Úvod
Invaze Ruské federace z 24. února 2022 otřásla mezinárodním politickým uspořádáním a stala se nejvážnějším konfliktem v Evropě od 90. let. Příčiny války nelze jednoznačně určit. Na jedné straně mohou souviset s ruskými imperiálními ambicemi, které sahají až do 15. století, kdy se po pádu Byzance vytvořil mytologický koncept třetího Říma. Na druhé straně existují i přízemnější, ekonomické důvody. Na počátku 21. století totiž došlo ke změně trendu, pokud jde o ceny komodit, které od první světové války klesaly. S bohatnutím asijských ekonomik začala poptávka po globálním spotřebním zboží střední třídy dosahovat nebývalé úrovně, což stimulovalo růst cen komodit. V moderních ekonomikách tvoří komodity převážnou část ekonomiky.
V současné době energetické suroviny ztrácejí svou dřívější konkurenční výhodu, což představuje vážnou hrozbu pro ruský vývoz (protože Rusko ještě plně nepřešlo na vnitřní tržní ekonomiku). Současně nabývají na významu kovy vzácných zemin, které nacházejí mnohostranné uplatnění v elektronice, energetice, leteckém a kosmickém průmyslu a v mnoha dalších odvětvích nových technologií. Ukrajina má značná ložiska výše uvedených surovin, jejichž celková hodnota by mohla dosáhnout až 11,5 bilionu dolarů. To jsou zatím převážně vyhlídky bez těžby, které by však v dlouhodobém horizontu mohly znamenat hodně. Navázání užší hospodářské spolupráce se zeměmi EU a snaha o vstup do ní po válce by se tak mohly stát obrovskou příležitostí pro obnovu a rozvoj ukrajinské ekonomiky a otevřít novou kapitolu v historii nezávislé Ukrajiny.
Konflikt o zdroje
Oblast Donbasu byla dějištěm prudkých bojů mezi ukrajinskými ozbrojenými silami a Ruskem podporovanými separatisty. Místo nebylo náhodné – nachází se zde totiž až 80 % všech ukrajinských ložisek ropy, zemního plynu, uhlí a vzácných zemin. Navzdory tomu Ukrajina nadále usilovala o nezávislost na ruském energetickém sektoru – v roce 2021 se státní společnost Naftogaz chystala provést zkušební vrty ve 32 pobřežních oblastech Černého moře, ale tyto plány zhatila invaze ruské armády zahájená 24. února 2022. Není tedy těžké pochopit, že důležitým substrátem války je soutěž o suroviny – v roce 2020 směřovalo téměř 50 % ruského vývozu do evropských zemí, které by jistě raději získávaly energetické zdroje z prozápadně orientované Ukrajiny.
Na rozdíl od anexe Krymu v roce 2014 však tentokrát západní země podnikají kroky na podporu Ukrajiny, a to jak v podobě vojenské a humanitární pomoci (která již přesáhla celkem 100 miliard dolarů), tak sankcí uvalených na Ruskou federaci – od února se ruské devizové rezervy snížily o 75 miliard dolarů, dalších 330 miliard dolarů zmrazily banky členských států EU. Jakýsi “koperníkovský převrat” ve vztazích s Ruskem ohlásil také Charles Michael, podle něhož “témata, která jsou v podstatě národními tématy – energetika, obrana, ekonomika – budou strategicky považována za prvky evropské suverenity.”, což je jeden ze závěrů Versailleské deklarace EU. To znamená, že s plánovaným rozvojem obnovitelných zdrojů energie ztrácejí energetické zdroje svou dřívější konkurenční výhodu. Relativní význam tak získávají jiné zdroje, zejména kovy vzácných zemin.
Ložiska vzácných zemin jako strategická konkurenční výhoda Ukrajiny
Kovy vzácných zemin jsou skupinou 17 chemických prvků (15 lanthanoidů, skandium a yttrium), které se v současné době používají v mnoha odvětvích špičkových technologií, například při výrobě laserů, magnetů, čipů, katalyzátorů, satelitní techniky nebo pokročilých komunikačních systémů, a jsou tak nezbytné pro rozvoj digitální ekonomiky. Svět je při jejich těžbě do značné míry závislý na Číně – v roce 2021 na ni připadalo 60 % celosvětové produkce, zatímco Spojené státy těžily pouze 15 %. Zbytek připadá na země v Asii a Oceánii, což znamená, že evropské ekonomiky jsou závislé výhradně na dovozu. Donedávna to pro vyspělé ekonomiky Evropské unie nebyl problém, nicméně začátek 21. století znamenal důležitý zlom. S přesunem výroby vyspělých ekonomik do asijských zemí vzrostl podíl východoasijských zemí na celosvětovém HDP z necelých 11 % v roce 1970 na 24 % v roce 2019. To se projevilo také ve výrazném nárůstu bohatství asijských spotřebitelů – již v roce 2015 se na jejich výdajích podílela 36 % světová střední třída, ale do roku 2030 se očekává, že jejich podíl vzroste až na 57 %. V důsledku výrazného nárůstu poptávky po spotřebním zboží začaly od roku 2000 poprvé od první světové války růst světové ceny komodit, což ohrožuje ekonomiky závislé na jejich dovozu.
