] Do dnešního dne byly zabity desítky tisíc ukrajinských vojáků a civilistů.^[2] Čtvrtina ukrajinské populace byla vysídlena a řada ukrajinských měst a vesnic byla zničena.^[3] Podle odborníků si obnova země vyžádá více než 1 bilion dolarů a – jednoduše řečeno – válka je zničující.^[4] Bohužel nikdo neví, kdy ruský vojenský vpád skončí.

Když válka začala, mezinárodní společenství rychle zareagovalo. Země po celém světě poslaly Ukrajině finanční, humanitární, zdravotnickou a obrannou pomoc^[5]. tato pomoc umožnila Ukrajině úspěšně zadržet pokračující ruskou invazi a pomohla Ukrajině pomalu získat zpět své území od ruských okupantů. Umožnila také Ukrajině, aby se v tomto obtížném období obnovila.

Mezitím, co mezinárodní společenství Ukrajině pomáhalo, zároveň na Rusko uvalilo tvrdé sankce, aby ho potrestalo za jeho válku. Některé ruské banky byly vyloučeny z mezinárodního systému finančních zpráv SWIFT,^[6] Rusko bylo vyloučeno z řady mezinárodních organizací, například z Parlamentního shromáždění Rady Evropy a Rady OSN pro lidská práva, a také z řídících orgánů fotbalové federace FIFA a UEFA. Kromě toho byl stovkám ruských politiků a oligarchů zmrazen a zabaven majetek a tisícům ruských komerčních letů byl zakázán vstup do západních zemí^[7]. tyto sankce poškodily ruskou ekonomiku, kde odborníci předpokládají, že Rusko v důsledku těchto sankcí přišlo o stovky miliard dolarů^[8]

Kvůli této mezinárodní reakci bylo Rusko nuceno budovat vztahy s dalšími zeměmi, které jeho válku neodsoudily. Řada zemí ukončila své obchodní vztahy s Ruskem, což dále přispělo k ekonomickým problémům Ruska. Avšak s tím, jak se Rusko potýká s problémy na mezinárodní scéně a jak jeho vliv po celém světě klesá, se jeho místo pokusila zaujmout jiná země. Není to nikdo jiný než Čína.

Číňané se již léta pečlivě snaží prosadit na celém světě. Například ve střední a východní Evropě se Číňané pokoušeli zahájit nové obchodní podniky a programy ve snaze posílit svůj vliv v regionu. Ruská invaze na Ukrajinu však způsobila, že čínské úsilí ve střední a východní Evropě i jinde pokleslo.

Jinými slovy, ruská válka měla důsledky, které přesahují vztahy Ruska s mezinárodním společenstvím. Ruská invaze na Ukrajinu měla dopad i na Čínu, kde si Číňané začínají uvědomovat, že jejich role v Evropě klesá.

Jaký je rusko-čínský vztah a jak se v průběhu času formoval? Jak navíc ruská válka ovlivnila roli Číny ve střední a východní Evropě? A konečně, jak válka donutila Rusko spoléhat se na Čínu^[9]?

2. Historie a vývoj čínsko-ruských vztahů

Rusko a Čína po staletí udržují komplikované vztahy.^[10] Spíše než zkoumání tohoto hutného a dlouhého partnerství bude v této práci stručně zdůrazněno minulé století a to, jak tyto události ovlivnily současné rusko-čínské vztahy.

Čínsko-ruské vztahy: 1950s-1991

Moderní partnerství mezi Ruskem a Čínou vzniklo v polovině 20. století, kdy Sověti podporovali komunistickou stranu v Číně^[11]. v tomto období se nově vzniklý Sovětský svaz snažil rozšířit komunistickou ideologii do dalších částí světa, a proto Sověti považovali komunistickou Čínu za partnera. Sdíleli společné ideologie a hodnoty. Tento vztah se zhmotnil po druhé světové válce, kdy se komunistické hnutí v Číně rozrostlo. V Číně vznikla revoluce, v níž komunisté bojovali proti čínským nacionalistickým silám. V tomto období Sověti rychle poskytli podporu Komunistické straně Číny a nakonec komunistické síly zvítězily. Komunistická strana Číny založila Čínskou lidovou republiku a mezi Sovětským svazem a Čínou vzniklo formální partnerství^[12]

