Skip to main content

Litva je lídrem v kontinentální Evropě podle počtu licencovaných institucí elektronických peněz a platebních institucí a patří do TOP10 globálního Fintech indexu. Litva posílila svou pozici jednoho z nejlepších mezinárodních ekosystémů pro vývoj a rychlé rozšiřování inovativních fintech řešení tím, že se zaměřila na zlepšení svého podnikatelského a regulačního prostředí. Litva má podnikatelsky příznivý regulační rámec s rychlými licenčními procesy a velkým počtem kvalifikovaných pracovníků v oblasti vývoje softwaru, boje proti praní špinavých peněz a dodržování předpisů, služeb zákazníkům a provozu.

FinTech, zkratka z anglického Financial Technology, označuje malé společnosti (start-upy a malé a střední podniky), které poskytují finanční služby prostřednictvím inovativních řešení. Oblasti použití jsou rozmanité: mobilní platby, participativní financování (crowdfunding), správa úspor, pojištění a úvěry, online finanční poradenství, podpora rozhodování prostřednictvím algoritmů atd.

rok 2021 byl pro fintech sektor v Litvě rekordní: počet zaměstnanců a tržby překonaly dříve stanovené rekordy a 265 fintech společností již nazývá Litvu svým domovem(mapa FinTech in Lithuania ’22 by Rockit). Hloubková analýza je zveřejněna spolu s publikací The Fintech Landscape in Lithuania 2021-2022.

Pokud jde o licencované podniky, je Litva na prvním místě v EU se 147 licencovanými fintech podniky (platební instituce, instituce elektronických peněz a držitelé speciální bankovní licence). Na druhém místě je Francie s 90 licencovanými subjekty, následuje Německo s 86 a Nizozemsko s 84.

Hlavní funkcí litevských fintechů zůstávají platby (31 %), ale odvětví se diverzifikuje: 18 % firem působí v oblasti finančního softwaru, 11 % v oblasti poskytování úvěrů, 10 % v oblasti spoření a investic a 10 % v oblasti digitálního bankovnictví.

“To je teprve začátek: Litevská banka chce využít potenciál země pro fintechová řešení kapitálového trhu se zaměřením na odvětví crowdfundingu, wealthtechu a zeleného financování,” dodal Baiulien.

Nárůst počtu podniků je doprovázen zvýšením příjmů a počtu zaměstnanců. To dokazuje, že Litva přitahuje aktivní finanční startupy s reálnou hodnotou, a to nejen za účelem získání licence.

Zvyšování trhu práce

V roce 2021 bylo v Litvě ve fintech sektoru zaměstnáno 5 900 osob, což je o 48 % více než v roce 2020.

“Fintech podniky opakovaně prokázaly, že Litva je spolehlivým obchodním partnerem. Většina mezinárodních fintech podniků důvěřuje Litvě v oblasti kritických obchodních funkcí, jako je dodržování předpisů, přijímání a podpora zákazníků, vývoj produktů, rozvoj podnikání a prodej, protože má v těchto oblastech zavedené klíčové kompetence,” říká Gintar Baiulien, vedoucí technologického týmu společnosti Invest Lithuania, a dodává, že fintech podniky v roce 2021 vydělaly na tržbách více než 500 milionů eur, a to díky tomu, že zavedené podniky expandují a nově příchozí si vybírají Litvu. Ve srovnání s rokem 2020 jde o 25procentní nárůst.

S růstem fintechového odvětví roste i počet kvalifikovaných osob a Litva v posledních letech dosáhla významných úspěchů při posilování fintechové pracovní síly. Díky tomu nebude nouze o schopné lidi, kteří mohou přispět k úspěšnému růstu společnosti a dosažení jejích cílů.

Vysokoškolské instituce jsou připraveny být aktivnější ve své odborné přípravě v souvislosti s rozvojem poptávky po odbornících. Například některé litevské vysoké školy poskytují studentům kromě vybraných předmětů i specializovaný mimoškolní program, který pomáhá rozvíjet kompetence v oblasti fintech. Tohoto programu se účastní studenti oborů Aplikovaná matematika, Softwarové systémy, Informační systémy, Informační technologie, Ekonomie a Finance.

Economy, fintech, Lithuania, finance, business, bank, electronic money

Litva hledá kvalitu, ne kvantitu

Litva zřídila v roce 2021 centrum excelence pro boj proti praní špinavých peněz a celosvětově se řadí na 9. místo mezi jurisdikcemi s nejnižším rizikem (AML Basel Index). Více než 10 200 odborníků má kvalifikaci pro práci v oborech souvisejících s AML/CTF, compliance nebo řízením rizik a 86 % dotázaných fintechů tvrdí, že v loňském roce najalo odborníky s touto kvalifikací.

Fintechy se v Litvě objevují jako houby po dešti v teplém létě. Nyní však tato země – jedno z největších fintechových center ve střední a východní Evropě – šlape na brzdový pedál.

Po významné celosvětové kontroverzi týkající se litevského fintechu prosazuje centrální banka přísnější předpisy. Německé úřady tvrdí, že společnost UAB Finolita Unio, fintech se sídlem ve Vilniusu, hlavním městě Litvy, byla využita k odcizení více než 100 milionů eur společnosti Wirecard bezprostředně před bankrotem této německé platební společnosti v březnu 2020.

Litevská centrální banka pod novým koštětem Gediminasem Simkusem odebrala společnosti Finolita v červnu 2021 licenci s tím, že přistupovala k pravidlům proti praní špinavých peněz a financování terorismu “nezodpovědně” a nevyhodnotila rizika svých zákazníků.