Nejinak je tomu i v případě vzácných zemin – vzhledem k plánům provést do roku 2050 ekologickou transformaci ekonomik EU by se poptávka po nich mohla zvýšit až trojnásobně, což převyšuje jejich současnou těžební kapacitu. Z tohoto důvodu se jim říká “úzké hrdlo digitální civilizace”. Celková hodnota nalezišť vzácných zemin, která se nacházejí na Ukrajině, se odhaduje na 3 až 11,5 bilionu dolarů Mezi nimi jsou také značná naleziště lithia, které je nejdůležitějším prvkem používaným v “zelených” technologiích, jako je fotovoltaika, lithium-iontové baterie a infrastruktura informačních a komunikačních technologií. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem jsou dostatečné pro “zajištění ekonomické budoucnosti Ukrajiny pro příští století”. Pro ukrajinskou ekonomiku tak představují strategickou konkurenční výhodu, která je schopna podpořit obnovu země a poskytnout nebývalé perspektivy rozvoje po válce.
Vyhlídky ukrajinské poválečné ekonomiky
Dne 22. srpna 2022 odhadli vědci z Kyjevské ekonomické univerzity hodnotu dosavadních ztrát ukrajinské infrastruktury na 113,5 miliardy dolarů, což si vyžádá výdaje ve výši 200 miliard dolarů na její obnovu do předválečného stavu. Mimořádně důležitou roli v poválečné obnově budou hrát také ukrajinská ložiska vzácných zemin. Jak již bylo zmíněno, jejich celková hodnota se odhaduje na 3 až 11,5 bilionu dolarů, což se může s jejich těžbou v důsledku rostoucí celosvětové poptávky změnit. To znamená, že i převzetí role dodavatele surovin do západních zemí by umožnilo znásobit HDP Ukrajiny, který v roce 2021 činil pouhých 200 miliard dolarů. Cílem ukrajinských politiků a ekonomů by se však mělo stát, aby vedli svou ekonomiku nahoru v hodnotových řetězcích a umožnili domácímu průmyslu alespoň částečně využívat ložiska vzácných zemin k výrobě high-tech produktů, jako jsou fotovoltaické panely, magnety nebo mikročipy. Nabídnutá pomoc Polska při obnově energetického sektoru, která umožní přenos potřebného know-how, by se v tomto ohledu mohla ukázat jako důležitá podpora. Podobné signály přicházely z EU již několik měsíců před začátkem války.
V kontextu výše uvedených úvah bude v příštích letech jednou z nejdůležitějších otázek také otázka možného vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Navzdory odporu některých zemí “staré unie” byl Ukrajině v červenci 2022 v rámci vyjádření politické podpory udělen oficiální status kandidátské země, což představuje první významný mezník v této záležitosti. Ačkoli cesta k členství v EU může trvat ještě mnoho let, kandidátský status přispěje k většímu přílivu poválečných investic než dosud – například pro Polsko, Českou republiku a pobaltské státy přijaté do EU v roce 2004 začal proces těsné integrace s trhy EU již v roce 2000 v důsledku ustanovení dohod o přidružení a přizpůsobení investic. Ohlášená snaha EU o znovuzískání “suverenity” v oblasti mikročipů je rovněž velkou příležitostí, neboť až dosud byly členské země závislé na jejich dovozu z Tchaj-wanu. Ukrajinská naleziště kovů vzácných zemin však otevírají perspektivu rozvoje jejich výroby uvnitř Společenství po vstupu Ukrajiny.
Odkazy
Davies, Ztracená království, Krakov 2010, s. 268-275.
Hranice lineární spotřeby [online], https://reports.weforum.org/toward-the-circular-economy-accelerating-the-scale-up-across-global-supply-chains/the-limits-of-linear-consumption/
Hązła, Kurátorská ekonomika v Číně – reakce na zvláštnosti trhu, nebo předzvěst nadcházejících změn v globálním elektronickém obchodování?“, “Gdansk East Asian Studies” 2022, č. 21, s. 100.
