Navzdory ruské invazi na Ukrajinu překonal podle srbské národní banky rekordní objem přímých zahraničních investic (PZI) v roce 2022 očekávání centrálních bankéřů. Srbský prezident Aleksandar Vučić ocenil “velký úspěch v roce bojů na Ukrajině”.
Tím, že válka ukázala Vučičovy úzké vazby na Moskvu a jeho odmítnutí uzákonit sankce nebo bezletovou zónu, aby potrestal Rusko za jeho invazi, napjala vztahy mezi Bruselem a Bělehradem. Podle některých analytiků a údajů o nových firmách mohli k investičnímu boomu v Srbsku přispět ruští a ukrajinští občané, kteří z těchto zemí uprchli, a exponenciální nárůst aktivit firem s ruskými vlastníky v Srbsku.
Přímé zahraniční investice a jejich pozitivní dopady
Jedním ze způsobů, jakým se kapitál za účelem investic přesouvá na mezinárodní úrovni, jsou přímé zahraniční investice (PZI). Přímé zahraniční investice se dělí do dvou kategorií: vnitřní přímé zahraniční investice (neboli přímé zahraniční investice do ekonomiky nebo zahraniční investice do rezidentských podniků) a vnější přímé zahraniční investice (neboli přímé zahraniční investice do zahraničí nebo investice rezidentů do zahraničních afilací), které jsou určeny směrovým principem neboli směrem pohybu investičního kapitálu na linii: země původu – země určení. V této analýze se zaměříme na přímé zahraniční investice a budeme ignorovat mnoho dalších kategorií a forem.
Četné teoretické a empirické studie založené na celosvětových zkušenostech prokázaly dopad přímých zahraničních investic na ekonomiku hostitelské země. Tvrdí se, že přímé zahraniční investice mají významný rozvojový potenciál a mohou mít řadu účinků. Kromě toho bylo zjištěno, že kapacita národního hospodářství významně závisí na schopnosti využít příznivých výhod PZI, které jsou v současné době k dispozici. Je důležité poznamenat, že PZI mohou mít negativní dopady na životní prostředí a domácí podniky.
Vzhledem k vazbě mezi novými investicemi a hospodářským růstem představují PZI žádoucí dodatečný příliv zahraničního investičního kapitálu, zejména pro země, které nemají dostatek investičního kapitálu. Je třeba mít na paměti, že převážnou část zásoby investičního kapitálu tvoří domácí úspory.
Přímé zahraniční investice v Srbsku
Díky úsilí srbské vlády o přilákání přímých zahraničních investic a výsledkům, kterých bylo v tomto ohledu dosaženo, se otázka přímých zahraničních investic stala téměř stálým tématem srbské politiky a médií. Číselné údaje nám pomohou pochopit souvislost mezi přímými zahraničními investicemi a růstem HDP. Míra hospodářského růstu Srbska v letech 2014 až 2021 je následující: -v roce 2014 činily 1,6 %, v roce 2015 1,8 %, v roce 2016 3,3 %, v roce 2017 2,1 %, v roce 2018 4,3 %, v roce 2019 4,5 %, v roce 2020 -0,9 % a v roce 2021 7,5 %. Příliv přímých zahraničních investic, jak ukazuje následující tabulka, je pozitivně korelovaný.
Je třeba poznamenat, že investice jsou hlavní hnací silou hospodářské expanze. Celkové investice v Srbsku (veřejné, státních podniků, místního soukromého sektoru a zahraniční) činily v průměru 17,1 % (2015-2017) a 18 % (2018) ve srovnání s 20,4 % v západní Evropě a 21 % ve střední a východní Evropě (jako podíl na HDP).
Pouze zahraniční investice jsou považovány za investice, které dosáhly přiměřené úrovně. Třetina všech investic pochází z čistého přílivu přímých zahraničních investic, zatímco podíl domácích soukromých investic na HDP činí pouze 7 %. Jedná se o finanční (kapitálový) účet platební bilance.
