Skip to main content

Jan Normann – Vratislavská univerzita

Jan Normann je studentem třetího ročníku bakalářského studia na Vratislavské univerzitě v Polsku, obor Evropská studia. Od března je na stáži ve společnosti Blue Europe, kde působí jako stážista pro vztahy s veřejností. Jan je také oddaným členem Fóra mladých diplomatů v Polsku a aktivně přispívá do univerzitního akademického spolku Projekt Evropa. Organizuje významné akce, jako byly nedávné předvolební debaty do Evropského parlamentu. Jeho mezinárodní zkušenosti zahrnují roční výměnný pobyt v rámci programu Erasmus na Ben-Gurionově univerzitě v izraelské Beer Ševě a působení jako asistent honorárního konzula Polska v Jeruzalémě Zeeva Barana. V roce 2023 se účastnil mezinárodního výzkumného týmu, který zkoumal vliv zahraničních mocností na volby v evropských zemích prostřednictvím platforem sociálních médií. Jan také absolvoval stáž v Polském kulturním institutu v Paříži a týdenní kurz zaměřený na Ukrajinu v portugalském Covilhã. Jeho hlavním zájmem je diplomacie, zejména vztahy mezi EU a Blízkým východem.

1. Historický nástin situace Polska před vstupem do Evropské unie.

Před vstupem do Evropské unie prošlo Polsko bouřlivým obdobím politických a hospodářských změn. Léta 1952-1970 byla charakterizována antagonistickými a konfliktními vztahy s Evropskými společenstvími, která polské úřady považovaly za “reakčně-buržoazní” výtvor, jenž byl politickou a ekonomickou odnoží NATO. Polsko bylo jako součást východního bloku silně integrováno se Sovětským svazem a jeho satelitními strukturami, což vedlo k izolaci od západních zemí a bránilo jakýmkoli seriózním jednáním o integraci se západní Evropou. Situace se začala měnit v 70. letech 20. století, kdy Polsko pod vedením Edwarda Gierka zahájilo postupné oteplování vztahů se Západem, i když k plné normalizaci vztahů se západní Evropou došlo až po politických změnách na konci 80. let[1].

Systémová transformace, která v Polsku začala v roce 1989, byla klíčová pro další kroky na cestě ke členství v EU. Po pádu komunismu Polsko intenzivně usilovalo o integraci se západními strukturami, neboť v ní vidělo záruku politické a ekonomické stability. V devadesátých letech Polsko důsledně provádělo politiku přizpůsobení a uskutečnilo řadu reforem, jejichž cílem bylo splnit kritéria pro členství v EU. Tento proces zahrnoval přijetí “Národní integrační strategie” a “Národního programu přípravy na členství v EU” Tyto kroky byly nezbytné k tomu, aby polské právo, hospodářství a správa odpovídaly standardům EU[2]. Intenzivně se také rozvíjely diplomatické kontakty a spolupráce na mnoha úrovních, které nakonec vyústily v plné členství v EU 1. května 2004.

Kromě toho Polsko čelilo také řadě vnitřních výzev, včetně ekonomické transformace, která vyžadovala přechod od centrálně plánovaného hospodářství k ekonomice volného trhu. Tento proces byl bolestivý a vyžadoval restrukturalizaci mnoha průmyslových odvětví, privatizaci státních podniků a reformu finančního systému. Tyto reformy však byly nezbytné, aby Polsko mohlo konkurovat na jednotném evropském trhu. Kromě toho muselo Polsko přizpůsobit své právní předpisy “acquis communautaire”, souboru právních předpisů EU, které se týkaly široké škály oblastí, od ochrany životního prostředí až po práva spotřebitelů. Toto reformní a přizpůsobovací úsilí bylo klíčové pro zajištění toho, aby Polsko mohlo nejen vstoupit do EU, ale také efektivně fungovat v jejích strukturách od prvního dne členství.