Obě země se v průběhu studené války vzájemně podporovaly ve svých politických a ideologických snahách. Například během vietnamské války Čína podporovala komunistické síly v severním Vietnamu. Sovětský svaz by během konfliktu podporoval Čínu a její snahy a podporoval komunistické síly. Podobně během sovětské invaze do Afghánistánu podporovala Čína Sověty v jejich úsilí. Sověti a Číňané by v tomto období nesouhlasili s každou akcí nebo politikou, a dokonce došlo k několika potyčkám v blízkosti východní sovětsko-čínské hranice. Přesto obě země nadále udržovaly vzájemné vztahy a věřily, že budou vzájemně prospěšné pro jejich budoucí cíle a aspirace v regionu.

Čínsko-ruské vztahy: 1991 – současnost

Na přelomu století a po rozpadu Sovětského svazu se Rusko a Čína snažily získat geopolitický a ekonomický vliv ve svých regionech i mimo ně^[13]. obě země měly úzké vojenské, ekonomické a politické vztahy a často se vzájemně podporovaly na Valném shromáždění OSN i v Radě bezpečnosti. To vedlo k mocenské dynamice, kdy se Rusko a Čína obvykle vzájemně podporují a hlasují o záležitostech podobně během rezolucí OSN a v Radě bezpečnosti. Obě země se také snažily oslabit vliv Západu i v rozvojových regionech, například v Africe a některých částech Asie. V těchto případech se Rusové a Číňané snaží rozvíjet ekonomické vztahy se zeměmi ve svých regionech, a díky tomu jejich vliv roste, protože se snaží konkurovat Západu. V neposlední řadě se obě země nechvalně proslavily snahou vměšovat se do záležitostí svých sousedů a zahraničí. Od poskytování finančních příspěvků na politické kampaně až po kybernetické útoky a krádeže osobních a citlivých údajů.

Nyní jsou čínsko-ruské vztahy podrobeny zkoušce. Důvodem je ruský vojenský vpád na Ukrajinu. Stručně řečeno, ruská invaze na Ukrajinu ovlivnila roli Číny ve vztazích s Ruskem i vztahy Číny s různými evropskými zeměmi. Zatímco většina mezinárodního společenství Rusko za jeho invazi na Ukrajinu odsoudila, Čína mlčí. Čínská vláda doposud ruskou invazi neodsoudila. Místo toho obvinila z války vliv a provokace USA a NATO^[14]

Čína se také nepodílela na mezinárodních sankcích vůči Rusku^[15]. zatímco se svět snaží donutit Rusko, aby zastavilo svou invazi na Ukrajinu, Čína nadále obchoduje s Ruskou federací^[16]. to umožnilo Rusku pokračovat ve válce na Ukrajině, protože příjmy, které získává z obchodu a podnikání, jsou využívány k financování ruských operací na Ukrajině^[17]

Došlo také k výraznému nárůstu rusko-čínských obchodních vztahů. Číňané poskytují Rusku také obrannou pomoc. Podle zpráv se čínský obchod s Ruskem v roce 2022 zvýšil o téměř 30 %^[18]. mezitím Čína údajně pomáhá vyzbrojovat Rusko během války. Nedávno se objevily zprávy, podle nichž Čína posílá Rusku útočné pušky, dodávky dronů a neprůstřelné vesty^[19]. poskytování dalších zbraní Rusku povede pouze k prodloužení války na Ukrajině^[20]

3. Dopady ruské invaze na Ukrajinu na vztahy mezi Čínou a střední Evropou

Po celou dobu ruské invaze na Ukrajinu se Čína rozhodla poskytovat Rusům pomoc. Toto rozhodnutí poškodilo vztahy Číny po celém světě, zejména ve střední a východní Evropě.

