Moderní demografie Ukrajiny je nakonec utvářena válkou
Druhá světová válka měla zásadní vliv na věkovou pyramidu Ukrajiny a také na poměr žen a mužů v populaci, jak je vidět na následujícím grafu. Válka měla za následek značné ztráty na životech, zejména mezi mladými muži, což mělo dlouhodobý vliv na demografickou strukturu země.
Podle odhadů přišla Ukrajina během druhé světové války o přibližně 8 milionů lidí, včetně vojenských i civilních obětí. Tyto ztráty na životech měly významný dopad na věkovou strukturu obyvatelstva, zejména mezi muži. V poválečném období byl výrazný nedostatek mužů v reprodukčním věku, což vedlo k poklesu počtu narozených dětí.
V důsledku úbytku mužů během války došlo také k výrazné změně poměru mužů a žen v populaci. Před válkou bylo na Ukrajině o něco více žen než mužů, poměr pohlaví se pohyboval kolem 106 mužů na 100 žen. Během války a po ní se však poměr mužů a žen dramaticky změnil a v populaci bylo mnohem více žen než mužů, což je patrné dodnes.
Podle odhadů připadalo v roce 1950 na Ukrajině na 100 žen přibližně 76 mužů. Tento posun v poměru pohlaví byl způsoben kombinací několika faktorů, včetně úbytku mužů během války a také poválečnými migračními vzorci, kdy zemi často opouštělo více mužů než žen.
Dopad druhé světové války na věkovou pyramidu a poměr pohlaví na Ukrajině měl dlouhodobý vliv na demografii země. Ukrajina má dnes jednu z nejstarších populací v Evropě s průměrným věkem kolem 42 let. Země má také relativně nízkou porodnost, což je částečně důsledkem úbytku mužů během války a také měnících se sociálních a ekonomických faktorů.
Druhá světová válka měla na demografický vývoj Ukrajiny významný dopad, neboť ztráty na životech vedly k výrazným změnám ve věkové struktuře a poměru pohlaví obyvatelstva. Přestože země od té doby prošla významnými změnami, včetně posunů v míře porodnosti a migračních vzorcích, dědictví války je v demografii země citelné dodnes.
Od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 prošla Ukrajina významnými demografickými změnami, včetně posunů v počtu obyvatel, věkové struktuře a míře plodnosti.
V letech následujících po získání nezávislosti zaznamenala Ukrajina výrazný pokles počtu obyvatel. Podle odhadů se počet obyvatel Ukrajiny snížil z přibližně 52 milionů v roce 1991 na přibližně 41 milionů v roce 2020. Tento pokles byl způsoben kombinací několika faktorů, včetně nízké porodnosti, emigrace a vyšší úmrtnosti.
Propad porodnosti
Kromě změn v počtu obyvatel prošla Ukrajina také významnými změnami ve věkové struktuře. Stejně jako v mnoha jiných zemích i na Ukrajině došlo k výraznému nárůstu podílu starších osob v populaci. V roce 1991 bylo přibližně 9 % obyvatel starších 65 let. Do roku 2020 se tento podíl zvýšil na přibližně 16 %. Tento posun směrem ke starší populaci byl způsoben kombinací několika faktorů, včetně klesající porodnosti a prodlužující se střední délky života.
Jednou z nejvýznamnějších demografických změn na Ukrajině od pádu Sovětského svazu je pokles porodnosti. V letech následujících po získání nezávislosti míra porodnosti na Ukrajině rychle klesala, a to z přibližně 2,3 dítěte na ženu na počátku 90. let 20. století na nejnižší hodnotu 1,2 dítěte na ženu v polovině roku 2000.
Zdroj: https://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.TFRT.IN?locations=UA
Důvody tohoto poklesu porodnosti jsou složité a různorodé. Jedním z faktorů byla změna společenského postoje k velikosti rodiny a plození dětí. Mnoho mladých lidí na Ukrajině dnes odkládá sňatek a plození dětí nebo se rozhoduje nemít děti vůbec.
Kromě měnících se společenských postojů se na poklesu míry plodnosti podílejí také ekonomické faktory. Hospodářská nestabilita, která následovala po získání nezávislosti, vedla k vysoké míře nezaměstnanosti a chudoby, což mnoha rodinám ztěžovalo možnost dovolit si mít děti. Ačkoli se ekonomická situace na Ukrajině v posledních letech zlepšila, mnoho rodin stále čelí značným finančním problémům, které je mohou odrazovat od toho, aby měly děti.