Jednou z klíčových událostí na cestě k evropské integraci byl podpis Evropské dohody v roce 1991, která založila přidružení mezi Polskem a Evropským společenstvím. Tato smlouva otevřela cestu k liberalizaci obchodu a hospodářskému sblížení se západoevropskými zeměmi. Polsko ve snaze posílit svou pozici v integračním procesu zavedlo řadu hospodářských a politických reforem, které zahrnovaly liberalizaci trhu, privatizaci státních podniků a reformu právního systému. Významným krokem bylo také zavedení reformy místní samosprávy, jejímž cílem byla decentralizace moci a posílení místních struktur. V roce 1994 Polsko oficiálně požádalo o členství v Evropské unii, čímž byl zahájen intenzivní vyjednávací proces, který trval téměř deset let.

Předvstupní období bylo také obdobím intenzivnější spolupráce se zeměmi EU v různých oblastech. Polsko se účastnilo předvstupních programů, jako jsou PHARE, ISPA a SAPARD, jejichž cílem bylo podpořit přizpůsobovací a modernizační procesy[3]. Tyto finanční programy umožnily realizaci mnoha investic do infrastruktury, životního prostředí a zemědělství, které přispěly ke zlepšení kvality života v Polsku a zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky. V letech předcházejících vstupu Polsko také vedlo intenzivní informační kampaň, jejímž cílem bylo seznámit veřejnost s výhodami členství v EU a připravit občany na fungování v novém, integrovaném evropském prostředí.

2. Hospodářská transformace Polska v 90. letech.

Polsko prošlo v 90. letech významnou hospodářskou transformací, která začala po pádu komunismu v roce 1989. V letech 1993 až 1995 vykázala polská ekonomika nejvyšší tempo růstu mezi zeměmi střední a východní Evropy, které prošly podobnou politickou transformací. Hrubý domácí produkt (HDP) v těchto letech vzrostl o 3,8 %, 5,0 % a 6,5 %. Vysoká dynamika ekonomiky byla způsobena především rychlým růstem vývozu a investic. Růst vývozu byl impozantní – za prvních osm měsíců roku 1995 dosáhly příjmy z vývozu 14 736 milionů USD, což představuje nárůst o 37,6 % oproti stejnému období předchozího roku. Kromě toho došlo také k výraznému růstu investic, které byly v červnu 1995 o 48,3 % vyšší než v červnu 1994[4].

Ekonomická transformace Polska se však neobešla bez problémů a výzev. Jednou z hlavních hrozeb pro pokračování rychlého hospodářského růstu bylo snížení konkurenceschopnosti polské ekonomiky a zvýšení výrobních nákladů a domácích cen. Navzdory rychlému růstu se polská ekonomika potýkala s institucionálními překážkami rozvoje, například s absencí nové ústavy, která by vytvořila stabilní rámec pro pokračování ekonomické dynamiky. Problematické byly také otázky spojené s vysokým rozpočtovým deficitem a náklady na obsluhu veřejného dluhu, které výrazně omezovaly schopnost země financovat investice a infrastrukturu nezbytnou pro dlouhodobý hospodářský rozvoj. Rychlý nárůst devizových rezerv se zase i přes svůj pozitivní dopad na ekonomiku přímo neprojevil ve výrazném poklesu inflace, která nadále představovala vážný problém[5].

Ekonomická transformace Polska v 90. letech 20. století vyvrcholila zavedením řady klíčových reforem zaměřených na vytvoření stabilní tržní ekonomiky. Přestože Polsko dosáhlo významných temp hospodářského růstu, např. v letech 1993-1995 dosáhl růst HDP 3,8 %, 5,0 % a 6,5 %, tento proces se potýkal s mnoha problémy. Úplnému zavedení principů tržního hospodářství bránily institucionální překážky, jako například neexistence nové ústavy a silné postavení netržního sektoru. Navzdory vysoké inflaci a rozpočtovému deficitu se Polsku podařilo nashromáždit značné devizové rezervy, které v září 1995 dosáhly 12 miliard USD[6].

