Rumunský technologický průmysl v posledních letech zažívá obrovský rozmach. Technologičtí giganti, jako jsou Google, IBM, Microsoft a Vodafone, zakládají své pobočky v rychle rostoucích městských oblastech země, aby využili jednoho z nejcennějších aktiv země – jejích obyvatel. Podle studie společnosti KeysFin, která se zabývá informačními službami, bylo v roce 2017 v městských oblastech, jako je Bukurešť a Kluž, zaměstnáno více než 106 000 pracovníků v oblasti informačních technologií (IT), přičemž každý rok přibývá přibližně 7 000 nových absolventů. Může vláda tento odrazový můstek účinně využít k řešení strukturálních problémů země?
Rozporuplné trendy v rumunské ekonomice
V loňském roce bylo Rumunsko Světovou bankou povýšeno do skupiny zemí s vysokými příjmy a Světovou bankou povýšeno do skupiny zemí s vysokými příjmy. Také podle WB dosáhla 79 % průměrné životní úrovně EU-28, což je stejně jako v Polsku. Rumunští analytici považují tento faktor za rozhodující pro rozhodování o hodnocení investic a pro jednání o přistoupení k OECD. Také v roce 2020 Rumunsko překonalo sedm dalších členských států v ukazateli reálné individuální spotřeby (AIC). Podle dalšího ukazatele životní úrovně, HDP na obyvatele podle standardní parity kupní síly, dosahuje Rumunsko 69 % průměru EU, což je srovnatelné s Lotyšskem, ale vyšší než Řecko (68 %), Chorvatsko (65 %) a Bulharsko (65 %) (53 % ). Vzhledem k tomu, že index WPI se vypočítává na základě zboží a služeb skutečně spotřebovaných jednotlivci, rozdíl mezi ukazatelem a HDP naznačuje, že Rumunsko dosahuje slabých výsledků v oblasti výroby, ale dobrých v oblasti spotřeby. Cílem nedávno zahájeného Národního plánu investic a hospodářské obnovy je dosáhnout konvergence s evropskými ekonomikami, aby HDP na obyvatele v paritě kupní síly do roku 2025 dosáhl 87 % průměru EU27. Rok 2020 však nebyl běžným rokem.
Na ekonomické údaje pro posouzení dopadu COVID v roce 2021 se stále čeká, ale konečné údaje pro rok 2020 nejsou dobré a pro rok 2021 jsou jen lepší. Národní statistický úřad (NSI) zatím potvrdil růst HDP v prvním čtvrtletí roku 2021 a malé, ale výrazné oživení ve druhém čtvrtletí. S meziroční mírou růstu -3,8 % v roce 2021, což je nejnižší úroveň od roku 2010, je však konvergence s ostatními zeměmi EU pochybná. Tento mimořádně špatný výsledek byl částečně ovlivněn důsledky pandemie, ale také vládní politikou.
Z hlediska tvorby HDP došlo v posledních letech k výrazné změně struktury růstu. Obchod předstihl průmysl jako největší přispěvatel. Ještě před krizí COVID zaznamenalo odvětví z hlediska objemu znatelné zpomalení. Vliv pandemie pouze prohloubil již existující pokles průmyslu, přičemž podíl průmyslu (včetně stavebnictví) na HDP klesl o jedno procento. . V důsledku toho průmysl přispěl k růstu HDP záporným 1,2 procentního bodu. Zatímco obchod se zbožím se na HDP podílel 65,74 % (v roce 2020), jeho příspěvek k růstu činil pouze 1 procentní bod. Zdá se však, že jedno odvětví září. V neposlední řadě se krize nedotkla zemědělství, jehož podíl na rumunské ekonomice je vyšší než ve většině ekonomik EU.
Za celkovou výkonnost ekonomiky byly zodpovědné především stavebnictví, informační a komunikační služby (IT&C) a odborné a podpůrné služby. Vývoj v sektoru služeb jako celku významně přispěl k hospodářskému růstu o 2,4 %, a to díky jejich dominantnímu podílu na tvorbě HDP.
