Při srovnání druhého čtvrtletí roku 2022 s předchozím čtvrtletím – podle Evropské komise – , se hrubý domácí produkt Maďarska zvýšil o 1,1 %. Indexy spotřebitelské důvěry se však zhoršily a měsíční údaje ukazují na pokles spotřeby, transakcí s bydlením, stavební činnosti a úvěrů. Očekává se, že vyšší inflace a ceny energií a přísnější podmínky financování budou v následujících čtvrtletích tlumit hospodářskou aktivitu, přičemž růst reálného HDP se zpomalí z 5,5 % v roce 2022 na 0,1 % v roce 2023 a poté se obnoví na 2,6 % v roce 2024. Vzhledem k tomu, že příjmy domácností jsou oslabovány vysokou inflací, očekává se, že spotřeba v roce 2023 poklesne. Administrativní kontroly cen energií pro domácnosti a hypotečních sazeb však nadále chrání lidi před rostoucími cenami energií a náklady na financování. V důsledku přísnějších podmínek financování a zhoršujícího se ekonomického výhledu se v příštím roce očekává pokles investic. Podnikatelské investice do energetické účinnosti budou navíc podporovány vládou. Kromě očekávaného ochlazení trhu s bydlením omezí objem veřejných investic z jejich dřívější vysoké úrovně úsilí o fiskální konsolidaci.
Přestože se problémy v dodavatelském řetězci poněkud zmírnily, očekává se, že slabší zahraniční poptávka omezí růst vývozu. V letech 2021 až 2023 se očekává, že rostoucí ceny energií zvýší čistý dovoz energií do Maďarska o téměř 5 % HDP. Dovoz neenergetického zboží by měl zůstat utlumený v souladu s poklesem konečné poptávky. V důsledku toho se předpokládá, že se schodek běžného účtu platební bilance prohloubí a v roce 2022 dosáhne nejvyšší hodnoty 7,6 % HDP, načež se bude postupně snižovat na 4,3 % v roce 2024.
Velmi dobře vypadající veřejné finance, ale se značnou inflací
Navzdory zavedeným opatřením, jako je kontrola maloobchodních cen, způsobila válka na Ukrajině energetickou krizi a podle údajů vlády vyskočily v prosinci náklady na potraviny a elektřinu v Maďarsku ve srovnání s předchozím rokem přibližně o 50 %. Prosincová míra inflace byla s 24,5 % meziročně nejvyšší v Evropské unii. Průměr v celém bloku činí 10,4 %. Ekonomové přičítají část viny slabému forintu, zrušení cenových stropů a maloobchodní dani.
Podle nich měla cenová omezení rušivý dopad, což vedlo k nedostatku pohonných hmot a základních potravin, jako je cukr, protože dovozci a maloobchodníci odmítali prodávat pod cenou, a také ke zvýšení cen výrobků, které nebyly omezeny cenovým stropem, protože obchody se snažily kompenzovat cenový strop u jiného zboží. Vláda byla nucena zrušit limit pro pohonné hmoty minulý měsíc, když se zásoby snížily a vyvolaly horečné nákupy. Lajos Torok, hlavní analytik budapešťské makléřské společnosti Equilor, předpovídá zhoršení situace: “Výdaje domácností porostou, takže domácí spotřeba klesne, vyšší náklady na financování zpozdí podnikové investice, státní investice budou omezeny,” což podle něj vše jen vymaže růst.
Vláda tento měsíc zahájila reklamní kampaň, v níž tvrdí, že většina Maďarů je proti sankcím EU vůči Rusku, které Orbán viní z ekonomických potíží země. “Tento krvavý sankční režim žene inflaci do nebe,” řekl Orbán začátkem měsíce státní televizi MR1. “Kdyby sankce skončily, ceny energií by okamžitě klesly, stejně jako obecné ceny, což by znamenalo, že inflace by se snížila na polovinu.” .
