Moldavská republika s 3,6 milionu obyvatel a hlavním městem Kišiněvem se nachází ve východní Evropě v sousedství severovýchodního Balkánu. Země má rozlohu 33 844 km2 a na severu, východě a jihu sousedí s Ukrajinou a na západě s řekou Prut a Rumunskem. Podněstří, pruh země mezi řekou Dněstr a východní moldavskou hranicí s Ukrajinou, uznávají pouze tři země, které nejsou členy Organizace spojených národů (OSN).
Energetické hospodářství Moldavska je silně závislé na dovozu elektřiny a plynu. Elektrárny spalující zemní plyn se podílejí na roční výrobě elektřiny v zemi méně než dvaceti procenty. Jedinou vodní elektrárnou v Moldavsku je vodní elektrárna Costesti. Moldavská energetická společnost (MGRES) zajišťuje většinu ze zbývajících 80 procent energie v separatistické oblasti Podněstří. Dodavatelem elektřiny do Moldavska je také Ukrajina. Spotřeba zemního plynu v Moldavsku je prakticky zcela závislá na dovozu z Ruska. Společnost MGRES přeměňuje ruský zemní plyn na elektřinu určenou k prodeji na pravém břehu Jordánu. Energetická nezávislost země patří k nejnižším na světě.[1]
Moldavsko se zavázalo provést reformy uvedené ve třetím energetickém balíčku Evropské unie, souboru zákonů z roku 2009, jehož cílem je vytvořit integrovaný a konkurenceschopný trh se zemním plynem a elektřinou. Moldavsko v rámci reforem reformovalo a z velké části zprivatizovalo svou energetickou distribuční síť, včetně soukromé společnosti Premier Energy, která kontroluje 70 % elektrické distribuční soustavy v zemi. Vláda má v úmyslu privatizovat zbývající státem vlastněné společnosti zabývající se distribucí a dodávkami elektřiny, RED Nord S.A. a FEE Nord S.A.
Příležitosti díky spolupráci a diverzifikaci
Energetická bezpečnost Moldavska je nejvyšší prioritou. Pro vysokonapěťové přípojky mezi Moldavskem a Rumunskem je nutná stanice back-to-back. Většina těchto projektů je financována mezinárodními finančními institucemi, jako jsou Světová banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) a Evropská investiční banka (EIB). Pro synchronní připojení s Moldavskem a Ukrajinou k ENSTO-E jsou nutné další investice do infrastruktury a její modernizace. Existuje také možnost podpory ze strany Development Finance Corporation.
Realizace třetího energetického balíčku v plynárenství vytvoří vyhlídky na dodávky a obchodování se zemním plynem z alternativních zdrojů v západní Evropě nebo v zemích Rumunska a Ukrajiny. Rostoucí náklady na energie a iniciativy Moldavska na diverzifikaci zdrojů plynu a elektřiny představují příležitost pro alternativní dodavatele energie.
Vláda hodlá zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie v energetickém mixu prostřednictvím financování významných projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie prostřednictvím výběrových řízení.
Úsilí o energetickou nezávislost
Moldavsko a Rumunsko spolupracovaly na výstavbě propojovací stanice HVDC back-to-back (B2B) a přenosového vedení, které Moldavsku umožní fyzické propojení s rumunskou sítí a přístup na rumunský a následně i evropský trh s elektřinou. Dne 16. března 2022 se Moldavsko připojilo současně s Ukrajinou k Evropské síti provozovatelů přenosových soustav (ENTSO-E).
Moldavsko pokračuje v pokroku při oddělování vertikálně integrovaného plynárenského monopolu Moldovagaz, aby splnilo cíle třetího energetického balíčku. Rumunská společnost Transgaz dokončila v roce 2021 výstavbu plynovodu Ungheni-Kišiněv. To Moldavsku umožňuje další diverzifikaci dodávek plynu. [2] V říjnu 2021 byly k dispozici první dodávky plynu z jiných zdrojů. Podle moldavské administrativy projekt přispěl ke zlepšení energetické bezpečnosti a posílení obchodních vazeb mezi oběma národy.