Tento skandál vyvolal mezinárodní kritiku údajně “lehkovážné” regulace v Litvě, ačkoli centrální banka upozornila, že v roce 2020 zamítla více než 100 žádostí o fintech licenci. centrální banka již dříve zpřísnila limity pro půjčky a v roce 2020 mimo jiné zřídila veřejně-soukromé Centrum excelence pro boj proti praní špinavých peněz. Tvrdí, že noví účastníci fintech musí nyní splnit přísnější kritéria kvality. V dopise adresovaném vedoucím pracovníkům v oblasti fintech banka nastínila svá očekávání vůči firmám zabývajícím se elektronickými penězi a platbami.

“Litevská banka bude věnovat zvláštní pozornost posilování kultury dodržování předpisů, tedy tomu, jak účastníci finančního trhu dodržují požadavky na prevenci praní špinavých peněz a financování terorismu, vlastní kapitál, ochranu klientských prostředků a kvalitu služeb, a bude usilovat o větší osobní odpovědnost manažerů,” říká Simonas Krepsta, člen představenstva Litevské banky.

Mezi insourcingem a outsourcingem

Litva od roku 2016 nabírá zahraniční společnosti, které těží z legislativního prostředí příznivého pro podnikání a také z velkého množství talentů, protože soutěží o titul evropského Fintech centra. Do místního ekosystému se v roce 2020 zapojila řada mezinárodně známých Fintech společností. Mezi nejnovější vstupy patří Mambu, bankovní platforma SaaS, Curve, jeden z největších poskytovatelů převodů peněz na světě, Ria Financial a poskytovatel automatizovaných půjček Saldo Finance. Rockit Vilnius, špičkové litevské centrum FinTech a udržitelných inovací, zmapoval všechny FinTechy v Litvě v roce 2021.

Jednoduchý proces udělování licencí je jedním z faktorů, které lákají FinTechy, jež považují EHP za cílový trh. Litva se umístila na čtvrtém místě v žebříčku Global Fintech Index a je lídrem kontinentální Evropy, pokud jde o počet elektronických peněz a platebních institucí. Během několika let udělila litevská centrální banka 5 bankovních licencí pro speciální účely a více než 110 licencí pro elektronické peníze a platební instituce.

Jednou z příčin, které přiměly společnosti se sídlem ve Spojeném království k založení licencovaných organizací v Litvě, byl brexit a jeho důsledky pro finanční instituce. Mezi 23 fintech společnostmi založenými ve Spojeném království, které získaly povolení v Litvě, jsou podle Litevské banky společnosti Revolut, TransferGo, DiPocket, Curve Europe a SumUp EU Payments.

Vzhledem k tomu, že Litva je malý trh s licencemi poskytovanými Litevskou bankou, které jsou snadno přenositelné v rámci EHP, považuje více než 70 % fintech společností v zemi za své cílové trhy severské země a západní Evropu, přičemž 63 % se zaměřuje na jižní Evropu. Společnost Paysera v roce 2020 expandovala do Španělska a Albánie, HeavyFinance začala nabízet peer-to-peer půjčky bulharským zemědělcům a Kevin. expandoval do Polska, Portugalska a Finska.

Economy, fintech, Lithuania, finance, business, bank, electronic money

bibliografie: V roce 2015 se v rámci projektu “Zajištění úvěrů” uskutečnilo několik projektů, které se týkaly např:

Cision PR Newswire, ” Fintech in Lithuania: resilient and focused on quality”, Cision PR Newswire, 6. dubna 2022. https://www.prnewswire.com/news-releases/fintech-in-lithuania-resilient-and-focused-on-quality-301518711.html

Geoffrey Migiro, “Jaká jsou největší průmyslová odvětví v Litvě ?”, WorldAtlas, 24. května 2019. https://www.worldatlas.com/articles/what-are-the-biggest-industries-in-lithuania.html

Invest Lithuania, ” The Fintech Landscape in Lithuania 2021-2022″, Invest Lithuania, 2022. https://investlithuania.com/report/fintech-report-2021-2022/

Lietuvos Bankas, “Steady growth, big names and a focus on AML: Lietuvos Bankas, 18. února 2021. https://www.lb.lt/en/news/steady-growth-big-names-and-a-focus-on-aml-lithuanian-fintech-in-2020

Linas Jegelevicius, “Lithuania looks for quality, not quantity in fintech”, 26. ledna 2022. https://www. intellinews.com/lithuania-looks-for-quality-not-quantity-in-fintech-233032/

Povilas Ruzgaila, “Lithuanian FinTech Industry: An Undiscovered Rough Diamond”, Finextra, 5. dubna 2022. https://www.finextra.com/blogposting/22096/lithuanian-fintech-industry-an-undiscovered-rough-diamond

Pawel Morisson de la Bassetière

Paweł M. de la Bassetière se specializuje na hospodářské cykly a podnikatelskou ekonomii: vystudoval ekonomii, finance a mezinárodní obchod na univerzitě v Poznani. V současné době pracuje jako technologický konzultant specializující se na digitální a agilní transformaci pro globální společnost poskytující profesionální služby. Jeho práce ho přivádí k téměř každodenní výměně názorů v polštině, angličtině, francouzštině, portugalštině, italštině a ruštině. Vede odborný výbor Blue Europe pro Polsko a střední Evropu.

×