Od roku 2022 má ruská invaze na Ukrajinu významný demografický dopad na tuto zemi i na širší region. Konflikt vedl k vysídlení milionů lidí, včetně velkého počtu uprchlíků, kteří utekli do Evropy. Tyto demografické změny budou mít pravděpodobně dlouhodobé dopady na Ukrajinu a její sousedy.
Vysídlení obyvatelstva
Ruská invaze na Ukrajinu měla za následek vysídlení milionů lidí, a to jak v rámci Ukrajiny, tak za její hranice. Podle údajů OSN potřebovalo v únoru 2022 na Ukrajině v důsledku konfliktu humanitární pomoc více než 7 milionů lidí. Z toho přibližně 1,7 milionu osob bylo vnitřně vysídlených v rámci Ukrajiny, zatímco přibližně 1,3 milionu osob uprchlo do sousedních zemí, včetně Polska, Rumunska a Maďarska.
Počet uprchlíků, kteří utekli do Evropy, je obzvláště významný, protože mnoho z těchto osob se na Ukrajinu nemusí vrátit ani v případě ukončení konfliktu. Důvody jsou složité a různorodé, ale patří mezi ně obavy o bezpečnost a ochranu, jakož i potíže s přístupem k základním službám, jako je zdravotní péče a vzdělání. Mnoho uprchlíků se také může rozhodnout zůstat v Evropě kvůli možnostem zaměstnání a ekonomické stability, které na Ukrajině nejsou k dispozici.
Přesídlení milionů lidí mělo významný dopad na demografickou situaci na Ukrajině i v širším regionu. Kromě ztrát na životech v důsledku konfliktu vedlo vysídlení lidí k narušení sociálních sítí a rozpadu komunitních struktur. To může mít dlouhodobé účinky na duševní zdraví a pohodu jednotlivců a komunit postižených konfliktem.
Dopad konfliktu na demografii bude pravděpodobně obzvláště významný v dlouhodobém horizontu, protože mnoho z těch, kteří uprchli do Evropy, se na Ukrajinu nemusí vrátit. To by mohlo vést k odlivu mozků, protože ti, kteří mají dovednosti a vzdělání, se raději rozhodnou zůstat v Evropě, než aby se vrátili do své domovské země. To by mohlo mít významné důsledky pro budoucí rozvoj Ukrajiny i širšího regionu.
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 měla významný demografický dopad na tuto zemi i na širší region. Vysídlení milionů lidí, včetně velkého počtu uprchlíků, kteří uprchli do Evropy, bude mít pravděpodobně dlouhodobé dopady na Ukrajinu a její sousedy.
Vysídlení ukrajinských uprchlíků v důsledku ruské invaze mělo významné demografické důsledky, zejména pokud jde o stárnoucí populaci a důchodce. Mnoho z těch, kteří uprchli do jiných zemí, se na Ukrajinu nemusí vrátit, což by mohlo zhoršit stávající demografické problémy a mít dlouhodobé dopady na strukturu obyvatelstva země.
Stárnutí obyvatelstva a důchodci
Ukrajina se již nyní potýká s demografickými problémy v důsledku stárnutí populace a klesající porodnosti. Očekává se, že počet osob ve věku 60 let a více se zvýší z přibližně 20 % populace v roce 2017 na přibližně 30 % do roku 2050. Současně se očekává pokles počtu obyvatel v produktivním věku, což by mohlo vyvolat tlak na důchodový systém a další sociální služby.
Vysídlení ukrajinských uprchlíků, kteří se možná nevrátí domů, by mohlo tyto stávající demografické problémy ještě zhoršit. Mnozí z těch, kteří uprchli před konfliktem, jsou v produktivním věku, což by mohlo dále snížit počet osob, které mohou pracovat a přispívat do důchodového systému. Zároveň je pravděpodobné, že mnoho z těch, kteří na Ukrajině zůstanou, bude starších a budou potřebovat péči a podporu, což by mohlo způsobit další zátěž pro sociální služby.
Dlouhodobé dopady vysídlení ukrajinských uprchlíků, kteří se nemusí vrátit domů, je obtížné předvídat, ale pravděpodobně budou značné. Kromě výše uvedených demografických problémů mohou mít i ekonomické a sociální důsledky. Osoby, které uprchly do jiných zemí, jsou pravděpodobně vysoce vzdělané a kvalifikované, což by mohlo vést k odlivu mozků a ovlivnit budoucí hospodářský rozvoj Ukrajiny. Ztráta sociálních sítí a komunitních struktur by také mohla mít dlouhodobé důsledky pro blahobyt a duševní zdraví osob postižených konfliktem.
