Boj o kritické a vzácné materiály: závislost, politika a obchodní zájmy

Původně vyšlo na makedonském akademickém blogu “Respublica” 29. prosince 2023.

Upozornění: Vzhledem k osobním politickým postojům se autor vyhýbá používání přídomku “Severní” v souvislosti se zemí oficiálně známou jako Republika Severní Makedonie po Prespanské dohodě z roku 2018 (Konečná dohoda o urovnání sporů popsaných v rezolucích Rady bezpečnosti OSN č. 817 (1993) a 845 (1993), ukončení platnosti Prozatímní dohody z roku 1995 a vytvoření strategického partnerství mezi stranami).

Na začátku prosince 2023 přijal Evropský parlament tzv [1] plán provádění právních předpisů pro kritické a vzácné suroviny. Tato legislativa pro ty, kterých se netýká přímo těžba a metalurgie, nemá velký význam, ale viděno z jiných úhlů pohledu, každodenní život lidí na materiálech, které jsou v této legislativě zmíněny, velmi závisí.

Zákon o kritických surovinách (CRMA) je nezbytnou součástí velké zelené agendy EU pro dekarbonizaci průmyslu a maximální snížení spotřeby fosilních paliv. Celý proces dekarbonizace vyžaduje zvýšené využívání baterií, solárních panelů a permanentních magnetů, přičemž jejich výroba dále vytváří větší potřebu vzácných surovin, jejich získávání z půdy a zpracování.

Ambiciózní plán evropské ekonomiky na úplný přechod k tzv. zelené energii diktuje rytmus a poptávku po přírodních materiálech, ale také klade důraz na závislost EU na Číně. Na seznamu zemí, které disponují ložisky přírodních rud kritických surovin, zaujímá Čína vedoucí postavení a zásobuje světový trh s podílem 60 %, přičemž závislost EU na dovozu surovin z Číny dosahuje téměř 90 %.

Na jakých surovinách je EU závislá a kde se používají?

Kromě procesu dekarbonizace se kovy ze surovin používají ve všech průmyslových odvětvích pro výrobu mobilních telefonů, komunikačních technologií, automobilového průmyslu (elektromobily), strategických technologií ve vojenském a kosmickém průmyslu.

Seznam kritických a vzácných materiálů obsahuje 34 kovů [2] které jsou rozděleny do skupin strategických a kritických materiálů. Seznam strategických materiálů obsahuje tyto materiály: hliník, měď, kobalt, lithium, gallium, mangan, germanium, přírodní grafit, antimon, vizmut, titan, bór, wolfram. Na druhé straně vzácné materiály obsahují kovy, které se v půdě vyskytují jen zřídka, jako je hafnium, niob, neobidium, stroncium, beryllium, vanad, cox (produkt uhlí používaný jako palivo).

Z tohoto seznamu materiálů Čína drží světový trh ve zpracování přírodního grafitu se 100 % podílem [3] podílu, 90 % manganu, 70 % kobaltu, 60 % lithia a 40 % mědi. Naopak EU je největším dovozcem uhlí, které se používá jako palivo při zpracování kovů, a 76 % dováženého zinku pochází z USA.

Závislost světa, zejména EU a USA, na těžbě a zpracování kovů v Číně vychází ze skutečnosti, že Čína nejen zpracovává 60 % [4] vzácných minerálů používaných jako součástky ve špičkových technologiích, včetně chytrých telefonů a počítačů, ale také se podílí 13 % na světovém trhu s lithiem, přičemž zpracovává 35 % světové poptávky po niklu, 58 % po lithiu a 70 % po kobaltu.

Na druhé straně je závislost EU a USA na kritických surovinách patrná z hlediska čísel, a pokud k tomu připočteme skutečnost, že rychle rostoucí čínská ekonomika a její šíření po světě prostřednictvím iniciativy Pásmo a cesta zahrnuje také investice do černé a barevné metalurgie a investice do těžebního sektoru. Příklady těchto aktivit máme v našem sousedství, v Srbsku. V naší zemi je Čína přítomna v ocelářské společnosti ve Skopji, zatímco v Srbsku je přítomna v ocelárně ve Smederevu (HBIS) a v těžebním středisku a dole Bor RTB ve východním Srbsku, kde má čínský konglomerát Zijin dominantní podíl akcií v RTB Bor, největším měděném dole v Evropě.

