Článek Henrique Horty, odborníka na východní Evropu.
NATO definuje hybridní hrozbu jako hrozbu, “která kombinuje konvenční, nepravidelné a asymetrické aktivity v čase a prostoru” Hybridní hrozby nevyvolávají konkrétní sled událostí. Jedná se o koordinované aktivity, které se zaměřují na nejslabší systémová místa demokratických států a institucí a směřují k dosažení strategických cílů, které učiní jejich cíle zranitelnějšími.
Již10. června vyvíjely stovky iráckých migrantů tlak na litevské úřady, které byly nuceny vybudovat tábory pro tyto nově příchozí, přicházející přes Bělorusko. Počet letů z Bagdádu do Minsku se v červnu zdvojnásobil (ze 2 na 4 týdně), protože na minském letišti nikdo nekontroluje Iráčany, kteří si rezervovali letenky u konkrétní státní společnosti, vstupní víza dostávají automaticky.
Podle studentů z Blízkého východu v Bělorusku se o tomto novém systému dozvídá stále více lidí z Iráku a Sýrie a plánují se dostat do Evropské unie přes Bělorusko.
Komisařka Evropské unie Ursula Von der Leyenová na květnovém 24. brífinku slíbila Bělorusku “velmi důraznou odpověď”. V sázce bylo zadržení letadla tranzitujícího přes běloruské území, které přepravovalo disidenta (vůči režimu), novináře Romana Protaseviče. Ve velmi normativním a důsledném prohlášení Ursula von der Leyenová rovněž přislíbila “hospodářský a investiční balíček ve výši 3 miliard eur, který je připraven pro Bělorusko, až se stane demokratickým”.
EU rovněž uvalila hospodářské sankce s cílem přimět běloruské představitele k odpovědnosti, a to nominálně zákazem prodeje komukoli v Bělorusku “zařízení, technologií nebo softwaru určených především ke sledování nebo odposlechu internetu a telefonní komunikace a zboží a technologií dvojího užití pro vojenské účely a určeným osobám, subjektům nebo orgánům v Bělorusku”. Obchod s ropnými produkty, chloridem draselným (“potaší”) a zbožím používaným k výrobě nebo zpracování tabákových výrobků je omezen”. Kromě toho byl omezen i přístup na kapitálové trhy EU.
V odvetě Lukašenko Evropu varoval: “Zastavovali jsme migranty a drogy – teď je budete [muset] chytat a jíst sami” Místo “zastavení migrantů” Lukašenko otočil výhybkou. Na vnější východní hranici EU, kam ročně přicházelo jen asi 1500 migrantů, najednou začaly na práh Litvy přicházet stovky lidí z Blízkého východu.
Společné řešení
Tato praxe se stala téměř modus operandi, který se používá jako diplomatická zbraň k nátlaku na EU nebo některé její členské státy, aby ustoupily požadavkům autokratických států a geopolitických rivalů. Stejný trend bylo možné pozorovat v květnu, kdy marocké úřady lhaly vlastním občanům, včetně malých dětí, že fotbalista Cristiano Ronaldo hraje ve španělské, severoafrické enklávě Ceuta, a zároveň doporučovaly dospělým, aby přijeli do Ceuty, což způsobilo bezprecedentní hraniční krizi, jakou Španělsko ještě nezažilo.
V případě španělsko-marocké krize šlo o případ, kdy byl v Madridu lékařsky ošetřen vůdce hnutí Polisario (prozápadosaharských separatistů). Autokratické státy se nebojí hrát mimo “pravidla”, aby dosáhly toho, co chtějí, což v EU vyvolává dilema: buď se stát takzvanou “pevností Evropa” s přísnější politikou vůči žadatelům o azyl a migrantům, nebo prostě dál přijímat nekonečný příliv lidí, což vytváří tlak na omezené zdroje evropských států a vyvolává hněv místního obyvatelstva směrem k populismu a větší roztříštěnosti EU.
O odpovědi v litevsko-běloruské hraniční krizi však již bylo rozhodnuto: poté, co litevské úřady postavily několik táborů pro žadatele o azyl, rozhodly se, že situace nemůže pokračovat donekonečna, a začaly podél své východní hranice stavět plot. Od října je plot téměř dokončen .
Podle The Baltic Times, bylo předáno soudu trestní řízení proti iráckému státnímu příslušníkovi, který na začátku letošního roku nelegálně vstoupil do Litvy z Běloruska, a to na základě obvinění z držení dětské pornografie. Ve čtvrtek7. října prokuratura oznámila , že v telefonu dvaadvacetiletého iráckého občana byly objeveny pornografické nahrávky, na nichž vystupují nezletilé osoby. Osobu, která nezákonně překročila hranice mezi Litvou a Běloruskem, zadrželi litevští pohraničníci koncem července v oblasti Svencionys. To je důkazem, že Lukašenkův režim neorganizuje žádný filtr migrantů, protože takový ohavný zločin by za normální situace vedl k odmítnutí příletu na běloruská letiště.