Vláda rovněž zkoumá možnosti usnadnění komerčního obchodu se zemním plynem prostřednictvím “reverzního toku” (fyzického i virtuálního) přes transbalkánský plynovod na moldavském území, což by mohlo zemi postavit do pozice tranzitního uzlu.
Kromě toho chce Rumunsko zvýšit vývoz zemního plynu na Ukrajinu a do Moldavska. To umožňuje nové propojovací vedení v Řecku, které je v provozu od 8. července 2022. Rumunský premiér Nicolae Ciucă během své státní návštěvy odhalil svůj plán dodávat plyn do Moldavska a na Ukrajinu prostřednictvím řecko-bulharského propojovacího vedení (IGB). Důvodem je skutečnost, že propojovací plynovod umožňuje přepravu plynu přes plynovod BRUA (Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko a Rakousko)[3 ], který je částečně v provozu, směrem do Rumunska a Bulharska a představuje důležitou spojnici mezi kavkazskými zásobovacími závody a plynovody na Balkáně a ve zbytku jihovýchodní Evropy.
Rumunsko a Moldavsko spolupracují v mnoha oblastech dodávek energie. Situace Moldavska se však zhoršila, neboť stále není jisté, zda bude Gazprom zemi nadále dodávat zemní plyn. Srovnatelná alternativa k ruskému plynu by mohla vyjednávací pozici Moldavska výrazně zlepšit. Moldavsko musí jednat o dodávkách plynu na srpen, protože Gazprom se vyhýbá zkoumání dluhových závazků Moldavska, protože jednání s ruským dodavatelem zůstávají problematická. Realizace infrastruktury pro plynovod do Moldavska přes Rumunsko je sice myslitelná, ale v budoucnu bude zapotřebí více plynových přípojek pro zásobování Ukrajiny.
Nedávný vývoj
V důsledku prudkého růstu cen a podezření, že ruský plyn bude zcela odstaven, čeká Moldavsko podle jeho premiéra obtížná zima.
“Celá Evropa očekává drsnou zimu, ale situace Moldavska je mnohem horší. Zatímco některé evropské země jsou na ruském plynu stále částečně závislé, Moldavsko je závislé úplně. A existuje možnost, že by Gazprom dohodu jednostranně vypověděl.” – Premiérka Natalia Gavrilita prohlásila[4]
Asistent ukrajinského prezidenta Mihailo Podoljak prohlásil, že Ukrajina nabídne další elektřinu, pokud bude odstavena plynová elektrárna Cuciurgan v moldavském separatistickém regionu Podněstří.
V současné době pochází 67 % moldavské elektřiny z elektrárny Cuciurgan, zatímco 33 % je dodáváno přímo z Ukrajiny. Co se týče plynu, Moldavsko již v Rumunsku uskladnilo 35 milionů metrů krychlových zemního plynu, což by stačilo přibližně na deset dní, které by mohly být přepravovány plynovodem Iasi-Ungheni-Kišiněv.
Ministr infrastruktury a regionálního rozvoje Andrei Spinu varoval[5 ], že pokud Rusko zastaví vývoz plynu, bude to mít dopad na území Podněstří, které Moskva podporuje, protože by bylo nuceno nakupovat plyn za tržní cenu a platit předem.
Podněstří, oblast na levém břehu řeky Dněstr, která de facto nemá více než 350 000 obyvatel, je ekonomicky závislá na ruském plynu. Rusko vydalo pasy přibližně 220 000 občanů Podněstří a má tam umístěné mírové vojáky.
Rumunsko mezitím 26. září odeslalo první cisterny s palivem, aby doplnilo zásoby Moldavska. Podle Spinu budou tepelně-energetická zařízení v Moldavsku i nadále do značné míry závislá na topném oleji.
V posledních týdnech vedli představitelé Kišiněva v Bukurešti kampaň za zajištění dodávek plynu z Rumunska pro případ, že Gazprom zavře kohoutek.
Podle Vadima Cebana, ředitele společnosti Moldovagaz, ruský Gazprom 1. října snížil dodávky zemního plynu do Moldavska přibližně o 30 %.