Během pandemie vytvořily odvětví informačních technologií a služeb s přidanou hodnotou a jejich příspěvek k HDP Rumunska hospodářský růst, zatímco veřejný sektor vložil na trh obrovské množství peněz. Vláda vytvořila kompenzační balíčky, které mají pomoci udržet si podniky a jejich zaměstnance. Peníze z EU, které Rumunsko nečerpalo kvůli neschopnosti vypracovat odpovídající projekty, však přicházely také a směřovaly do malých a středních podniků.
Činnost rumunské vlády v době šíření Covidie
V loňském roce vláda zahájila Národní plán investic a hospodářské obnovy, jehož cílem je pomoci podnikům postavit se na nohy, zvýšit investice a konkurenceschopnost a podpořit rekapitalizaci podnikatelského prostředí do roku 2030. Rumunsko se zaměřuje na všechny oblasti, v nichž má nedostatky (veřejná infrastruktura, digitální transformace, nová technologická revoluce, přechod k udržitelnému hospodářství). Specifická vládní opatření na jedné straně poskytují dotace pro odvětví, v nichž opatření v oblasti veřejného zdraví zavedená v rámci programu Covid-19 vedla k poklesu aktivity a akumulaci dluhů, a na druhé straně podporují investice v oblastech s vysokým potenciálem růstu. Kromě toho plán obsahuje řadu státních záruk, které mají usnadnit získání financování.
To samozřejmě nevykompenzovalo extrémně tvrdá opatření, která vláda zavedla po rozšíření Covidu. 19 milionů Rumunů žilo několik měsíců v úplné izolaci ve snaze zpomalit šíření pandemie SARS-CoV-2 COVID-19.
Nedávná zpráva o finanční stabilitě Rumunské národní banky uznává dvě nová závažná systémová rizika, která v předchozí zprávě z prosince 2019 vůbec neexistovala. Očekává se, že důvěra investorů v rozvíjející se ekonomiky se bude rychle zhoršovat, stejně jako domácí makroekonomické rovnováhy, včetně struktury a nákladů na financování rozpočtových deficitů. Dalším významným rizikem je nejisté a nepředvídatelné regulační prostředí ve finančně-bankovním sektoru, zatímco další dvě rizika jsou středně významná a týkají se nesplácení úvěrů nevládního sektoru a přístupu reálné ekonomiky k financování.
Celkový konsolidovaný rozpočet vykáže v letošním roce schodek ve výši téměř 7 % odhadovaného HDP. Ve stejném období loňského roku činil schodek -9,20 % HDP. Obě čísla jsou mimořádně hrozivá. V důsledku opatření souvisejících s pandemií došlo ke ztrátě velkého množství příjmů.
Příjmy z daně z příjmů byly o 12,5 % nižší než ve stejném období loňského roku. Daně z nemovitostí a cla se v důsledku cestovních omezení a odkladů snížily téměř o 35 %. Pojistné na veřejné pojištění, které je hlavním zdrojem příjmů souhrnného konsolidovaného rozpočtu, rovněž pokleslo o 17 % v důsledku daňových úlev a prudkého poklesu aktivity v několika hospodářských odvětvích.
Zatímco tedy příjmy byly o 5 % nižší než ve stejném období předchozího roku, výdaje nominálně vzrostly až o 15 %. Nárůst výdajů byl způsoben zvýšením plateb sociální pomoci, které byly vyšší o více než 21,9 %, což je výrazně vyšší než celková úroveň, ale v podmínkách pandemie je to normální. Na druhé straně vláda zvýšila výdaje na nevratné projekty, kapitálové výdaje a výdaje na zboží a služby.
Akční obrat
Ekonom Bogdan Glavan a, profesor na Rumunsko-americké univerzitě v Bukurešti, v rozhovoru pro Balkan Insight zdůraznil, že samotná povaha krize vysvětluje silný hospodářský výkon Rumunska od začátku pandemie. Na rozdíl od mnoha předchozích kolapsů nebyl pokles COVID-19 způsoben nestabilitou systému, ale vládními omezeními.
