Index digitální ekonomiky a společnosti v Polsku
Existuje mnoho způsobů, jak kvantifikovat úroveň adaptace průmyslu dané země na Průmysl 4.0. S ohledem na skutečnost, že první podmínkou kompatibility každého odvětví s touto čtvrtou revolucí je digitalizace, je dobré prozkoumat úroveň digitalizace Polska a porovnat ji s ostatními zeměmi EU. Evropská unie vytvořila Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI), který porovnává úroveň digitalizace všech členských států EU, aby bylo možné sledovat výsledky a pomoci vládám stanovit priority investic do rozvoje.
Žebříček Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) 2022
Jak je patrné z obrázku 4.6, Polsko je jednou z nejhůře hodnocených zemí v EU, pokud jde o digitalizaci, neboť se nachází až na 24. místě z 27 zemí. To je do značné míry způsobeno samotným lidským kapitálem (pouze 42 % Poláků má alespoň základní digitální znalosti a dovednosti, zatímco v EU je to 54 %, Evropská komise, 2022). Na vině jsou také podniky, protože pouze 18 % z nich poskytuje základní školení v oblasti ICT (informační a komunikační technologie) (Evropská komise, 2022).
Integrace technologií v zemích EU (DESI, 2019)
Jak je vidět na obrázku 4.7, Polsko se v roce 2019 umístilo na 24. místě v EU také z hlediska integrace digitálních technologií – pouze 40 % polských malých a středních podniků (MSP) integrovalo alespoň základní digitální technologie, což je o 15 % méně než průměr EU. Stále je třeba vyvinout velké úsilí, aby bylo možné dosáhnout cíle EU, podle kterého by do roku 2030 mělo 75 % všech členských států využívat velká data, cloudové služby a umělou inteligenci. Aby bylo možné co nejrychleji dohnat ostatní členské státy a dosáhnout tohoto cíle 75 % do roku 2030, oznámila polská vláda různá opatření a plány s cílem podpořit digitální konverzi polských společností – o těch bude pojednáno v další části “perspektivy pro Polsko”, v následující kapitole.
Index elektronického obchodu v zemích EU
Dalším faktorem, který ukazuje zpoždění Polska v digitalizaci, je elektronický obchod. Z obrázku 4.8 vyplývá, že Polsko má pátý nejnižší výsledek v EU s pouhými 25 % malých a středních podniků využívajících elektronický obchod,Balbix, 2019), který představuje důležitou součást schématu čtvrté průmyslové revoluce, neboť spotřebitelé, kteří si osvojili zvyk objednávat zboží online, usnadňují přechod k inteligentní výrobě. Dosažení vysoké míry přechodu na elektronické obchodování umožňuje dosáhnout této pokročilé fáze zavádění Průmyslu 4.0, což znamená komunikaci spotřebitele se stroji výrobku, který si objednal, pomocí senzorů. Polsko je opět hluboko pod průměrem EU, neboť pouze 24 % polských malých a středních podniků (5. nejnižší výsledek) má služby elektronického obchodu. Navíc, jak je vidět na obrázku 4.9, pouze 25 % těchto malých a středních podniků (Integrace digitálních technologií, b.d.) (4. nejnižší výsledek v EU) využívá analýzu velkých dat, elektronické sdílení informací, cloudová řešení nebo sociální média.
Podíl polských malých a středních podniků využívajících analýzu velkých dat, cloudová řešení, elektronické sdílení informací nebo sociální média, 2018
Jak je vidět na obrázku 4.10, Polsko je z hlediska indexu digitální intenzity o něco méně opožděné než v jiných digitálních indexech stanovených Evropskou komisí, neboť má pouze 6. nejnižší výsledek. Tento index ukazuje dostupnost 12 různých technologií v podnicích, například procento podniků, které poskytují přístup k internetu alespoň 50 % svých zaměstnanců, internetovou reklamu, elektronické hlasy atd.
Index digitální intenzity zemí EU v roce 2018 (% podniků podle úrovně)
Evropský srovnávací přehled inovací 2021
Podle studie European Innovation Scoreboard, zveřejněné v roce 2021, se Polsko nachází v kategorii “mírných inovátorů” spolu s dalšími středoevropskými zeměmi, jako je Maďarsko, Česko a Slovensko (viz obrázek 4.11). Skutečnost, že Polsko plně nevyužívá svůj inovační potenciál, lze vysvětlit tím, že ve srovnání s průměrem EU má Polsko vyšší podíl obyvatel pracujících v zemědělství a nižší podíl obyvatel pracujících ve zpracovatelském průmyslu. Evropská studie však zmiňuje, že pozitivním znakem je vyšší než průměrná míra růstu HDP Polska. Podle téže studie se navíc inovační výkonnost od roku 2010 zvýšila o 2 % ve srovnání s EU. Podle průzkumu “Smart Industrie Polen 2017”, který si nechalo zpracovat ministerstvo rozvoje a společnost Siemens, navíc v roce 2016 přibližně 77 % polských malých a středních podniků zavedlo alespoň jedno řešení s cílem podpořit inovace. Nejčastějším řešením je automatizace pomocí izolovaných strojů.
