Skip to main content

Grzegorz Wiśniewski, Ph.D., ekonomie

Od roku 2015 začala maďarská vláda masivně investovat do vzdělávání, zejména do terciárního (univerzitního) vzdělávání. Tyto investice, které tvoří významnou část maďarského rozpočtu, naznačují přístup, který Modrá Evropa považuje za příznivý, zejména pokud jde o rozvoj pokročilých technických dovedností. Poslední GPS v oblasti vzdělávání ukazuje velmi dobré výsledky, zejména v oblasti výsledků odborných škol a středního školství, a to díky průměrným ročním čistým investicím do vzdělávání ve výši 2,1 % HDP. [1]

Tohoto rozšiřování vzdělávacích zařízení ze strany Fidesczovy vlády si všimla i Evropská unie : například Evropská komise vydala v březnu 2018 zprávu o Maďarsku v rámci evropského semestru 2018. Zpráva přichází s mírně pozitivním ekonomickým výhledem pro zemi, pokud jde o vzdělávání. Stejně jako většina politik jsou i investice a hospodářský růst podporovány z fondů EU, které v období 2014-2018 představují přibližně 3 % ročního HDP a 43 % veřejných investic. Nedávno Evropská investiční banka uvolnila půjčku ve výši 150 milionů eur, která má umožnit modernizaci infrastruktury základních škol. Půjčka EIB umožní vybudování nových kapacit v základním a středním školství a zejména umožní žákům, kteří se v současné době vzdělávají v mobilních kontejnerech, přestěhovat se do nových, moderních školních budov; investice zvýší sociální příležitosti a budoucí zaměstnatelnost dětí. Přístup k moderní sportovní infrastruktuře rovněž přispěje ke zlepšení veřejného zdraví v Maďarsku tím, že umožní mladým Maďarům plnit požadavky národních osnov na sportovní výchovu a věnovat se populárním sportům. Tato zdánlivě originální volba je ve skutečnosti symbolem sbližování maďarského vzdělávacího systému s německým, přinejmenším v části týkající se vzdělávání, které přináší jedny z nejlepších výsledků z hlediska chrono-biologické účinnosti.

Jedním z nejsymboličtějších mezikroků bylo v roce 2019 otevření Technického institutu při univerzitě v Debrecíně, kde bylo vyčleněno 35 miliard forintů (106 milionů eur) na podporu komplexního programu rozvoje vzdělávání a školské infrastruktury ve východomaďarském Debrecíně. Vládní program uvádí, že program zahrnuje zřízení automobilové laboratoře a křídla technické fakulty na Debrecínské univerzitě a zahájení výuky techniků v místním odborném školství v září příštího roku. vláda rovněž zahájila program rozvoje místní infrastruktury v hodnotě 130 miliard HUF, jehož cílem je přeměnit region v mezinárodní obchodní, vzdělávací a inovační centrum. Na jaře příštího roku začne v Debrecíně stavět továrnu na výrobu nové generace automobilů BMW.[2]

Jedním z úspěchů maďarské vlády je nakonec i vzestupný trend v mezinárodních žebříčcích maďarských univerzit, které byly ještě před několika lety na úrovni některých méně rozvinutých zemí. Nedávno se Semmelweisově univerzitě podařilo dostat na 318. místo nejlepších univerzit na světě, když oproti loňsku poskočila o 61 míst. Nejvíce se jí to podařilo v oblasti výzkumu, který ze dvou třetin souvisí s klinickou péčí o pacienty. Loni v září při projevu na zahájení školního roku na univerzitě v Pécsi József Bódis, státní tajemník pro vysoké školství, inovace a odbornou přípravu na ministerstvu pro inovace a technologie, informoval, že devět maďarských univerzit se umístilo v prvních pěti procentech žebříčku Times Higher Education a maďarské instituce patří v evropském srovnání k nejúspěšnějším.[3]

Přesto Maďarsko nezačínalo v tak dobré pozici. Ve zprávě OECD a EU z roku 2015 analytici maďarského vzdělávacího systému vyjádřili politování nad poklesem, i když velmi relativním, průměrné úrovně vzdělání v Maďarsku ve srovnání s předchozími lety, což znamenalo, že výkony maďarských studentů a žáků byly jen těsně pod průměrem OECD. Kritici se zaměřili především na terciární vzdělávání, neboť podíl osob ve věku 25-34 let s alespoň vyšším sekundárním vzděláním (87 %) byl již nad průměrem OECD (83 %), zatímco stejná populace s terciárním vzděláním v Maďarsku dosahovala 32 %, což je 9 procentních bodů pod průměrem OECD, který v roce 2014 činil 41 %.