Zdroj: ČSÚ, s.r.o: Zdroj: Národní banka Srbska
Složení srbských přímých zahraničních investic
Na základě odvětvové skladby investic je možné vyvodit závěry o struktuře ekonomiky země. Odvětvová struktura ekonomiky ukazuje intenzitu, koncentraci a odpovídající technickou úroveň výrobních vstupů (tj. faktorů potřebných k výrobě, jako jsou práce, půda, kapitál, zdroje a stroje). Vzhledem k tomu, že každé zboží se vyrábí s různou úrovní strojního vybavení a intenzity výrobních faktorů, liší se v jednotlivých odvětvích zlepšení produktivity. Změny v odvětvovém mixu tak mají významný dopad na tempo růstu a úroveň důchodu v ekonomice.
Pro srbskou ekonomiku je zásadní, aby investice směřovaly do zemědělství a reálné ekonomiky, která skutečně vyrábí zboží a služby, neboť růst v těchto odvětvích by mohl zlepšit trvale špatnou obchodní bilanci země. Odvětvová organizace investic v srbské ekonomice však ukazuje přetrvávající problémy s investiční politikou. Více než 60 % všech zahraničních investic směřuje do služeb, kde se koncentruje nejvíce. Až 26 % všech přímých zahraničních investic připadá na sektor finančních služeb. Před rokem 2014 se podíl finančního sektoru pohyboval kolem 28 %, což jej činí mnohem větším. Podíl finančního sektoru na celkových PZI se v posledních letech mírně snížil v důsledku přílivu investic náročných na pracovní sílu. Sektoru služeb však zcela dominuje finanční sektor, který se na něm podílí přibližně 35 %. To je velmi podobné celosvětovému průměru, který činí 34,3 %. Pouze v nejprůmyslovějších zemích je podíl finančních služeb výrazně vyšší, a to více než 39 %.
Tyto faktory odlišují Srbsko od ekonomik globálního Jihu, kde finanční služby tvoří mnohem menší část ekonomiky. Tyto údaje však neodrážejí nárůst domácí výroby nebo výroby outsourcované do jiné země. Expanze sektoru služeb v průmyslových ekonomikách obvykle odpovídá rozsáhlému outsourcingu výroby. Hodnota je vytvářena jinde, což umožňuje potenciální růst domácího odvětví služeb.
Zahraniční banky, společnosti a další hospodářské organizace se výrazně zaměřují na dovoz, domácí trh a příznivé úrokové sazby. Vzhledem k omezenému ekonomickému přínosu investic do neobchodovatelného zboží, nákupních center a nemovitostí to má negativní dopad na platební bilanci. Tři velmi úspěšná odvětví – finanční služby, maloobchod a telekomunikace – přilákala významný podíl přímých zahraničních investic. To naznačuje, že v tomto případě PZI nepřispěly významně k horizontálnímu ani vertikálnímu přenosu technologií a know-how v hostitelské zemi. Naznačuje to také, že PZI mohou zvýšit dovoz více než vývoz, což vede spíše k deficitu obchodní bilance než k jejímu přebytku.
Vzhledem k převaze služeb a malých, pracovně náročných odvětví nikdy nedošlo k významným investicím do transferu moderních technologií, strojů nebo řízení výroby. Je však důležité připomenout, že došlo k transferu “know-how” ve finančním sektoru. Týká se to bankovnictví a průběžného vzdělávání manažerů na nižších úrovních. Na druhou stranu si velké finanční instituce, pojišťovny a nadnárodní společnosti často vybírají zahraniční manažery, aby tyto soukromé společnosti řídili. Tyto společnosti pak přesouvají své průběžné výzkumné úsilí do zahraničí, což spíše brzdí než podporuje rozvoj “lidského kapitálu” v hostitelské zemi. U srbských manažerů nižší úrovně lze tvrdit, že se kombinují metody vedení finančních obchodů doma a v zahraničí. Dochází také k přelévání obchodních aktivit, k novému přístupu “know how” při jednání se spotřebiteli a ke vzdělávání na všech úrovních. Nejvýznamnější přelévání ve výrobě se však zatím neprojevilo.