Využití 3D tiskáren v Polsku
3D tisk je jednou z klíčových součástí Průmyslu 4.0. Toto nízkonákladové řešení přesvědčuje v průběhu let stále více podniků. Vytvoření jakéhokoli výrobku je totiž dlouhý proces od nápadu k hotovému výrobku a 3D tiskárny umožňují rychlou výrobu prototypů, které lze upravovat a přizpůsobovat, dokud není konečný výrobek vyhovující. 3D tisk je mnohem rychlejší než tradičnější metody, jako je například vstřikování. Při tradičním vstřikování trvá obvykle 2 až 5 měsíců, než se vytvoří samotná forma pro předměty, zatímco při použití 3D tiskárny trvá její výroba jen asi 2 až 3 dny (fastrating, n. d.) Tato časová úspora umožňuje upravit předmět, pokud se objeví chyba, nebo jej dokonce v případě potřeby znovu vytisknout s vylepšením.
Rychlost výroby při 3D tisku je velkou výhodou v procesu výroby prototypů výrobků. Proto poptávka po 3D tiskárnách každoročně stále roste. Podle 6. vydání studie “the state of 3D printing”, kterou v roce 2020 zveřejnila společnost Sculpteo, dosáhl celosvětový růst 3D tisku 52 %, přičemž v roce 2019 to bylo 48 % a v roce 2015 17 % (Moreau, C. 2020). V evropském měřítku se podle studie Evropského patentového úřadu počet patentových přihlášek pro 3D tisk v Evropě každoročně zvyšuje o 36 %.
Podíl podniků využívajících 3D tisk v Polsku a Evropské unii v roce 2020 podle účelu
Na tomto obrázku 4.11 vidíme, že podíly polských společností využívajících 3D tiskárny pro prototypové modely, zboží určené k použití ve výrobním procesu společnosti a modely pro prodej (3 z 5 účelů) jsou vyšší než v Evropské unii, což je známkou toho, že Polsko je již na dobré cestě ke zlepšení svých výsledků v oblasti robotizace. Přestože celosvětové využití 3D tiskáren v Polsku představuje pouze 1 % celkové roční průmyslové výroby (Science in Poland, 2022). Podle profesorky Heleny Dodziuk, která napsala Druk 3D/AM, se bude teprve zvyšovat (Tomala, 2020). Polské společnosti zabývající se 3D tiskem jsou navíc ve světě nadměrně zastoupeny v poměru k počtu obyvatel, což je dáno především kvalitou četných polských technických univerzit a přílivem investic ze západních zemí v rámci EU (Stevenson, 2017). To znamená, že polské společnosti mají již na svém území obrovský potenciál pro růst 3D tisku a je pravděpodobné, že tato nová technologie bude v Polsku dále růst.
Automatizace a roboti
Automatizace průmyslových procesů se zaváděním robotů je zásadním prvkem Průmyslu 4.0, neboť je prvním krokem k plně automatizované výrobní lince propojené s internetem věcí, a celosvětově roste. V evropském měřítku je tento trend patrný zejména v Polsku. Robotizace umožňuje velmi výrazné úspory výrobních nákladů, zvyšuje flexibilitu výrobních linek manufaktur a přispívá k nahrazení lidí stroji při pracích, které se opakují a jsou často nebezpečné. Přesto mnoho výrobců v Evropě stále váhá se zavedením změn nutných k automatizaci svých výrobních linek kvůli vysokým nákladům spojeným s investicemi a obnovou materiálu a také kvůli úsilí, které je nutné vynaložit, aby modernizaci procesů dohnali.
V roce 2022 je Polsko stále daleko za svými sousedy, pokud jde o automatizaci svého průmyslu, a má pouze 42 robotů na 10 000 pracovníků, zatímco v Německu je to 338 a na Slovensku 135 (Wobit, n.d.). Podle údajů správy mezinárodního obchodu je však 30 % polských podniků ochotno v blízké budoucnosti investovat do robotů. Pozitivní dynamika se zdá být jasná: v roce 2018 představoval nárůst celosvětového prodeje robotů 6 %, zatímco v Polsku 40 %.
Jak upřesňuje Mezinárodní federace robotiky, počet robotů v polském průmyslu se v roce 2018 zvýšil o neuvěřitelných 40 % ve srovnání s předchozím rokem. V roce 2018 se Polsko stalo 16. nejvíce automatizovanou zemí (z hlediska hustoty robotů) na světě, a to díky celkovému počtu robotů, který činil 13 600 kusů. Polsko má však stále rezervy v růstu, neboť v roce 2020 bude roboty využívat pouze 6 % polských malých a středních podniků a 22 % jeho velkých podniků ve srovnání s průměrem Evropské unie, který činí 7 % robotizace u malých a středních podniků a 25 % robotizace u velkých podniků (International trade agency, 2020).