Na konci 90. let přinesla ekonomická transformace některé úspěchy, například zvýšení vývozu a investic, ale mnoho problémů zůstalo nevyřešeno. Slábnoucí konkurenceschopnost polské ekonomiky, příliš pomalý pokles inflace a nedostatečná ochota investovat představovaly vážné hrozby pro další hospodářský růst. Udržení tempa hospodářského růstu vyžadovalo důslednější transformační politiku zaměřenou na plné uplatňování zásad tržního hospodářství a makroekonomickou stabilizaci. Výsledkem bylo, že ačkoli Polsko dosáhlo významného pokroku, ekonomická transformace nebyla jednotným a hladkým procesem a vyžadovala další reformy a úpravy.

Poland Economy data

Zdroj: MŠMT ČR: Nota o politické a hospodářské situaci Polska a jeho vztazích s Evropskou unií s ohledem na přistoupení: https://www.europarl.europa.eu/enlargement/briefings/12a3_en.html.

3. Stav polské ekonomiky při vstupu do Evropské unie

Během vstupu Polska do Evropské unie v květnu 2004 se stav polské ekonomiky vyznačoval kombinací problémů a optimistických prognóz růstu. Před vstupem do EU prošlo Polsko významnou hospodářskou transformací, která byla způsobena liberalizací obchodu a investic a strukturálními reformami. V letech 1997 až 2005 dosahoval růst HDP v průměru přibližně 3,9 % ročně, což svědčilo o stabilním hospodářském vývoji. V prvních letech členství v EU si Polsko udrželo solidní tempo hospodářského růstu, které v letech 2004-2005 činilo v průměru 4,2 % ročně, čímž se zařadilo mezi rychle rostoucí ekonomiky EU[7].

Navzdory této pozitivní trajektorii růstu však Polsko čelilo několika hospodářským překážkám. Země se potýkala s vysokou mírou nezaměstnanosti, která se v době vstupu pohybovala kolem 20 %, což odráželo vážné strukturální problémy na trhu práce[8]. V důsledku toho žilo mnoho lidí na nižší životní úrovni. Kromě toho polský HDP na obyvatele činil v roce 1997 pouze asi 40,1 % průměru EU-15, což podtrhovalo ekonomické rozdíly, které bylo třeba řešit. Navzdory těmto problémům přinesla integrace Polska do EU významné výhody, včetně přístupu ke strukturálním fondům, které pomohly financovat klíčové infrastrukturní projekty a podpořily hospodářskou konvergenci se západní Evropou. Členství v EU rovněž stimulovalo přímé zahraniční investice, což dále posílilo hospodářský rozvoj Polska a jeho integraci do jednotného trhu.

Poland Economy data

Dalším důležitým faktorem byl obchod, jehož ukazatel měl od doby transformace do doby vstupu do Evropské unie dlouhý vývoj. Cesta Polska k členství začala dlouho před oficiálním vstupem v roce 2004. Vše začalo Evropskou dohodou z roku 1991, která položila základy volného obchodu s EU. Již v roce 1993 smlouva zrušila řadu cel, což umožnilo polskému zboží volnější pohyb na trzích EU. Tento včasný start pomohl polskému vývozu a dovozu výrazně vzrůst ještě před oficiálním vstupem do EU[9].

V letech předcházejících členství v EU obchod Polska se zeměmi EU rychle rostl. V roce 2003, těsně před vstupem do EU, představoval vývoz zboží a služeb 33,4 % polského HDP, zatímco v roce 1994 to bylo 21,6 %. Stejně tak dovoz vzrostl z 19,7 % na 35,9 % HDP. Tento růst ukázal, jak moc se polská ekonomika otevřela a integrovala do EU. V letech 1999-2003 vzrostl vývoz do členských zemí EU z 13,2 % na 20,1 % HDP[10].

