Přestože je obdařena přírodními zdroji, včetně uhlovodíků, vzácných nerostů a úrodné půdy, je druhou nejchudší zemí Evropské unie. Smůla, kterou Rumunsko mělo, pochází z různých zdrojů. Již dříve v jeho historii byla země obklopena mocnými, expanzivními zeměmi. V minulém století zemi zasáhly dvě světové války a brutální komunistický režim, který trval desítky let. Tyto události měly na geopolitiku Rumunska významný vliv.
Rumunsko se nachází v severní části Balkánského poloostrova, na západních plážích Černého moře. Karpaty jsou jeho jediným charakteristickým geografickým prvkem. Členitá, mohutná, hojně zalesněná a na nerostné suroviny bohatá archa Karpat v minulosti působila jako odstrašující prostředek pro blížící se armády. Hory poskytují strategickou hloubku v jinak rovinatém okolí, a to i s moderními zbraněmi, podobně jako rychlostní hrbol uprostřed dálnice.
Pohoří kdysi poskytovalo obyvatelům ochranu před nájezdníky. V Karpatech se zrodil dácký stát a následně zde římská provincie Dácie postavila své hlavní město. To vysvětluje, proč se rumunský jazyk, tradice a zvyky nápadně liší od jazyka, tradic a zvyků slovanských sousedů. Proto můžeme tvrdit, že páteř Rumunska tvoří Karpaty: Brašov je jedním z nejlidnatějších horských měst a pro své architektonické krásy a typické transylvánské tradice je mnohými považován za kulturní metropoli Rumunska. Karpaty mají také zásadní význam pro národní identitu a obranu, ale zároveň rozdělují Rumunsko na Moldávii, Valašsko a Transylvánii.
Credits: Euronews
Nejtěžší překážkou jednoty Rumunska byl dlouholetý antagonismus mezi těmito třemi oblastmi, který byl živen pevnou topografií země. Po první světové válce se Valašsko a část Moldavska spojily a vytvořily nový národní stát Rumunsko, jehož součástí bylo i Sedmihradsko. K tomu došlo až v polovině 19. století.
Od té doby došlo k drobným geografickým úpravám, ale většinu dnešního moderního Rumunska tvoří Moldavsko, Valašsko a Sedmihradsko. Důvodem je neustálé překreslování hranic v reakci na probíhající konflikty. Druhým nejvýznamnějším prvkem je řeka Dunaj, která protíná jižní pastviny a vstupuje do rozsáhlé oblasti zemědělské půdy známé jako Valašská nížina.
Na nábřeží Dunaje se nachází řada měst, včetně hlavního města Bukurešti. Přestože je obyvatelstvo Rumunska rovnoměrně rozděleno, Valašská nížina, kde se soustřeďuje politika a obchod, slouží jako hospodářské a politické centrum země. Vývoj Valašska byl ovlivněn jižní Evropou a Osmanskou říší, protože se nachází v blízkosti Balkánu. Vzhledem ke vzdálenosti a výraznému vymezení Dunaje jsou v současnosti příznivé vazby se Srbskem, Bulharskem a Tureckem.
Moldavsko a Sedmihradsko mají uvnitř státu každý svůj jedinečný účel.
Transylvánská vysočina je spojena se střední Evropou, kde je dodnes patrné katolické náboženství a rakousko-uherské vlivy. Vzhledem k tomu, že v Sedmihradsku žije početné maďarské etnikum a od 10. století až do první světové války bylo s přestávkami pod nadvládou Maďarska, jsou vztahy s Maďarskem obzvláště složité. Za normálních okolností by se z tohoto regionu stala prachová bomba, ale díky členství v EU naštěstí územní etnický spor prakticky neexistuje.