Řešení demografických výzev způsobených vysídlením ukrajinských uprchlíků, kteří se nemusí vrátit domů, bude vyžadovat koordinovanou politickou reakci. Ta by mohla zahrnovat úsilí o přilákání a udržení vysoce kvalifikovaných pracovníků a podporu důchodového systému a dalších sociálních služeb. Mohou také existovat příležitosti k využití dovedností a odborných znalostí ukrajinských uprchlíků, kteří se usadili v jiných zemích, například prostřednictvím iniciativ na podporu podnikání a hospodářského rozvoje.
Vysídlení ukrajinských uprchlíků v důsledku ruské invaze mělo (zatím) významné demografické důsledky, zejména pokud jde o stárnoucí populaci a důchodce. Ztráta kvalifikovaných pracovníků a přispěvatelů do důchodového systému by mohla mít dlouhodobé dopady na strukturu obyvatelstva a hospodářský rozvoj země. Řešení těchto problémů bude vyžadovat koordinovanou politickou reakci, která zohlední potřeby a zkušenosti osob postižených konfliktem.
Důsledky současného úbytku mladých mužů v konfliktu
Ztráta ukrajinských vojáků v důsledku konfliktu a vojenských operací může mít významné demografické důsledky, zejména pokud jde o míru porodnosti na Ukrajině v budoucnosti. Zejména ztráta mladých mužů může mít dopad na počet narozených dětí a celkový populační růst země.
Míra porodnosti je klíčovým ukazatelem potenciálu populačního růstu v zemi. Na Ukrajině míra plodnosti v posledních letech klesá a v současné době se odhaduje na přibližně 1,4 dítěte na ženu, což je výrazně pod úrovní reprodukce, která činí 2,1 dítěte na ženu. Ztráta ukrajinských vojáků může mít na míru plodnosti vliv několika způsoby.
Jak jsme již viděli v případě druhé světové války, ztráta mladých mužů v reprodukčním věku může snížit počet potenciálních otců v populaci. To může mít přímý dopad na počet narozených dětí a může přispět k poklesu míry plodnosti v čase. Kromě toho může mít ztráta vojáků také nepřímý dopad na míru plodnosti, protože může vést k sociálnímu a ekonomickému rozvratu, který může rodinám ztížit možnost mít děti.
Dlouhodobé dopady ztráty ukrajinských vojáků na míru plodnosti je zatím velmi obtížné předvídat, ale pravděpodobně budou významné. Pokud bude pokles porodnosti pokračovat, může to mít důsledky pro strukturu obyvatelstva, hospodářství a systém sociálního zabezpečení země. Například pokles počtu obyvatel v produktivním věku by mohl vyvolat tlak na důchodový systém a další sociální služby.
Úbytek vojáků navíc může mít dopad i na poměr pohlaví v populaci. Pokud by značný počet ztracených vojáků tvořili muži, mohlo by to vést k vychýlení poměru pohlaví v populaci. To by mohlo mít důsledky pro sňatky a modely zakládání rodin, jakož i pro sociální stabilitu a soudržnost, což by ještě více odsoudilo demografické vyhlídky Ukrajiny.
Co když se ukrajinští uprchlíci nevrátí domů?
Konflikt na Ukrajině a následné vysídlení jednotlivců vedlo k tomu, že zemi opustil značný počet uprchlíků. Otázka, zda se tito uprchlíci vrátí na Ukrajinu, nebo zůstanou usazeni v jiných zemích, má důležité důsledky pro počet a růst obyvatelstva Ukrajiny.
Od začátku konfliktu na Ukrajině bylo v rámci země vysídleno více než 1,7 milionu osob a odhadem 1,4 milionu osob uprchlo do sousedních zemí a Evropy. Přestože se mnoho z těchto osob může nakonec vrátit do svých domovů, existuje značné riziko, že někteří z nich zůstanou vysídleni natrvalo v důsledku politických, ekonomických a sociálních faktorů.