Navzdory původním obavám, že vstup do EU by mohl polskou ekonomiku poškodit zvýšením dovozu, se stal pravý opak. Vývoz rostl dokonce rychleji než dovoz. Do roku 2005 se polský vývoz oproti roku 1994 zvýšil pětkrát a dosáhl 77,6 miliardy eur. Tento silný růst pomohl snížit obchodní deficit země, který se až do roku 2005 snižoval šest let po sobě. Polsko dokonce začalo vykazovat kladnou obchodní bilanci s EU, což znamená, že do EU více vyváželo, než dováželo, zatímco zbývající deficit byl především se zeměmi mimo EU[11].

Vstup do EU také znamenal, že Polsko přijalo celní předpisy EU, které snížily cla na zboží ze zemí mimo EU. Tato změna zvýšila dovoz z rozvojových zemí a vedla také k rekordnímu nárůstu vývozu do míst, jako je Rusko a Ukrajina. Polští zemědělci se zpočátku obávali, že členství v EU zaplaví jejich trh dováženými potravinami, ale místo toho vedlo k nárůstu vývozu polských potravin do EU[12].

Poland Economy data

Důležitým aspektem je stav finančních prostředků, které Polsko získalo od EU. V roce 2004 Polsko přispělo do rozpočtu EU 1,4 %, ale obdrželo 3,1 % výdajů z rozpočtu EU, což ho řadí do pozice čistého příjemce s čistými transfery ve výši 1,7 miliardy eur, což odpovídá 0,75 % hrubého národního důchodu (HND). Prognózy předpokládaly výrazný nárůst prostředků z fondů EU v následujících letech, přičemž se očekávalo, že v roce 2006 dosáhnou 1,2 % HDP, v roce 2007 1,5 % a v roce 2008 3,25 %[13].

Během prvních 24 měsíců členství v EU (květen 2004 až duben 2006) obdrželo Polsko z rozpočtu EU 7,5 miliardy eur, zatímco do něj zaplatilo 4,6 miliardy eur, což znamenalo kladný čistý transfer ve výši 2,8 miliardy eur. Na programy předvstupní pomoci, jako jsou Phare, ISPA a SAPARD, připadalo 28,4 % těchto plateb, přičemž největší podíl (26,9 %) tvořily prostředky na zemědělství a rozvoj venkova. Navzdory dostupnosti těchto prostředků se Polsko setkalo s vážnými problémy při jejich efektivním využívání. Zpočátku bylo tempo čerpání pomalé kvůli decentralizovanému systému řízení, neoptimální kvalitě legislativy, nedostatečným veřejným prostředkům na spolufinancování projektů a nedostatečně rozvinutému systému veřejné správy. Do konce roku 2005 bylo nasmlouváno pouze 50,7 % přidělených prostředků a vyplaceno bylo pouze 4,35 %. V roce 2006 však došlo ke zlepšení, včetně uvolnění předpisů a zvýšení administrativní kapacity, což umožnilo lepší využití prostředků EU[14].