Moldavsko má však významný kulturní vliv a bylo ovlivněno východoevropskými prvky, jako je pravoslavné náboženství a ruské impérium. Obyvatelé Moldavska a Rumunska jsou přímo ovlivněni podněsterským konfliktem. V tomto kontextu je Rumunsko vnímáno jako země na okraji jižní, východní a střední Evropy. Není proto náhodou, že tento národ historicky sloužil jako vstupní bod pro imperialistické říše a někdy i jako rozhodující obrana proti těmto silám. Rumunsko však od přelomu 19. a 20. století upřednostňovalo spíše střední Evropu, a to v důsledku usnadnění obchodních vyhlídek s trhy na západě díky Dunaji. V současné době získávají členské státy Evropské unie více než 70 % rumunského vývozu. Bukurešť je proto zranitelná vůči změnám v Bruselu.
Credits: Euronews
Znepokojivějším vývojem by byla ruská anexe Podněstří. Faktická ruská okupace Podněstří by se změnila na ruskou anexi. Obyvatelé Podněstří by se mohli ocitnout zablokováni od zbytku Moldavska a zbytku světa, což by na ně mělo nepochybně obrovský dopad. Ať už by se stalo cokoli, na právním základu sporu by to nic nezměnilo. Spor v Podněstří by byl stále považován za nevyřešený a většina světa by jej stále vnímala jako součást Moldavska.
To by nakonec mohlo připravit půdu pro urovnání v postputinovském období. Je však samozřejmé, že jakékoliv zlepšení dosažené v mezidobí na místě by se časem upevnilo.
Co kdyby se Moldavsko pokusilo o násilné převzetí Podněstří? Zdálo by se, že je ideální čas se o to pokusit nyní, kdy Rusko dohnalo Ukrajinu a dokonce se stahuje na východní břeh Dněpru. Válka Ázerbájdžánu proti Náhornímu Karabachu v listopadu 2020 může inspirovat další země k tomu, aby zkusily své štěstí, takže pokud by to Moldavsko udělalo, pravděpodobně by se nesetkalo s velkým mezinárodním odporem. Zdá se to však opravdu nepravděpodobné. Začněme tím, že moldavská vláda dala najevo, že se zasazuje o mírové řešení konfliktu. Moldavsko s největší pravděpodobností nemá sílu toho dosáhnout. Moldavská armáda je malá a nedostatečně vybavená, přestože se uznává, že vlastní ruská armáda v Podněstří je značně neefektivní.
Navíc může dojít k neočekávanému a možná katastrofálnímu vyhrocení vztahů s Moskvou. Rusko může cítit potřebu použít v reakci sílu, pokud se bude zdát, že ztratí kontrolu nad Podněstřím, což by mohlo vést k leteckým útokům na města a civilní cíle v Moldavsku, podobně jako se to v poslední době děje na Ukrajině.
Ačkoli se to zdá nepravděpodobné, Rusko může pohrozit raketovým útokem nebo se dokonce pokusit svrhnout vládu. Vzhledem k tomu, že Rusko drží moldavskou ekonomiku pod krkem, může Moskva potenciálně využít taktiky ekonomické války, aby zemi zpustošila. Téměř veškerou potřebu plynu v Moldavsku pokrývá Kreml, který také zajišťuje vytápění země v krutých zimách a pro její malý průmysl. Podněstří je také místem, kudy vedou hlavní plynovody, takže hrozba je ještě reálnější.
Moskva to vlastně již využila jako vyjednávací trumf. Například v říjnu 2021 bylo Moldavsko nuceno vyhlásit výjimečný stav poté, co Gazprom snížil dodávky o třetinu a požadoval, aby Moldavsko platilo více než dvojnásobek předchozí ceny za zachování toku plynu, a to buďto, nebo aby přijalo nový typ dohody. Gazprom poskytl novou dohodu o plynu výměnou za oslabení vazeb na EU a ruská společnost využila energetické krize k potrestání nové prozápadní vlády.
Levný a vydatný plyn by měla pouze v případě, že by Moldavsko souhlasilo se změnou dohody o volném obchodu s EU a odložením implementace nařízení EU. Ruskem vlastněná energetická společnost navíc výrazně zvyšovala ceny, což Moldavsko nutilo vyjednávat o nákupu elektřiny na velmi krátkou dobu. Přibližně 80 % veškeré elektřiny vyrobené v Moldavsku pochází z elektráren nacházejících se v separatistickém regionu Podněstří. Pokud tedy dojde k přerušení dodávek plynu nebo k neprodloužení smlouvy o dodávkách elektřiny o jeden měsíc, může Moldavsko čelit velmi vážným problémům.