“Vláda nenašla klíče,” řekl v prosinci guvernér maďarské centrální banky György Matolcsy parlamentnímu výboru. “Tuto explozi cen energií a inflační krizi nemůžeme překonat starými způsoby.” “Už komunismus ukázal, že cenové stropy nefungují,” řekl Matolcsy, kterého Orbán kdysi označil za svou “pravou ruku” v oblasti ekonomického plánování. “Ten systém se zhroutil. Nevracejme se k [it] s takovými technikami.” Orbán zůstává vzdorovitý a začátkem tohoto měsíce řekl televizi MR1, že devizové rezervy Maďarska jsou po nedávném půjčování téměř na maximu, což znamená, že země je solventní.
Přesto díky těsnému sledování hodnoty maďarského florintu na mezinárodních trzích a inflace klesl maďarský dluh ze 78,6 % hrubého domácího produktu na konci roku 2021 na 75,3 % na konci loňského roku, což je podle údajů EU pod průměrem EU, který činí 85,1 %. V roce 2022 dosáhl jeho rozpočtový deficit 5,3 % HDP, což je zhruba dvojnásobek průměru EU ve výši 2,7 %. To je v Evropě velmi vzácná situace, která by se mohla v příštích třech letech opakovat. Pokud Orbánova vláda nastaví karty správně, mohla by jej do konce svého funkčního období snížit dokonce pod 65 %. To však neznamená, že se situace běžných Maďarů zlepší (ale určitě to bude mít nějaký zásadní dopad).
Maďarská výroba energie, hlavní problém jakéhokoli zlepšení ekonomiky
Základní projekce pro příští rok je zatížena řadou rizik. Vzhledem k tomu, že Maďarsko má v blízké budoucnosti omezené možnosti, jak nahradit dovoz ruské ropy a plynu, mohly by mít výpadky v dodávkách energie na ekonomiku značný dopad. Vysoké ceny energií by navíc mohly ohrozit střednědobé investiční plány maďarského energeticky náročného výrobního sektoru. A konečně, trvale vysoká inflace nebo zhoršující se finanční podmínky si mohou vyžádat restriktivnější politický postoj. Komise EU může přehodnotit licenci na výstavbu dvou nových bloků v elektrárně Paks, protože Maďarsko zvažuje prodloužení životnosti stávajících bloků za rok 2037, čímž by zrušilo svůj předchozí závazek.
V roce 2014 Maďarsko pověřilo ruský státní energetický konglomerát Rosatom výstavbou dvou 1200MW reaktorů v Paksi, vedle jediné jaderné elektrárny v zemi, v celkové hodnotě 12,5 miliardy eur, financovaných ruskou půjčkou ve výši 10 miliard eur. V roce 2017 Evropská komise projekt schválila s tím, že financování této iniciativy nezahrnuje státní podporu. Nicméně “přijala toto financování podle norem EU pro státní podporu na základě závazků přijatých Maďarskem”, z nichž jedním bylo odstranění stávajících překážek podle původního harmonogramu. Stávající reaktory měly být odstaveny v letech 2032 až 2037. Podle místních médií nyní Maďarsku hrozí, že pokud bude souhlasit s prodloužením životnosti stávajících jaderných reaktorů, přijde o licenci EU. V jaderné elektrárně Paks, která zajišťuje polovinu maďarské výroby elektřiny a více než třetinu její spotřeby, jsou čtyři bloky o výkonu 500 MW.
Po schválení Evropskou komisí vydaly maďarské regulační orgány v roce 2017 základní licenci a v roce 2021 byly zahájeny přípravné práce, ačkoli Národní úřad pro atomovou energii (OAH) dosud nevydal konečnou licenci. OAH se odvolával na bezpečnostní obavy a dal projektu zelenou až v srpnu 2022. Podle původního harmonogramu měly být nové bloky uvedeny do provozu v roce 2025 nebo 2026.