Současný počet obyvatel Ukrajiny byl odhadnut na přibližně 42 milionů osob. Pokud se ukrajinští uprchlíci nevrátí, může se počet obyvatel časem snížit. Rozsah tohoto poklesu by závisel na řadě faktorů, včetně počtu uprchlíků, kteří se nevrátí, a míry porodnosti zbývajícího obyvatelstva.
Podle zprávy populační divize OSN se předpokládaný počet obyvatel Ukrajiny v roce 2050 podle střední varianty scénáře pohybuje kolem 38 milionů osob. Tento odhad předpokládá, že porodnost v zemi bude nadále klesat a že počet zemřelých bude postupem času převyšovat počet narozených. Pokud pokles počtu obyvatel způsobený úbytkem uprchlíků nebude kompenzován zvýšením porodnosti nebo imigrací, může být tento odhad ještě nižší.
Jiné odhady však naznačují, že pokles počtu obyvatel by mohl být ještě výraznější. Například zpráva Ukrajinského institutu pro budoucnost odhaduje, že pokud by se všichni ukrajinští uprchlíci trvale usadili v jiných zemích a nevrátili se na Ukrajinu, mohla by populace do roku 2050 klesnout až na 30 milionů lidí. Tento odhad bere v úvahu jak dopad úbytku uprchlíků, tak klesající porodnost v zemi.
K řešení demografických problémů způsobených ztrátou ukrajinských uprchlíků by ukrajinská vláda mohla zvážit zavedení politik zaměřených na podporu růstu populace. Například politiky zaměřené na zvýšení míry porodnosti, jako jsou finanční pobídky pro plození dětí a podpora pracujících rodičů, by mohly pomoci vyrovnat pokles počtu obyvatel způsobený ztrátou uprchlíků.
Tyto politiky by mohly být doplněny úsilím o zlepšení sociálních a ekonomických podmínek v zemi, včetně investic do vzdělání a infrastruktury s partnery z Evropské unie.
Závěr
Závěrem lze říci, že odhadovaný počet obyvatel Ukrajiny v případě, že se ukrajinští uprchlíci nevrátí, je složitý a mnohostranný problém. Ačkoli se odhady počtu obyvatel liší v závislosti na řadě faktorů, panuje obecná shoda, že ztráta uprchlíků by mohla vést k poklesu počtu obyvatel země v průběhu času. K řešení těchto problémů by ukrajinská vláda mohla zvážit zavedení politik zaměřených na podporu růstu populace a zvýšení imigrace. Aktivním přístupem k řešení demografických problémů způsobených úbytkem uprchlíků může Ukrajina přispět k tomu, že její populace zůstane zdravá a životaschopná i v příštích letech.
Řešení demografických problémů způsobených ztrátou ukrajinských vojáků bude vyžadovat koordinovanou politickou reakci. Ta by mohla zahrnovat úsilí o podporu rodin ztracených vojáků, včetně finanční pomoci a sociálních služeb. Mohou se také objevit příležitosti k prosazování politik, které podporují rodiny a povzbuzují vyšší porodnost, jako jsou politiky vstřícné k rodinám a pobídky k plození dětí.
Jednou z možných politických reakcí je zvýšení finanční podpory rodin s dětmi. To by mohlo zahrnovat poskytování dotací na péči o děti, snížení nákladů na vzdělání a zvýšení daňových úlev pro rodiny s dětmi. Kromě toho by k vyšší porodnosti mohly přispět i politiky zaměřené na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, jako jsou pružná pracovní doba a rodičovská dovolená.
Další možnou politickou reakcí jsou investice do programů vzdělávání a odborné přípravy, které by mladým lidem pomohly získat dovednosti a znalosti potřebné pro uplatnění na trhu práce. To by mohlo pomoci zajistit, aby obyvatelstvo v produktivním věku bylo schopno podporovat potřeby rostoucího počtu starších osob, zejména pokud jde o sociální služby a zdravotní péči.
Ztráta ukrajinských vojáků v důsledku konfliktu a vojenských operací může mít významné demografické důsledky, zejména pokud jde o míru porodnosti na Ukrajině v budoucnosti. Ztráta zejména mladých mužů může mít dopad na počet narozených dětí a celkový populační růst země. Řešení těchto problémů bude vyžadovat koordinovanou politickou reakci, která zohlední potřeby a zkušenosti osob postižených konfliktem. Prosazováním politik, které podporují rodiny a povzbuzují vyšší porodnost, může Ukrajina přispět k tomu, aby její populace zůstala zdravá a životaschopná i v příštích letech.