Většina zemí v regionu během války Ukrajinu podporovala a udělá vše pro to, aby Ukrajina zvítězila. Čína mezitím nadále podporovala Rusko. Kvůli těmto rozdílným cílům začalo mnoho zemí ve střední a východní Evropě omezovat své kontakty s Čínou.

Zatímco svět byl zaměstnán ruskou invazí na Ukrajinu, Čína se snažila rozšířit svůj vliv ve střední a východní Evropě. V těchto snahách však byla neúspěšná. V průběhu několika let se řada středoevropských zemí kriticky vyjádřila ke snaze Číny prosadit se ve střední a východní Evropě. Mezi Evropany panuje pocit nedůvěry, a proto omezili své kontakty s Čínou^[21]. tyto země navíc nejsou na čínské pomoci závislé. Jinými slovy, tyto evropské země jsou soběstačné. Díky této nezávislosti se země střední a východní Evropy mohou od Číny distancovat, aniž by se musely spoléhat na financování projektů, úsilí o obnovu a další prostředky na podporu růstu ve svých zemích^[22]

Čínské vztahy se střední Evropou

Například v Rumunsku se Číňané původně chystali realizovat projekty veřejné infrastruktury. Tato možnost však neměla dlouhého trvání, protože rumunská vláda přijala memorandum, v němž se uvádí, že společnosti musí dodržovat protokoly a postupy stanovené Evropskou unií. Čínské firmy do této kategorie nespadaly, a to Rumunům umožnilo přerušit styky s čínskými podniky.^[23] Od té doby Rumuni zkoumají jiné možnosti. Podobnou politiku s cílem omezit čínský vliv v regionu uplatňují i další středoevropské země. Na Slovensku si vláda zpočátku pohrávala s myšlenkou vybudovat železniční trať, která by se rozprostírala z jejich země do Číny. Ruská invaze na Ukrajinu však tyto plány zhatila. Čína v této probíhající válce Rusko podporuje, a proto se Slováci rozhodli, že v tomto období nechtějí s Číňany obchodovat^[24]

Česko mělo s Čínou také spory, ale z jiných důvodů. Na začátku tohoto roku navštívilo Tchaj-wan přes 150 poslanců české dolní komory. Během návštěvy zástupci slíbili “posílit bilaterální ekonomické, politické a kulturní vazby” s Tchaj-wanem^[25]. Češi také jednali o obchodu se zbraněmi s Tchaj-wanem. Tyto kroky Číňany rozčílily a v důsledku toho se vztahy mezi Českem a Čínou zhoršily.

Nakonec se zhoršily i polsko-čínské vztahy. Nedávno se polští vládní představitelé odmítli setkat s čínskými představiteli kvůli probíhající ruské invazi na Ukrajinu. Polská vláda vyzvala Číňany, aby tlačili na Rusko, aby válku ukončilo. Polská prohlášení adresovaná Číňanům však zůstala nevyslyšena. Polská vláda také vyzvala své evropské spojence a partnery, aby byli vzhledem k probíhající ruské invazi na Ukrajinu ve vztahu k Číně obezřetní^[26]. tato prohlášení Číňany rozčílila.

Vzhledem k vývoji v Rumunsku, na Slovensku, v Česku a Polsku se čínský vliv ve střední Evropě oslabuje. Země v regionu si již nepřejí obchodovat s čínskými firmami a korporacemi. Kromě toho vládní představitelé těchto zemí omezili své kontakty s čínskými úředníky.

Čínské vztahy s východní Evropou

Střední Evropa není jedinou oblastí, kde má Čína problémy. Číňané si také uvědomili, že jejich vliv ve východní Evropě klesá. Například v polovině roku 2010 a před ruskou invazí na Ukrajinu založila čínská vláda iniciativu se zeměmi střední a východní Evropy ve snaze rozšířit svůj vliv v Evropě. Tyto evropské země, známé pod názvem 17 1, jednaly s Čínou o obchodních příležitostech^[27], avšak po ruské invazi na Ukrajinu došlo k útlumu spolupráce v rámci tohoto formátu. Nedávno tři pobaltské státy upustily od své účasti na čínské iniciativě 17 1.^[28] Program se nyní snížil na 14 1 a další země svou roli v programu zvažují^[29], což naznačuje, že politika, jejímž cílem bylo posílit čínské vazby se střední a východní Evropou, selhává.