I když je pokrok většinou zřejmý, ne vše je v maďarském školství dobré. Ve zprávě o evropském semestru 2018 pro Maďarsko je pohřbeno zjištění, že vztah mezi socioekonomickým zázemím žáků a jejich výsledky ve vzdělávání je nejsilnější v EU. Zpráva také potvrzuje některá dřívější zjištění OECD – že odborné vzdělávání poskytuje praktický výcvik na pracovišti, ale zahrnuje omezený obsah všeobecného vzdělávání potřebný k přípravě mladých lidí na přímý přístup na trh práce. Celkově je kvalita nízká a odborné vzdělávání se stalo výchozí vzdělávací cestou pro děti ze špatného socioekonomického prostředí.[4]

Investice do budoucnosti země

Tato masivní investice ze strany vlády Fideszu má být také nástrojem pro zapojení mládeže do celkové politiky země. Vládnoucí strana se totiž rozhodla podniknout trvalé kroky k přivedení mladých lidí do politiky, počínaje vlastními řadami. Fidesz je však mezi mladými lidmi poměrně nepopulární stranou, což potvrzují i čísla: v parlamentních volbách 2018 a komunálních volbách 2019 Fidesz nejméně volili voliči ve věkové skupině 18-30 let, kde získal 37 %, resp. 25 % hlasů.

To, co maďarský tisk nazval “omlazením” Fideszu, neboli strategií, jak získat mladé lidi, se začalo realizovat v druhé polovině loňského roku. A tato strategie funguje, a to jak politicky, tak společensky. Momentum a Jobbik jsou politickými stranami, které jsou nejvíce přítomny na maďarských univerzitách, pokud jde o sdružení, organizace a aktivismus, ale jejich duopol se začal dostávat pod rostoucí tlak ze strany Fideszu. To je například případ Mathias Corvinum Collegium, jehož pověst historického inkubátoru aktivistů a politiků se v posledních letech rozrostla o další organizace, které se podnítila vládnoucí stranu k investicím “miliardy forintů […] v posledních měsících” do tohoto zařízení. V pozadí této spršky peněz, zasílané v podstatě formou darů, je jmenování Balazse Orbána, státního tajemníka v úřadu premiéra, předsedou řídícího výboru kolegia loni v červenci.

Omlazovací kúra by mohla zafungovat, protože podle Istvána Tozsy, významného geografa z Korvínovy univerzity v Budapešti, jsou Maďaři spíše konzervativní a “odpor studentů pramení z nedostatku znalostí a náchylnosti k manipulaci”. Fidesz podle Tozsy “neztratil mladé lidi, kteří pouze potřebují dospět”.

V každém případě, odhlédneme-li od politických důvodů jednání Fideszu, které Modrá Evropa na základě naší politiky neutrality neposuzuje, školství v Maďarsku se blýská na lepší časy.

[1] OCDE, 2018 GPS Education https://gpseducation.oecd.org/CountryProfile?primaryCountry=HUN&treshold=10&topic=EO

[2] http://abouthungary.hu/news-in-brief/hungarian-government-continues-to-invest-in-education/

[3] https://hungarianinsider.com/hungarian-unis-make-it-onto-international-map-of-higher-education-5274/

Semmelweis University jumps 61 places in Times Higher Education ranking


https://www.oecd-ilibrary.org/docserver/9789264273344-6-en.pdf?expires=1609949550&id=id&accname=guest&checksum=654941D11FFAC4C9C1900B2BDCB1AA8F

[4] https://www.oecd-ilibrary.org/docserver/9789264273344-6-en.pdf?expires=1609949550&id=id&accname=guest&checksum=654941D11FFAC4C9C1900B2BDCB1AA8F

Guest Author

Hostující autoři časopisu Blue Europe přispívají svými odbornými postřehy o dění ve střední a východní Evropě. Mezi tyto autory, ať už pozvané, nebo nevyžádané, patří odborníci z akademické sféry, politiky, žurnalistiky a nezávislého výzkumu. Ačkoli se jednotlivé zkušenosti mohou lišit, každý příspěvek je vybírán s ohledem na jeho analytickou přesnost a význam pro vizi think tanku, kterou je podpora evropské integrace a porozumění. Jejich práce podporuje poslání think-tanku Blue Europe poskytovat vysoce kvalitní a působivé analýzy kritických otázek, kterým náš kontinent čelí.

×