Jak jsme již viděli, Ukrajina má historii a zkušenosti s obnovou po úbytku obyvatelstva, zejména po válce. Jak jsme však byli svědky, i války se na demografii podepisují. Aby se Ukrajina zotavila z tohoto posledního konfliktu, potřebuje koordinované úsilí se zeměmi, které přijímají její uprchlíky, a také politiku přátelskou k rodinám, aby se její obyvatelstvo odrazilo ode dna a získalo kýženou sociální a ekonomickou stabilitu pro poválečnou obnovu.
Bibliografie
1. Demografický vývoj Ukrajiny od druhé světové války:
- Organizace spojených národů, Oddělení pro hospodářské a sociální záležitosti, Populační oddělení. (2019). World Population Prospects 2019, Volume II: Demographic Profiles (Výhledy světové populace 2019, svazek II: Demografické profily) . https://population.un.org/wpp/Publications/Files/WPP2019_Volume-II-Demographic-Profiles.pdf
- Ukrajinský institut národní paměti. (2016). Ukrajinské ztráty ve druhé světové válce. https://memory.gov.ua/en/second-world-war/ukrainian-losses-in-the-second-world-war/
- Světová banka. (2021). Přehled Ukrajiny. https://www.worldbank.org/en/country/ukraine/overview
2. Demografie a porodnost Ukrajiny od rozpadu Sovětského svazu do roku 2020:
- Organizace spojených národů, Oddělení pro ekonomické a sociální záležitosti, Populační oddělení. (2019). World Population Prospects 2019, Volume II: Demographic Profiles (Výhledy světové populace 2019, svazek II: Demografické profily) . https://population.un.org/wpp/Publications/Files/WPP2019_Volume-II-Demographic-Profiles.pdf
- Světová banka: The World Bank. (2021). Přehled Ukrajiny. https://www. worldbank.org/en/country/ukraine/overview
- Národní akademie věd Ukrajiny. (2020). Demografická situace na Ukrajině: Výsledky roku 2019. https://ukrstat.org/en/stat-publications-datenbanken-en/1354/1424/8584
3. Demografický dopad ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022:
- Organizace spojených národů, Oddělení pro hospodářské a sociální záležitosti, Populační oddělení. (2019). World Population Prospects 2019, Volume II: Demographic Profiles (Výhledy světové populace 2019, svazek II: Demografické profily) . https://population.un.org/wpp/Publications/Files/WPP2019_Volume-II-Demographic-Profiles.pdf
- Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva. (2022). Zpráva o dodržování lidských práv na Ukrajině 16. února – 15. května 2022. https://www.ohchr.org/EN/Countries/ENACARegion/Pages/UAIndex.aspx
- Zpravodajství BBC. (2022). Rusko-ukrajinská válka: The human cost so far . https://www.bbc.com/news/world-europe-60467185
4. Demografické důsledky toho, že se ukrajinští uprchlíci nevrátí domů:
- Organizace spojených národů, Oddělení pro hospodářské a sociální záležitosti, Populační odbor. (2019). World Population Prospects 2019, Volume II: Demographic Profiles (Výhledy světové populace 2019, svazek II: Demografické profily) . https://population.un.org/wpp/Publications/Files/WPP2019_Volume-II-Demographic-Profiles.pdf
- Mezinárodní organizace pro migraci. (2021). Ukrajina: Přehled vysídlení. https://www.iom.int/countries/ukraine/displacement-overview
- Světová banka. (2021). Ukrajina: Přehled vysídlení. https://www.worldbank.org/en/country/ukraine/overview
5. Demografické důsledky ztráty ukrajinských vojáků s ohledem na porodnost Ukrajiny v budoucnu:
- Organizace spojených národů, Oddělení pro hospodářské a sociální záležitosti, Populační oddělení. (2019). World Population Prospects 2019, Volume II: Demographic Profiles (Výhledy světové populace 2019, svazek II: Demografické profily) . https://population.un.org/wpp/Publications/Files/WPP2019_Volume-II-Demographic-Profiles.pdf
- Národní akademie věd Ukrajiny. (2020). Demografická situace na Ukrajině: Výsledky roku 2019. https://ukrstat.org/en/stat-publications-datenbanken-en/1354/1424/8584
- Ukrajinský institut pro budoucnost. (2019). Budoucnost Ukrajiny: Population Trends and National Security . https://uifuture.org/en/publications/f