Vzhledem k tomu, že se největší investice v historii Maďarska zpozdila nejméně o 6-7 let, přijal maďarský parlament v prosinci usnesení, v němž požádal vládu, aby zvážila prodloužení termínů vyřazení stávajících bloků z provozu až o 20 let oproti současnému harmonogramu. Opatření naznačilo, že vláda nevylučuje možnost dalšího zpoždění výstavby nových bloků. Rozhodnutí Evropského parlamentu přišlo jen několik dní poté, co Evropský soudní dvůr zamítl odvolání Rakouska proti schválení investiční podpory na modernizaci ze strany Evropské komise a rozhodl, že financování ruskými úvěry neporušuje pravidla EU.
Rakousko se proti prodloužení obecně ohradilo s tím, že neexistuje žádná záruka, že Maďarsko skutečně uzavře elektrárnu Paks I, a dodalo, že Maďarsko bude mít v regionu silnou pozici s provozem stávajících i nových bloků. Maďarská vláda varovala, že pokud budou stávající bloky v letech 2032 až 2037 odstaveny, aniž by byly doplněny o nové jaderné reaktory, budou ohroženy dodávky elektřiny do Maďarska.
Závazek obranného průmyslu, ale za jakou cenu?
Maďarská vláda však v roce 2023 zaznamená některé úspěchy, především v souvislosti s dokončením dlouho odkládané modernizace armády. V projevu na konferenci Global Special Operations Forces (GSOF) Europe, která se konala v říjnu 2022 v Budapešti, ministr technologií a průmyslu uvedl, že maďarská vláda usiluje o to, aby se maďarský vojenský sektor stal do roku 2030 regionálním lídrem.
László Palkovics poznamenal, že národním a ekonomickým cílem Maďarska je stát se vedoucí výrobní a výzkumnou základnou obranného průmyslu ve střední Evropě. Připomněl, že maďarský obranný sektor byl reorganizován v důsledku programu rozvoje armády a ozbrojených sil Zrnyi 2026.
V Maďarsku nyní výdaje na obranu představují 1,2 % HDP. Poznamenal, že maďarská ekonomika je zdravá, 70 % její produkce pochází z odvětví špičkových technologií, která lze rozšiřovat, a že země již má vynikající infrastrukturu. Její poloha je logisticky výhodná a její zapojení do NATO a EU je přínosné.
Cílem vlády je do roku 2030 zvýšit objem obranného průmyslu na 500 miliard HUF. Zvýšení soběstačnosti je podle ministra nezbytné, aby obranný sektor mohl poskytovat služby a výrobky maďarské armádě. Zásadní je také to, aby maďarský obranný průmysl uspěl na zahraničních trzích a účastnil se mezinárodních dodavatelských řetězců s konkurenceschopnými výrobky.
László Palkovics navrhl, že k dosažení těchto cílů a zajištění ekonomické udržitelnosti je třeba zvýšit kapacity výzkumu a vývoje (VaV) a investice do VaV v obranném průmyslu musí dosáhnout 5 % celkových maďarských výdajů na VaV. Poznamenal, že NATO určilo osm kritických otázek pro příští dvě desetiletí. Výzkum hypersonických schopností, výzkum založený na datech, výzkum umělé inteligence, kvantové technologie, výzkum vesmíru, biotechnologie, nové materiály a výzkum výrobních technologií.
Potvrdil také, že sektorová strategie přispěje k úspěchu Maďarska. Připomněl, že Obranný inovační výzkumný institut (VIKI) má sídlo v Budapešti a další pracoviště v Szegedu a Zalaegerszegu. Jako hlavní oblasti výzkumu uvedl jaderný, biologický a chemický výzkum, telekomunikace, umělou inteligenci, bezpilotní letouny, komponenty pro drony a GPS. Dvojí využití vynálezů je podle něj výhodné, protože odbyt výrobků nezávisí pouze na obranném průmyslu.
Ministr zdůraznil, že k dosažení těchto cílů je třeba vybudovat výrobní kapacity a obchodní model a uzavřít technická spojenectví. Jako příklady, které rovněž přispěly k hospodářskému růstu regionu, uvedl nedávno dokončený nový závod společnosti Airbus v Gyule a spolupráci se společností Rheinmetall. aliancí s rakouskými, německými, francouzskými a tureckými společnostmi.