Mimo tento program Ukrajina od začátku války rovněž zaznamenala pokles svých vztahů s Čínou. Nejvíce se to projevilo na začátku letošního roku, kdy Čína navrhla 12bodový mírový plán, který se měl pokusit vyřešit ruskou invazi na Ukrajinu^[30]. Ukrajina tento plán rychle odmítla, přičemž Ukrajinci uvedli, že čínská dohoda zvýhodňuje Rusko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se také pokoušel hovořit s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, a dokonce pozval čínského vůdce na Ukrajinu. Prezident Si sice nedávno s prezidentem Zelenským telefonoval, ale nezdá se, že by čínský vůdce v dohledné době Ukrajinu navštívil. Kromě toho přetrvávají pochybnosti o záměrech Číny a jejích vztazích s Ukrajinou^[31]

A konečně, kromě těchto příkladů se ochota Číny nadále podporovat Rusko projevila dalším poklesem její role ve střední a východní Evropě. Jinými slovy, Čína si za tento úpadek vztahů může pouze sama. S pokračující válkou se po celém světě zvýšily ceny potravin a plynu,^[32] což způsobilo potíže milionům obyvatel v Africe, na Blízkém východě a v některých částech Asie. Kromě toho byl vážně poškozen ukrajinský zemědělský sektor a životní prostředí,^[33] což Ukrajině znemožnilo vyvážet potraviny a zboží do jiných částí světa. Tyto události již vedly k potravinové krizi, a pokud by se situace ještě zhoršila, mohlo by to vést k celosvětovému hladomoru^[34]. je proto nezbytné, aby Rusko ukončilo válku na Ukrajině. S tímto procesem by mohla pomoci Čína.

4. Závěr

Celkově lze říci, že ruská invaze na Ukrajinu byla zničující. Zatímco mezinárodní společenství se snaží Rusko vyřadit z mezinárodních organizací a trhů, Čína se snaží Rusko v tomto období podpořit. Číňané poskytli Rusku záchranné ekonomické lano. Toto rozhodnutí umožňuje Rusku pokračovat ve financování jeho války na Ukrajině.

Čína si nyní začíná uvědomovat, že toto rozhodnutí má své důsledky. Během posledních 19 měsíců čínský vliv v Evropě poklesl, zejména ve střední a východní Evropě. Řada evropských zemí již nemá zájem o obchodní úsilí a hospodářské vztahy s Číňany. Kromě toho vládní představitelé ze střední a východní Evropy omezili své kontakty s Číňany. V důsledku toho se země střední a východní Evropy poučily ze svých předchozích vztahů s Čínou. Politický vliv Číny v této části světa mezitím klesá. To Číňany poučilo o tom, že s pokračující válkou budou muset našlapovat opatrně a že musí nadále sledovat situaci, aby viděli, jak se situace na Ukrajině vyvíjí.

Stručně řečeno, rozhodnutí Číny podpořit Rusko během ruské invaze na Ukrajinu způsobilo, že Číňané ztratili svůj vliv ve střední a východní Evropě. Tyto události Číňany poučily o tom, jak bude mezinárodní společenství reagovat v době války, neboť Rusko přišlo v důsledku tvrdých sankcí o miliardy dolarů a také o tisíce životů. Navzdory této devastaci se Číňané rozhodli Rusko během války podpořit.

Podpora Ruska ze strany Číny poškodila její image ve střední a východní Evropě. Číňané by měli tyto události využít jako poučení.