Vládou nařízené blokády byly ostře kritizovány napříč politickým spektrem: “Je to skutečná národní freak show, karneval zrůd”(Profit.ro, Clever Group, druhá největší mediální skupina v Rumunsku) “Diskriminace celého národa”(ActiveNews Romania, součást jiné velké mediální skupiny). Kritika přicházela ze všech stran, včetně předních politiků spojených s PSD nebo PNL: poslanec Evropského parlamentu Cristian Terhes, kterého lze označit za levicového konzervativce, zvolený na kandidátce Sociálnědemokratické strany, se dokonce pokusil obrátit na ESLP, zatímco v březnu se v celé zemi konaly rozsáhlé protesty. U volebních uren to však nemělo žádný význam, protože obě hlavní strany, sociální demokraté i liberálové, hlasovaly pro opatření Covidiu.
Nedávno se postoj vlády změnil a premiér Florin Cîțu vyloučil nové podpory. Na tiskové konferenci 14. září dal jasně najevo, že doufá, že rok 2021 skončí se 7% schodkem, “ale problém je, že se musí snížit ze 7 % na 3 %,”. Rumunsko si nemůže dovolit zvyšovat daně, které snižují atraktivitu země pro investory. “Schodek se nesníží, pokud se nebudou vybírat efektivnější daně,” tvrdí.
Ukazatelem důvěry je přizpůsobivost klíčových odvětví rumunské ekonomiky, včetně IT a pohostinství. Příslib přístupu k ozdravnému plánu Evropské komise v hodnotě 29 miliard dolarů navíc Rumunsko dostal do “nebývale příznivého prostředí”. Příliv peněz z EU však doprovází nový tlak na to, aby dalo do pořádku účetnictví a splnilo slib středolevicové vlády, že dosáhne úsporných rozpočtových opatření, aniž by se vzdalo hospodářského růstu, který předchozí levicová vláda podpořila růstem mezd a důchodů.
Svědčí o tom i nejnovější rozhodnutí nového premiéra: ve středu 15. září rumunský premiér Florin Cîțu uvedl, že již nebude vyzývat k uzavření komerčních provozů, pokud výskyt Covidie stoupne nad 3 promile.
“Potřebujeme nějaký druh monitorování, abychom udrželi obchodní operace v provozu. Zelený certifikát […] je jedním z doporučení, jak tyto činnosti zachovat. Restaurace mohou zůstat otevřené na základě zeleného certifikátu, to je návrh, uvidíme, jestli bude certifikát udělen na ČNU […] Nyní máme očkování a můžeme také kontrolovat, zda je někdo očkovaný, testovaný nebo nemocný. Je to způsob, jak udržet ekonomiku otevřenou, ale zároveň respektovat určité zákony.”
Prosazování tohoto nového opatření je však sporné. Rezignace strany ukončila týdenní politický zmatek, který začal, když premiér Florin Cîțu odvolal ministra spravedlnosti a člena USR-Plus Steliana Iona za to, že nepodepsal program rozvoje regionální infrastruktury v hodnotě 10 miliard eur. “Dnes ráno jsme dosáhli toho, co jsme oznámili,” napsal v úterý na internetu lídr USR-Plus Dan Barna. “Zaregistrovali jsme se a podali demisi u premiéra spolu s ministry USR PLUS. Děláme pokroky.” Všech šest ministrů mladší koaliční strany podalo demisi. Vládnoucí koalici, která ovládá 56 % křesel v parlamentu, tvoří Cîțuovi liberálové, USR-Plus a maďarská menšinová strana UDMR.