Většina zahraničního kapitálu pochází ze zemí EU. Itálie investuje do automobilového, oděvního a textilního průmyslu a do bankovnictví a pojišťovnictví (Fiat, Golden Lady, Fondiaria SAI, Intesa atd.). Spojené státy investují do skleněných obalů, call center, farmaceutických výrobků, výroby kovových plechovek, sekundárních neželezných kovů a architektonických služeb (Valeant Pharmaceutical, NCR, LC Comgroup, Ball Corporation). Rakousko investuje do bankovnictví, telekomunikací, nemovitostí, automechaniky, výroby plastů a pojišťovnictví (VIP Mobile, Erste bank, Uniqa pojišťovna, Raiffeisen bank, Porsche Holding). Řecko investuje především do bankovnictví (Pireus bank, Alpha bank, EFG Eurobank). Norsko investuje do telekomunikací (Telenor). Německo je diverzifikovanější, investuje do farmaceutických výrobků, automobilů, komerčních bank, obchodů s cigaretami, obchodních domů, průmyslových plynů, elektrických zařízení, zpracování kovů, motorů a generátorů (Stada Hemopharm, Metro AG, Siemens AG, IGB Holding, DM Drogerie). Francie investuje do bankovního sektoru, prodejců podlahových krytin, reklamních agentur a potravinářského průmyslu (Michelin, Tarkett, BSA, Credit Agricole, Societe General, Segur Development).
Zdroj: Národní banka Srbska (kumulativní příliv přímých zahraničních investic 2010-2018)
Současné trendy srbských přímých zahraničních investic
Můžeme poukázat na některé dominantní trendy PZI v Srbsku: čínské společnosti uskutečnily tři významné investice (v oblasti těžby a metalurgie), dále četné investice v automobilovém průmyslu (Fiat, elektroinstalace, pneumatiky) a arabské investice v zemědělství.
Kromě společností Zijin a HBIS zahájila společnost Shandong Linglong Tire výstavbu továrny ve Zrenjaninu s investicí ve výši 1 miliardy eur. Továrna na výrobu pneumatik Michelin v Pirotu funguje se ziskem již řadu let. Související investice jistě přilákal i závod FCA v Kragujevaci. Asi největší část finančních pobídek využilo pět mezinárodních drátoven pro automobilový průmysl: Yura Corporation (Leskovac), Leoni (Prokuplje, Maloiite, Ni, Kraljevo), Delphi (Novi Sad), Lear Corporation (Novi Sad) a PKC Wiring Systems (Smederevo). Výroba těchto společností se vyznačuje především nízkými investicemi do vybavení, využíváním nekvalifikované manuální práce a genderovou tendencí.
Technologicky významnější je továrna na automobilové součástky Mei Ta v Bari. Na začátku roku 2017 zahájila provoz zcela nová továrna Continental-Contitech nedaleko Subotice. Zmínit můžeme také dvě významné investice SAE do zemědělského sektoru v Al Dahře: nákup PKB a Rudnapu (sady v Rivici a Irigu). Je zřejmé, že turecké společnosti v poslední době investovaly do dříve velmi rozvinutého textilního a obuvnického průmyslu v Srbsku. Společnost Etihad ze Spojených arabských emirátů uskutečnila významnou investici do společnosti Air Serbia a společnost P&O Port Dubai ze Spojených arabských emirátů převzala kontrolu nad přístavem Novi Sad.