Odkazy

1. Holly Ellyatt, “Russian Forces Invade Ukraine,” CNBC, 24. února 2022, https://www.cnbc.com/2022/02/24/russian-forces-invade-ukraine.html. ↑
2. Guy Faulconbridge, “Ukraine War, already with up to 354,000 Casualties, Likely to Last Past 2023 – U.S. Documents,” Reuters, 12. dubna 2023, https://www.reuters.com/world/europe/ukraine-war-already-with-up-354000-casualties-likely-drag-us-documents-2023-04-12/. ↑
3. George Ramsay, “Čtvrtina Ukrajinců uprchla ze svých domovů. Here’s Where They’ve Gone,” CNN, 21. března 2022, https://www.cnn.com/2022/03/21/europe/ukraine-russia-conflict-10-million-refugees-intl/index.html. ↑
4. Steven Arons, “Ukraine Reconstruction May Cost $1.1 Trillion, EIB Head Says,” Bloomberg, 21. června 2022, https://www.bloomberg.com/news/articles/2022-06-21/ukraine-reconstruction-may-cost-1-1-trillion-eib-head-says#xj4y7vzkg. ↑
5. Christopher Wolf, “Countries That Have Sent the Most Aid to Ukraine,” U.S. News and World Report, 24. února 2023, https://www.usnews.com/news/best-countries/articles/2023-02-24/these-countries-have-sent-the-most-aid-to-ukraine. ↑
6. BBC, “Jaké jsou sankce vůči Rusku a škodí jeho ekonomice?” BBC, 25. května 2023, https://www.bbc.com/news/world-europe-60125659. ↑
7. Mark Temnycky, “Western Companies Should Do More to Stop Russia,” Wilson Center, 31. března 2022, https://www.wilsoncenter.org/blog-post/western-companies-should-do-more-stop-russia. ↑
8. Tamtéž. ↑
9. Paul Haenle a Ali Wyne, “The Paradox of the Russia-China Relationship”, Carnegie Endowment for International Peace, 18. srpna 2022, https://carnegieendowment.org/2022/08/18/paradox-of-russia-china-relationship-pub-87695. ↑
10. Philip Snow, “China and Russia’s Long Dance,” Project Syndicate, 28. dubna 2023, https://www.project-syndicate.org/onpoint/china-russia-relations-history-lessons-for-present-and-future-by-philip-snow-2023-04. ↑
11. Peter Neville-Hadley, “How Chinese Communists Fell in Love with Russians and Revolution in 1920s Moscow” (Jak se čínští komunisté zamilovali do Rusů a revoluce v Moskvě 20. let), South China Morning Post, 27. ledna 2028, https://www.scmp.com/magazines/post-magazine/long-reads/article/2130584/how-chinese-communists-fell-love-russians-and. ↑
12. Snow, “Dlouhý tanec Číny a Ruska”, Project Syndicate. ↑
13. Tamtéž. ↑
14. Simone McCarthy, “As War Breaks Out in Europe, China Blames the US,” CNN, 25. února 2022, https://www.cnn.com/2022/02/25/china/china-reaction-ukraine-russia-intl-hnk-mic/index.html. ↑
15. Maia Nikoladze, Phillip Meng a Jessie Yin, “Jak Čína zmírňuje dopady sankcí na Rusko?” Atlantic Council, 14. června 2023, https://www.atlanticcouncil.org/blogs/econographics/how-is-china-mitigating-the-effects-of-sanctions-on-russia/. ↑
16. Laura He, “Čína pomáhá podpořit ruskou ekonomiku. Here’s How,” CNN, 26. února 2023, https://www.cnn.com/2023/02/22/economy/china-russia-economic-ties-ukraine-intl-hnk/index.html. ↑
17. Mark Temnycky, “The Western Companies Helping Underwrite Russia’s War,” Wilson Center, 22. března 2023, https://www.wilsoncenter.org/blog-post/western-companies-helping-underwrite-russias-war. ↑
18. Amanda Lee, “China-Russia Trade Likely to Have ‘Plateaued’ Even as Leaders Hail ‘Unprecedented High Level’ Relations,” South China Morning Post, 24. května 2023, https://www.scmp.com/economy/global-economy/article/3221672/china-russia-trade-likely-have-plateaued-even-leaders-hail-unprecedented-high-level-relations. ↑