Výstavbou elektrického vedení s Rumunskem se Moldavsko pokouší tuto situaci změnit, ale potrvá roky, než bude dokončeno. Předchozí proruská vláda neudělala nic pro to, aby snížila závislost Moldavska na dovozu z Ruska.
Ačkoli je jen málo možností, Moldavsko by mohlo získat i mezinárodní pomoc. Tentokrát není možné, aby se přímo zapojilo sousední Rumunsko, kterému pomohlo v roce 1992. Jeho členství v NATO by mohlo vést k vážnému konfliktu mezi Ruskem a Západem. Existuje však ještě jedna možnost, která by mohla nastat: Ukrajina by mohla zaútočit na ruské síly v Podněstří. To by Ukrajině pomohlo chránit její jihozápadní křídlo. Připojení Podněstří k ruským vojákům při útoku na Ukrajinu je myslitelnou možností, i když neexistují přímé důkazy, že by k tomu došlo.
Prosazování řešení na základě jednání je jinou možností, ale také se zdá, že nebude mít úspěch. Za prvé je obtížné si představit, jak by jednání mohla probíhat, když konflikt na Ukrajině zuří. Dokud existuje šance, že by je Rusko nakonec mohlo kontaktovat, je logické, že by se podněsterští představitelé nechtěli vzdát svého úsilí o nezávislost. A i kdyby to udělali, zdá se, že ruská vojenská přítomnost na místě by jim zabránila udělat něco neloajálního vůči Moskvě. Pokud se však konflikt bude vyvíjet pro Rusko špatně, jako je tomu nyní, věci by se mohly začít měnit.
Pokud by k takovému scénáři došlo, Moskva by Podněstří nemohla pomoci politicky, vojensky ani finančně. I v této fázi může být dosažení dohody poměrně náročné. Pokud by se zdálo, že Podněstří slábne, bylo by Moldavsko ochotno nabídnout vysokou míru autonomie nebo dokonce federální uspořádání?
Vzhledem k tomu všemu někteří tvrdí, že by bylo logičtější přijmout podněsterskou nezávislost a jednoduše nechat tuto otázku plavat. Státy se málokdy vzdávají území dobrovolně, proto je to velmi nepravděpodobné. Nicméně vzhledem k tomu, že takové diskuse jsou v separatistických sporech běžné, může o tom mnoho Moldavanů tajně uvažovat. Zdá se, že by to mělo určité výhody.
Kromě toho, že by ukončila vleklou debatu, poskytla by Moldavsku nové alternativy, například by zjednodušila vstup do EU. Ačkoli je v současné době kvůli moldavskému ústavnímu závazku neutrality na stole, mohla by dokonce otevřít dveře ke členství v NATO. Pokud by si to obě země přály, mohlo by to dokonce umožnit znovusjednocení se sousedním Rumunskem, což však s sebou nese i značné nevýhody.
Pro Moldavsko by bylo velmi obtížné vyhnat téměř třetinu obyvatel Podněstří, kteří jsou moldavského původu, na rozdíl od jiných etnických sporů, které se obvykle zaměřují na konkrétní etnické skupiny. Jsou zde větší geopolitické komplikace, což je relevantnější. Autonomní Podněstří by se velmi pravděpodobně mohlo změnit v další klientský stát Ruska mezi Ukrajinou a Moldavskem, což by vyvolalo obavy. Pokud by se Podněstří rozhodlo připojit k Rusku, stalo by se další ruskou exklávou, podobně jako Kalinigrad mezi Polskem a Litvou. Existuje také argument, že by Podněstří mohlo navázat užší vztahy se Západem, pokud by se osamostatnilo, ale to se zdá být nepravděpodobné vzhledem k tomu, že Rusko zde má značný vliv.
