Skip to main content

Je samozřejmé, že hlavní město státu je téměř vždy nejlepším obrazem jeho srdce. Není tedy překvapením, že hlavní město Estonska, Tallinn, je vyhlášeným chytrým městem. Pojem “chytré město” se může zdát poněkud problematický, a to nikoli proto, že by byl údajně kontroverzní: technik a opatření, jejichž cílem je učinit město chytřejším, je nespočet a každý městský region, který se snaží tohoto cíle dosáhnout, má své vlastní cesty.

Dostupnost, interoperabilita a uživatelská přívětivost jsou pilíři cesty Tallinnu k chytrému městu. V tomto ohledu se vedení města podařilo synchronizovat svůj městský a digitální růst s pokrokem národní digitální společnosti. Estonsko a jeho hlavní město společně poskytují svým občanům, turistům a podnikům efektivní a pohodlné digitální služby, a to zejména využíváním společných infrastruktur pro výměnu dat a zamezením redundancí díky integraci dat, jako jsou autentizační mechanismy národního systému e-ID.

Hannes Astok, estonský odborník na chytrá města a výkonný ředitel akademie e-governmentu, při rozhovoru o své vizi města budoucnosti uvedl: “Estonsko je jedním z nejvýznamnějších měst v Evropě: “Využití a pochopení dat je klíčem k budoucnosti. Organizace měst se změní, neboŅ města se začnou propojovat s ostatními. Zítřejšími lídry budou ti, kteří tyto změny dokáží pochopit a rozluštit. Dalším tématem je obnovitelná energie. Plánujeme věnovat mnohem více času tomu, abychom se nezabývali tím, jak energii skladovat, ale jak ji inteligentně využívat a znovu používat, například v rámci uzavřeného okruhu. A jako poslední bych řekl, že je to schopnost předvídat. Předvídání potřeb prostřednictvím umělé inteligence. Nebude to Velký bratr ani Minority Report, místo toho bude analýza založena na předvídatelných vzorcích, které pomohou zjednodušit každodenní život lidí a předvídat jejich potřeby a problémy.”[1]

Chytré město, kterému předchází jeho pověst

Když bylo v říjnu 2020 estonské město Tallinn zvoleno organizací Intelligent Community Forum (ICF) inteligentní komunitou roku, byla při jeho nominaci zohledněna i oddanost ekologické udržitelnosti[2]

“Tallinn získal v naší analýze vysoké hodnocení z mnoha důvodů včetně udržitelnosti,” uvedl spoluzakladatel ICF Robert Bell[3] a dodal: “Město patří mezi pět zemí s nejčistším ovzduším na světě. Je známé množstvím stromů v městském prostoru, chrání své zelené prostředí již od 13. století a vypracovalo řadu strategií udržitelnosti, jejichž cílem je chránit město před nadměrným rozvojem a do roku 2025 dosáhnout nulových emisí z dopravy.”

V květnu téhož roku vybrala Evropská komise estonské hlavní město jako jednoho ze čtyř uchazečů o cenu Evropské zelené město. V návaznosti na tyto úspěchy město zahájilo novou identitu Zeleného globálního města. A konečně v roce 2023 Tallin oficiálně zahájil rok Zeleného hlavního města EU a 21. ledna oslavil “předání”[4]

EU uznává, že města hrají zásadní roli při naplňování cílů Evropské zelené dohody,[5] které spočívají ve vytvoření nízkouhlíkové, zdrojově efektivní, udržitelné a odolné společnosti. Města hrají v ekologické a ekonomické transformaci významnou roli, neboť více než 75 % Evropanů žije v metropolitních oblastech[6]

Evropská komise iniciovala v roce 2010 udělení ceny Evropské zelené hlavní město s cílem podpořit města, aby se stala ekologičtějšími a čistšími a zvýšila kvalitu života svých obyvatel. Vzhledem k tomu, že více než dvě třetiny evropské populace žijí v městských oblastech, hrají města významnou roli v ochraně životního prostředí a budou mít zásadní význam při realizaci Evropské zelené dohody na místní úrovni. Do této chvíle získalo ocenění Evropské zelené město čtrnáct měst: Stockholm (2010), Hamburk (2011), Vitoria-Gasteiz (2012), Nantes (2013), Kodaň (2014), Bristol (2015), Lublaň (2016), Essen (2017), Nijmegen (2018), Oslo (2019), Lisabon (2020), Lahti (2021), Grenoble (2022) a Tallinn (2023); Valencie obdrží toto ocenění v roce 2024[7]

Tallinn byl jmenován šampionem udržitelnosti a inovací za svůj komplexní přístup k ekologickému řízení a vzájemně provázané strategické cíle, které jsou v souladu s cíli Evropské zelené dohody. Tallinn, jedno z nejzachovalejších středověkých měst v Evropě a památka zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO, se vyznačuje také mozaikovitou krajinou, která je domovem vzácných druhů. Během roku zeleného hlavního města se Tallinn zaměří na biologickou rozmanitost, udržitelnou správu věcí veřejných a klima a zelené inovace. 8] Součástí projektu Evropské zelené hlavní město Tallinnu jsou environmentální aktivity pro obyvatele města a turisty, například definování cílů udržitelnosti společně s dalšími evropskými městy.

