Politika udržitelného cestovního ruchu v Chorvatsku : stanovení nového cíle

Udržitelnost a ziskovost jsou příliš často považovány za neslučitelné, zejména v odvětví, jako je cestovní ruch. Chorvatsko se v posledních letech pevně zavázalo, že z nich udělá dvě strany téže mince, a to navzdory boji s pandemií a rostoucí inflací. V roce 2021 se Chorvatsko umístilo na 14. místě v celosvětovém žebříčku^[1] o udržitelném cestovním ruchu redigovaném společností Euromonitor International.

Podle analýzy agentury EEA je Chorvatsko jednou ze tří zemí s největším kumulativním podílem ztrát HDP způsobených extrémním počasím a klimatickými jevy^[2]. Uznalo tak nutnost přijmout strategický přístup k adaptaci na změnu klimatu a vytvořit nová řešení pro udržitelný rozvoj. V důsledku tohoto poznání Chorvatsko vytvořilo svůj první plán adaptace na změnu klimatu.

Země dává přednost ochraně životního prostředí^[3], aby zajistila dlouhodobě udržitelný růst, protože udržitelný cestovní ruch je nezbytný. Chorvatská vláda se soustředila na regulaci námořního odvětví, aby zachovala nejvyšší požadavky na ochranu životního prostředí a námořní bezpečnost, protože námořní turistika se v posledních letech stala rychle se rozvíjejícím odvětvím. Dalším strategickým cílem je zajistit, aby námořní infrastruktura, doprava a oblast byly bezpečné a ekologicky udržitelné. V zájmu snížení emisí z námořní dopravy hodlá Chorvatsko rovněž přejít na používání alternativních paliv pro dopravní spojení na své ostrovy.

Nový národní organismus

Chorvatská vláda v lednu 2018 zřídila Národní radu pro udržitelný rozvoj (NCSD), jejímž úkolem je monitorovat, hodnotit a koordinovat plnění cílů udržitelného rozvoje. O rok později Chorvatsko předložilo OSN svůj první VNR^[4] (Dobrovolný národní přehled), v němž nastínilo, jak chorvatský establishment hodlá Agendu 2030 ve své zemi realizovat.

Následně byl vytvořen informační systém pro strategické plánování a řízení rozvoje s cílem plně integrovat elektronický sběr a uchovávání statistických a finančních údajů potřebných k monitorování a podávání zpráv o provádění strategických plánovacích dokumentů na všech třech národních úrovních, což zahrnuje i monitorování plnění cílů udržitelného rozvoje. Internetový portál Státního statistického úřadu byl vytvořen s ohledem na znalostní platformu OSN pro udržitelný rozvoj s cílem informovat širokou veřejnost o zjištěních a aktuálním stavu realizace hlavních ukazatelů udržitelného rozvoje.

Co se týče cestovního ruchu, byla založena Chorvatská observatoř udržitelného cestovního ruchu^[5 ], jejímž hostitelem je Institut pro cestovní ruch v Záhřebu, který pořádá platformu zaměřenou na budování povědomí občanů o projektech realizovaných uvedenou organizací ve spolupráci s chorvatskou vládou a institucemi EU ^[6].

Jedním z nejúspěšnějších je projekt DestiMED PLUS^[7] financovaný z programu Interreg Středomoří^[8], který sdružuje 12 partnerů: Region Lazio (vedoucí partner), Region Katalánsko, Institut cestovního ruchu, Nadace univerzity BLAMES, Agentura pro rozvoj regionu Jižní Egejské moře; WWF Středomoří, Turistická agentura Korsiky, Region Sardinie, IUCN, Region Kréta, Konference periferních námořních regionů Evropy a Regionální ministerstvo životního prostředí Andalusie.

Tento program je označován za fázi pokroku v integrovaném plánování pobřežního cestovního ruchu. DestiMED PLUS realizuje komplexní politiky, které propojují cestovní ruch a ochranu přírody díky spolupráci místních rozhodovacích orgánů. Jak uvádí ve svém poslání, pro prosperitu ekoturismu je třeba posílit řídicí struktury a právní rámce celého středomořského regionu. Cílem projektu, který navazuje na výsledky projektů MEET^[9] a DestiMED, je pomoci středomořskému regionu zlepšit podmínky pro ekoturistiku v jeho chráněných oblastech. To znamená posílit meziodvětvové místní a regionální politiky, nabídnout techniky integrovaného plánování a vybavit zúčastněné strany účinnými nástroji pro řízení, měření a propagaci.

Úsilí, které chorvatský establishment vyvinul v letech před pandemií, vedlo k tomu, že se země stala odolnější vůči exogenním potížím. To je klíč k odhalení toho, jak dobře se Chorvatsko s pandemií vypořádalo a dosáhlo mimořádného růstu, když v letních měsících roku 2021 generovalo více příjmů od zahraničních turistů než kdykoli v minulosti, jak potvrdilo ministerstvo cestovního ruchu na konci téhož roku^[10].