Po desetiletích snižování počtu zaměstnanců a zanedbávání obranného sektoru se maďarská vláda v polovině roku 2010 zavázala k realizaci komplexního programu rozvoje sil s cílem modernizovat maďarské obranné síly. V roce 2016 maďarská vláda představila program rozvoje obrany a sil Zrnyi 2026, v němž slíbila dokončit dlouho očekávanou a tolik potřebnou modernizaci a reformu HDF během příštího desetiletí. Hlavním cílem Programu rozvoje sil je pořídit vybavení kompatibilní s NATO, od osobního vybavení až po bojovou techniku, vyráběnou evropským a maďarským obranným průmyslem. Přestože je program Zrnyi 2026 teprve v polovině, obranné schopnosti Maďarska se výrazně zvýšily, což je klíčové nejen pro vlastní obranu a odstrašení, ale také pro to, aby země zůstala vlivným přispěvatelem k regionálnímu, evropskému a transatlantickému bezpečnostnímu úsilí v náročných dobách.
Ministr obrany rovněž nastínil budoucí vývoj maďarské armády. Zdůraznil, že s nástupem digitálních technologií prošel svět hlubokými změnami. V posledních desetiletích stál vojenský průmysl v čele inovací a jeho výdobytky, jako je GPS a internet, si našly cestu i do civilního sektoru. Dnes však nové technologie neprodukují pouze vojenské výzkumné ústavy, ale také začínající podniky, a to díky možnostem, které nabízí digitalizace,” uvedl ministr.
V tomto smyslu bude brzy zřízen Obranný inovační výzkumný institut jako pilířová instituce maďarského ministerstva obrany, která vstoupí do inovačního ekosystému z pohledu armády. Institut povede Imre Porkoláb, který byl 18. října povýšen do hodnosti brigádního generála.
Kristóf Szalay-Bobrovniczky uvedl jako další kroky v rozvoji ozbrojených sil pořízení vybavení, vytvoření montážních a výrobních kapacit v rámci maďarského obranného průmyslu a začlenění digitálních technologií do činnosti maďarských ozbrojených sil. Zdůraznil také význam rozvoje technologie dronů jako nové oblasti inovací a hodnotu vynikající komunikace jako základu pro integrační práci. Ministr rovněž diskutoval o úloze vesmírných technologií, například v oblasti pozorování Země. Jen v prosinci oznámila maďarská vláda a její státní společnost N7 tři společné podniky v rámci masivních výdajů na nové zbraně a průmyslová zařízení.
Akvizice, na nichž se podílejí významní zahraniční dodavatelé v oblasti obrany, přicházejí v souvislosti se zprávami o nedostatku personálu pro provoz a výstavbu těchto zařízení. Po desetiletí zanedbávání se evropská země v posledních letech pustila do modernizace a posilování svého obranného průmyslu. To vedlo k navýšení výdajů na obranu pro rok 2023 o přibližně 1,4 miliardy dolarů oproti předchozímu roku, čímž se rozpočet zvýšil na téměř 4,5 miliardy dolarů.
Podle maďarského ministra obrany Kristófa Szalaye to vládě umožní zvýšit vojenské výdaje na 2 % hrubého domácího produktu o rok dříve, než bylo plánováno. To je cíl stanovený pro země NATO, mezi něž Maďarsko patří. Očekává se, že 30 až 40 procent těchto peněz bude vynaloženo na budování kapacit a modernizaci ozbrojených sil.
“Obranný rozpočet klesá od konce studené války a na svém nejnižším bodě v roce 2010 mělo Maďarsko pouze jeden funkční vojenský transportní vrtulník a méně než tucet bojeschopných obrněných vozidel,” uvedl Péter Wagner, vedoucí výzkumný pracovník Maďarského institutu pro zahraniční věci a obchod. V důsledku toho měla vláda dvě možnosti: buď utratit hodně peněz v zahraničí, nebo dovážet co nejvíce domácích výrobků. Národ se do značné míry spoléhal na druhou možnost.
