Stručný výhled obnovitelných zdrojů energie na Slovensku: trend a potenciál

Cíle a strategie Slovenska v oblasti obnovitelných zdrojů energie

Slovenský národní energetický a klimatický plán stanoví ambiciózní cíl dosáhnout do roku 2030 19,2% podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie^[1].Aby byla zajištěna bezpečnost a cenová dostupnost výroby elektřiny a tepla, je stát připraven podporovat obnovitelné zdroje energie, které pro konečné spotřebitele nepředstavují významné dodatečné náklady. Vládní strategie upřednostňuje využití tepla z odpadů živočišné a rostlinné výroby v bioplynových stanicích a má zájem na urychleném využití biometanu vyráběného ze dřeva, organických odpadů a rostlinných zbytků. Cílem tohoto přístupu je obejít konkurenci se zemědělstvím a výrobou potravin.

Do roku 2030 Slovensko očekává výrazný nárůst spotřeby energie z obnovitelných zdrojů ve výši přibližně 1 972 ktoe (neboli 22,9 TWh). Strategie země zahrnuje různorodou kombinaci obnovitelných zdrojů energie s přiděleným instalovaným výkonem do roku 2030 takto: Vodní energie (1 755 MW), fotovoltaika (1 200 MW), větrná energie (500 MW), biomasa (200 MW), bioplyn/biometan (200 MW) a geotermální energie (4 MW). Výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů v současnosti dominuje biomasa, následuje bioplyn, solární energie a vodní energie^[2]

Výzvy a potenciál obnovitelných zdrojů energie: vítr a voda

Větrná energie zůstává na Slovensku navzdory svému vysokému potenciálu z velké části nevyužita kvůli vnímané nestabilitě a regulačním překážkám. Od roku 2009 se výstavba větrných elektráren téměř komletně zastavila, existují dva malé větrné parky v Cerové a Myjavě. Regulační a právní rámec nadále představuje výzvu pro instalaci menších větrných turbín pro domácnosti. Mezitím jsou pozastaveny dvě vládou schválené vodní elektrárny, jejichž uvedení do provozu se neočekává dříve než v roce 2025^[3]

Řeky Váh a Orava, zejména v oblastech před Starým Hradem a za Královským meandrem, včetně tunelu Oravka, představují významný hydroenergetický potenciál. Elektrárny umístěné v těchto oblastech s výkonem nad 30 MW jsou považovány za mimořádně ziskové vzhledem k nízkým nákladům na instalovaný megawatt. Strategická poloha podél těchto řek poskytuje optimální podmínky pro efektivní využití vodní energie.

Podle studie Durkanského a kol^[4] představují malé vodní elektrárny (MVE) životaschopné řešení pro využití potenciálu malých řek, které obvykle slouží jako sezónní zdroj energie. Průtoky toků, na nichž jsou MVE zřízeny, mají tendenci kolísat, často v závislosti na povětrnostních podmínkách a sezónních změnách, což je činí méně ideálními pro stálou celoroční výrobu elektřiny. Přeměnou elektřiny na vodík však lze přebytečnou energii vyrobenou z těchto řek skladovat a využít později, čímž se vyřeší problém sezónní proměnlivosti. Navíc jako decentralizovaný zdroj energie mohou být MVE instalovány v odlehlých oblastech, což podporuje rozvoj a energetickou soběstačnost, zejména na venkově.

Využitím potenciálu menších řek může Slovensko využít MVE ke stimulaci hospodářského rozvoje v nerozvinutých regionech. Tento přístup poskytuje nejen příležitost k vytváření nových pracovních míst, ale také urychluje hospodářský růst v oblastech s významnými segmenty obyvatelstva. Začlenění MVE do energetického mixu Slovenska by mohlo být strategickým krokem ke zlepšení energetického prostředí země a nabídnout udržitelnou a účinnou metodu, jak zvýšit výrobu energie z obnovitelných zdrojů a zároveň přispět k místnímu rozvoji a ochraně životního prostředí.

Posun k obnovitelným zdrojům energie při vysokých nákladech: solární energie

Vysoké ceny energií a špatná perspektiva do budoucna vedly k prudkému nárůstu využívání fotovoltaické energie, k němuž přispěly především soukromé společnosti. Tento posun je do značné míry snahou o snížení závislosti na ruském plynu. V poslední době investuje do fotovoltaických zařízení řada soukromých subjektů, od malých až po středně velké firmy a energeticky náročné továrny, jako je Chemosvit Svit – výrobce textilních vláken. Za zmínku stojí investice do solárního parku u Štúrova na jižním Slovensku v hodnotě 30 milionů eur, který má denně vyrábět 30 megawattů, což by stačilo na podporu několika továren.

