V této závěrečné třetí části budeme analyzovat evropské iniciativy, které byly zavedeny k řešení environmentálních problémů na západním Balkáně. Zejména projdeme finanční nástroje EU, prováděcí plány EU a nakonec evropskou územní spolupráci. Předchozí druhou část si můžete přečíst zde.
Evropské finanční nástroje
Mezi nástroje EU na posílení socioekonomické transformace v regionu patří nástroj předvstupní pomoci – IPA III[1] zahrnující Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Kosovo, Černou Horu, Severní Makedonii, Srbsko a Turecko. Kromě posílení podmíněnosti v oblasti demokracie, lidských práv a právního státu zahrnuje NPP III také úsilí o podporu oblastí, jako je hospodářské oživení, doprava, energetika a dosažení cílů v oblasti ochrany klimatu a životního prostředí (včetně posílení příslušných právních předpisů)[2].
Nové nástroje NPP III podporují provádění Hospodářského a investičního plánu pro západní Balkán[3] (2020), plánu v hodnotě devíti miliard eur, který má financovat investice schopné (i v důsledku iniciativy Covid-19) podpořit a posílit region směrem k ekologickému přechodu, jakož i k digitálnímu přechodu, zavádění nezbytných reforem a podněcování vytváření udržitelnějšího evropského trhu[4].
Konkrétně plán počítá s deseti oblastmi investic: mobilita (silniční a železniční doprava), energetická transformace překonáním využívání uhlí, pobídky pro veřejnou a soukromou výstavbu s cílem snížit emise skleníkových plynů a zlepšit energetickou účinnost, nakládání s odpady a rozvoj širokopásmové infrastruktury, jakož i investice na posílení konkurenceschopnosti a inovací soukromého sektoru (ve vztahu k malým a středním podnikům a mladým lidem)[5].
Země západního Balkánu mají rovněž přístup k finančnímu nástroji pro zelené hospodářství (GEFF)[6] Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), který nabízí financování investic do energetické účinnosti prostřednictvím technologií a intervencí v soukromém/rezidenčním a podnikatelském/obchodním sektoru. Nástroj je realizován v rámci Regionálního programu energetické účinnosti pro západní Balkán (REEP Plus)[7] za přispění dárců, jako je Evropská unie, Investiční rámec pro západní Balkán a rakouské spolkové ministerstvo financí. Úvěrová linka pro země západního Balkánu činí 85 milionů EUR (z toho 22 milionů EUR pro Bosnu a Hercegovinu).
Společně s investičním plánem Evropská komise představila také Zelenou agendu pro západní Balkán (GAWB)[8], která byla následně přijata v roce 2020 prostřednictvím Sofijské deklarace o Zelené agendě pro západní Balkán[9] během Sofijského summitu západního Balkánu a vyjadřuje společný soulad s politikou EU Green New Deal[10] a cíl uhlíkové neutrality v roce 2050.
Provádění zeleného přechodu
V roce 2021 byl schválen akční plán Zelené agendy pro provádění reforem zaměřených na boj proti klimaticko-environmentálním změnám a regionální integraci[11]. Jak je znázorněno na obrázku 1 níže, skládá se ze tří hlavních částí (1: Akční plán provádění; 2: Plány provádění a 3) Správa a podávání zpráv). Konkrétně se první část akčního plánu skládá z pěti kapitol:
- dekarbonizace prostřednictvím snižování emisí skleníkových plynů a využívání obnovitelných zdrojů energie, počínaje harmonizací systému EU pro obchodování s emisemi v roce 2014;
- oběhové hospodářství, přičemž od roku 2023 budou rozvíjeny strategie zaměřené na nakládání s odpady, třídění odpadů a udržitelnou spotřebu;
- odstraňování znečištění, počínaje ratifikací Ženevské úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států[12 ] od roku 2025 a stanovením strategií ke zlepšení kvality ovzduší;
- udržitelné zemědělství stanovením norem bezpečnosti potravin a podporou ekologického zemědělství od roku 2026 a
- ochrana přírody a biologická rozmanitost, zřízení středisek pro monitorování a podávání zpráv s cílem vypracovat nové plány na obnovu biologické rozmanitosti.
Obrázek 1: Obsah akčního plánu
Zdroj: MŠMT ČR: Akční plán pro provádění Sofijské deklarace o zelené agendě pro západní Balkán na období 2021-2030, s. 2
Stejně jako u ostatních iniciativ je i zde digitalizace označena za podpůrný faktor v souladu s přístupem k zelené a digitální transformaci.
Některé výhrady, které uvádí studie Aspen Institute (Implementing the Green Agenda for the Western Balkans, prosinec 2021[13]), zdůrazňují potřebu posílit povědomí o cílech a dopadech zapojení do Zelené agendy mezi vládami a veřejnými institucemi na západním Balkáně. Zelený přechod a dekarbonizace jsou snáze vnímány jako povinnost uložená Evropskou unií než jako příležitost k posílení jejich společností a ekonomik s dlouhodobými strategickými vizemi.