Město přijalo ambiciózní strategii rozvoje “Tallinn 2035”[9], která zahrnuje uhlíkovou neutralitu, přizpůsobení se změně klimatu, inovace, zdraví, mobilitu, biodiverzitu, oběhové hospodářství, udržitelnou energii a produkci potravin. Pro zvýšení biodiverzity město vytváří GoGreenRoutes,[10] kde mohou obyvatelé spolupracovat na vytváření řešení založených na přírodě a městském zahradničení. Kromě toho nyní probíhá výstavba 13kilometrové opylovací stezky, louky pro rozkvět přírody ve městě.

Tallinn se také angažuje v oblasti přizpůsobování se klimatu a odolnosti vůči němu. Je zavedena řada opatření, jako jsou systémy hospodaření s dešťovou vodou a rekonstrukce silnic, a plánují se další aktivity, například projekt Green Twins, jehož cílem je lépe začlenit městskou vegetaci do městského designu.

Tallin se umístil ve zprávě IMD Smart City Index

Ve výroční zprávě IMD Smart City Index 2023[11] redigované Smart City Observatory Mezinárodního institutu pro rozvoj managementu (IMD) se Tallin umístil na 32. místě ze 140 měst, která tým odborníků analyzoval. To ukazuje na mírný pokles v hodnocení oproti 24. místu z roku 2021, ale stále vyšší hodnocení než v roce 2020, kdy byla městu přisouzena 39. příčka.

Společnost IMD vytvořila index chytrých měst, který klade vyvážený důraz na ekonomické a technologické složky chytrých měst na jedné straně a na “humánní rysy” chytrých měst, jako je kvalita života, životní prostředí a inkluze, na straně druhé. Žebříček tedy poskytuje cenný přehled o míře spokojenosti občanů prostřednictvím na míru šitých dotazníků a průzkumů veřejného mínění.

Například v případě Tallinu se tři hlavní naléhavé potřeby, které občané vnímají, týkají: 1) dostupné bydlení (60,9 % respondentů), 2) korupce (47,7 % respondentů) a 3) dopravní zácpy (40,8 % respondentů).

Hlavní problém dostupného bydlení nelze přímo řešit zaváděním inteligentních technologií a vyžadoval by komplexnější přístup při tvorbě politiky. Jak však vyplývá ze zprávy IMD, občané oceňují komplexně dobře příležitosti (svět a škola) nabízené v Tallinu jak z hlediska struktury, tak i technologií. Veřejnost si velmi váží zejména “služeb pro vyhledávání zaměstnání” a “online přístupu k nabídkám práce”. To může celkově přispět k vyššímu příjmu, a tedy částečně i k vyšší schopnosti pořídit si bydlení.

Pokud jde o korupci, která je dalším vysoce vnímaným problémem ve městě, zdá se, že “Online přístup veřejnosti k městským financím” tento problém nesnížil. Občané se navíc necítí být začleněni do rozhodovacího procesu. Je však třeba poznamenat, že “Informace o rozhodnutích místní samosprávy” jsou považovány za snadno dostupné a že “Hlasování online zvýšilo účast” Hlavní město Estonska by rozhodně mělo pracovat na zlepšení transparentnosti a veřejné odpovědnosti; toho lze dosáhnout prostřednictvím širší politiky otevřených dat, zveřejňování informací a nových kontrolních orgánů.

Pokud jde o mobilitu, Tallinn se snaží snížit dopravní zácpy a zlepšit mobilitu. Je prvním evropským hlavním městem, které svým občanům nabízí bezplatnou veřejnou dopravu (od roku 2013)[12], a jeho cílem v oblasti městské mobility je, aby občané byli schopni dosáhnout veškeré potřebné infrastruktury do 15 minut prostřednictvím měkkých druhů dopravy. Pro bezplatné cestování autobusy, tramvajemi, trolejbusy a vlaky v Tallinnu je třeba se zaregistrovat jako rezident. Obec na oplátku obdrží 1 000 eur z roční daně z příjmu jednotlivce. Rezidenti musí pouze zaplatit 2 eura za zelenou kartu,[13 ] po jejímž vydání jsou všechny druhy cestování bez poplatků.

Mobilita a automatizace

Tallinn vyvinul řadu vynikajících iniciativ v oblasti chytrého města. Zejména jeho městské plánování využívá několik špičkových geoinformačních technologií. Plánovací proces zahrnuje lepší mapové aplikace, internetové databáze a analytické možnosti. Kromě toho se při výstavbě města využívá BIM (Building Information Management) a VDC (Virtual Design and Creation).