Snaha omezit závislost na Číně.

Prostřednictvím právních předpisů o kritických surovinách se EU snaží omezit svou závislost na materiálech, které jsou v držení Číny. Ačkoli to není v právních předpisech výslovně uvedeno, je to napsáno jako “závislost na třetích stranách” a pohled je nenápadně obrácen směrem k Číně.

Cíle, které si EU stanovila pro snížení závislosti do roku 2030 [5] jsou následující: těžba z dolů v EU má činit nejméně 10 % ročně, zpracování v továrnách v EU nejméně 40 % ročně, recyklace má pokrýt nejméně 25 % roční potřeby kovů. Závislost na dovozu plánuje EU snížit na 65 % ročně u strategických materiálů, aniž by uvedla stranu nebo třetí země, od nichž se EU plánuje osamostatnit.

Jedním z opatření, které EU plánuje zavést, aby se distancovala od Číny, je vytvoření tzv. klubu kritických surovin pro podobně smýšlející země, který posílí dodavatelský řetězec surovin. Tento klub není ničím novým, ale je silným politickým signálem, že EU chce země, které budou Unii poslušně následovat a dodávat jí suroviny, a zároveň budou provádět stejnou zahraniční politiku jako EU vůči zemím, které nejsou ve stejném myšlenkovém klubu. Tato strategie bude stejně jako dříve realizována politickým a ekonomickým tlakem.

Jakkoli slibně zní plán odklonu od Číny, je snadné identifikovat a předvídat problémy, které jsou již nyní viditelné. Jedním z problémů je špatně vyvinutý systém recyklace kovů, které se již používají v různých výrobcích.

Nemáme na mysli recyklaci kovů používaných při výrobě mobilních telefonů nebo počítačů, ale recyklaci lithiových baterií [6] a částí solárních panelů. Ačkoli se objevují velká oznámení o výstavbě továren na výrobu lithiových baterií (první z nich by měla být v srbské Cupriji), o rozvoji systémů pro recyklaci velkých lithiových baterií, zejména těch z automobilů, se dostatečně nediskutuje. Dalším dlouhodobým problémem je údržba a ochrana životního prostředí v okolí odkališť opuštěných dolů a přeměna půdy v okolí těchto dolů na ornou půdu.

Takové strategie se zřídka používají i u dolů na měď, zinek a olovo, které jsou rozšířeny po celém světě, stejně jako v našem regionu. Lithium, nejvyhledávanější kov pro baterie, se ve své rudě ve vysokém procentuálním zastoupení nenalézá snadno, jako je tomu v případě mědi nebo zinku. V důsledku toho vyžaduje samotná těžba a zpracování lithia nákladné technologie a ještě nákladnější recyklační systémy.

Třetím problémem, který již existuje a bude se ještě více projevovat, je znečištění životního prostředí v okolí dolů, využívání pracovních sil ze třetích zemí (především z Jižní Ameriky a Afriky), nedostatečná ochrana životního prostředí ze strany těžebních společností a nedostatečná výměna know-how mezi zeměmi, které mají nerostné suroviny, a zahraničními společnostmi, které je těží. Bohaté země se o tento problém zajímají jen zřídka, protože po staletí bylo jejich praxí těžit nerostné suroviny a nechat místní obyvatelstvo v chudobě [7] aniž by myslely na investice do jejich budoucnosti.

Spory o přírodní zdroje budou pokračovat.

Jestliže se v posledních 70 letech vedly války ve světě kvůli ropě, seznam důvodů k zahájení války se bude z hlediska přírodních zdrojů jen rozšiřovat. V minulosti se válčilo a dobývalo hlavně kvůli zlatu, poté kvůli ropě, nyní se bude válčit kvůli lithiu, wolframu, berylliu. Globální sever bude pracovat na dekarbonizaci a elektromobilech, zatímco globální jih bude umírat na znečištění kvůli dolům, které slouží globálnímu severu. Jeden z nejkřiklavějších příkladů pro globální těžební společnost, která je registrována jako masový znečišťovatel [8] v tomto odvětví a následně ohrožuje životní prostředí autochtonního obyvatelstva v okolí Jižní Ameriky, Afriky a Austrálie, je kanadská těžební společnost Rio Tinto. Tato společnost je na seznamu lobbistů za přijetí legislativy o kritických surovinách.