Vzhledem ke všem těmto faktorům a navzdory současné krizi na Ukrajině je možné, že Podněstří zůstane pouze zamrzlým konfliktem. Možná budeme pouze svědky pokračování stávajícího stavu, ale v novém geopolitickém rámci velmi nepřátelského vztahu mezi Ruskem a Západem, spíše než mírového nebo násilného řešení.
Zdá se však, že roste povědomí o tom, že výsledek probíhajícího konfliktu na Ukrajině může velmi dobře určit budoucnost Podněstří a Moldavska obecně.
Bibliografie
“Assessing a Possible Moldova-Romania Unification | Geopolitical Monitor”. b.d. https://www.geopoliticalmonitor.com/assessing-a-possible-moldova-romania-unification/.
Zpravodajství BBC. 2022. ‘Konflikt v Podněstří a na Ukrajině: Šíří se válka?”, 27. dubna 2022, odd. Europe. https://www.bbc.com/news/world-europe-61233095.
Bonner, Brian. 2022. ‘Budoucnost Moldavska je spjata s ruskou válkou na Ukrajině’. GIS Reports (blog). 4. října 2022. https://www.gisreportsonline.com/r/moldova-russia-ukraine/.
Duffy, Martin. 2021. ‘Moldavsko a podněsterský konflikt: Stále regionální studená válka? E-International Relations (blog). 3. srpna 2021. https://www.e-ir.info/2021/08/03/moldova-and-the-transnistria-conflict-still-a-regional-cold-war/.
‘Obstacles for EU Membership for Ukraine, Moldova – DW – 06/18/2022’. b.d. Dw.Com. https://www.dw.com/en/what-hurdles-do-ukraine-and-moldova-face-on-the-path-to-eu-membership/a-62174986.
‘Moldavsko: Rekordní podpora sjednocení s Rumunskem”. 2021. Středisko východních studií OSW. 19. dubna 2021. https://www.osw.waw.pl/en/publikacje/analyses/2021-04-19/moldova-record-breaking-support-reunification-romania.
“Prezident Metsola: Metsola: “Místo Moldavska je v Evropě | Atualidade | Parlamento Europeu”. 2022. 11. listopadu 2022. https://www.europarl.europa.eu/news/pt/press-room/20221111IPR53601/president-metsola-moldova-s-place-is-in-europe.
Radu, Sageata. 2015. “Rumunsko. Geopolitický nástin”. Potsdamer Geographische Forschungen, červen, 45-58.
“Hnutí za sjednocení Rumunska a Moldávie roste navzdory překážkám”. 2018. Balkan Insight (blog). 4. září 2018. https://balkaninsight.com/2018/09/04/romania-moldova-unification-movement-grows-steadily-despite-obstacles-09-03-2018/.
Solovjov, Vladimir. n.d. “Ukraine War Risks Repercussions for Transnistria” (Válka na Ukrajině hrozí důsledky pro Podněstří). Carnegie Endowment for International Peace. https://carnegieendowment.org/politika/87986.
‘Staying Neutral: Moldavská premiérka Natalia Gavrilița říká ano vstupu do EU, ale ne NATO”. 2022. Euronews. 8. března 2022. https://www.euronews.com/2022/03/08/staying-neutral-moldova-s-pm-natalia-gavrilita-says-yes-to-joining-eu-but-no-to-nato.
‘Nová’ evropská agenda Moldavska, sjednocení s Rumunskem a oddělení Podněstří. Analýza Dionise Cenușy”. 2022. IPN. 5. dubna 2022. https://www.ipn.md/en/the-new-european-agenda-of-moldova-the-unification-with-romania-7978_1088960.html.
“Podněsterský konflikt: 30 let hledání řešení”. b.d. https://www.ui.se/forskning/centrum-for-osteuropastudier/sceeus-report/sceeus-report-no-4/.
“Podněstří: The History Behind the Russian-Backed Region”. b.d. Origins. https://origins.osu.edu/read/transnistria-history-behind-russian-backed-region?language_content_entity=en.
“Podněstří: Lowy Institute”. b.d. https://www.lowyinstitute.org/the-interpreter/transnistria-next-front-ukraine-war.