Příklon k solární energii se neomezuje pouze na podniky, ale rozšiřuje se i na domácnosti, jak poznamenal Ján Karaba, ředitel Slovenské asociace fotovoltaického průmyslu. Tento posun začal ještě před ruskou invazí. Ekonomická výhodnost solární energie je zřejmá při porovnání nákladů na elektřinu z malých a větších solárních zařízení – přibližně 100 eur za megawatthodinu – s náklady na elektřinu z tradičních zdrojů, které se pohybují kolem 170-180 eur za megawatthodinu. Přestože ceny fotovoltaických panelů od podzimu vzrostly o 20-30 %, je tento nárůst v porovnání s obecnou eskalací cen elektřiny mírný^[5]

Očekávání a srovnání v rámci regionálních zelených iniciativ

Firmy jsou stále více připraveny financovat zelené zdroje elektřiny s očekáváním státní podpory, jak uvedl generální ředitel Chemosvitu Jaroslav Mervart. Ministerstvo hospodářství v reakci na to vymýšlí strategie, jak část těchto nákladů dotovat. Zsolt Bindics, spoluinvestor Štúrova parku, vyzdvihl významnější investice Maďarska do zelených elektráren ve srovnání se Slovenskem a kritizoval nedostatečnou komunikaci slovenské vlády ohledně uvolnění dalších kapacit pro podnikatele^[6]

Odvětví obnovitelných zdrojů energie, zejména solární energie, zažívá pozoruhodný vzestup v důsledku vysokých cen energie a strategického odklonu od závislosti na ruském plynu. Tento trend je výrazně veden soukromými společnostmi, včetně malých a středních podniků a větších podniků, jako je solární park u Štúrova. Navzdory zvýšeným nákladům na fotovoltaické panely je díky relativní účinnosti a nižším nákladům na elektřinu solární zařízení výhodnou volbou pro firmy i domácnosti. S rozvojem tohoto odvětví se ozývá volání po výraznější podpoře a jasnějších pokynech ze strany státu, zejména ve srovnání s iniciativami sousedních zemí. Dynamický posun směrem k obnovitelným zdrojům energie, podpořený ekonomickými i ekologickými hledisky, odráží širší závazek k udržitelným a autonomním zdrojům energie. Tento přechod, ačkoli je v současné době veden soukromým sektorem, naznačuje významnou změnu ve vzorcích spotřeby energie a ukazuje na budoucnost, kdy obnovitelná energie bude ústředním pilířem energetických strategií.

Rozvoj geotermální energie v Košicích

Slovenský program Fondu spravedlivé transformace schválil návrh na označení projektu geotermální energie v Košické kotlině za národní prioritu, což umožní získat finanční prostředky ve výši 56,1 milionu eur. Cílem těchto finančních prostředků je usnadnit zásobování Košického kraje geotermálním teplem do roku 2026^[7]. Rozhodnutí přijal Monitorovací výbor Komise pro Fond spravedlivé transformace, který je nedílnou součástí slovenského programu, jenž na podporu regionů přecházejících na ekologičtější ekonomiku rozděluje celkem 441 milionů eur^[8]

Iniciativa, kterou vede ministr investic, regionálního rozvoje a informatiky Peter Balík, řeší kritickou závislost Slovenska na dovozu fosilních paliv pro vytápění. Tím, že podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, je v souladu se závazky Evropské unie uprostřed energetické a klimatické krize. V posledních dvou letech ministerstvo spolupracuje s partnery na posílení geotermálního potenciálu Košic s cílem snížit spotřebu fosilních paliv a posílit energetickou soběstačnost. Košický geotermální zdroj, jeden z největších na Slovensku, má potenciál dodávat teplo 171 000 zákazníků a snížit emise CO2 o 54 000 tun ročně^[9]

Pohyb vpřed a místní dopad

Díky přiděleným finančním prostředkům se developer projektu MH Teplárenský Holding a jeho partner GEOTERM KOSICE chystají pokročit v projektu košické teplárny. Celkové odhadované náklady na tento počin činí 88 milionů eur. Cílem iniciativy je nejen zajistit řešení pro vytápění, ale také podpořit zemědělství a rekreační aktivity prostřednictvím rozvodu zbytkového tepla po 15kilometrové trase teplovodu^[10]

Primátor Košic Jaroslav Poláček vyzdvihuje dlouhodobé uznání geotermálních zdrojů v této oblasti a vyjadřuje optimismus ohledně postupu projektu směrem k zajištění ekologického tepla a etablování Košic jako lídra ve využívání geotermální energie na Slovensku^[11]. Kromě toho novela slovenského “zákona o teplárenství” z roku 2023 navrhuje zefektivnit výstavbu teplárenské infrastruktury využívající geotermální a jiné obnovitelné zdroje^[12]

Závazek využívat geotermální energii v Košickém kraji představuje významný krok ke zvýšení energetické nezávislosti Slovenska a ekologické udržitelnosti. Tato iniciativa odráží rostoucí trend směrem k udržitelným a soběstačným energetickým strategiím, které jsou nezbytné pro dlouhodobou ekonomickou a environmentální stabilitu.

