Znečištění na západním Balkáně (1. část): přehled

Znečištění, kvalita ovzduší a obecněji reakce na změnu klimatu představují výzvu pro stabilitu a bezpečnost balkánského regionu. Křehkost životního prostředí v regionu v kombinaci s kritickými socioekonomickými otázkami vyvolává obavy, že přechod k energetice na západním Balkáně nebude předem daný. Tváří v tvář tomuto scénáři byla v listopadu 2020 zahájena Zelená agenda pro západní Balkán spojená s Hospodářským a investičním plánem pro západní Balkán, jejímž cílem je podpořit balkánské země při přijímání opatření ke zmírnění emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší^[1]

Problém znečištění ovzduší je pro region prioritou: Z mnoha stran se také poukazuje na to, že přijímání opatření v oblasti životního prostředí nemůže být jednostranné^: rozhodovací procesy pro reakci na změnu klimatu – a zejména adaptační řešení a postupy – musí vyjednávat mezi institucionálními řešeními shora dolů, indikacemi vědy a participativními cestami zdola nahoru.

Ve složitém sociálním, ekonomickém a politickém kontextu je ochrana životního prostředí v poslední době jednou z hlavních oblastí, v nichž se občanským společnostem na západním Balkáně podařilo prosadit svůj názor na politické úrovni. Zkušenosti, které kolem této problematiky vznikly, mají někdy místní, jindy regionální a vzácněji nadnárodní rozměr a potenciálně nabízejí formy spolupráce a výměny mezi zeměmi.

Znečištění na západním Balkáně

Kvalita ovzduší představuje jednu z největších výzev pro lidské zdraví v souvislosti s rostoucím celosvětovým tlakem na urbanizaci a industrializaci v mnoha zemích. Obyvatelé západního Balkánu jsou vystaveni nejvíce znečištěnému ovzduší v Evropě, které často čtyřikrát překračuje limity stanovené směrnicemi EU^[3]. lidské a finanční náklady na zdraví jsou obrovské. Jakkoli je obtížné o tom získat spolehlivé a komplexní údaje nebo se k nim dostat, v roce 2016 bylo na západním Balkáně v důsledku emisí předčasně zemřelých 1 250 osob (z toho 570 v Srbsku); případů bronchitidy v důsledku emisí z uhelných elektráren je uváděno 2 023 u dětí a 8 516 u dospělých, přičemž výdaje na veřejné zdravotnictví v regionu činí 3,6 miliardy EUR ročně^[4]

Souhrn různých příčin znečištění na západním Balkáně se týká především používání nekvalitních pevných paliv (dřeva a uhlí), přítomnosti starých a zastaralých průmyslových zařízení a vozidel, významného podílu elektřiny vyráběné v tepelných elektrárnách (spalujících uhlí), příspěvku emisí z velkých spalovacích zařízení a vytápění domácností. Ačkoli země západního Balkánu monitorují kvalitu ovzduší v souladu s právními předpisy EU, jejich monitorovací systémy jsou často nedostatečné.

Vzhledem k výzvám, které přináší změna klimatu, se jedna z nejsložitějších otázek pro balkánský region týká reformy energetického sektoru, který se podílí na emisích skleníkových plynů dvěma třetinami.^[5 ] Ačkoli je naléhavě nutné oprostit se od fosilních paliv a diverzifikovat zdroje energie, pouze Albánie je v čele, pokud jde o využívání vodní energie, zatímco ostatní země západního Balkánu jsou stále silně závislé na uhlí.[^6] Kromě toho uhelné elektrárny v regionu přispívají vysokou měrou k problému znečištění životního prostředí, neboť vypouštějí 20krát více oxidu siřičitého a pevných částic než uhelné elektrárny v EU,^[7] a to kvůli přítomnosti starých a neefektivních elektráren a tepelných elektráren, hutí a průmyslových odvětví (např. cementářského, rafinérského, těžebního a chemického).

V rámci podpory IPA spolupracují země regionu s Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) a jsou součástí Evropské informační a pozorovací sítě pro životní prostředí (Eionet)^[8], která se zabývá tématy jako: a) znečištění ovzduší, doprava a průmyslové znečištění, b) dopady změny klimatu – zranitelnost a adaptace, c) dopady změny klimatu – zmírňování a energetika.

Pouze několik balkánských zemí je však schopno vytvářet a poskytovat údaje požadované sítí Eionet (Severní Makedonie a Srbsko). Jako příklad lze uvést sběr dat o pevných částicích v ovzduší (PM10) ze stanic, který se pohybuje mezi 12% pokrytím v Albánii a 99,5% v Severní Makedonii^[9]

Obtíže při sběru a vyhodnocování údajů jsou patrné i ve vztahu k historickým zprávám (dostupným od roku 1990) o emisích různých znečišťujících látek v rámci přistoupení k Úmluvě o přeshraničním znečištění ovzduší (CLRTAP) (povinnost uvedena v článku 8): Zdá se, že nejpokročilejšími zeměmi jsou Albánie, Srbsko a Severní Makedonie, zatímco Bosna a Hercegovina soupis emisí znečišťujících látek nemá^[10]

Na základě analýzy (údaje z Eionetu – Evropské informační a pozorovací sítě pro životní prostředí), kterou provedlo Společné výzkumné středisko,^[11] jsou níže reprodukovány některé grafy, které jasně poukazují na stav všeobecné environmentální křehkosti v balkánském regionu.