Místopředseda vlády v reakci na obavy novinářů ohledně možnosti nákupu plynu z jiných zdrojů, včetně břidlicového plynu, uvedl, že “Základem problému je cena. Existují možnosti nákupu plynu z alternativních zdrojů. Problémem je však cena. Současná nejlevnější cena je stanovena ve smlouvě mezi Moldovagazem a Gazpromem,” uvedl Spinu.[6]
Přestože byla v září podepsána nová smlouva o předplacení[7], Gazprom v odpovědi na dotazy novinářů uvedl, že pokles objemu dodávek plynu má technické důvody.
Podpora Evropské unie
Dne 23. června 2022 se Moldavsko oficiálně stalo kandidátem na členství v Evropské unii poté, co tento status jednomyslně schválily hlavy 27 států bloku na summitu v Bruselu. [8] Jedná se o symbolické vyjádření solidarity EU se zemí a záměr spolupráce, který sahá daleko do minulosti tohoto data.
Moldavsko zažilo řadu exogenních energetických krizí, jako například v roce 2009, kdy Evropská komise aktivovala mechanismus Společenství pro civilní ochranu, aby pomohla místnímu obyvatelstvu postiženému výpadkem dodávek plynu během politického sporu mezi Ukrajinou a Ruskou federací.[9]
Dne 30. června 2022 svolaly EU a Moldavská republika druhý dialog na vysoké úrovni o energetice. V důsledku ruské agrese vůči Ukrajině se v posledních měsících posílila spolupráce a partnerství v energetických otázkách. Jednání určují směr a tempo budoucí spolupráce v oblasti energetické bezpečnosti a propojení, reforem energetického trhu a technické a finanční pomoci s cílem snížit negativní dopady vysokých cen energie na zranitelné zákazníky. S pomocí úvěrového programu Evropské banky pro obnovu a rozvoj ve výši 300 mil.[10]
“Po nedávném rozhodnutí vedoucích představitelů EU udělit Moldavské republice vedle Ukrajiny status kandidátské země EU získaly naše vztahy nový rozměr. V otázkách energetiky již úzce spolupracujeme, ale naše partnerství budeme dále posilovat a připravovat moldavský energetický systém na jeho evropskou budoucnost.” – Řekl komisař pro energetiku Kadri Simson
Po energetické krizi v Moldavsku v říjnu 2021 umožnila přímá pomoc EU historicky první nákupy plynu od jiných než ruských dodavatelů, čímž zemi otevřela cestu k energetické diverzifikaci a nezávislosti. Moldavsko se také může zapojit do nově zřízené energetické platformy EU, která koordinuje iniciativy k zajištění cenově dostupných dodávek energie.[11]
- https://iea.blob.core.windows.net/assets/a6dd7ac3-8955-41f9-8971-d7c09ccff6d9/MoldovaEnergyProfile.pdf ↑
- https://www.romania-insider.com/transgaz-triples-capacity-gas-moldova ↑
- https://www.energate-messenger.de/news/195941/der-brua-gaskorridor-zwischen-bulgarien-und-oesterreich ↑
- https://www.euronews.com/2022/09/16/energy-crisis-winter-could-be-very-difficult-for-moldova-its-pm-tells-euronews ↑
- https://interfax.com/newsroom/top-stories/83485/#:~:text=Oct%203%20(Interfax)%20%2D%20Gazprom,Rozvoj%20Ministr%20Andrej%20Spinu%20řekl. ↑
- https://interfax.com/newsroom/top-stories/83485/#:~:text=Oct%203%20(Interfax)%20%2D%20Gazprom,Development%20Minister%20Andrei%20Spinu%20said. ↑
- https://www.euronews.com/next/2022/09/27/moldova-gas-gazprom ↑
- https://www.bbc.com/news/world-europe-61891467 ↑
- https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_09_38 ↑
- https://ec.europa.eu/info/news/eu-holds-second-high-level-energy-dialogue-republic-moldova-2022-jun-30_en ↑
- https://energy.ec.europa.eu/topics/energy-security/eu-energy-platform_en ↑