Poland Economy data

Popisujeme-li Polsko 20 let po vstupu do Evropské unie, je těžké poukázat na všechny oblasti, ve kterých došlo ke změně, protože země vypadá úplně jinak. Od vzhledu obyčejných ulic a dálnic až po obrovské investice a infrastrukturu. Při popisu stavu polské ekonomiky je třeba poukázat na několik faktorů. Za prvé, po odečtení příspěvků EU získalo Polsko více než 163 miliard eur, tedy asi 700 miliard zlotých[15]. Kromě toho se od roku 2003 do roku 2022 kumulativní HDP Polska více než zdvojnásobil (o 109 %). Mezitím se nominální HDP zvýšil z 206 miliard eur na 751 miliard eur a HDP na obyvatele z 5 400 eur v roce 2004 na 19 920 eur v roce 2023. Došlo také k téměř šestinásobnému nárůstu vývozu zboží z 60 miliard eur na 350 miliard eur. Došlo také k téměř šestinásobnému nárůstu vývozu zboží, a to z 60 miliard eur na 350 miliard eur. Nezaměstnanost v Polsku je jedna z nejnižších v EU. V průběhu let klesla z 19 % na 3 %. Rozdíl v příjmech mezi Polskem a západní Evropou se neustále snižuje. Pokud jde o HDP na obyvatele v paritě kupní síly v roce 2022. Polsko předstihlo Řecko a Portugalsko. Členství v Evropské unii znamená také větší důvěru zahraničních investorů. Do konce roku 2022 činila celková hodnota přímých zahraničních investic v Polsku 251,6 miliardy eur, z nichž 86 % směřovalo do zemí EU. V letech 1993-2003 činil průměrný roční příliv přímých zahraničních investic 4 miliardy eur. V letech 2004-2022 se hodnota téměř zčtyřnásobila na 15 miliard eur. Přímé zahraniční investice mimo jiné přispěly k růstu zaměstnanosti, produktivity práce a polského zahraničního obchodu[16].

4. Trh práce jako příklad ekonomické odolnosti země.

Jedním z největších úspěchů Polska v EU je bezpochyby pokrok v dimenzi trhu práce. V průběhu dvaceti let v Evropské unii prošel trh práce zásadními proměnami. Podle údajů Ústředního statistického úřadu dosahovala nezaměstnanost v Polsku v květnu 2004 závratných 19,5 %. Dnes podle posledních březnových statistik klesla na 5,3 %. Eurostat uvádí ještě optimističtější obrázek, podle kterého bude nezaměstnanost na konci roku 2023 činit 2,8 % a v březnu 2024 mírně vzroste na 2,9 %. To je druhá nejnižší míra nezaměstnanosti v celé Evropské unii. V souvislosti s členstvím Polska v EU došlo také k výraznému nárůstu mezd. V roce 2004 činila průměrná hrubá měsíční mzda pouhých 2290 PLN. Do roku 2023 se tato částka vyšplhala na 7155 PLN, což představuje více než trojnásobný nárůst během dvou desetiletí[17].

Vývoj poklesu nezaměstnanosti v Polsku z 19 % v roce 2004 na přibližně 3 % na počátku roku 2024 je vidět na níže uvedené statistice.

Poland Economy data

Zdroj: 20 lat razem. Polska w Unii Europejskiej, Główny Urząd Statystyczny.

To je důležité i proto, že nárůst počtu pracovníků na trhu práce se pozitivně odráží ve mzdách v celé zemi, které rok od roku rostou.

Poland Economy data

Polský úspěch je patrný při porovnání statistik s ostatními zeměmi Evropské unie. Podle údajů Eurostatu činila míra nezaměstnanosti v březnu 2024 2,9 % a Polsko se tak – spolu s Českou republikou – umístilo na prvním místě mezi zeměmi Evropské unie s nejnižší mírou nezaměstnanosti. Pro srovnání, průměr EU činil 6 % a v eurozóně 6,5 %[18].

Tento trend je pozorovatelný již řadu let a následující statistika ze srpna 2023 je toho dobrým příkladem:

Poland Economy data

Zdroj: MZV ČR: Statista.

Závěrem lze říci, že dubnové údaje Eurostatu potvrzují, že polský trh práce je ve srovnání s ostatními zeměmi Společenství stále v dobré kondici. Přetrvávající velmi nízká míra nezaměstnanosti svědčí o silné poptávce po pracovnících a omezených pracovních zdrojích.

