Článek Traiana Baiescu pro soutěž Modrá Evropa 2021. Recepce a korektury: Léo Portal
Bělehrad byl v soutěži 100 největších měst v tzv. regionu rozvíjející se Evropy vyhlášen městem s největším ekonomickým potenciálem a toto uznání získalo hlavní město Srbska již druhý rok po sobě.
Region Emerging Europe zahrnuje 23 ekonomik střední, východní a jihovýchodní Evropy a jižního Kavkazu, z nichž 11 je členy Evropské unie (Estonsko, Lotyšsko, Litva, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko).
Emerging Europe je organizace se sídlem v Londýně, jejímž cílem je podporovat potenciál rozvíjejících se zemí.
Organizaci řídí významné evropské osobnosti, a to jak politické, tak ekonomické – bývalý evropský komisař pro rozšíření, místopředseda Evropské komise a komisař pro podnikání a průmysl Gunter Verheugen, bývalý premiér a ministr hospodářství Moldavska Ion Sturza, bývalý bulharský prezident Rosen Plevneliev, bývalý místopředseda vlády a ministr financí, místopředseda vlády pro hospodářství a ministr privatizace Slovenska Ivan Mikloš, náměstek generálního tajemníka NATO Mircea Geoană a další.
Letos se Bělehrad umístil také na třetím místě v kategorii Pool of Talent, zatímco v roce 2021 byl na pátém místě.
Porota, která rozhodovala o pořadí měst, se skládá z více než 100 globálních odborníků na přímé zahraniční investice (PZI), poradců pro výběr lokalit a lokalizačních analytiků.
V roce 2021 analyzovali 100 měst v Evropě s počtem obyvatel nad 200 000 a také dvě hlavní města v regionu, kde je počet obyvatel nižší než 200 000.
Major Bělehradu Zoran Radojičić pro Emerging Europe uvedl, že úspěch města lze přičíst finanční stabilitě – Bělehradu i Srbska.
“Finanční stabilita je pevným základem pro velké investice do infrastruktury, a to jak silniční, tak železniční,” říká.
“Konkrétně mám na mysli výstavbu obchvatu Bělehradu, vysokorychlostní železnici z Bělehradu do Nového Sadu a v neposlední řadě i brzké zahájení stavebních prací na první trase bělehradského metra. Všechny tyto projekty nám zajistí rychlejší a efektivnější mobilitu jak na místní úrovni v Bělehradě, tak i do Evropy a dalších částí světa.”
Celkově se na letošním žebříčku Business-Friendly Cities Perception Index Bělehrad umístil na 9. místě, což je působivý pokrok na žebříčku ve srovnání s rokem 2020, kdy srbské hlavní město zaujímalo 24. pozici.
Kromě toho je Bělehrad uznáván také jako město s dobrou kvalitou života, neboť se v rámci kategorie Kvalita života umístil na 4. místě za městy, jako jsou Budapešť, Lublaň a Praha, která se drží na prvním místě.
Tento výsledek je jen dalším potvrzením toho, jak moc se v Srbsku zlepšilo podnikatelské prostředí a jak moc všechny reformy, které vláda Srbské republiky provádí, nezůstávají ve světě bez povšimnutí.
Očekává se, že taková uznání výrazně přispějí k dalšímu přilákání zahraničních investorů, vzhledem k tomu, že takové reference jsou důležitým faktorem při jejich rozhodování o případných investicích.
Hospodářské oživení v Srbsku nabírá na obrátkách, dochází k oživení soukromé spotřeby a nárůstu celkových investic, uvádí nejnovější Pravidelná hospodářská zpráva o západním Balkánu. Očekává se, že tempo růstu dosáhne v roce 2021 6 % a poté se ve střednědobém horizontu vrátí přibližně na 4 %.
Letošní růst byl podpořen novým balíčkem fiskálních stimulů. Fiskální deficit se však v roce 2021 postupně snižuje, zatímco silná exportní výkonnost udržela deficit běžného účtu pod úrovní projekcí. Do budoucna zůstane hlavním motorem růstu HDP ve střednědobém horizontu spotřeba, zatímco čistý vývoz bude k růstu nadále přispívat záporně.