Od ledna 2018 převzala společnost Siemens po výrobní stránce společnost Milanovi Engineering z Kragujevace. Majitel této společnosti koupil 70 hektarů ve zbrusu nové průmyslové zóně Sobovica, kde Siemens postavil nový závod na výrobu hliníkových karoserií pro osobní autobusy a brzy začne vyrábět tramvaje. Siemens již má v Subotici závod, kde vyrábí generátory větrných turbín.
Přestože část výroby přímých zahraničních investic je určena pro domácí trh, většina je zaměřena na vývoz. Přirozeným důsledkem je, že se zvýší vývoz. Několikaleté zkušenosti ukazují, že největší srbští vývozci jsou zároveň největšími dovozci (např. společnost HBIS musí dovážet železnou rudu a koks, aby mohla vyrábět a vyvážet ocel; totéž platí pro Fiat v Kragujevaci). Kromě toho je značná část výroby mezinárodních společností spojena s montáží. Přesnější by bylo říci, že přímé zahraniční investice zvyšují objem obchodu.
Odvětvová struktura PZI v Srbsku naznačuje, že nemohou pomoci dohnat vyspělé země. Existuje pouze několik technologicky vyspělých společností, které mohou poskytnout přelévání technologií a znalostí a také manažerské talenty (např. Siemens, Continental). Počátky klastrování a vytváření předcházejících a následných vazeb mezi místními dodavateli a primární (zahraniční) firmou jsou zřejmé. Jelikož je však běžné, že zahraniční investoři dávají přednost umístění v blízkosti podobných firem, je zřejmý lákavý vliv již zavedených zahraničních firem.
Existují však povzbudivé statistické údaje o technologické vyspělosti budoucích přímých zahraničních investic. Mohly by se zaměřit na informační a komunikační technologie a také na těžební a související odvětví. Mnoho zahraničních společností zkoumá geologické podmínky v Srbsku a společnost Rio Tinto našla nové ložisko nerostných surovin poblíž Loznice (nazvané Jadarit). Odhaduje se, že toto naleziště obsahuje 135 000 milionů tun a může pokrýt více než 20 % světové potřeby lithia. Otevření dolu je naplánováno na rok 2023.
Další oblastí s potenciálem jsou informační a komunikační technologie. Bez jakékoliv podpory ze strany vlády vývoz ICT služeb nedávno překonal vývoz kukuřice. Založení vědeckého parku v Boru s čínskou podporou, přítomnost společnosti Huawei a mnoha dalších high-tech společností a další faktory budou nepochybně hrát klíčovou roli v růstu domácího odvětví ICT.
Zdroj: MZV ČR: Databáze RAS 2022 (podíl projektů financovaných z přímých zahraničních investic podle odvětví)
Možnosti financování z Evropské unie
EU podporuje reformy v “zemích procesu rozšíření” finanční a technickou pomocí prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci (NPP). V průběhu celého přístupového procesu pomáhá financování z NPP zemím budovat jejich kapacity, což vede k perspektivním a prospěšným změnám v regionu. Na období 2007-2013 měl nástroj IPA rozpočet ve výši 11,5 miliardy EUR a jeho nástupce, nástroj IPA II, bude na tyto úspěchy navazovat s rozpočtem ve výši 11,7 miliardy EUR na období 2014-2020. Současnými příjemci jsou Albánie, Bosna a Hercegovina, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Kosovo, Černá Hora, Srbsko a Turecko. Předvstupní fondy EU jsou rozumnou investicí do budoucnosti zemí zapojených do procesu rozšíření a EU. Pomáhají příjemcům provádět politické a hospodářské reformy, aby byli připraveni na povinnosti a práva, které s sebou přináší členství v EU. Tyto reformy by měly zajistit lepší příležitosti a standardy srovnatelné s těmi, které máme jako občané EU, z čehož by měli prospěch i občané ostatních zemí. Předvstupní fondy rovněž pomáhají EU dosáhnout jejích vlastních cílů, včetně udržitelného hospodářského oživení, energetické bezpečnosti, dopravy, životního prostředí a boje proti změně klimatu. NPP II se zaměřuje na reformy v rámci parametrů předem definovaných odvětví. Tato odvětví zahrnují otázky, jako je demokracie a správa věcí veřejných, právní stát nebo růst a konkurenceschopnost, které přímo souvisejí se strategií rozšíření. Tato odvětvová strategie podporuje strukturální změny, které podporují transformaci konkrétního odvětví a splňují kritéria EU. Umožňuje posun směrem k cílenější pomoci, zajišťuje účinnost, udržitelnost a zaměření na výsledky.