5. Hodnocení Polska po 20 letech v EU: Pokrok a současné výzvy v hospodářské dimenzi.

Členství Polska v Evropské unii mělo velmi významný dopad na výši hospodářského růstu. V závislosti na použité metodě a údajích různé studie uvádějí, že členství v Evropské unii je zodpovědné za třetinu až polovinu hospodářského růstu Polska v letech 2004 až 2023. Mezi faktory, které k tomu přispěly, patří přístup na jednotný trh EU, zahraniční investice, které do Polska přilákala jeho přítomnost v Unii, a miliardy eur z evropských fondů. V letech 2004 až 2023 vzrostl polský HDP na obyvatele z 50 % průměru EU na 80 % průměru. Tempo hospodářského růstu bylo po Irsku a Maltě třetí nejvyšší v Evropské unii[19].

Níže jsou uvedeny dva grafy. Vlevo je znázorněn nárůst podílu Polska na HDP Evropské unie. Vpravo je uveden růst polského HDP v jednotlivých letech.

Poland Economy data

Zdroj: 20 lat společně. Polska w Unii Europejskiej, Główny Urząd Statystyczny.

Za posledních 20 let se navíc hodnota vývozu z Polska do ostatních zemí EU zvýšila téměř šestkrát – ze 45 miliard eur v roce 2004 na 262 miliard eur v roce 2023. Díky přístupu na volný bezcelní trh se Polsko stalo jedním z předních dodavatelů mnoha základních výrobků, jako je kosmetika, nábytek, baterie a automobilové součástky. Vysokým růstem exportu se může pochlubit také polské zemědělství. V roce 2002, dva roky před vstupem do Evropské unie, jsme dováželi více potravin, než jsme vyváželi. Za více než 20 let se situace výrazně změnila – v roce 2022 Polsko vyvezlo zemědělsko-potravinářské produkty v celkové hodnotě 47,6 miliardy eur, přičemž většina směřovala do Evropské unie. To je devětkrát více než v roce 2004[20].

Je třeba dodat, že vznikla nová pracovní místa pro tisíce Poláků, v Polsku funguje 5 milionů pracovních míst díky vývozu zboží a služeb do zbytku Evropské unie. Další pracovní místa vznikají také díky evropským fondům. přímo díky nim vzniklo 325 000 pracovních míst, 165 000 nepřímo a dalších 100 000 díky zvýšení poptávky v důsledku využívání fondů EU – celkem to umožnilo najít práci přibližně 590 000 Poláků a Polek. Například největší soukromý zaměstnavatel v Polsku zaměstnává přibližně 80 tisíc pracovníků[21].

Od vstupu Polska do Evropské unie hrají fondy EU klíčovou roli v hospodářském rozvoji země. Do roku 2024 Polsko obdrželo přibližně 55,2 miliardy zlotých na různé projekty podporující podnikatele, místní samosprávy a inovativní iniciativy. Programy jako Inteligentní rozvoj (IE OP) a Východní Polsko (EOP) umožnily vývoj inovativních řešení, což zvýšilo konkurenceschopnost polských podniků na mezinárodních trzích[22].

V roce 2024 se PARP (eng. Polish Agency for Enterprise Development) podílí na realizaci nástrojů podpory politiky soudržnosti na období 2021-2027 v rámci tří národních programů: Evropské fondy pro moderní ekonomiku (FENG) (rozpočet PARP: 2,82 mld. EUR); Evropské fondy pro sociální rozvoj (FERS) (rozpočet PARP: 1,37 mld. PLN) a Evropské fondy pro východní Polsko (FEPW) (rozpočet PARP: 1,39 mld. EUR). Kromě toho agentura nabídne také investiční prostředky z Národního plánu obnovy a odolnosti – komplexního programu reforem v reakci na pandemickou krizi. V rámci realizace programů na období 2021-2027 se v letošním roce plánuje vyhlášení 24 výzev k předkládání žádostí o finanční prostředky ve výši téměř 4,80 miliardy PLN[23].