Velká diskuse v EU
Pevnost Evropa se již stává realitou (pokud jí již nebyla). Letos Řecko oznámilo, že v mokřadech severovýchodního Evrosu, na řecké říční hranici s Tureckem, staví 40 kilometrů dlouhý ocelový plot vysoký přes pět metrů, a již v roce 2015 nechalo postavit plot na hranici s Tureckem také Bulharsko. Totéž platí pro španělské enklávy v severní Africe, Ceutu a Melillu. Španělské enklávy již nechaly postavit ploty a místní národně-populistická strana dokonce vyzvala ke stavbě zdi, protože čelila bezpečnostním hrozbám, kterým města čelila letos v květnu.
Sama Evropská komise loni navrhla navýšení rozpočtu agentury Frontex na 11 miliard eur, aby mohla vytvořit stálý sbor 10 000 příslušníků pohraniční stráže, modernizovat své operační jednotky a nové vybavení pro období 2021-2027, přičemž bezpečnost hranic s vnějšími hranicemi bere velmi vážně.
Vrátíme-li se opět k Litvě, je zřejmé, že dobrá vůle a přílišné rozšiřování zákonů o žadatelích o azyl členských států Evropské unie se obrací proti nim samým. Evropská unie ve snaze prosazovat svou normativní agendu týkající se právního státu, demokracie a lidských práv ve své politice sousedství, jako je tomu v případě Běloruska, čelí vážným výzvám kvůli své velmi otevřené politice vůči žadatelům o azyl.
EU si nakonec bude muset vybrat: pokračovat v prosazování lidských práv a demokracie ve svém sousedství na úkor vlastních zákonů o žadatelích o azyl/lidských právech (pevnost Evropa), nebo se nechat vydírat vlastními sousedy pomocí migrace se zbraní v ruce pokaždé, když tyto státy budou od Evropy něco požadovat, jako tomu bylo v případě Řecka vůči Turecku, Španělska vůči Maroku a nyní Litvy vůči Bělorusku.
Navzdory určitému odporu někteří evropští představitelé již pochopili, že bezpečnost hranic bude pro stabilitu klíčová, aby se EU nenechala vydírat nebo donutit, když bude chtít uvalit sankce, aby si zachovala normativní agendu proti nepřátelským režimům ve vlastním týlu, jako se to stalo v případě Maroka na jihu a nyní Běloruska na východě.
Sankce proti Lukašenkovi zhoršily vztahy mezi EU a běloruským režimem, stejně jako řada dalších incidentů v uplynulém roce, jako bylo nucené přistání letu společnosti Ryanair v Minsku a následné zatčení novináře na palubě.
Evropská komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová v rozhovoru pro deník Financial Times uvedla, že Lukašenko “využívá lidské bytosti k agresi”
Během srpnové osmihodinové tiskové konference u příležitosti jednoho roku od svého znovuzvolení prezidentem Lukašenko popřel, že by migraci používal jako zbraň.
“Nelegální migrace: ne, nikoho nevydíráme, nikomu nevyhrožujeme. Vy nás jen stavíte do takových podmínek, že musíme reagovat, a my reagujeme,” řekl Lukašenko a dodal, že nemá stejné prostředky jako Rusko, Čína nebo Evropská unie.
Představitelé Běloruska jsou si velmi dobře vědomi postoje EU a chtějí zvýšit tlak : běloruská Sněmovna reprezentantů, dolní komora běloruského parlamentu, přijala opatření, kterým pozastavila platnost readmisní dohody mezi Běloruskem a EU.
“Poslanci přijali návrh zákona Běloruské republiky, kterým se pozastavuje platnost dohody mezi Běloruskou republikou a Evropskou unií o zpětném přebírání osob pobývajících v zemi bez povolení,” oznámila v pondělí Sněmovna reprezentantů prostřednictvím Telegramu. Tím se de facto blokuje jakýkoli návrat nelegálních migrantů do Běloruska.
Podpora přichází z celé Evropy
Litva začala v pátek 9. července stavět plot podél hranic s Běloruskem, aby odradila migranty ze třetích zemí od vstupu, týden poté, co Vilnius vyhlásil výjimečný stav v reakci na prudký nárůst migračních toků. Podpora přichází z celé Evropy : na začátku letošního září přislíbila finanční pomoc Litvě také česká vláda, aby pomohla pobaltskému státu postavit plot podél jeho východní hranice. plot bude založen na dvou vrstvách ostnatého drátu a bude pokrývat 550 kilometrů, což je více než délka hranice s Běloruskem (502 kilometrů). Podle litevské ministryně vnitra Agne Bilotaite bude vybudování bariéry stát 41 milionů eur.
Z novějších zpráv: Kaunas, druhé největší litevské město, bude v pátek 15. října hostit neformální setkání premiérů Litvy, Lotyšska a Estonska .
Ingrida Simonyte, litevská premiérka a letošní předsedkyně Baltské rady ministrů, již požádala své lotyšské a estonské protějšky, Krisjanise Karinse a Kaju Kallasovou, o návštěvu Kaunasu, jednoho ze tří měst ucházejících se o titul Evropského hlavního města kultury v roce 2022.