Samotná realizace procesu dekarbonizace by měla posoudit skutečnou proveditelnost některých opatření a regulační a monitorovací kapacitu odpovědných institucí. Země by měly rovněž zvážit opatření ke zmírnění sociálních nákladů ekologického přechodu a předvídat možné vedlejší účinky z hlediska zranitelnosti.
Na druhé straně veřejný dopis[14] čtyřiadvaceti organizací občanské společnosti (balkánských i nebalkánských) iniciativu Zelená agenda uvítal, přičemž vyjádřil určité obavy, pokud jde o nedostatečnou inkluzivitu a transparentnost procesu. Kritizují zejména nedostatečnou účast veřejnosti na přípravě agendy a nevyužití příspěvků těch několika organizací, které byly konzultovány. Upozorňují také na riziko, že krátkodobé investice budou mít přednost před cíli Zelené dohody.
Kromě toho se věnuje malá pozornost tomu, aby plánované závazky byly závazné, a požaduje se více prostředků pro organizace občanské společnosti, aby mohly zvyšovat informovanost veřejnosti a zajistit seriózní kontrolu vynakládání finančních prostředků.
Pokud jde o boj proti znečišťování, mezi iniciativami uvedenými v dokumentu “Pracovní dokument útvarů Komise – Pokyny pro provádění Zelené agendy pro západní Balkán”[15] jsou např:
- Pomoc regionu při vytváření a provádění strategií pro kvalitu ovzduší;
- Větší zavádění nejlepších dostupných technik v souladu s evropskou směrnicí o průmyslových emisích (směrnice 2010/75/EU);
- Akreditace sítí pro monitorování kvality ovzduší;
- Zapojení regionu do celoevropských sítí podporujících iniciativy na vyčištění, např. do Fóra pro modelování kvality ovzduší (FAIRMODE) a Sítě referenčních laboratoří pro kvalitu ovzduší (AQUILA);
- Podporovat regionální a/nebo dvoustranné dohody a/nebo protokoly o přeshraničním znečištění vody a pozemních zdrojích znečištění;
- Podporovat západní Balkán ve využívání a přispívání k potenciálu programů, jako je evropský program pozorování Země-Copernicus[16] a Destination Earth[17].
Nástroje financování ambiciózního programu Zelená agenda pro západní Balkán jsou rozmanité. Jedna část se týká dotace z víceletého finančního rámce EU (VFR, 2021-2027), která však bude vyžadovat i zásah soukromých financí. Bude třeba mobilizovat finanční prostředky od přijímajících a členských zemí. Nástroj předvstupní pomoci (NPP) III obsahuje část věnovanou provádění zelené agendy. Zelené financování bude pocházet z fondu Zelená pro růst (GGF), což je partnerství veřejného a soukromého sektoru, zatímco v oblasti energetiky lze využít Regionální program energetické účinnosti (REEP). Velkou podporu pak poskytne Záruční nástroj pro západní Balkán[18], který má k dispozici devět miliard eur ve formě grantů a dvacet miliard eur ve formě investic.
Na základě vypracovaného akčního plánu[19] (říjen 2021) bylo pro region uvedeno 58 opatření (5 konkrétně se týká zlepšení kvality ovzduší, a to v kapitole o odstraňování znečištění – viz obrázek 2 níže).
Obrázek 2: Kapitola Akčního plánu o snižování znečištění
Zdroj: MŽP ČR: Akční plán pro provádění Sofijské deklarace o zelené agendě pro západní Balkán na období 2021-2030, s. 9
Jednotlivé kapitoly poskytly plán nabízející jednotlivým balkánským zemím strategickou orientaci pro zahájení procesu zahájeného Sofijskou deklarací tak, aby bylo možné řešit znečištění ovzduší prostřednictvím preventivních a nápravných opatření a posílit regulační rámec.
Na základě plánu by mělo pokračovat snižování emisí z velkých spalovacích zařízení, které bylo v některých zemích západního Balkánu zahájeno od roku 2018 v souladu s minimálními požadavky směrnice o průmyslových emisích (IED). Měly by být vypracovány národní programy kontroly a monitorování znečištění ovzduší (včetně instalace nových stanic pro monitorování ovzduší, laboratoří pro analýzy a specializovaných IT modelů a nástrojů), aby se zajistilo plné provádění směrnice o národních závazcích ke snižování emisí (NEC). Měly by být zavedeny přísnější emisní normy pro vozidla, malá průmyslová odvětví a odvětví, na něž se nevztahuje NEC. Kromě toho by mělo být podpořeno prosazování stávajících právních předpisů o dohledu a kontrolách souladu a posíleny příslušné kontrolní orgány.