Správa průmyslového obchodu uvádí, že v následujících letech se počet robotů v Polsku, a tedy i jejich hustota, podle modelů zvýší (International trade agency, 2020). Doposud se roboti v polském zpracovatelském průmyslu využívají především pro automobilový průmysl (38,6 % robotů je využíváno v tomto odvětví), chemický průmysl (18,9 % robotů) a hutnický průmysl (12,8 %), uvádí Polský hospodářský institut (trade.gov, 2020).
Obrázek 4.13: Růst počtu robotů v Polsku v porovnání s výší mezd (2010-2016)
V roce 2013 se 13 % polských firem označovalo za neautomatizované, v roce 2016 tento podíl klesl na pouhá 3 %, což je velmi dobrý výsledek (S-GE, 2018). Navíc 26 % firem se označilo za plně automatizované, v roce 2013 to bylo pouze 13 %. Tyto změny jsou částečně způsobeny vývojem na trhu práce. Polsko má navíc mnoho inovativních a efektivních podniků vyrábějících roboty. Například společnost WObit, polský výrobce automatizovaných řízených vozidel – neboli AGV – získala za svůj sortiment ocenění. Tyto roboty již pracují ve skladech a v kombinaci s inteligentními sběrači nebo kolaborativními roboty (collaborative robots,Wobit, 2021).
Podle Radoslawa Miskiewicze (2019) Inn 2017 vzrostl roční prodej robotů v Polsku o 16 %, prodalo se 1 891 robotů, a jak je vidět na obrázku 4.13, počet robotů v polském průmyslu se téměř zdvojnásobil, z 8 000 na 15 000 (Smieszek, Dobrzanski, Dobrzanska, 2019). Omezený počet pracovních sil však omezuje pokrok Polska v oblasti automatizace, neboť podíl robotizace je nižší než u jeho středoevropských sousedů, kteří mají obecně podobné náklady na pracovní sílu, a toto zpoždění lze výrazně dohnat pouze s pomocí vládních investičních plánů, o nichž pojednává poslední část této práce.
Umělá inteligence
Vzestup umělé inteligence přináší průmyslu 4.0 významné přínosy. Platí to nejen z hlediska nákladů a produktivity, ale také z hlediska zlepšení pracovních podmínek a bezpečnosti a také kvality. Díky kontrole dat, a tedy i toků, mohou výrobci organizovat svůj výrobní řetězec, integrovat nové procesy a zvyšovat produktivitu, aby mohli rychleji reagovat na poptávku a zároveň optimalizovat své náklady, a tím zvýšit svou konkurenceschopnost. Kromě toho spolu s automatizací analyzovanou ve výše uvedené části umožňuje umělá inteligence továrnám zaměřit se na činnosti s vyšší přidanou hodnotou tím, že zbavuje zaměstnance opakujících se a časově náročných úkolů.
Pokud jde o vývoj umělé inteligence a její zavádění výrobci, Polsko se vyvíjí ve zvláštním kontextu. Nízká přítomnost velkých technologických gigantů (známých spíše jako GAFAM – Google Amazon Facebook Apple Microsoft) v této zemi znamená, že vývoj umělé inteligence probíhá na úrovni startupů. Třemi největšími startupy v oblasti umělé inteligence v Polsku jsou Nomagic, Infermedica a Molecule.one s rozpočty 30,6 milionu USD, 13,7 milionu USD a 5 milionů USD (www.ai-startups.org, n.d.)
Polsko se navíc může spolehnout na velký počet odborníků, kteří se problematice umělé inteligence věnují. Polsko je skutečně nejlepší zemí ze zemí střední a východní Evropy, pokud jde o počet těchto odborníků, a sedmou zemí v celé Evropské unii, což svědčí o úsilí vynaloženém na to, aby se stalo regionálním lídrem v oblasti umělé inteligence (Industry Europe, n.d.). Podle Polské agentury pro investice a obchod (PAIH, 2021) bude odvětví umělé inteligence v Polsku v budoucnu nadále růst, a to díky vysokému počtu kvalifikovaných pracovních sil a také díky vysoce atraktivním polským iniciativám pro výzkum a vývoj, včetně daňových pobídek, grantů a programů EU.
Perspektivy realizace pro Polsko
Podle studie “Průmysl 4.0. Nová průmyslová revoluce – jak Evropa uspěje”. Polsko je z hlediska připravenosti na implementaci technologií Průmyslu 4.0 “váhající zemí”, která má podle ostatních zemí poměrně nízký index připravenosti. Polský centrální statistický úřad (GUS) však uvádí, že polský zpracovatelský průmysl má celkově pozitivní tendenci. Na mikroekonomické úrovni totiž 66,3 % průmyslových podniků plánuje v roce 2022 významné investice, zatímco v roce 2016 to bylo pouze 45,6 % (Industry Europe, n.d.).
Avšak i přes vůli výrobců modernizovat svůj průmysl s cílem přizpůsobit jej Průmyslu 4.0, což se projevuje nárůstem investic do automatizace, není možné, aby sami “doháněli” ostatní evropské země. Proto polská vláda znásobila své úsilí o revoluci v polském průmyslu, a to podporou výrobců prostřednictvím různých plánů a podporou výzkumu a vývoje s cílem maximalizovat podmínky pro inovace.