“Aby Srbsko uvolnilo svůj růstový potenciál a vytvořilo nová, vysoce kvalitní pracovní místa, musí odstranit strukturální překážky související se správou věcí veřejných, trhem práce, infrastrukturou a daňovým systémem,” uvedl Nicola Pontaramanažer Světové banky pro Srbsko.
Ve střednědobém horizontu bude zachována makroekonomická stabilita a inflace, která v posledních měsících zrychlila, se pravděpodobně vrátí do cílového pásma stanoveného Národní bankou Srbska. Nebezpečí spojená s oživením v Evropě i ve světě a nárůst počtu případů COVID-19 by však mohla tento optimistický pohled utlumit.
Tvorba pracovních míst a transformace životního prostředí jsou podobnými cíli pro všechny země západního Balkánu, které po propadu způsobeném COVID-19 v roce 2020 začínají s hospodářským oživením. Po poklesu o 3,1 % v roce 2020 se výhled regionu výrazně zlepšil a nyní se očekává, že růst HDP v roce 2021 dosáhne 5,9 %. V roce 2022 se očekává růst regionu o 4,1 % a v roce 2023 o 3,8 %.
Očekává se, že míra chudoby v regionu obnoví svůj předpandemický klesající trend a sníží se zhruba o 1 % na 20,3 %, tedy téměř na úroveň roku 2019.
Zelená transformace v Srbsku, hlavní výzva
“Zelená transformace, umožněná účinnějším využíváním surovin a energie, rozšiřováním zelených průmyslových odvětví a technologií, jakož i důrazem na méně znečišťující a energeticky účinnější průmyslová odvětví, může Srbsku pomoci vybudovat čisté a odolné hospodářství.” Aktivity v oblasti klimatu v celosvětovém měřítku způsobují hluboké společenské změny. Zelené technologie a nové obchodní modely narušují další trhy a zelené politiky nově definují ekonomické krajiny. Postoje spotřebitelů a investorů se mění, zelené technologie a nové obchodní modely narušují další trhy a zelené politiky přetvářejí hospodářské krajiny. V důsledku toho schopnost země přilákat mezinárodní financování a investice stále více závisí na její schopnosti ekologizovat své hospodářství.
Západní Balkán se v současné době nachází na kritické křižovatce, pokud jde o nadcházející zelenou změnu. V nadcházejících letech bude efektivní zvládnutí této změny, včetně četných politických kompromisů, hlavní prioritou pro tvůrce politik v regionu.
Kongres o zelené ekonomice, který se koná již druhým rokem, je sérií interaktivních, vícerozměrných aktivit zaměřených na vytvoření a prohloubení představy o potřebě přechodu k udržitelnému a spravedlivému hospodářství. Zelená ekonomika je jedním z nejzajímavějších konceptů, protože generuje rozvoj a zároveň respektuje regionální a globální ekosystém, zlepšuje lidský blahobyt a sociální spravedlnost a snižuje nebezpečí pro životní prostředí a ekologický nedostatek.
Po tři dny budou mít všichni účastníci možnost vyslechnout si některé z nejinspirativnějších světových ekonomů, vynálezců, podnikatelů a osob s rozhodovací pravomocí, podělit se o své příběhy a dozvědět se, jak prosazovat alternativní vizi globálního růstu a rozvoje.
Dlouhodobým cílem kongresu je nejen zvýšit povědomí o otázkách životního prostředí, ale také vytvořit udržitelnou síťovou platformu, která umožní ekologické aktivity v celé Evropě.
Aby se Srbsko mohlo hospodářsky zotavit z následků pandemie COVID-19 a úspěšně se přizpůsobit problémům, které přináší změna klimatu, je zapotřebí větší a účinnější finanční podpory soukromého sektoru.
To je jeden ze závěrů studie Green Recovery Study, kterou dnes na festivalu Mixer představila delegace Evropské unie a Rozvojový program OSN (UNDP). Cílem studie bylo zhodnotit současné možnosti financování “zelené” obnovy neboli transformace srbských podniků na energeticky účinnější a ekologičtější obchodní modely.