Mapy představují prostorový rozměr koncentrace různých znečišťujících látek, který je patrný zejména v některých oblastech Bosny a Hercegoviny, Srbska, Severní Makedonie a Kosova.

Obrázek 1

Zdroj: MZV ČR: Chronické znečištění uhlím, 2019^[12]

Obrázek 2

Zdroj: MŽP ČR: Evropská komise, 2020^[13]

Obrázek 3

Zdroj: MŽP, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR: Světová zdravotnická organizace, 2016

Přítomnost šestnácti uhelných elektráren v balkánském regionu přispívá k velkému přísunu znečišťujících látek16 (např. oxidu siřičitého, oxidu dusíku a PM10), jak je znázorněno na mapě na protější straně. Zejména emise oxidu siřičitého a PM10 z elektráren v regionu jsou 10, resp. 16krát vyšší než průměrné emise z elektráren v EU.

Obrázek 4

Zdroj: Europe Beyond Coal, 2019^[14]

V roce 2017 byla polovina emisí oxidu siřičitého z uhelných elektráren v regionu vyprodukována v Srbsku; příspěvek PM10 je naopak rozdělen mezi Srbsko (36 %), Bosnu a Hercegovinu (30 %) a Kosovo (24 %). Vysoká koncentrace oxidu siřičitého v Srbsku a Bosně a Hercegovině je dána emisemi z tepelných elektráren využívajících nekvalitní hnědé uhlí s vysokým obsahem síry a z průmyslové činnosti v energetice, potravinářství, chemickém a těžebním průmyslu.

Na základě studie 13 největších měst západního Balkánu^[15] se zdá, že znečištění přeshraničního/mezinárodního původu je v průměru hlavním geografickým zdrojem (40 %) PM2,5 v analyzovaných městech, následují emise z metropolitní oblasti mobility (19 %) a emise vnitrostátního původu (16 %). To znamená, že regionální emise podle geografické blízkosti přispívají ke znečištění více a že samotná opatření v reakci měst nemusí být hlavním řešením. Naopak národní emise mají větší vliv v Srbsku a Bosně a Hercegovině a menší v Kosovu a Černé Hoře.

Obrázek 5

Zdroj: Eurostat: Evropská komise, 2020^[16 ] (procentní podíl ovlivněných zeměpisných oblastí na PM2,5)

Výrobní činnosti, které mají největší vliv na úroveň PM2,5 ve zkoumaných městech, jsou energetika (29 %) (zejména u měst v Srbsku, Kosovu a Bosně a Hercegovině), vytápění obytných budov (16 %) (zejména v Černé Hoře, v Podgorici, a v Srbsku, v Niši) a zemědělství (19 %) (např. v Bosně a Hercegovině, v Banja Luce). Vliv průmyslového spalování a průmyslových procesů je nejvyšší (11 %) v Severní Makedonii (ve Skopie) a Srbsku (Subtica). Naopak silniční doprava má celkově mnohem nižší dopad (6 %).

Obrázek 6

Zdroj: MŽP ČR: Evropská komise, 2020^[17] (Resid comb = spalování v domácnostech, Ind comb = spalování v průmyslu, Ind proc = průmyslové procesy, Extr ff = těžba fosilních paliv, Oth mob = ostatní mobilní zdroje, Agric = zemědělství)

Na základě údajů evropské směrnice o kvalitě ovzduší^[18 ], která stanoví jasné monitorovací ukazatele, jsou země západního Balkánu ve velmi obtížné situaci, protože nejsou schopny předvídat a provádět naléhavá opatření a politiky na místní, vnitrostátní a přeshraniční úrovni, které by byly schopny snížit emise znečišťujících látek z energetiky, dopravy, zemědělství a průmyslu.

V dalších částech budeme analyzovat otázku znečištění v rámci veřejného mínění západního Balkánu a evropskou reakci na tuto mimořádnou situaci. Část 2 naleznete zde.

Odkazy

1. https://joint-research-centre.ec.europa.eu/jrc-news-and-updates/eu-support-decarbonising-western-balkans-2020-11-10_en ↑
2. https://balkaninsight.com/2017/02/14/balkan-cities-top-air-pollution-charts-02-14-2017/ ↑
3. https://api.developmentaid.org/api/frontend/cms/file/2019/06/Air-Quality-and-Human-Health-Report_Case-of-Western-Balkans_preliminary_results.pdf ↑
4. https://caneurope.org/report-eu-action-on-western-balkans-chronic-coal-pollution-is-a-unique-opportunity-to-improve-health-and-productivity/ ↑
5. https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC118679 ↑
6. https://www.clingendael.org/pub/2020/china-and-the-eu-in-the-western-balkans/ ↑
7. https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC118679 ↑
8. https://www.eionet.europa.eu/ ↑
9. https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC118679 ↑
10. https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC118679 ↑
11. https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC118679 ↑
12. https://caneurope.org/report-eu-action-on-western-balkans-chronic-coal-pollution-is-a-unique-opportunity-to-improve-health-and-productivity/ ↑
13. https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC118679 ↑
14. https://beyondfossilfuels.org/ ↑
15. https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC118679 ↑
16. https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC118679 ↑
17. https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC118679 ↑
18. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/en/ALL/?uri=CELEX:32008L0050 ↑