IPA se skládá z pěti částí: Nejprve je na řadě podpora transformace a budování institucí, poté mezinárodní spolupráce, regionální rozvoj, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj venkova. Pro financování z NPP jsou způsobilé jak kandidátské země – Turecko, Srbsko (včetně Kosova podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244), Černá Hora, Bývalá jugoslávská republika Makedonie a Island -, tak potenciální kandidátské země – Bosna a Hercegovina a Albánie.
Zpočátku byli hlavními příjemci humanitární spolupráce mezi Srbskem a EU uprchlíci z Bosny a Hercegoviny a Chorvatska, vysídlené osoby z Kosova, osoby se zdravotním postižením a nezaopatřené děti. Do roku 2014 poskytla EU Srbsku pomoc v celkové výši 2,6 miliardy EUR.
Byla realizována celá řada iniciativ, včetně pomoci v oblasti energetiky, dopravy, politické reformy, místní správy, reformy veřejné správy, ochrany práv menšin, ochrany základních lidských práv, rozvoje občanské společnosti, regionální spolupráce, vzdělávání a snižování chudoby. Individuální pomoc poskytly Srbsku mimo jiné tyto země: Německo, Itálie, Švédsko, Norsko, Švýcarsko, Nizozemsko a Spojené království.
Zdroj: Zdroj: Národní banka Srbska
Podpora atraktivity přímých zahraničních investic v Srbsku
Podle indexu investičních reforem OECD z roku 2010 má Bulharsko spolu s Chorvatskem, Makedonií a Srbskem nejrozvinutější agenturu na podporu investic v jihovýchodní Evropě.
Místní samosprávy a srbská vláda investovaly do přilákání PZI mnoho času, peněz a úsilí (z rozpočtu). Srbská vláda stanovila priority ve svém nařízení o podmínkách a způsobech lákání přímých investic. Jsou jimi: úroveň rozvoje místa investice, minimální investice v rozmezí 100 000 až 500 000 eur, minimální počet nových zaměstnanců v rozmezí 10 až 50 a maximální finanční pobídky na nově vytvořená pracovní místa v rozmezí 3 000 až 7 000 eur. Vláda poskytuje finanční podporu investicím do potravinářské výroby, exportních center ICT služeb a zpracovatelského průmyslu. Místní samosprávy také často darují nebo pronajímají pozemky, poskytují infrastrukturu, budují přístupové cesty atd. Mezi další prvky, které přitahují přímé zahraniční investice, patří kromě pobídek a směrnic, které srbská vláda zavedla pro zahraniční společnosti, také velké množství úrodné zemědělské půdy, dohoda o volném obchodu s Ruskou federací a náklady na dopravu.
Srbská vláda zřídila na podporu vývozu a přílivu přímých zahraničních investic tyto organizace: Srbskou rozvojovou agenturu (RAS – SIEPA); Rozvojový fond Republiky Srbsko; Srbskou agenturu pro rozvoj malých a středních podniků a podnikání; Agenturu pro vývozní úvěry a pojištění Republiky Srbsko.