My budeme někde mezi v závislosti na tom, zda se někdo chystá najít lithium na makedonském území. V Srbsku kanadská společnost Rio Tinto nadále lokalizuje ložiska lithia pod stolem a nemá v úmyslu zavést normy na ochranu životního prostředí, a to vše se souhlasem srbské vlády. Srbská vláda pod tlakem veřejnosti a ekologických organizací pouze deklarativně odstoupila od projektu “Jadar” [9] ve spolupráci s kanadskou společností Rio Tinto [10] na otevření dolu na lithium v západním Srbsku, v blízkosti řeky Jadar. Společnost Rio Tinto nicméně pokračuje ve výzkumu dalších lokalit v okolí Srbska, kde hledá ložiska lithia.

Makedonie se může rozhodnout, zda zůstane stejně chudá jako dosud, nebo se může rozhodnout, že bude ještě chudší a znečištěná těžebními společnostmi, které těží vzácné suroviny. Někdy nemusí být prokletím, ale požehnáním, že nemáme přírodní zdroje, abychom se vyhnuli zájmům velkých korporací, a tak je využili, vyčerpali, znečistili a zapomněli.

Odkazy:

1. Zprávy Evropského parlamentu, “Kritické suroviny: Poslanci Evropského parlamentu přijali plány na zajištění dodávek a suverenity EU”, 12. prosince 2023, https://www.europarl.europa.eu/news/en/press-room/20231208IPR15763/critical-raw-materials-plans-to-secure-the-eu-s-supply ↑
2. Ewa Rutkowska -Subocz, “Critical Raw Materials Act-what does it mean for business?”, Dentons, 7. prosince 2023, https://www.dentons.com/en/insights/alerts/2023/december/7/eu-critical-raw-materials-act what-does-it-mean-for-business E U Critical Raw MaterialsAct ↑
3. Bruno Venditi, “The Critical Minerals to China, EU, and U.S. National Security”, 30. listopadu 2023, Visual Capitalist, https://www.visualcapitalist.com/the-critical-minerals-to-china-eu-and-u-s-national-security/ ↑
4. tamtéž ↑
5. Ewa Rutkowska -Subocz, “Critical Raw Materials Act-what does it mean for business?”, Dentons, 7. prosince 2023, https://www.dentons.com/en/insights/alerts/2023/december/7/eu-critical-raw-materials-act what-does-it-mean-for-business E ↑
6. Jeff McMahon, “Innovation Is Making Lithium-Ion Batteries Harder To Recycle”, 1. července 2018, Forbes, https://www.forbes.com/sites/jeffmcmahon/2018/07/01/innovation-is-making-lithium-ion-batteries-harder-to-recycle/?sh=43b86eb54e51 ↑
7. Andreas Budiman, “EU’s Critical Raw Materials Act: European Environmental Bureau News, 12. prosince 2023, https://eeb.org/eus-critical-raw-materials-act/ ↑ “Lepší ambice, ale jazyk stále vyvolává obavy ohledně environmentálních norem, ochrany práv původních obyvatel a snižování poptávky”
8. Saul Jones, “After 150 years of damage to people and planet, Rio Tinto ‘must be held to account’ (commentary)”, 5. dubna 2023, Mongabay, https://news.mongabay.com/2023/04/after-150-years-of-damage-to-people-and-planet-rio-tinto-must-be-held-to-account-commentary/ ↑
9. tamtéž ↑
10. Leo Portal, “Srbsko a Jadar: Bude projekt obnoven?”, 15. června 2023, Blue Europe, https://www.blue-europe.eu/analysis-en/country-analysis/serbia-and-jadar-lithium-mines-will-the-project-resume/ ↑