“Během setkání si premiéři vymění nejaktuálnější informace a zkušenosti se zvládáním pandemie Covid-19 a budou diskutovat o regionálních bezpečnostních problémech a výzvách, které představuje hybridní útok vedený běloruským režimem s využitím nelegální migrace,” uvedla vláda v tiskové zprávě.
Podpora přichází také z okolních států : “Situace na běloruských hranicích není migrační krizí, ale systematickým a organizovaným hybridním útokem vedeným režimem běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka,” prohlásila Inese Libina-Egnere (Jednota, EPP) , místopředsedkyně Saeimy a vedoucí lotyšské delegace v Parlamentním shromáždění Rady Evropy (PS RE), během diskuse vedoucích národních delegací v PS RE.
Libina-Egnere zdůraznila, že se nejedná pouze o útok na Lotyšsko, Litvu a Polsko, ale také na Evropskou unii (EU) a ideály bloku obecně, informovala agenturu LETA tisková služba Saeimy. Lotyšský zákonodárce navíc uvedl, že to, co se děje na běloruských hranicích, je případ organizovaného zločinu – obchodování s lidmi.
Ve stanovisku zveřejněném na serveru Politico EU lotyšská poslankyně Marija Golubeva , vedoucí poslaneckého klubu Rozvoj/For! Saeima (středolevá frakce – Obnovit Evropu) prohlásila
“Nejdůležitější zkouškou pro každou zemi, která čelí takové hrozbě, je její schopnost rychle reagovat. Pokud jde o migraci, je dobře známo, že členské země EU mají omezené možnosti jednoduše vytlačit nebo donutit k návratu ty, kteří nelegálně překračují jejich hranice. A Bělorusko to vědělo, když organizovalo a směřovalo proud migrantů k východní hranici EU.
Marija Golubeva, ministryně vnitra, poslankyně a členka vlády pro rozvoj/For! Saeima frakce (Obnovme Evropu)
Rychlá reakce Lotyšska a Litvy na vyhlášení stavu nouze v příhraničních oblastech byla proto nezbytným a odvážným krokem k ochraně vnější hranice EU. Vyhlášení je jasným vzkazem Bělorusku i potenciálním nelegálním migrantům, že země EU nedovolí nelegální a nekontrolované překračování svých hranic.”
Podobné vyhlídky v Polsku
Podle agentury Reuters požádala exekutiva EU v pátek 24. září Varšavu, aby na polsko-běloruskou hranici vpustila pracovníky agentury Frontex. Povolení pohraniční stráže ze společných pohraničních sil EU Frontex označil mluvčí za “opravdu pěkný koncept”.
Polsko, které disponuje jednou z největších jednotek pohraniční stráže v Evropě, však uvedlo, že situaci zvládá a Frontex k vyslání vojáků nenabádalo.
Varšava vyhlásila na hranici s Běloruskem – východní hranici EU – výjimečný stav, který zakazuje novinářům a lidskoprávním aktivistům sledovat vývoj situace. 28. září polský prezident Andrzej Duda oznámil, že bude usilovat o prodloužení výjimečného stavu na hranici Polska s Běloruskem o 60 dní – od té doby byl udělen – kvůli nárůstu migrace, z něhož je obviňován běloruský prezident Alexandr Lukašenko.
Polsko, stejně jako další členské státy Evropské unie Litva a Lotyšsko, hlásí dramatický nárůst migrantů z Afghánistánu a Iráku, kteří se pokoušejí překročit jejich hranice, což Brusel a Varšava označují za formu hybridní války, jejímž cílem je vyvinout tlak na blok kvůli sankcím uvaleným na Minsk.
“Jak vidíme, tento problém na hranicích stále existuje a stále musíme dělat vše, co je v našich silách, abychom mu zabránili. Myslím, že zavedení výjimečného stavu na 60 dní je oprávněné,” řekl Duda na tiskové konferenci.
Výjimečný stav omezuje pohyb v zasažených oblastech, a to i pro média a nevládní organizace. Polská vláda rovněž oznámila, že v souladu s ústavou požádá o prodloužení výjimečného stavu. Po schválení prezidentem musí dát konečné svolení parlament.
Polsko vyhlásilo výjimečný stav na začátku září, ale jeho vláda se dostala pod palbu kritiky ze strany aktivistů za lidská práva kvůli postupu vůči migrantům na hranicích.
Polský ministr vnitra Mariusz Kaminski v pondělí 27. září oznámil, že v telefonech uprchlíků překračujících hranice země byly objeveny informace podporující islamistický extremismus.
Během evropské migrační krize v roce 2015 varoval předseda PiS Jaroslaw Kaczynski, že uprchlíci z Blízkého východu přinesou do Polska nemoci a parazity.
Modrá Evropa se domnívá, že EU musí účinně chránit své vnější hranice a zabránit jakémukoli nelegálnímu překračování hranic. Díky pozornému sledování migrační a bezpečnostní situace by EU měla vyvinout nové nástroje, které by odrazovaly od pokusů o instrumentalizaci nelegální migrace a působily proti nim, ale také by měly nelegální migraci přímo blokovat, a to jak nyní, tak v budoucnu.