Jaderná energie: zaměření na obnovenou jadernou elektrárnu Mochovce

Jaderná elektrárna Mochovce na Slovensku zaznamenala významný milník, neboť její nový blok byl 31. ledna 2023 připojen k síti na 20 % svého nominálního výkonu. Od té doby blok prošel řadou testů a úprav, při nichž postupně zvyšoval svůj výkon, až dosáhl 90 % kapacity. ^13] Jak informovaly Slovenské elektrárne, elektrárna již vyrobila více než 150 GWh elektřiny a v současné době vyrábí tolik, že by to stačilo na pokrytí potřeb přibližně 750 000 domácností. Vyvrcholením této testovací fáze bude nepřetržitý provoz bloku na 100% výkon po dobu 144 hodin.

Elektrárna Mochovce, která se skládá ze čtyř bloků VVER, začala stavět své první dva bloky v roce 1982. Výstavba třetího a čtvrtého bloku byla zahájena v roce 1986, ale měla zpoždění a v roce 1992 byla zastavena. První dva bloky byly dokončeny a zahájily provoz v letech 1998 a 1999. O deset let později bylo obnoveno úsilí o dokončení zbývajících bloků, přičemž čtvrtý blok následoval rok nebo dva po třetím bloku. Očekává se, že po plném zprovoznění bude každý blok zajišťovat 13 % potřeby elektřiny na Slovensku.

Do konečné podoby nových bloků byla začleněna významná bezpečnostní a ochranná opatření, včetně zdokonalené ochrany proti nárazu letadla a systémů řízení havarijních situací. Tato vylepšení byla ovlivněna zkušenostmi z havárie ve Fukušimě.

Slovenské elektrárne, podnik vlastněný rovným dílem slovenským státem, italskou společností Enel a českou skupinou EPH, znovu projednaly dohodu o dodávkách a cenách se slovenským ministerstvem hospodářství a ministerstvem financí^[14 ]. toto nové projednání, které je součástí opatření ke zmírnění vysokých cen energie, prodlužuje dohodu o dodávkách 5,5 TWh elektřiny ročně pro domácnosti na rok 2025 s postupným zvyšováním cen až do roku 2027. Dohoda čeká na schválení Evropskou komisí.

Generální ředitel Branislav Strýček vyzdvihl roli dohody v zajištění dlouhodobě příznivých podmínek pro dodávky elektřiny domácnostem a zajištění stabilního regulačního prostředí pro slovenské elektrárny tím, že v letech 2023 až 2027 nebude pro společnost zavedena žádná nová finanční zátěž ani regulace^[15]

S novými bloky v Mochovcích, které se blíží plnému provozu, je Slovensko připraveno změnit své energetické prostředí, potenciálně se stát čistým vývozcem energie a významně posílit svou domácí energetickou bezpečnost a přínos pro regionální energetický trh.

Zdroje

1. https://energy.ec.europa.eu/system/files/2020-03/sk_final_necp_main_en_0.pdf ↑

2. https://energy.ec.europa.eu/system/files/2020-03/sk_final_necp_main_en_0.pdf ↑

3. https://www.enercee.net/countries/slovak-republic/renewable-energy ↑

4. https://mdpi.com/20 76-3417/12/7/3525/html ↑

5. https://e.dennikn.s k/2816882/ekonomicky-newsfilter-je-tu-boom-fotovoltickych-elektrarni-firmy-zareagovali-rychlejsie-ako-stat/?ref=list&_ga=2.107171146.932351530.1650289269-1390437979.1623742369 ↑

6. https://www.euractiv.com/section/politics/short_news/private-companies-lead-renewables-development-in-slovakia/ ↑

7. https://www.mordorintelligence.com/industry-reports/slovakia-renewable-energy-market ↑

8. https://mirri.gov.sk/aktuality/cko/najvacsi-projekt-vyuzitia-geotermalnej-energie-v-strednej-europe-bude-v-kosiciach/ ↑

9. https://www.tschechien-online.org/news/20031-tschechien-slowakei-starten-projekte-erdwarme ↑

10. https://www.thinkgeoenergy.com/kosice-slovakia-geothermal-project-classified-as-national-priority-project/ ↑

11. https://www.kosiceonline.sk/geotermalny-vrt-pri-durkove-sa-stal-narodnym-projektom ↑

12. https://thinkgeoenergy.com/proposed-law-in-slovakia-incentivizes-geothermal-heating/ ↑

13. https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Mochovce-3-reaches-90-power-output ↑

14. https://www.reuters.com/article/idUSL8N3624EW/ ↑

15. https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Mochovce-3-output-increased-to-55 ↑