Výzkum se zabýval zkušenostmi malých a středních podniků, které jsou páteří srbské ekonomiky, a také bankovního sektoru a mezinárodních finančních institucí. Podle zjištění je mnoho malých a středních podniků v Srbsku připraveno investovat do “zelených” obchodních modelů, ale narážejí na řadu problémů. Patří mezi ně nedostatek peněz, nedostatek znalostí a dovedností o zelených technologiích a možnostech financování a zbytečně složité právní postupy.
Na druhé straně jsou mikropodniky a malé a střední podniky obzvláště citlivé na ekonomické důsledky pandemie, protože nejsou schopny odolávat delším obdobím ztráty příjmů. Některé podniky již odložily nebo snížily tolik potřebné ekologické investice kvůli finančním problémům a snahám o zachování pracovních míst, čímž ohrozily svou konkurenceschopnost na regionálních a světových trzích, zejména na klíčovém srbském exportním trhu, v Evropské unii.
Co se týče peněz, Evropská zelená dohoda poskytne Srbsku pobídky prostřednictvím Zelené agendy pro západní Balkán. Evropská unie prostřednictvím tohoto hospodářského a investičního plánu vyčlenila zemím tohoto regionu 9 miliard eur na ekologickou transformaci hospodářství i veřejného sektoru.
“Růst, zaměstnanost a zdraví jsou spojeny se zelenou barvou. Epidemie COVID-19 je srdcervoucí připomínkou toho, jak úzce spolu souvisí lidské zdraví a zdraví Země. Zamýšlené hospodářské oživení EU a přechod k udržitelnému hospodářství by měly jít ruku v ruce, což označujeme jako zelené oživení. To je obrovská příležitost a zároveň obrovská výzva. Investice do ochrany životního prostředí a zmírňování změny klimatu jsou dlouhodobou investicí. Pokud se nic neudělá, budou náklady na změnu klimatu pro ekonomiky zemí a celou společnost podstatně vyšší než náklady na boj proti změně klimatu v současnosti,” uvedl Ingve Engstrom, ředitel delegace EU v Srbsku.
V Bělehradě banka spolupracuje s Evropskou unií na obnově městské knihovny a tří nemocničních zařízení a kromě toho zvyšuje energetickou účinnost obytných budov. Grant EU ve výši 10 milionů eur a půjčka EBRD ve výši 5 milionů eur budou použity na sanaci Ústavu urgentní medicíny, Studentského zdravotnického střediska a Studentské nemocnice. Po realizaci projekt pomůže snížit emise CO2 a zároveň sníží plýtvání energií. To vše povede k úsporám nákladů. Díky lepšímu vytápění bude pobyt pacientů v nemocnici pohodlnější.
Země, která se stále potýká s nestabilitou
Oživení však zůstává křehké. Včasné varovné signály z trhu práce vyžadují zvýšenou politickou pozornost. Ztráta pracovních míst v důsledku recese a jejích následků neúměrně postihla ženy a mladé lidi, což může zbrzdit úsilí o zvýšení dlouhodobě nízké míry účasti na trhu práce v regionu. Nezaměstnanost mladých lidí v regionu vzrostla v roce 2021 na 37,7 %, což je o 5,4 procentního bodu více než v červnu 2020, a dále zhoršuje vyhlídky mladých lidí na zaměstnanost.
“Vzhledem k tomu, že země západního Balkánu hledí do postpandemické budoucnosti, bude třeba, aby se jejich politický přístup zaměřil na řešení klíčových překážek tvorby pracovních míst a ekonomické transformace, včetně ekologického přechodu,” uvedla Linda Van Gelderová, ředitelka Světové banky pro západní Balkán. “Všem šesti zemím by prospěly reformy v oblasti podnikatelského prostředí, správy věcí veřejných a digitalizace, které by přispěly k růstu a zmenšily rozdíl oproti zemím EU.”
Ačkoli dopad COVID-19 na Srbsko nebyl tak závažný jako v některých jiných zemích, vzhledem ke struktuře ekonomiky země a proticyklickým fiskálním stimulům poskytnutým podnikům a domácnostem začala inflace ve druhé polovině roku 2021 nabírat na obrátkách, uvedl Vlahovič v dřívějším e-mailovém rozhovoru pro SeeNews.