Pro usnadnění provádění Sofijské deklarace v rámci Zelené agendy se předpokládá mechanismus řízení založený na společném postupu a dialogu (stálém, na operativní úrovni a s každoročními schůzkami ministrů), přístupu více aktérů, meziodvětvové spolupráci a zapojení balkánských orgánů prostřednictvím různých platforem (viz obrázek 3 níže). Jedna z nich, “Fórum nevládních organizací”, se týká organizací občanské společnosti, které jsou vyzvány k formulaci podnětů a doporučení, jež jsou následně předávány RCC a příslušným orgánům. Kromě toho, aby sehrály počáteční úlohu při monitorování procesu a zvyšování zapojení občanů a povědomí o životním prostředí, byl sestaven seznam 50 nevládních organizací, který je otevřený následnému doplňování[20].
Obrázek 3: Platforma spolupráce
Zdroj: MŠMT ČR: Akční plán pro provádění Sofijské deklarace o zelené agendě pro západní Balkán 2021-2030, s. 32
Operační dokument (Akční plán) však opět vyvolal kontroverzní reakce balkánských organizací občanské společnosti, které kritizovaly slabost konzultačního procesu Evropské komise a RCC při formulaci Akčního plánu, který opakoval chybu, jíž se dopustily již Pokyny, když se otevřely vnějšímu zapojení jen krátce a v závěrečné fázi opětovného čtení. Zejména se uvádí, že: “zdola nahoru” znamená, že před vypracováním návrhu byly shromážděny podněty a že postupné návrhy byly konzultovány s různými subjekty.Veskutečnosti se však stalo to, že poté, co vypracování akčního plánu trvalo téměř rok – a mezitím o něm nebyly poskytnuty žádné informace -, umožnila RCC organizacím občanské společnosti vyjádřit se k návrhu pouze jeden týden“[21].
Evropská územní spolupráce
Evropská územní spolupráce (EÚS)[22] je jednou z intervencí poskytovaných Evropskou unií s cílem posílit hospodářskou a sociální soudržnost území a snížit rozdíly mezi úrovní rozvoje různých regionů. Prostřednictvím ETC si různá území z různých zemí vyměňují zkušenosti a praktická řešení společných problémů. Evropská územní spolupráce je financována z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a dělí se na přeshraniční, nadnárodní a meziregionální.
Nadnárodní spolupráce podporuje technologické inovace, životní prostředí a prevenci rizik, mobilitu, udržitelný rozvoj měst (např. program Adrion). Meziregionální spolupráce (Interreg Europe) pokrývá celé evropské území a týká se zejména dvou témat, inovací a znalostní ekonomiky a životního prostředí a prevence rizik. Evropská územní spolupráce odkazuje také na programy Espon, Interact a Urbact, řízené přímo Evropskou komisí, které podporují rozvoj akcí spojených s hlavními operačními programy územní spolupráce.
Některé projekty financované z různých programů označuje Agentura pro územní soudržnost (ATC) jako “stěžejní projekty”[23]. Jedná se o projekty financované EÚS nebo skupiny projektů (klastry), které se zaměřují na stejné téma a přinesly skutečné změny v zapojených územích.
Odkazy
- https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_21_4730 ↑
- https://europeanwesternbalkans.com/2021/06/03/european-parliament-and-council-reach-agreement-on-e14-billion-ipa-iii/ ↑
- https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_20_1811 ↑
- https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_21_4730 ↑
- https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_20_1811 ↑
- https://ebrdgeff.com/ba/the-programme/the-facility/ ↑
- https://www.ebrd.com/work-with-us/projects/tcpsd/16400.html ↑
- https://neighbourhood-enlargement.ec.europa.eu/system/files/2020-10/green_agenda_for_the_western_balkans_en.pdf ↑
- https://www.rcc.int/docs/546/sofia-declaration-on-the-green-agenda-for-the-western-balkans-rn ↑
- https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/priorities-2019-2024/european-green-deal_en ↑
- https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_20_1811 ↑
- https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=LEGISSUM:l28162 ↑
- https://www.aspeninstitute.de/wp-content/uploads/2021_Aspen-Germany_Implementing-the-Green-Agenda-for-the-WB.pdf ↑
- https://eeb.org/wp-content/uploads/2020/12/Green-Agenda-Summit-Civil-Society-Statement-09Nov2020-003.pdf ↑
- https://neighbourhood-enlargement.ec.europa.eu/guidelines-implementation-green-agenda-western-balkans_en ↑
- https://www.copernicus.eu/en ↑
- https://www.ecmwf.int/en/about/what-we-do/environmental-services-and-future-vision/destination-earth ↑
- http://www.wbedif.eu/for-entrepreneurs/guarantee-facility/ ↑
- https://www.rcc.int/docs/596/action-plan-for-the-implementation-of-the-sofia-declaration-on-the-green-agenda-for-the-western- balkán-2021-2030 ↑
- https://www.rcc.int/docs/596/action-plan-for-the-implementation-of-the-sofia-declaration-on-the-green-agenda-for-the-western-balkans-2021-2030 ↑
- https://bankwatch.org/blog/the-western-balkans-green-agenda-action-plan-quantity-over-quality ↑
- https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/98/european-territorial-cooperation ↑
- https://www.europarl.europa.eu/factsheets/en/sheet/98/european-territorial-cooperation ↑