Podnikatelé jsou k vládním opatřením skeptičtí
Podle průzkumu společnosti CIEL ROMÂNIA, jednoho z největších výrobců podnikového softwaru, se nedávno vládou oznámený 13% hospodářský růst ve druhém čtvrtletí, který překonal očekávání, neodráží v realitě podnikatelského prostředí. Téměř všichni podnikatelé naopak uvádějí, že náklady na dodavatele se zvýšily. Mnozí také tvrdí, že vzhledem k současnému politickému kontextu bude v rumunském podnikatelském prostředí přetrvávat nestabilita a nedostatečná předvídatelnost.
Přibližně 62 % rumunských podnikatelů tvrdí, že nepociťují hospodářský růst, který ohlásila rumunská vláda. Hlavními důvody jsou podle průzkumu CIEL Romania výrazný nárůst cen v obchodech a veřejných službách v tomto období. Kromě toho více než 26 % podniků nevidí žádnou skutečnou změnu oproti roku 2020, a to navzdory oficiálně oznámeným optimistickým číslům, a nejistotu v podnikatelském prostředí vyvolává i nedostatečná předvídatelnost způsobená politickým prostředím.
“Rumunští podnikatelé potřebují větší předvídatelnost, ale jak vidíme již několik let, politické prostředí vytváří v podnikatelském prostředí spíše nejistotu,” uvedl pro Blue Europe anonymní zdroj z rumunské obchodní a průmyslové komory.“Kromě toho všeho ovlivňují podnikání omezení související s pandemií. Jediným zdrojem předvídatelnosti jsou nyní investice do digitalizace, do softwarových řešení, která poskytují přesná data a pomáhají přijímat přesná a konzistentní rozhodnutí bez rizika.”
Průzkum, který je jedním z nejvýznamnějších za poslední měsíce, také odhalil, že více než 71,4 % podnikatelů připouští, že úroveň předvídatelnosti místního podnikatelského prostředí se v letošním roce oproti roku 2020 snížila, a pouze 7,5 % z nich se domnívá, že se úroveň zvýšila.
Respondenti se domnívají, že vládou oznámený hospodářský pokrok neodráží realitu na trhu. U 91,8 % podnikatelů se náklady na dodavatele v daném období zvýšily. Kromě toho pouze 9,5 % společností zaznamenalo nárůst obratu.
Jak ukazují údaje z průzkumu, rumunští podnikatelé se v kontextu nejistého trhu rozhodli klást větší důraz na digitalizaci. Studie CIEL ukazuje, že 45 % společností investovalo do digitalizace v období pandemie a 37 % plánuje nové investice v nadcházejících měsících.
Částky určené na digitalizaci byly v 61,2 % případů nižší než 1 000 EUR, v 27,2 % případů se pohybovaly mezi 1 000 a 3 000 EUR a v 11,6 % případů přesahovaly 3 000 EUR.
Mezi softwarové produkty, které podnikatelé nejčastěji nakupují, patří produkty určené pro středně velké podniky – například software pro řízení, elektronické obchodování, výrobu a účetnictví, ale také produkty určené pro velké podniky – například systémy ERP, v mnoha případech přizpůsobené konkrétním potřebám podniků.
Z účastníků studie CIEL Romania je 32 % poskytovatelů služeb, 25 % v oblasti obchodu, 15 % ve stavebnictví, 12 % v IT a zbytek v materiálovém, potravinářském nebo oděvním průmyslu. Přibližně 14 % má obrat mezi 1 a 5 miliony eur, 2,7 % tuto hranici překračuje a 83 % dotázaných podnikatelů má obrat nižší než 1 milion eur.
Dne 21. června 2021 zveřejnila Evropská komise evropský přehled inovací 2021, z něhož vyplývá, že inovační výkonnost Evropy se v celé EU nadále zlepšuje. V průměru se inovační výkonnost od roku 2014 zvýšila o 12,5 %. V rámci EU pokračuje konvergence, přičemž méně výkonné země rostou rychleji než země s vyšší výkonností, čímž se mezi nimi zmenšuje inovační rozdíl. Rumunsko se umístilo jako poslední.