V prosinci loňského roku vláda a společnost N7 podepsaly tři dohody o společném podniku:
- Prvním zákazníkem protitankové zbraně RGW 110 HH-T se stala německá společnost Dynamit Nobel.
- S českou společností Colt CZ Group na dodávky střelných zbraní maďarské armádě.
- S německou společností Rheinmetall na výrobu výbušnin v reakci na nedostatek munice v Evropě.
Poslední dohoda navazuje na dřívější závazek, který byl uzavřen v partnerství s českými dodavateli pro “maďarský Lynx” v roce 2021. v roce 2019 byly zahájeny práce na novém rozsáhlém výrobním závodě pro zakázku na maďarský Lynx. Na konci výrobního cyklu bude závod v Zalaegerszegu jednou z nejmodernějších vojenských továren v Evropě a vytvoří přibližně 500 pracovních míst. Maďarský ministr pro inovace a technologie László Palkovics označil závod a iniciativu Lynx IFV za stěžejní projekt vojenského rozvojového programu země Zrinyi 2026.
Maďarsko kupuje 218 vozidel Lynx, z nichž 176 bude vyrobeno v novém závodě v Zalaegerszegu. První modely se budou vyrábět ve stávajícím závodě společnosti Rheinmetall v Německu, kde budou také vyškoleni budoucí maďarští operátoři Lynxů. Společnost Rheinmetall byla vybrána jako dodavatel nové generace IFV pro maďarskou armádu kvůli svému závazku poskytovat významnou místní ekonomickou přidanou hodnotu, která doplňuje výjimečnou úroveň inovací Lynxu.
Podobně jako u předchozích dohod, všechny dohody podepsané v prosinci zahrnují přenos technologií a dovedností, zřízení domácího výrobního závodu, doplnění místních komponentů a případné pořízení zbraní maďarskými ozbrojenými silami, přičemž zahraniční společnost si ponechá kontrolní vlastnictví.
Podle místních zastánců lze pilíře, které činí maďarský vojenský sektor atraktivním místem pro investice, rozdělit nezávisle na sobě. Několik mezinárodních organizací uvádí jako konkurenční výhodu logistickou infrastrukturu a centrální polohu země – bránu pro zahraniční společnosti na trhy střední a jihovýchodní Evropy.
Podle Tamáse Csiki Vargy, vedoucího výzkumného pracovníka budapešťského Institutu pro strategická a obranná studia, “jsou zakázky silně spojeny s dlouhodobými investicemi do obranného průmyslu ve spektru od montáže přes výrobu až po budoucí společné inovace, nikoli s jednorázovým nákupem zbraní”. Nově vzniklý obranný průmysl podle Vargy využívá jak státních výhod, tak dotací. Země také nabízí relativně levnou a vysoce kvalifikovanou pracovní sílu a nižší jednotkové výrobní náklady než jinde. Navíc “vývoz zbraní není v Maďarsku politicky citlivý,” poznamenává. “Dodržují sice mezinárodní předpisy pro transfer zbraní, ale neexistují žádné politické nebo domácí sociální bloky, které by mohly bránit jejich vývozu do konfliktních oblastí.”
Od roku 2016 uvádějí mezinárodní společnosti jako “nejhorší překážku” financování v Maďarsku nedostatek pracovních sil, uvádí americká obchodní správa. To má samozřejmě své náklady. Maďarsko již patří mezi země NATO, které vydávají dvě procenta HDP na obranu. Před několika měsíci ministr potvrdil, že maďarský vojenský rozvoj bude pokračovat navzdory nadcházejícím ekonomickým potížím. To potvrzuje i fakt, že od září 2022 se platy maďarských vojáků zvýší přibližně o 25 procent. Posílení společenského uznání armády a zvýšení vojenských platů jsou také hlavními cíli programu rozvoje sil Zrínyi 2026. Dosažení těchto cílů může samozřejmě hrát klíčovou roli i při zvyšování počtu vojáků.