Některé údaje Chorvatské národní banky

Podle údajů Chorvatské národní banky (ČNB) dosáhly příjmy od zahraničních turistů ve třetím čtvrtletí roku 2021, tedy v letních měsících červenci, srpnu a září, celkem 6 miliard a 775 milionů eur. To představuje nárůst o 100 % oproti příjmům vytvořeným ve stejném období roku 2020, tedy o 3 miliardy a 386 milionů eur více. Tržby vzrostly o 2 %, tj. o 148 milionů eur, více než ve třetím čtvrtletí roku 2019, které bylo pro chorvatský cestovní ruch rekordní. Ve třetím čtvrtletí roku 2019 bylo dosaženo tržeb ve výši 6 miliard a 627 milionů eur.

“Gratuluji všem pracovníkům v cestovním ruchu a celému odvětví ke skvělému turistickému roku. Nejenže jsme se v tomto turistickém roce přiblížili roku 2019, pokud jde o příjmy, ale také jsme dosáhli dosud nejlepších výsledků v letních měsících. Konkrétně s téměř 6,8 miliardami eur příjmů od zahraničních turistů je letošní léto dosud nejúspěšnějším turistickým létem v Chorvatsku, na což můžeme být všichni hrdí. Vprůběhu roku 2021 si Chorvatsko vybudovalo image bezpečné destinace a na tom musíme pracovat i nadále.” – ministryně cestovního ruchu a sportu Nikolina Brnjacová

Národní plán obnovy a odolnosti na období 2021-2026 dokonale zapadá do cíle odolnějšího a udržitelnějšího přístupu k cestovnímu ruchu. Reformu realizuje Ministerstvo cestovního ruchu a sportu ve spolupráci s výše uvedeným Institutem pro cestovní ruch.

V souladu se zamýšleným rozsahem reformy podepsaly Ministerstvo cestovního ruchu a sportu Chorvatské republiky, Ministerstvo vědy a vzdělávání a Institut pro cestovní ruch trojstrannou “Dohodu o partnerství” při provádění činností v rámci reformy předpokládané v Národním plánu obnovy a odolnosti (22. dubna 2022). Tato dohoda vyzývá k vytvoření Systému satelitních účtů udržitelného cestovního ruchu pro rok 2022 a toto úsilí je financováno z programu Evropské unie NextGenerationEU.

Navíc vzhledem k tomu, že více než 70 % investic Plánu obnovy a odolnosti Chorvatska má být zahájeno do konce roku 2022^[11], lze předpokládat, že v následujících měsících a v průběhu roku 2023 dojde v zemi k výraznému nárůstu.

Pokud lze vše resumovat jednou jedinou větou, “to nejlepší chorvatský udržitelný cestovní ruch teprve čeká”.

V úvahu můžeme vzít například “chorvatskou turistickou Mekku”, město Dubrovník s jeho impozantními středověkými hradbami: první typická turistická sezóna po dvou, které ovládla epidemie koronaviru, zatím přinesla dobré výsledky a lze ji považovat za návrat k normálu^[12].

Společnost přátel dubrovnických starožitností se spíše než na statistiky a rekordy zaměřuje na udržitelný cestovní ruch. Přesto jsou s dosavadním průběhem sezóny velmi spokojeni, zejména vzhledem k pozitivním finančním výsledkům.

1. Žebříček Euromonitor International (https://www.euromonitor.com/article/europe-leads-euromonitor-internationals-sustainable-travel-index) ↑
2. Extrémní klimatické jevy v Evropě: rostoucí ekonomické ztráty mohou vést k větším rozdílům v ratingu států (https://www.scopegroup.com/dam/jcr:eb50a1cd-7bcd-46db-a2fe-80fa9b1d76da/Scope%20Ratings_Extreme%20climate%20events_2021%20Nov.pdf) ↑
3. Kostelac, M. M., 2017,Prohlášení paní Maji Markovčič Kostelac, státní tajemnice na Ministerstvu moře, dopravy a infrastruktury, na všeobecné rozpravě ke konferenci OSN na podporu plnění 14. cíle udržitelného rozvoje ( https://sustainabledevelopment.un.org/content/documents/24234croatia.pdf) ↑
4. Dobrovolné národní hodnocení implementace Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 (https://sdgs.un.org/sites/default/files/documents/23943CROATIA_UN_final.pdf) ↑
5. Chorvatská observatoř udržitelného cestovního ruchu (https://tourism4sdgs.org/initiatives/croatian-sustainable-tourism-observatory/) ↑
6. Institut za turizam (http://www.iztzg.hr) ↑
7. Projekt DestiMED PLUS (https://destimed-plus.interreg-med.eu/) ↑
8. Program Interreg Středomoří (https://interreg-med.eu/) ↑
9. Projekt MEET (https://www.meetnetwork.org/) ↑
10. Vyjádření Ministerstva cestovního ruchu ( https://mint.gov.hr/vijesti/najbolje-turisticko-ljeto-po-prihodima/22845) ↑
11. Prohlášení vlády k NRRP (https://planoporavka.gov.hr/vijesti/preko-70-investicija-iz-plana-oporavka-i-otpornosti-pokrece-se-tijekom-2022-godine/177) ↑
12. https://www.morski.hr/povratak-turista-na-dubrovacke-zidine/ ↑