Srbská rozvojová agentura zprostředkovává komunikaci s potenciálními srbskými subdodavateli a pomáhá mezinárodním investorům při výběru vhodných investičních příležitostí. Růst investičních vztahů je pro srbskou ekonomiku klíčový. Jejich pozitivní vliv na politiku zaměstnanosti země je klíčovou složkou jejich společenského přínosu. Iniciativy agentury zároveň pomáhají srbským společnostem zvýšit konkurenceschopnost. RAS-SIEPA organizuje setkání zahraničních společností, které hledají partnery v srbské ekonomice. Kromě toho organizace poskytuje srbským společnostem finanční podporu na účast na mezinárodních veletrzích v zahraničí.
Rozvojový fond Republiky Srbsko byl zřízen za účelem podpory hospodářského a regionálního rozvoje, podpory vzniku malých a středních podniků a zvýšení konkurenceschopnosti domácích obchodních organizací.
Specializovanou finanční organizací podporující exportní strategii Srbska je Agentura pro exportní úvěry a pojištění Republiky Srbsko. Mezi hlavní oblasti zájmu agentury patří pojištění exportovatelného zboží, poskytování záruk, faktoring, forfaiting, poradenství a technická pomoc vývozcům. Srbští podnikatelé mají o tuto činnost zájem, protože zlepšuje pozici srbských výrobků na světových trzích.
Malým a středním podnikům (MSP) může pomoci Srbská agentura pro rozvoj malých a středních podniků a podnikání. Ta pořádá pro malé a střední podniky semináře, na nichž je informuje o aktuálních právních předpisech týkajících se podnikání a o možnostech finanční podpory EU na zlepšení jejich konkurenceschopnosti.
Specializovanou finanční organizací, která podporuje srbskou exportní strategii, je Agentura pro exportní úvěry a pojištění Srbské republiky. Mezi hlavní oblasti zájmu agentury patří pojištění exportovatelného zboží, poskytování záruk, faktoring, forfaiting, poradenství a technická pomoc vývozcům. Srbští podnikatelé mají o tuto činnost zájem, protože zlepšuje pozici srbských výrobků na světových trzích.
Závěr
Investice jsou hlavní hnací silou hospodářského růstu každé země. Jejím hlavním zdrojem jsou domácí úspory, ale financují se také ze zahraničních investic. Proto se země, které mají dostatek peněz, snaží přilákat více zahraničních investic a země, které mají nedostatek investičního kapitálu, mají jiný cíl. Srbská vláda usilovně pracuje ve všech oblastech – právní, administrativní, finanční a politické – na přilákání přímých zahraničních investic. Podařilo se jí dosáhnout řady cílů, včetně zvýšení zaměstnanosti, hospodářské aktivity a objemu obchodu. Počáteční důsledky přítomnosti PZI jsou složitější a dynamičtější. Lze při současné nízké úrovni domácích úspor a investic očekávat další?
Odkazy
http://www. kombeg.org.rs/Slike/CeEkonPolitikaPrestrIRazvoj/2015/avgust/Investicije%202015.pdf
Kordić, Ninela: Atraktivnost Srbije za privlačenje stranih investicija, Singidunum, Beograd, 2011
http://ekfak.kg.ac.rs/sites/default/files/Doktorske/DoktorskeDisertacije/Olgica%20 Nestorovic.pdf
https://rosalux.rs/wp-content/uploads/2022/04/108_foreign_direct_investments_in_serbia_ivan_radenkovic_rls_2016.pdf
https://neighbourhood-enlargement.ec.europa.eu/enlargement-policy/serbia_en
http://ea21journal.world/wp-content/uploads/2022/02/ea-V169-01.pdf
https://nbs.rs/sr_RS/indeks/
https://www.lloydsbanktrade.com/en/market-potential/serbia/investment
https://www.slobodnaevropa.org/a/srbija-strane-investicije-rekord/32199065.html
https://www.mining-technology.com/news/newsrio-tinto-signs-mou-with-serbia-to-develop-jadar-lithium-borate-project-5881303/
http://ras.gov.rs/en
https://fondzarazvoj.gov.rs/cir