“Problémy ve výrobě elektřiny, způsobené neprofesionálním řízením největší státní společnosti, výrazně narušily základní makroekonomické agregáty Srbska ještě před ruskou agresí proti Ukrajině,” poznamenal.
Začátkem tohoto týdne vláda potvrdila svou listopadovou prognózu 4,5% hospodářského růstu v roce 2022. Srbská centrální banka minulý týden uvedla, že hrubý domácí produkt v letošním roce vzroste o 3,5-4,5 %, což je o 0,5 procentního bodu méně ve srovnání s její předchozí prognózou z února.
Podle Vlahoviče prohloubila inflaci ruská válka na Ukrajině, která omezuje srbský vývoz do Ruska a ovlivňuje dodávky surovin z obou zemí.
Podle statistického úřadu spotřebitelské ceny v Srbsku v dubnu meziročně vzrostly o 9,6 % po 9,1% nárůstu v předchozím měsíci.
“Po několikaletém období cenové stability, počínaje druhou polovinou loňského roku, inflace nabrala na dynamice. Již na konci loňského roku Srbsko zaznamenalo 7% nárůst cen,” upozornil Vlahovič a dodal, že nyní je jasné, že se nenaplní projekce centrální banky, že se inflace do konce roku vrátí do plánovaného cílového pásma 1,5-4,5 %.
Srbská centrální banka je ve velmi delikátní situaci, protože část inflace je importovaná, a proto ji nelze ovlivnit vyššími úrokovými sazbami, poznamenal Vlahović.
“Je jasné, že zvýšení úrokové sazby by mělo být, a již je, odpovědí na rostoucí inflaci. Takové opatření však zpomalí již tak velmi křehký růst Srbska a v případě dalšího zhoršení dodavatelských řetězců a nabídky obecně vážně hrozí, že srbská ekonomika směřuje ke stagflaci, což je pro ekonomy noční můra,” uvedl.
Případné uvalení sankcí na Rusko ztíží dodávky zemního plynu vzhledem k tomu, že Srbsko je téměř stoprocentně závislé na dodávkách plynu od Gazpromu, uvedl Vlahović. “Srbsko bohužel včas neuvažovalo o energetické diverzifikaci,” dodal s tím, že Srbsko ročně spotřebuje přibližně 3,5 miliardy metrů krychlových plynu, z čehož polovinu spotřebuje průmysl a druhou polovinu domácnosti.
Bratislava Urosevic, ” INTERVIEW – Serbia’s economy to grow more slowly than govt expects in 2022 “, SeeNews, 27. května 2022. https://seenews.com/news/interview-serbias-economy-to-grow-more-slowly-than-govt-expects-in-2022-786165
Gordana Filipovic a Paul Clare, ” As Serbia’s economy recovers, job creation and green transition needed for sustainable growth “, Světová banka, 21. října 2021. https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/10/21/as-serbia-s-economy-recovers-job-creation-and-green-transition-needed-for-sustainable-growth
Green European Foundation, ” Green Economy Congress 2018 (Belgrade) “, Green European Foundation, 2018. https://gef.eu/event/green-economy-congress-2018-belgrade/
RAS, ” Emerging Europe: Belgrade the city with the most economic potential “, 28. května 2021. https://ras.gov.rs/en/emerging-europe-belgrade-the-city-with-the-most-economic-potential
Snezana Bjelotomic, ” Bělehrad je město s největším ekonomickým potenciálem “, Serbske Mojito, 6. března 2022. https://www.serbianmonitor.com/en/belgrade-is-the-city-with-the-biggest-economic-potential/
Tob.rs, ” Bělehrad vyhlášen městem s největším ekonomickým potenciálem v regionu “, Vláda Republiky Srbsko, 2. června 2022. https://www.srbija.gov.rs/vest/en/189952/belgrade-declared-city-with-greatest-economic-potential-in-region.php
UNDP, ” Transitioning to a green economy represents a great opportunity for the Serbian economy to recover from the COVID-19 Pandemic “, UNDP Serbia, 31. května 2021. https://www.undp.org/serbia/news/transitioning-green-economy-represents-great-opportunity-serbian-economy-recover-covid-19-pandemic