Polská ekonomika čelila v roce 2023 značným problémům, přičemž růst reálného HDP se prudce zpomalil na 0,2 % z 5,3 % v roce 2022. Vysoká inflace, přísnější podmínky financování a omezená opatření na podporu domácností omezily soukromou spotřebu navzdory solidním podmínkám na trhu práce a růstu mezd. Vývoz se rovněž zpomalil v důsledku oslabené poptávky ze strany hlavních obchodních partnerů. Určitou ekonomickou podporu však poskytly investice, podpořené dobrými finančními výsledky firem a volebním cyklem. Inflace dosáhla v únoru 2023 nejvyšší hodnoty 18,4 % meziročně, ale do ledna 2024 se zmírnila na 3,9 % meziročně, k čemuž přispěly klesající ceny komodit, silnější zlotý a zlepšení dodavatelského řetězce[24].

Při pohledu do budoucna se předpokládá, že hospodářský růst Polska se v roce 2024 odrazí k 3 % a v roce 2025 k 3,4 %, a to díky rostoucí soukromé spotřebě v důsledku klesající inflace, růstu mezd a zvýšení rodinných transferů. Očekává se, že strukturální reformy a fondy EU dále podpoří investice. Ve druhé polovině roku 2024 se však mohou znovu objevit inflační tlaky v důsledku znovuzavedení DPH na základní potraviny a postupného rušení stropů cen energií. Předpokládá se, že fiskální deficit zůstane v roce 2024 vysoký a bude činit 5 % HDP, což bude ovlivněno daňovými reformami, zvýšením výdajů na obranu a výdajů souvisejících s volbami. Očekává se, že míra chudoby se sníží, ačkoli zranitelné domácnosti zůstávají ohroženy v důsledku dlouhodobého snižování pokrytí programem minimálního příjmu[25].

Na níže uvedeném grafu lze pozorovat předpokládaný růst HDP Polska do roku 2028.

Poland Economy data

Zdroj: Eurostat, Polsko, Polsko, Polsko, Polsko, Polsko, Polsko, Polsko, Polsko, Polsko, Polsko: Zdroj: Statista.

6. Závěr

Od vstupu do Evropské unie v roce 2004. Polsko prošlo významnou hospodářskou transformací. Za posledních dvacet let země dosáhla významných úspěchů, včetně zdvojnásobení HDP, šestinásobného zvýšení vývozu a poklesu nezaměstnanosti z 19 % na pouhá 3 % v roce 2024. Členství v EU poskytlo Polsku přístup k významným strukturálním fondům, které podpořily rozvoj infrastruktury, inovace a modernizaci různých odvětví hospodářství. Fondy EU, například programy Inteligentní rozvoj a Východní Polsko, umožnily vývoj moderních řešení a zvýšily konkurenceschopnost polských podniků na mezinárodních trzích. Kromě toho se výrazně zvýšil příliv zahraničních investic, což přispělo ke zvýšení zaměstnanosti a produktivity.

Navzdory těmto úspěchům Polsko stále čelí mnoha výzvám. V roce 2023 polská ekonomika zpomalila a růst HDP dosáhl pouhých 0,2 % oproti 5,3 % v roce 2022. Vysoká inflace, přísnější finanční podmínky a snížená podpora domácností negativně ovlivnily soukromou spotřebu. Ruská agrese proti Ukrajině navíc vnesla geopolitickou nejistotu, která ovlivnila hospodářskou situaci v regionu, zejména pokud jde o vývoz a zahraniční poptávku. Očekává se, že v příštích letech bude Polsko muset pokračovat ve strukturálních reformách a efektivně využívat fondy EU, aby si udrželo stabilní hospodářský růst a zvýšilo odolnost vůči vnějším rizikům.

Podle osobního názoru mohu jako člověk, který se narodil a vyrostl v éře EU, pouze poukázat na to, jaké výhody plynou z toho, že zde žijeme. Jako studentovi mi program Erasmus přinesl neuvěřitelný osobní i akademický růst, setkání s lidmi z celé Evropy, s nimiž se přátelím dodnes. Navíc stav samotné země, budov, kvalita života se rok od roku více a více podobá hlavním zemím západní Evropy. Proto při hodnocení dvaceti let Polska v Evropské unii je třeba zdůraznit, že jde o nejlepší období v celé historii této země.