19. Amy Hawkins, “China Agreed to Secretly Arm Russia, Leaked Pentagon Documents Reveal,” The Guardian, 14. dubna 2023, https://www.theguardian.com/us-news/2023/apr/14/china-agreed-secretly-arm-russia-leaked-pentagon-documents-reveal. ↑
20. Mark Temnycky, “Increased Chinese Support for Russia Will Imperil the World,” The National Interest, 24. března 2023, https://nationalinterest.org/blog/buzz/increased-chinese-support-russia-will-imperil-world-206339. ↑
21. Piotr Maciej Kaczynski, “Jak Čína ztratila střední Evropu,” Balkan Insight, 15. srpna 2022, https://balkaninsight.com/2022/08/15/how-china-lost-central-europe/. ↑
22. Sona Muzikarova, “Čína ztrácí východní Evropu”, Atlantic Council, 19. června 2023, https://www.atlanticcouncil.org/blogs/econographics/china-is-losing-eastern-europe/. ↑
23. Bogdan Neagu, “Romanian Issues ‘Memorandum’ Blocking Chinese Firms From Public Infrastructure Projects”, EURACTIV, 2. února 2021, https://www.euractiv.com/section/economy-jobs/news/romania-issues-memorandum-blocking-chinese-firms-from-public-infrastructure-projects/. ↑
24. Kaczynski, “Jak Čína ztratila střední Evropu,” Balkan Insight. ↑
25. Daniel McVicar, “How the Czech Republic Became One of Taiwan’s Closest European Partners and What It Means for EU-China Relations”, Council on Foreign Relations, 24. dubna 2023, https://www.cfr.org/blog/how-czech-republic-became-one-taiwans-closest-european-partners-and-what-it-means-eu-china. ↑
26. Katherine Walla, “Poland’s Prime Minister: Západní Evropa se musí zavázat k ukrajinskému vítězství a dát si pozor na Čínu,” Atlantic Council, 14. dubna 2023, https://www.atlanticcouncil.org/blogs/new-atlanticist/polands-prime-minister-western-europe-needs-to-commit-to-ukrainian-victory-and-beware-of-china/. ↑
27. Andreea Brînză, “How China’s 17 1 Became a Zombie Mechanism”, The Diplomat, 10. února 2021, https://thediplomat.com/2021/02/how-chinas-171-became-a-zombie-mechanism/. ↑
28. Stuart Lau, “Down to 14 1: Estonia and Latvia Quit China’s Club in Eastern Europe,” POLITICO Europe, 11. srpna 2022, https://www.politico.eu/article/down-to-14-1-estonia-and-latvia-quit-chinas-club-in-eastern-europe/. ↑
29. Pepijn Bergsen a Valdonė Šniukaitė, “Central and Eastern Europe Become Hawkish on China”, Chatham House, 16. září 2022, https://www.chathamhouse.org/2022/09/central-and-eastern-europe-become-hawkish-china. ↑
30. Alexander Gauev, “Inside China’s Peace Plan for Ukraine”, Carnegie Endowment for International Peace, 1. března 2023, https://carnegieendowment.org/politika/89172. ↑
31. Peter Dickinson, “Xi Calls Zelenskyy but Doubts Remain Over China’s Peacemaker Credentials”, Atlantic Council, 26. dubna 2023, https://www.atlanticcouncil.org/blogs/ukrainealert/xi-calls-zelenskyy-but-doubts-remain-over-chinas-peacemaker-credentials/. ↑
32. Mark Temnycky, “Ruská válka: globální inflace, hladomor a recese,” Emerging Europe, 26. května 2022, https://emerging-europe.com/voices/russias-war-global-inflation-famine-and-recession/. ↑
33. Mark Temnycky, “Environmentální dopady ruské invaze se týkají nás všech,” Diplomatický kurýr, 22. července 2022, https://www.diplomaticourier.com/posts/the-environmental-impacts-of-the-russian-invasion-affect-us-all. ↑
34. Redakční rada, “Hrozí globální hladomor. USA by ho mohly představovat,” The Washington Post, 30. dubna 2022, https://www.washingtonpost.com/opinions/2022/04/30/united-states-must-prevent-global-famine/. ↑