Podle údajů litevského Národního fondu sociálního zabezpečení vzrostly nominální příjmy z práce meziročně o 12,7 %, ale v lednu až březnu nedokázaly udržet krok s 20% mírou inflace. Růst průměrných příjmů byl způsoben zvýšením minimální mzdy a zvýšením platů státních zaměstnanců. Rozdíl v příjmech mezi 20 % nejbohatších a nejnižším kvintilem se oproti předchozímu roku příliš nezměnil, první kvintil vydělával v průměru 6,4krát více než druhý. Nejvyšší průměrné příjmy byly zaznamenány v Neringě a Vilniusu, nejnižší v okrese Kelmė a Kalvarija. Průměrný příjem v hlavním městě byl o 47 % vyšší než ve zbytku země.
podle posledního průzkumu Eurobarometru považuje 64 % Litevců inflaci za jeden ze dvou nejpalčivějších problémů, kterým jejich země čelí, což je více než průměr EU, který činí 53 %. Tento podíl však od loňské zimy klesl o 5 procentních bodů, zatímco průměr bloku vzrostl o 12 procentních bodů. Dalšími nejdůležitějšími problémy pro Litevce byla hospodářská situace (23 %), dodávky energie (19 %), mezinárodní záležitosti (17 %), daně (14 %) a zdravotní péče (11 %). Tyto údaje jsou srovnatelné s průměry EU, které činí 19 %, 19 %, 10 %, 5 % a 14 %.
Přibližně 18 % litevských zaměstnanců očekává, že se jejich mzda v příštím roce zvýší o 10-20 %, zatímco 6 % očekává její zvýšení o 20-30 %. Více než třetina respondentů (36 %) však neočekává žádné zvýšení platu a téměř 30 % očekává pouze minimální nárůst do 10 %. Průzkum také ukázal, že pouze 1 % respondentů očekává v příštím roce zvýšení svých platů o 30-50 %, přičemž stejný podíl očekává zvýšení o více než 50 %. Ti, kteří očekávají výrazné zvýšení platů, jsou spíše mladší 30 let, nízkopříjmoví s příjmem domácnosti do 1 000 eur měsíčně nebo zaměstnaní ve veřejném sektoru. Litva v listopadu vykázala míru inflace vyšší než 20 % a očekává se, že inflace bude pokračovat i v příštím roce.
Litevská ekonomika v roce 2021 po oživení po skončení COVID vzrostla o 6 %, ale v prvním čtvrtletí roku 2022 v meziročním vyjádření zpomalila na 4,8 % a v následujících devíti měsících dále klesla na zhruba 2,8 %. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 se HDP země podle Eurostatu meziročně snížil o 0,4 %, což je výrazně pod růstem 1,9 % zaznamenaným v eurozóně. Důvodem zpomalení jsou problémy v oblasti energetiky, klesající zahraniční poptávka v důsledku hospodářského zpomalení, cválající inflace, klesající kupní síla a přísnější podmínky financování v některých členských státech EU. Ačkoli jsou ekonomické prognózy v důsledku nestabilního a zhoršujícího se prostředí volatilní a vyznačují se neustálými revizemi, Litevská banka a ministerstvo financí revidovaly své odhady růstu pro roky 2022 a 2023 směrem nahoru s odkazem na zrychlené čerpání evropských fondů s novým víceletým finančním rámcem a několikeré čerpání z Národního plánu obnovy a odolnosti. Očekává se, že růst v roce 2023 bude tažen domácí poptávkou, zejména veřejnými investicemi.
Mezi ekonomy však stále panují obavy, neboť prognózy růstu spotřeby domácností byly sníženy na 1,4 % v roce 2022 a 0,7 % v roce 2023. Domácnosti si sice vytvořily dobré rezervy, když bankovní vklady vzrostly oproti roku 2020 o 12 %, jejich finanční bohatství by však mohla narušit geopolitická situace a rostoucí ceny energií a potravin. Na konci roku 2022 je míra úspor domácností rekordně vysoká, ale již začala klesat. Vývoj míry úspor domácností v roce 2023 bude záviset na úrokových sazbách z vkladů, dynamice cen, vývoji mezd a podmínkách na trhu práce. Podle centrální banky bude míra úspor domácností v roce 2022 činit 4,2 % a v roce 2023 by měla vzrůst na 6,2 %. Vklady domácností u finančních institucí mezitím v období od prosince 2022 do ledna 2023 klesnou o 3 %. Ukazatele důvěry se nicméně od listopadu zlepšily a posílily důvěru podniků i domácností, částečně díky opatřením na zvýšení veřejných investic.
HDP/hb od integrace do Evropské unie stabilně roste. Na konci roku 2022 dosáhne 6147 €/hb, resp. 6273 $/hb (levý, resp. pravý sloupec, diskontovaný kurz €/$).
Současně se zvýšila inflace u energií, potravin a bydlení, zejména v důsledku krizového řízení a války na Ukrajině.
Přehled těchto nárůstů v číslech: všechny údaje jsou převzaty z oficiálních internetových stránek litevské vládní statistiky.
V roce 2022 se ceny elektřiny pro spotřebitele z řad domácností od konce roku 2018 zvýšily 2,5krát a pro profesionály se zdvojnásobily. Velkoodběratelé si zachovávají větší celkovou cenovou výhodu než v předchozích letech (sloupce zleva doprava, resp. ceny v € za 100 KWh pro malé/střední/velké profesionální odběratele elektřiny).
Výše uvedené grafy ukazují vývoj cenové inflace za 12 měsíců v červnu a prosinci každého roku. V prosinci 2020 tak byla inflace téměř nulová a do konce roku 2022 vzrostla na 35 % za rok.
V bazických bodech indexu: vývoj na principu základu 100 v roce 2015. Od roku 2015 se tedy například bydlení/voda/elektřina/plyn a ostatní (kategorie 04) v prosinci 2022 zvýšilo o 86 %.
V bazických indexových bodech: vývoj na principu základu 100 v roce 2015. Od roku 2015 se tedy například nové bydlení v Litvě do prosince 2022 zdvojnásobilo (o 100 na 204 bazických bodů).
Závěr
Přestože rostoucí náklady na nájemné a základní zboží způsobují, že se někteří mladí lidé – včetně studentů – stěhují zpět k rodičům, prognózy centrální banky ukazují na zpomalení inflace v následujících měsících/letech. Hlavní úrokové sazby byly po několika po sobě jdoucích zvýšeních o 75 bazických bodů zvýšeny na 3,5 %. Je také důležité poznamenat, že litevská vláda se na rozdíl například od francouzské vlády masivně nezadlužila, což by mělo usnadnit oživení ekonomiky bez náhlého zvýšení daní.