Zdroje

  1. Willa, R. (2007), Droga do członkostwa w Unii Europejskiej-przykład Polski, Dialogi polityczne, č. 8, s. 84-85.
  2. Tamtéž, s. 93.
  3. Tamtéž.
  4. Wilczyński, W. (1996). Wzrost gospodarczy a transformacja ustrojowa: Polska pod koniec lat 90-tych XX wieku, Ruch Prawniczy, Ekonomiczny i Socjologiczny, (1), 71-84.
  5. Tamtéž.
  6. Ibidem.
  7. Balcerowicz, E. (2007). Dopad vstupu Polska do EU na jeho ekonomiku, zpráva Centra pro sociální a ekonomický výzkum CASE, s. 14-15.
  8. Statistický úřad Polska, Míra nezaměstnanosti 1994-2024, https://stat.gov.pl/en/topics/labour-market/registered-unemployment/unemployment-rate-1990-2024,3,1.html.
  9. Chruściel, M., & Kloc, K. (2013). Polska w Unii Europejskiej-proces akcesyjny i priorytety polskiej polityki w ramach UE, Stosunki Międzynarodowe i Polityka.
  10. Balcerowicz, E. (2007). Dopad vstupu Polska do EU na jeho hospodářství. Zpráva Centra pro sociální a ekonomický výzkum CASE, s. 18-19.
  11. Tamtéž, s. 19.
  12. Tamtéž.
  13. Ibidem, s. 24-26.
  14. Ibidem.
  15. Dobrze, że jesteśmy razem – 20 lat Polski w Unii Europejskiej, https://www.gov.pl/web/premier/dobrze-ze-jestesmy-razem.
  16. Ibidem.
  17. A. Baranowska-Skimina, Jak minęło 20 lat Polski w Unii Europejskiej?, eGospodarka.pl, https://www.egospodarka.pl/187424,Jak-minelo-20-lat-Polski-w-Unii-Europejskiej,1,39,1.html.
  18. GUS potwierdził nasze szacunki. Bezrobocie w kwietniu 2024 najniższe od 30 lat, https://www.gov.pl/web/rodzina/gus-potwierdzil-nasze-szacunki-bezrobocie-w-kwietniu-2024-najnizsze-od-30-lat.
  19. Skąd jest nasz wzrost gospodarczy?, https://polskawunii.pl/wzrost-gospodarczy.
  20. Ile mamy z export do UE?, https://polskawunii.pl/eksport-do-unii.
  21. Ile miejsc pracy dzięki UE?, https://polskawunii.pl/miejsca-pracy.
  22. 20 lat Polski w UE. Fundusze Europejskie wspierają rozwój polskich firem, https://nto.pl/20-lat-polski-w-ue-fundusze-europejskie-wspieraja-rozwoj-polskich-firm/ar/c3-18534551.
  23. Tamtéž.
  24. Světová banka v Polsku, https://www.worldbank.org/en/country/poland/overview#3.
  25. Tamtéž.
Guest Author

Hostující autoři časopisu Blue Europe přispívají svými odbornými postřehy o dění ve střední a východní Evropě. Mezi tyto autory, ať už pozvané, nebo nevyžádané, patří odborníci z akademické sféry, politiky, žurnalistiky a nezávislého výzkumu. Ačkoli se jednotlivé zkušenosti mohou lišit, každý příspěvek je vybírán s ohledem na jeho analytickou přesnost a význam pro vizi think tanku, kterou je podpora evropské integrace a porozumění. Jejich práce podporuje poslání think-tanku Blue Europe poskytovat vysoce kvalitní a působivé analýzy kritických otázek, kterým náš kontinent čelí.

×