Observatoř ekonomické složitosti: Profil země Rusko [online], https://oec.world/en/profile/country/rus?yearSelector1=exportGrowthYear26&depthSelector1=HS2Depth
Zemní plyn, nerosty vzácných zemin: Co je v sázce pro Ukrajinu na území, které se Rusko snaží dobýt [online], https://www.cbc.ca/news/politics/natural-resources-ukraine-war-1.6467039
Boj o kovy vzácných zemin [online], https://www.obserwatorfinansowy.pl/bez-kategorii/rotator/walka-o-metale-ziem-rzadkich/
Energetický profil Ukrajiny: Energetická bezpečnost [online], https://www.iea.org/reports/ukraine-energy-profile/energy-security
Proč by se Černé moře mohlo stát dalším velkým světovým bojištěm v oblasti energetiky? [online], https://www.atlanticcouncil.org/blogs/ukrainealert/why-the-black-sea-could-emerge-as-the-worlds-next-great-energy-battleground/
Sledování financování: Kdo posílá pomoc na Ukrajinu? [online], https://www.devex.com/news/funding-tracker-who-s-sending-aid-to-ukraine-102887
Mezinárodní sankce fungují: Rusko pociťuje ekonomický tlak [online], https://ge.usembassy.gov/international-sanctions-are-working-russia-feels-economic-pressure/
Charles Michel: EU zažívá svou koperníkovskou revoluci [online], https://wyborcza.pl/7,179012,28221225,charles-michel-ue-przezywa-wlasnie-swoj-przewrot-kopernikanski.html
Kharas, Bezprecedentní expanze globální střední třídy: An Update, Washington 2017, s. 15-16.
Kovy vzácných zemin. Úzké hrdlo digitální civilizace [online], https://www.rp.pl/plus-minus/art35711091-metale-ziem-rzadkich-waskie-gardlo-cywilizacji-cyfrowej
Miščenko, Ukrajinské nerostné zdroje v tržních transformacích, “Ukrajinský časopis ekonom” 2012, č. 1, s. 1. 3, s. 55-58.
Ceny lithia vzrostly do roku 2021 o 496 %, protože se po pandemii COVID-19 znovu rozběhla řada průmyslových odvětví, viz Jak si vedly ceny kovů v roce 2021 [online], https://elements.visualcapitalist.com/how-metals-prices-performed-in-2021/
Ukrajinské kritické nerostné suroviny a energetická transformace Evropy: Motivace pro ruskou agresi? [online], https://www.mei.edu/publications/ukraines-critical-minerals-and-europes-energy-transition-motivation-russian-aggression
Budapešťské memorandum a závazky USA [online], https://www.brookings.edu/blog/up-front/2014/12/04/the-budapest-memorandum-and-u-s-obligations/
Škody způsobené na ukrajinské infrastruktuře během války vzrostly na 113,5 bilionu dolarů, minimální potřeba obnovy zničeného majetku je téměř 200 bilionů dolarů [online], https://kse.ua/about-the-school/news/damage-caused-to-ukraine-s-infrastructure-during-the-war-increased-to-113-5-bln-minimum-recovery-needs-for-destroyed-assets-is-almost-200-bln/
Spojenci od invaze na Ukrajinu zmrazili ruská aktiva v hodnotě 330 mld. dolarů: pracovní skupina [online], https://www.france24.com/en/live-news/20220629-allies-freeze-330-bn-of-russian-assets-since-ukraine-invasion-task-force
Využití ruských aktiv k obnově Ukrajiny nebude snadné [online], https://www.ft.com/content/b77aa49d-1af6-4d2f-b509-ed302411f129
HDP (v běžných USD) – Ukrajina [online], https://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.MKTP.CD?locations=UA
Polsko po skončení války pomůže obnovit Ukrajinu: vicepremiérka [online], https://www.polskieradio.pl/395/9766/Artykul/2954748,Poland-will-help-rebuild-Ukraine-after-war-ends-deputy-PM
EU a Ukrajina podepsaly “strategické partnerství” v oblasti surovin [online], https://www.euractiv.com/section/circular-economy/news/eu-ukraine-to-sign-strategic-partnership-on-raw-materials/
Možný vstup Ukrajiny do EU a jeho důsledky [online], https://www.swp-berlin.org/en/publication/ukraines-possible-eu-accession-and-its-consequences
Hązła, Měla by se Evropská unie stát federací, “Society and Politics” 2021, č. 3/68, s. 67-68.
Zákon o čipech. EU bude bojovat o svou “suverenitu” nad čipy [online], https://wyborcza.pl/7,75399,28088437,chips-act-ue-zawalczy-o-swa-suwerennosc-w-dziedzinie-czipow.html#S.tylko_na_wyborcza.pl-K.C-B.3-L.1.maly