TalTech Institute of Software Science a OÜ Thinnect vyvinuly systém pro monitorování kvality ovzduší ve městech a dopravního proudu. Senzory s 900 solárními panely a bateriemi umístěnými na pouličním osvětlení v Tallinnu budou shromažďovat a analyzovat údaje o stavu životního prostředí a pohybu dopravy. Toto revoluční řešení může zabránit dopravním zácpám a hlukovému znečištění, což povede k zatraktivnění městské krajiny. Z hlediska automatizace mobility nabízí Tallin od roku 2019 jedinečný dopravní prostředek. Díky partnerství mezi estonskou společností TalTech a Floridskou polytechnickou univerzitou v oblasti výzkumu autonomních vozidel mohl Tallin nasadit samořízené autobusy[14]

Lumebot (=Snowbot, lumi znamená v estonštině sníh) je robot na odklízení sněhu, čištění a zametání ulic vyvinutý společně s podnikateli. Kromě toho se ve čtvrtích již několik let testují samořízené elektrické minibusy. Jejich využití se plánuje buď jako součást systému veřejné dopravy, nebo v zónách bez aut, jako jsou nemocnice, parky a zoologické zahrady. Vzhledem k pobřežní poloze Tallinnu je Iselaev autonomním dodávkovým nebo dopravním vozidlem, obdobou samořízených autobusů. Je navrženo pro přepravu menších nákladů na vyžádání a mohlo by být užitečné pro přepravu odpadu ze sousedních ostrovů hlavního města.

Estonia self driving bus

Estonia self driving bus

Zasedání digitální městské rady

Je zřejmé, že celosvětová zdravotní krize odhalila nepředvídané potřeby v oblasti místní správy. Příkladem takové potřeby byl vývoj digitální technologie potřebné pro elektronickou organizaci zasedání městské rady v Tallinnu. Jako nejvyššímu politickému orgánu města bylo od počátku mimořádné situace jasné, že Rada nemůže pozastavit svou činnost vzhledem ke své jedinečné pravomoci v různých naléhavých záležitostech. Ať už se jednalo o dočasnou výjimku pro umístění školky nebo o mimořádné cestovní zvýhodnění pro nerezidenty, místní správa navrhovala různá řešení situace. Nedostatek vhodných technologických řešení ztěžoval okamžité zahájení elektronických jednání. Nebylo to poprvé, kdy bylo takové jednání zapotřebí. Zpočátku nebylo jasné, zda jsou elektronická jednání povolena.

Aby se minimalizovalo její šíření, rozhodly politické skupiny Rady koncem března, že se zpočátku bude schůzí účastnit pouze jeden zástupce z každé skupiny. O měsíc později byl zaveden elektronický hlasovací systém, který v případě potřeby umožnil, aby zasedání Rady probíhala prostřednictvím počítače. Radní, kteří se k platformě přihlásí pomocí karty nebo mobilního průkazu, mohou zaregistrovat svůj záměr vystoupit k bodům programu, bezpečně hlasovat a potvrdit správnost svého hlasování.

Odkazy

  1. https://www.mobilize.com/en/wearemobilizers/tallinn-an-example-of-smart-city-technology-use/ ↑
  2. https://www.intelligentcommunity.org/tallinn_estonia_named_2020_intelligent_community_of_the_year ↑
  3. https://www.intelligentcommunity.org/tallinn_estonia_icf_s_intelligent_community_of_the_year_launches_green_global_city_initiative ↑
  4. https://environment.ec.europa.eu/news/eu-green-capital-year-tallinn-has-officially-begun-2023-02-06_en ↑
  5. https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/priorities-2019-2024/european-green-deal_en ↑
  6. https://www.macrotrends.net/countries/EUU/european-union/urban-population ↑
  7. https://environment.ec.europa.eu/news/tallinn-starts-2023-european-green-capital-2023-01-20_en ↑
  8. https://greentallinn.eu/en/
  9. https://strateegia.tallinn.ee/en
  10. https://gogreenroutes.eu/cities/tallinn
  11. https://www.imd.org/wp-content/uploads/2023/04/smartcityindex-2023-v7.pdf ↑
  12. https://www.theguardian.com/cities/2016/oct/11/tallinn-experiment-estonia-public-transport-free-cities ↑
  13. https://www.tallinn.ee/en/freepublictransport
  14. https://e-estonia.com/driverless-public-bus-tallinn/ ↑
Andrea Bogoni

Andrea Bogoni je výzkumným pracovníkem společnosti Blue Europe a absolventem magisterského studia mezinárodní logistiky a řízení dodavatelského řetězce na univerzitě v Essexu, kde se specializoval na podnikovou ekonomiku, finance a mezinárodní obchod. Spolupracuje s různými italskými studijními centry a think-tanky. Pro organizaci Blue Europe vydal knihu „The Dragon at the Gates of Europe: Chinese Presence in the Balkans and Central-Eastern Europe“ a přispívá do tohoto think-tanku svými publikacemi a recenzemi. Profesně působí jako konzultant v oblasti podnikových služeb.

×